V předvečer výročí 400 let od úmrtí významného českého učence Tadeáše Hájka z Hájku, 31. 8. 2000, uspořádala Společnost pro dějiny věd a techniky při AV ČR a Oddělení dějin techniky a exaktních věd Národního technického muzea zasedání k uctění jeho díla.    Tadeáš Hájek byl největší český vědec renesanční doby, osobní lékař Rudolfa II., ale současně i matematik, astronom, geodet, botanik, alchymista, pivovarský teoretik a organizátor vědeckého života v rudolfínském vědeckém středisku.    Zasedání se konalo v budově Akademie věd, ale pozvání nebylo tak rozšířené, aby všichni zájemci využili tuto reprezentativní příležitost k setkání. Zástupci oborů jako lékařství, pivovarnictví a astronomie přispěli přednáškami, doplněnými diapozitivy, k osvětlení zajímavých detailů z Hájkových prací. Návštěvníci setkání mohli poznat, jak je pro společenské zařazení a prestižní postavení každého oboru, bez rozdílu jeho působení, důležité připomínání historie tohoto oboru. Podrobné odborné historické studie, jejich publikování a propagace, jsou součástí tvorby společenského postavení a prestiže každého oboru i znakem kulturnosti a vytváří přitažlivou atmosféru pro získávání zájemců o studium těchto oborů.    Všechny vědecké a technické obory v českých zemích mají svou bohatou, zpracovávanou i propagovanou historii. Jednou z nejznámějších a nejvíce publikovaných je např. historie medicíny. Lékaři mají rozsáhlou literaturu z dějin svého oboru. Obdobně je zpracována historie chemie, průmyslových technologií, motorismu a letectví aj. Náš obor zeměměřictví, geodezie a kartografie má v této oblasti ještě dluhy. Je důležité, aby podněty pro jednotlivé historické práce, podpora při vyhledávání materiálů, jejich zpracování, publikování a propagace pomohly náš obor povznést před vědeckou a technickou veřejností a přispěly i k jeho vyšší kulturní úrovni i prestiži.

Tadeáš Hájek z Hájku (1525 - 1600), český přírodovědec, astronom, matematik, geodet a botanik, osobní lékař Rudolfa II. Studoval komety, zpřesnil pojem paralaxy, uskutečnil triangulaci pražského okolí. (Ilustrovaný encyklopedický slovník, díl I., Academia)

Setkání na semináři o Tadeáši Hájkovi, které dalo příležitost k excelentním vystoupením vysokoškolských profesorů - lékařů i pivovarníků, vesměs historiků - amatérů, a k jejich diskuzi na téma odborně kritického posouzení některých zajímavých metod a prací Tadeáše Hájka, nebylo bohužel vyváženo byť jen malou prezentací či zmínkou o Hájkových pracích v oboru geometrie a kartografie. Jedním z důvodů tohoto nedostatku bylo i to, že se pozvánka k zeměměřičům, a to i k těm, kteří by po přípravě mohli fundovaně vystoupit, dostala jen několik dní před konáním tohoto semináře a nadto takové vystoupení nebylo v programu.

Tadeáš Hájek z Hájku, Hagecius (1. 10. 1525 - 1. 9. 1600), český lékař, přírodovědec, astronom, matematik a botanik. V roce 1562 přeložil do češtiny a připravil k vydání Mattioliho Herbář, který doplnil pasážemi o botanických podmínkách Čech. V letech 1556 - 70 se jako vrchní lékař účastnil protitureckého tažení, později byl osobním lékařem císařů Maximiliána II. a Rudolfa II. Na jeho pozvání přijeli do Prahy astronomové Tycho de Brahe a Jan Kepler. (Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, díl 3., Diderot)

Na druhý den, 1. září, pak bylo svoláno AV ČR a UK v Praze zasedání do vily Lanna. Při této příležitosti zde byla zahájena činnost nového Výzkumného centra pro dějiny vědy, které je podporované grantem ministerstva školství. Na zasedání byla opět, a tentokráte zástupci všech tří institucí, vyzdvižena důležitost a přímo nezbytnost studia historických souvislostí ve vědě i technice u nás.    Pokud hovoříme o dějinách zeměměřictví a kartografie, víme, že v zahraničí vychází na toto téma i specializované časopisy. Je to např. měsíčník Mercator's World, zabývající se výhradně historií zeměměřictví a kartografie. V mezinárodní organizaci zeměměřičů FIG je ustavena komise 0 - dějiny zeměměřictví a kartografie, která na pražském zasedání výboru FIG uspořádala velmi prestižní půldenní seminář o měření Struveho poledníkového oblouku.

O Tadeáši Hájkovi z Hájku (1525 - 1600) víme, že před rokem 1563 měřil Prahu. Práci jak známo nedokončil a nic se z ní nezachovalo. Víme ale o něm, že v r. 1555 začal přednášeti na universitě pražské matematiku, kterou právě tak ovládal jako lékařství a r. 1557 vydal tiskem svou řeč ke chvále geometrie, kterou začal své přednášky o měřictví. (Z vývoje české technické tvorby; