[Home Page]

Proč podpořit vznik Komory geodetů a kartografů v rámci ČKAIT?

V roce 1992, kdy byla otevřená doba pro vznik profesních organizací, existovala reálná naděje na vznik samostatné Komory geodetů a kartografů (dále KGK) po boku ostatních profesních organizací zejména stavařských. Bohužel geodeti tehdy promarnili tuto možnost a tvrdošíjně prosazovali vznik samostatné Komory geodetů a kartografů ze zákona. Po roce 1992 v důsledku obavy z nekontrolovatelného nárůstu nejrůznějších profesních organizací se cesta ke vzniku samostatné KGK ze zákona prakticky znemožnila. Nebyla, jak se tehdy říkávalo, "politická vůle". KGK přesto vznikla bez zákona jako v podstatě dobrovolné sdružení osob a podnikatelů působících v geodézii a kartografii. Postupem času v důsledku podnikatelského boje o státní zakázky a neschopnosti vedoucích představitelů této komory cokoliv užitečného vyjednat a zejména spolupracovat s představiteli resortu ČÚZK, začala mezi některými oficiálními představiteli KGK a ČÚZK místo vzájemné spolupráce vznikat osobní řevnivost a averze. V odborné veřejnosti postupně začalo ubývat příznivců KGK a dnes když se řadového geodeta zeptám, co říká na možnost vzniku komory odpoví skepticky "...a co z toho budu mít?".

Obor Geodézie a kartografie je matematicko fyzikální obor, který v dnešní době nachází uplatnění v širokém spektru různých oborů a veřejného života, ať už je to v oblasti katastru nemovitostí, který nabyl významu ze změnou společenských poměrů po roce 1989, dále pak ve stavebnictví, v informačních oborech souvisejících s rozvojem informačních technologií včetně internetových, v oblasti Geografických informačních systémů (GIS), v tvorbě Státního mapového díla, digitálních map a ortofotomap, v souvislostech s oceňováním nemovitostí, ve vědě a výzkumu o Zemi, atd.. Absolventi studia oboru Geodézie a kartografie nacházejí uplatnění v soukromé i státní sféře.

Po skončení studia v důsledku rychlého vývoje přístrojové techniky, technologií a rozšiřování poznatků v oboru absolvent zjišťuje, že nestačí držet krok s vývojem a hledá si možnosti doplnění a rozšíření znalostí. Má ovšem nějaké šance? Ucelená forma celoživotního profesního doškolování (CPD) v našem oboru prakticky neexistuje, poněvadž ji nikdo nezajišťuje. Pokud geodetická firma nebo rezortní státní orgány zeměměřictví a katastru chtějí držet krok s vývojem, musí si zajišťovat doškolování svých zaměstnanců sami, což stojí značné finanční prostředky a hlavně starosti.

Je třeba si uvědomit, že geodetická profese je z převážné části službou pro jiné obory. Jen velmi málo geodetických činností se provádí pro potřebu čistě geodetů. Vždyť celý katastr nemovitostí je v širším kontextu technickou podporou právních vztahů k nemovitostem, tzn. v podstatě jen jistou malou, ale významnou součástí právního řádu republiky, ve kterém geodeti na rozdíl od právníků ovšem nemají hlavní slovo natož rozhodovací pravomoc. Ve stavebnictví je geodézie rovněž službou, která zajišťuje ze širokého spektra stavebních činností geometrickou složku stavebního díla. Tato složka stavebního díla, ačkoliv je významná, jistě neodčerpává z rozpočtu stavby kontrolní finanční balík peněz. V oblasti geografických informačních systémů geodeti zajišťují nejpracnější a nejnáročnější součást celého GIS a tím je sběr dat v terénu a opět výsledný informační systém jako celek "prodává" někdo jiný. Z povahy služby našeho oboru je nutné neustále pronikat do oblastí jiných oborů, které využívají našich geodetických služeb. Je třeba si osvojovat jejich názvosloví, jejich technologie, potřeby a cíle. Naopak je třeba důsledně prosazovat odbornou terminologii našeho oboru mezi ostatními. Je třeba, aby o našem oboru ostatní profese věděli, že existuje a co je schopen zajišťovat. Zatím nás znají především jako "terénní pracovníky pobíhající s výtyčkami a totálkou".

Celý problém zřejmě významně souvisí s rozvojem měřící a výpočetní techniky a software. Dnes již pro ostatní obory, zejména pro stavební, není problém si pořídit z rozpočtu stavby totální stanici a příslušný software, což jsou řadově desítky až stovky tisíc korun, zatímco rozpočet stavby činí často miliony až stovky milionů. Přitom s takovou měřící a výpočetní technikou se naučí po krátkém zaškolení manipulovat spolehlivě i "geodetický laik", např. stavbyvedoucí, projektant apod., kteří měli ve škole semestr geodézie a tento laik v podstatě 80% běžných prací zvládne. Samozřejmě, že v těch 20% nastanou většinou nějaké menší či v mizivém procentu větší potíže, ale vyřešení tohoto malého procenta případů si prostě tito finančně silnější uživatelé placení procenty z výsledného stavebního díla, koupí u geodetů a to za relativně nízkou cenu. Můžeme se potom vztekat a nadávat, že by geodetické práce měli provádět oprávněné osoby, ale může to dospět tak daleko, že silné stavařské obory si vytvoří a prosadí, za podpory svých profesních organizací, do legislativy taková oprávnění, které jim umožní geodety obejít. Např. měřit si na stavbě sami, vytvářet si podle sebe mapové podklady, které potřebují pro územní plánování, urbanistickou a projekční činnost, apod. Pokud se naše profese výrazněji neprosadí mezi ostatními obory, nikde nenajde zastání a postupně se rozplyne mezi ně. Problém není v tom, že jsme služba pro jiné obory, ale náš nejednotný a neorganizovaný přístup k potřebám ostatních oborů, řevnivost ve vlastních řadách, podkopávání významu naší profese vzájemným podbízením cen geodetických prací, neschopností si vytvořit jasné technické standardy, které by garantovaly úroveň a kontrolovatelnost výkonu geodetických činností. Neustálá nekoordinovaná činnost vede k neschopnosti stanovit závazné právní a technické standardy v našem oboru natož návaznosti na ostatní obory (viz. neustálé novelizace vyhlášek, slovíčkaření, nejasnost oficiálního právního výkladu některých jednotlivých paragrafů, atd.).

Oficiální rezortní složky ČÚZK se pochopitelně soustřeďují především na potřeby katastru nemovitostí, neboť v souvislosti se změnou právních vztahů k nemovitostem po roce 1989 došlo k velkému nárůstu významu této oblasti. Oblast stavebnictví se dostala naopak do útlumu a z toho vyplynul malý tlak na správu oblasti oboru Inženýrské geodézie. Korunu všemu nasadil způsob získávání úředního oprávnění. Podle raženého hesla tehdejší politické garnitury ... parafrázuji "...stát přece nebude někoho zkoušet! Vše vyřeší tržní hospodářství...." došlo k tomu, že zanikly na několik let zkoušky na zisk úředního oprávnění pro ověřování výsledků geodetických činností. Zajímavé je to, že stavební profese si zkoušky na autorizaci ve stejném období uchovali. Zřejmě tehdy nějaká tzv. "kompetentní" osoba v oboru si prostě řekla, že pro odbornost a právní přehled stačí, když geodet bude po skončení studia chodit pět let v holínkách v terénu po boku oprávněného inženýra. Žádná koordinovaná možnost doškolování, zejména v právních a technických předpisech, neexistovala a dosud neexistuje. Geodet se s větší či menší části podílel na zakázkách zaměstnavatelské firmy a pak mu oprávněný inženýr dle znění zákona nemohl odepřít potvrzení o praxi nutné pro udělení úředního oprávnění. Po zisku tohoto oprávnění zaměstnanec dal výpověď, založil firmu a začal podnikat v zeměměřictví. Důsledek tohoto stavu si vybíráme v současné době, kdy existuje celá řada oprávněných zeměměřických inženýrů se všemi typy oprávnění formálně splňující podmínky tehdy platného zákona, přičemž drtivá většina z nich tuší málo nebo vůbec netuší nic o právních a technických předpisech a jejich souvislostech a tudíž neplní důležitou osvětovou funkci při kontaktu s ostatními profesemi. Prostě si někdo naivně myslel, že to půjde samo a každý se bude orientovat v legislativní smršti právních předpisů a bude se iniciativně sám vzdělávat. Razítko se stalo jen podmínkou pro možnost podnikání v oboru geodézie a objednatelé si začali zvykat nekupovat odbornou geodetickou službu, ale právě jen to razítko ... tečka.

