Zjištěná fakta o „čarovném“ katastru

Ing. Lumír Nedvídek
ředitel odboru kontroly a dohledu
Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

V článku „Začarovaný katastr na severu II.“ publikovaném v časopisu Zeměměřič č. 6+7/2003 na str. 26-28 popisuje autor článku pan Jan Jahoda „…kauzu jednoho obyčejného návrhu na opravu výměry parcely.“.

Rád bych autorovy postřehy, názory a soudy doplnil i o některá fakta, která zjistil  odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o věcné stránce popisovaného případu a o závěry, ke kterým dospěl.

Z dokumentačních fondů uložených na katastrálním úřadu a v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru vedeného Zeměměřickým úřadem podle § 3a písm. e) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění, odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zjistil:

Výše uvedená věcná zjištění lze pak velmi stručně shrnout tak, že výměra pozemkové parcely č. 1086/11 v k.ú. F. nebyla nikdy v katastrálním operátu evidována chybně. V katastrálním operátu byly od okamžiku jeho vzniku (a i desítky let předtím, v předcházejícím operátu evidence nemovitostí) v katastrální mapě chybně označeny parcely č. 1086/11 a č. 1086/13 parcelními čísly (podlomení těchto parcelních čísel byla vzájemně zaměněna). V období od 2.5.2002 do 22.1.2003 byla (nezjištěnou konkrétní osobou) chyba v označení parcel opravena na správný stav. Oprava není na katastrálním úřadu podložena žádnou dokumentací. Došlo tedy k hrubému porušení procesního postupu, stanoveného v § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění, pro opravu chyby v katastrálním operátu. Nesprávný procesní postup byl katastrálním úřadem dodatečně zhojen a v katastru nemovitostí jsou dnes dotčené parcely evidovány správně.

Z právních předpisů, které se vztahují k prošetřované věci lze citovat následující ustanovení:

Institut opravy chyby v katastrálním operátu je upraven v § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění (dále jen "katastrální zákon"). Podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. Podle § 8 odst. 3 katastrálního zákona opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu. Podle ustanovení § 8 odst. 4 katastrálního zákona oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Podle ustanovení § 8 odst. 5 katastrálního zákona sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Proti pravomocnému rozhodnutí orgánů státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí je možné uplatnit žalobu u moci soudní. Pro rozhodování katastrálního úřadu ve věcech opravy chyby v katastrálním operátu platí správní řád (srv. ust. § 27a katastrálního zákona). Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, (dále jen "správní řád"), tedy v obecných rysech upravuje i náležitosti podání, které jsou návrhem na opravu chyby v katastrálním operátu. Podle ust. § 19 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit jeho další náležitosti. Podle § 34 správního řádu je účastník řízení povinen navrhnout na podporu svých tvrzení důkazy, které jsou mu známy. Provádění důkazů přísluší správnímu orgánu, který je hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Podle § 4 správního řádu spolupracují účastníci řízení se správními orgány v průběhu celého řízení. Ustanovení katastrálního zákona o opravě chyby v katastrálním operátu jsou dále podrobněji upravena v prováděcí vyhlášce č. 190/1996 Sb., v platném znění (dále jen "vyhláška"). Podle ustanovení § 46 odst. 1 vyhlášky se v souboru geodetických informací opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn. Podle ustanovení § 46 odst. 2 vyhlášky pokud chyba vznikla a) při vedení a obnově katastru a v geometrickém plánu vyhotoveném katastrálním úřadem nebo jeho právním předchůdcem, opraví katastrální úřad geometrické a polohové určení hranice pozemku z úřední povinnosti, b) při vyhotovování geometrického plánu jinou osobou, než je uvedeno v písmenu a), vyzve katastrální úřad dotčeného vlastníka nebo jiného oprávněného k zajištění opravy geometrického plánu. Podle ustanovení § 46 odst. 3 vyhlášky musí být z návrhu na opravu chyby zřejmé, kdo jej činí, který údaj katastru je považován za chybný a jaký by měl být správný. Týká-li se návrh geometrického a polohového určení, musí být podle ustanovení § 46 odst. 4 vyhlášky doložen výsledkem zeměměřických činností. Podle ustanovení § 47 vyhlášky opravu chyby ve výměře parcely provede katastrální úřad z úřední povinnosti, pokud je způsobena: a) chybným geometrickým a polohovým určením pozemku, b) chybným určením výměry, c) chybami v psaní a počítání. Podle ustanovení § 12 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dále jen "zeměměřický zákon") musí být výsledky zeměměřických činností využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Podle ustanovení § 16 odst. 2 zeměměřického zákona fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

V prošetřovaném konkrétním případě se starosta obce svým podáním ze dne 17.12.2002 domáhal u katastrálního úřadu s poukazem na ustanovení § 46 odst. 2 písm. a) vyhlášky opravy výměry pozemkové parcely č. 1086/11.

Žádost starosty obce z 16.12.2003 adresovaná katastrálnímu úřadu

Toto podání je vnitřně rozporné, neboť ustanovení § 46 odst. 2 písm. a) vyhlášky, na které je v něm odkazováno, se netýká opravy chybné výměry parcel, ale opravy geometrického a polohového určení pozemku, v podání není uvedeno jaký údaj katastru by měl být dle navrhovatele správný (srv. § 46 odst. 3 vyhlášky). O den později doručený vyplněný formulář Geodézie č. 4.32-1983 "Výpočet výměr parcel (dílů)", který byl dále nadepsán jako "Kontrolní planimetr p.č. 1086/11" byl pro posouzení věci zcela bezpředmětný, neboť nebyl ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (srv. § 12 zeměměřického zákona) a ani nevykazoval náležitosti, pro které by vůbec (jako výsledek zeměměřických činností využitelný pro správu a vedení katastru nemovitostí) ověřen být mohl.

Dokument, kterým byla 18.12.2003 dodatečně doplněna předchozí žádost starosty obce

Katastrální úřad na žádost starosty obce reagoval sdělením ze dne 13.1.2003:

Sdělení katastrálního úřadu ze dne 13.1.2003 adresované obecnímu úřadu

Odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dospěl k závěru, že katastrální úřad postupoval správně, když podání starosty obce ze dne 17.12.2002 zhodnotil jako nekvalifikované a nezpůsobilé být předmětem řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Správně informoval navrhovatele o nedostatcích podání a nelze mu vytknout ani to, že jej upozornil na možnost řešení opravy eventuální chyby v souvislosti s vyhotovováním geometrického plánu postupem podle § 68 odst. 10 vyhlášky (a to bez ohledu na to, že domněnka katastrálního úřadu, že takový geometrický plán již vyhotovuje určitá konkrétní osoba mohla být mylná). Po věcné stránce se pak odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ztotožňuje i s vyhodnocením následně uplatněné stížnosti starosty obce ředitelem katastrálního úřadu, jako stížnosti neoprávněné. Tato stížnost neobsahovala nic, čím by byly zhojeny nedostatky návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu a navrhovatel v ní pouze potvrzuje, že nadále setrvává na svém požadavku, aby katastrální úřad provedl opravu dle § 46 odst. 2 písm. a) vyhlášky. Za tohoto stavu věci, kdy pro samu rozpornost návrhu nebylo možné vůbec zjistit jaký údaj katastru a jakým způsobem má být opraven, a kdy navrhovatel přes písemné upozornění katastrálního úřadu na takovémto požadavku setrvával, nemohl být proces opravy chyby v katastrálním operátu vůbec nastolen.

Další stížnost starosty obce ze dne 17. března 2003 adresovanou předsedovi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního je pak nutno hodnotit, jako stížnost oprávněnou v té části, ve které je poukázáno na provedení opravy označení parcel v katastrální mapě parcelními čísly bez vědomí dotčených vlastníků a jiných oprávněných (v prošetřovaném konkrétním případě tedy bez vědomí obce a Pozemkového fondu ČR). Je nepřípustné a v rozporu s předepsanými úředními postupy, aby oprava údajů katastru byla prováděna mimo procesní rámec vymezený ustanovením § 8 katastrálního zákona. Na tom nic nemění ani to, že oprava byla provedena věcně správně ani to, že se nepodařilo zjistit, která konkrétní osoba tuto opravu provedla (za správu katastru nemovitostí odpovídá zásadně katastrální úřad, a to jako věcně a místně příslušný orgán státní správy).

V souvislosti s prošetřovaným případem bylo předsedovi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního doručeno od jednatele obchodní společnosti (zabývající se výkonem zeměměřických činností) i oznámení o tom, že se katastrální úřad dopustil "... při vyřizování žádosti o odstranění chyby v katastru nemovitostí porušení pořádku na úseku katastru podle § 23 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., tím, že byly záměrně zfalšovány údaje v katastrální mapě.".

Oznámení o porušení pořádku na úseku katastru dle § 23 písm. f) katastrálního zákona bylo shledáno jako nedůvodné, pokud směřovalo proti katastrálnímu úřadu, jako pachateli tohoto tvrzeného správního deliktu. Je totiž pojmově zcela vyloučeno, aby se katastrální úřad mohl takového správního deliktu vůbec dopustit. Podle ustanovení § 23 písm. f) katastrálního zákona se porušení pořádku na úseku katastru dopustí ten, kdo neoprávněně změní údaje v katastru. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, v platném znění, je ve věcné působnosti katastrálních úřadů výkon státní správy katastru nemovitostí. Katastrální úřad je tedy oprávněn měnit údaje katastru (toto oprávnění je mu svěřeno zákonem) a nemůže se dopustit správního deliktu, jehož skutková podstata spočívá v neoprávněném měnění údajů katastru. Pokud však katastrální úřad změní údaje katastru nesprávně, nebo nesprávným úředním postupem, pak se na takové případy plně vztahují ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 234/2002 Sb. Tento zákon pak řeší i otázku regresní náhrady za škodu nahrazenou státem, ke které došlo při činnosti státního orgánu, od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni. Oznámení o porušení pořádku na úseku katastru dle § 23 písm. f) katastrálního zákona je však nutné hodnotit jako dostatečně opodstatněné, pokud jsou v něm uváděny skutečnosti, které nasvědčují tomu, že k porušení pořádku na úseku katastru mohlo dojít, a to přesto, že bylo adresováno věcně nepříslušnému orgánu státní správy. Projednávání porušení pořádku na úseku katastru je podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, svěřeno do věcné působnosti katastrálních úřadů a druhoinstanční řízení v těchto věcech pak do věcné působnosti inspektorátů (§ 4 písm. d) téhož zákona). Český úřad zeměměřický a katastrální není oprávněn do této zákonem stanovené věcné působnosti katastrálních úřadů a inspektorátů ingerovat a předjímat jejich eventuální rozhodování v těchto věcech. Je tedy třeba poznamenat, že oznámení obchodní společnosti X., spol. s r.o. mělo být adresováno Katastrálnímu úřadu v A. V prošetřovaném případu se nepodařilo zjistit, která konkrétní osoba označení parcel v katastrální mapě opravila. O spáchání přestupku porušení pořádku na úseku katastru ve smyslu ust. § 23 písm. f) a § 24 katastrálního zákona by se jednalo v případě, pokud nedokumentovanou opravu v katastrální mapě (a to bez ohledu na to, že po věcné stránce se jednalo o opravu na správný stav) provedla osoba, která není zaměstnancem katastrálního úřadu nebo osoba, která je zaměstnancem katastrálního úřadu, ale není podle vnitřních předpisů katastrálního úřadu zmocněna takové změny v katastrální mapě provádět.

Odbor kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nemohl v prošetřované případu opominout ani obsahovou stránku korespondence, kterou orgány státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí vedly, zejména s autorem článku „Začarovaný katastr na severu II.“ publikovaném v časopisu Zeměměřič č. 6+7/2003 na str. 26-28. V prošetřovaném případě došlo k situaci, kdy autor článku vycházel ve svých úsudcích z podkladu, který zachycoval stav katastrální mapy před provedenou opravou parcelních čísel a vytvořil si názor, že výměra parcely č. 1086/11 je evidována chybně. Katastrální úřad a inspektorát vycházely ve svých úsudcích z podkladu, který již byl nepřípustným procesním postupem opraven na správný stav a tudíž v evidenci parcely č. 1086/11 žádnou chybu nenalézaly. Obě strany tak vycházely ze zcela jiného skutkového stavu věci (aniž by o tom zřejmě navzájem vůbec věděly) a proto musely nutně dospět ke zcela odlišným závěrům. Za těchto okolností, kdy každá strana byla hluboce přesvědčena o "své" pravdě, se pak jejich vzájemná korespondence neoprostila od soudů a hodnocení značně osobního rázu, které věcnému řešení věci nijak neprospěly. Ředitel odboru kontroly a dohledu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního proto důrazně upozornil ředitele katastrálního úřadu i inspektorátu na to, že je zcela nepřípustné, aby úřední korespondence orgánů státní správy obsahovala prvky osobního a emocionálního zabarvení, a to bez ohledu na to, že "druhá strana" sama takový přístup nezachovává. Obsah úřední korespondence se musí striktně držet věcné stránky jednotlivých záležitostí. Na tuto okolnost byli na regionálních poradách upozorněni všichni vedoucí zaměstnanci resortu.

Závěrem bych si dovolil k případu uvést ještě jednu osobní poznámku. Chyby v katastru (nastřádané za 200 let jeho vývoje 10 generacemi právníků, geodetů, katastrálních úředníků i knihovních soudců) je většinou možné i po značném časovém odstupu nalézt a opravit. Chyby v mezilidských vztazích jsou však často už nenapravitelné. Ona anonymní osoba, která nepřípustně "krátkou cestou" opravila katastrální mapu má narušení takových mezilidských vztahů na svědomí a dluží omluvu jak panu Janu Jahodovi, tak řediteli a zaměstnancům katastrálního úřadu i řediteli inspektorátu.

V Praze, dne 13. října 2003