V roce 2001 novelou zákona 200/94 sb. bylo opět konečně přistoupeno ke zkouškám odborné způsobilosti. Jenže zase objevujeme "Ameriku" co se týká systému zkoušení. Co kdybychom se podívali na systém zajištění zkoušek a okruhy otázek pro "odpovědné geodety" zajišťované v minulosti prostřednictvím bývalého ČÚGK. Nedalo by se z tohoto systému vyjít, oprášit ho a aktualizovat dřívější tématické okruhy na dnešní podmínky, obnovit systém doškolovacích seminářů ke zkouškám? Ale třeba se to postupně děje.

Jakákoliv garance standardů oborových činností neexistuje a je dána smluvními vztahy mezi objednatelem a zhotovitelem, přičemž objednatel často vůbec netuší, co vlastně chce, ale nějaký úřad ho nutí, aby měl na dokumentaci razítko ÚOZI a geodet, poněvadž málo proniká do legislativních souvislostí někdy ani neví co má zákazníkovi vlastně nabídnout. Tak mu nabízí geometrický plán (geometrické zaměření), bez širšího zkoumání souvislostí a skutečných potřeb zákazníka, vytyčuje na stavbě "nějaké body" místo garance celkové geometrické přesnosti stavby, atd. Podle toho také vypadají odměny za naši práci, kdy 3000 korun za geometrický plán se zákazníkovi zdá jako nekřesťanské peníze, 600 Kč na hodinu za výkon oprávněného inženýra na stavbě se zlehčuje "...za vytyčení pravého úhlu takové peníze?" apod. Přitom je to běžná cena hodiny práce v autoservisu našeho auta, kterým vozíme náš "vercajk", nebo běžná cena hodiny práce servisního technika geodetických přístrojů a naše odměna za odbornou práci se této vysněné hodinové sazbě většinou ani neblíží. Nikdo ze zákazníků si neuvědomuje, že náš obor prošel od roku 1989, kdy se otevřeli hranice pro dovoz moderních technologií, bouřlivým rozvojem jak v oblasti měřící tak výpočetní techniky včetně software a všichni geodeti se tomuto museli přizpůsobit a zvládli to dobře jako málokterý obor. Finanční nároky na nové technologie jsou nemalé.

Proto se domnívám, že je velmi důležité mít obor Geodézie a kartografie zastřešený samosprávnou profesní organizací, která se jmenuje Komora geodetů a kartografů. Pro vznik této komory byly připraveny podmínky vzniku v rámci organizace České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružující i jiné profesní organizace. Máme jako obor po dlouhé době zase možnost se oficiálně a zákonně prosadit mezi ostatními profesemi, které ČKAIT sdružuje. Komora geodetů a kartografů by měla vzniknout v rámci ČKAIT jako samostatná komora se zastoupením v představenstvu ČKAIT, tj. možnost být rovnocenným partnerem ostatním profesím. Zatím se předpokládá, že pod případně vzniklou komoru by v první fázi spadala oblast inženýrské geodézie (viz ustanovení § 12 odst. 1 písm b) a § 13 odst. 1 písm. c) zákona o zeměměřictví). Vznik komory ČKAIT a výkon povolání autorizovaných osob je upraven zákonem č. 360/1992 sb. "O výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě". Profesní řád je ČKAIT je uveřejněn na http://www.ckait.cz/ . Informační centrum je na http://www.ice-ckait.cz/ .

Podle mého názoru základními náplněmi činnosti komory by mělo být zejména:

1) šíření osvěty o geodézii, kartografii a katastru mezi ostatními profesemi (jednáním a poukazováním na širší souvislosti a návaznosti na katastr nemovitostí a význam geometrické přesnosti staveb, šíření osvěty o existenci, formě a možnostech oboru geodézie a kartografie včetně možnosti využívání státních mapových děl, apod.)

2) možnost oficiálně připomínkovat právní předpisy a vyhlášky, zejména zákony a vyhlášky ČÚZK, stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky, aj.

3) Vytvářet most mezi stavebními profesemi a ČÚZK resp. jeho předpisy v oblasti katastru nemovitostí, které jsou mnohým stavařům naprosto cizí.

4) zastřešovat celoživotní vzdělávání v oboru, osvojení si systému celoživotního profesního doškolování (CPD) v rámci ČKAIT, koordinace a zveřejňování plánovaných školení, seminářů apod.

5) shromažďovat připomínky odborné veřejnosti k legislativním a technickým předpisům oboru zprostředkovávat jejich projednání v odborných oborových skupinách a publikovat je spolu se závazným výkladem.

6) možnost oficiálně oslovovat významné funkcionáře na různých společenských úrovních za účelem výkladu závazných zákonných předpisů

7) být významným partnerem ČÚZK, poskytovat kontakty na odborné skupiny, případně jednotlivé odborníky komory, školství, soudního znalectví apod.

8) poskytovat možnost zajištění právní pomoci oprávněným (autorizovaným) osobám

9) garantovat technické standardy zeměměřických činností a s tím související garance odpovídajících standardních cen zeměměřických výkonů.

10) zajišťovat a podporovat publikační činnost

11) organizovat přípravy ke zkouškám odborné způsobilosti pro získání autorizace

12) zkoušet a udělovat autorizačního oprávnění "Autorizovaný inženýr pro Inženýrskou geodézii"

13) garantovat dodržování etického kodexu zeměměřické profese

14) vykonávat působnost v souladu s §23 zákona 360/1992 sb.

Činnost komory vidím více méně jako organizačně zprostředkovatelskou, kvantitativně personálně nenáročnou. Důraz by měl být kladen na systém práce a z toho vyplývajícími kompetenčními a odbornými nároky personálního zabezpečení činnosti komory. V počáteční fázi vzniku komory bude zvlášť rozhodující roli hrát pozice představenstva komory, které by mělo sestávat ze všeobecně uznávaných osobností profese.

Členství v komoře vzniká udělením autorizace. Je zřejmé, že na činnost komory bude třeba něco platit, což vyplývá z jejího vnitřního řádu. V současné době autorizovaní členové ČKAIT platí příspěvek 2500 Kč ročně. Každý člen ČKAIT je současně pojištěn z odpovědnosti za škody, způsobené výkonem své činnosti - § 16 zákona č. 360/92 Sb. Pojištění pro všechny autorizované osoby zajišťuje ČKAIT. ČKAIT je silnou a finančně bohatou organizací, která zajišťuje publikační činnost v oboru. Členům poskytuje výrazné slevy. Zaplacená částka příspěvku se může zdát vysoká, ovšem pokud komora bude plnit svou funkci tak jak má, bude návratnost těchto prostředků rychlá a efektivní. Publikace vydávané ČKAIT jsou všeobecně uznávané a vynaložené prostředky členů komory se za komplexně získané informace jistě vrátí.

Obavy z rozbití oboru geodézie a kartografie nesdílím, naopak rozptýlení mezi ostatní profese spolu s vzájemnou vnitřní koordinací a spoluprácí jednotlivých zaměření našeho oboru by mohla vést k jeho stmelení.

Na WEBu časopisu Zeměměřič http://www.zememeric.cz/02-04/ckait.html bylo zřízeno diskusní fórum pro možnost vyjádření se odborné veřejnosti. Do diskusní skupiny je třeba se nejprve přihlásit. Půda pro vznik komory geodetů a kartografů byla formálně připravena jednáním představitelů Českého svazu geodetů a kartografů, ČKAIT a ČÚZK. Teď je řada také na odborné veřejnosti. Tak co geodeti!? Chceme profesní samosprávnou organizaci, která náš obor bude reprezentovat a prosazovat mezi ostatními profesemi? Doufám, že ano, ale chce to jen nastoupit do existujícího systému komor, postavit do čela kompetentní a odborně zdatné lidi a půjde to. Nenechme se pohltit většími sebevědomějšími a bohatějšími profesemi! Cesta prosazení oboru bude ovšem velmi těžká. Nepromarněme po dlouhé době další možná poslední příležitost a podpořme vznik komory geodetů a kartografů v rámci ČKAIT!
Diskuze o osudu úředně oprávněných zeměměřičů ve výstavbě. Konference o komoře ze zákona.

Ing. Jiří Bureš
VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav geodézie
člen rady Českého svazu geodetů a kartografů

vyvěšeno: 15. července 2002, do redakce došlo počátkem července


Z časopisu Zeměměřič č. 8+9/2002
[Server] [KGK] [Pošta]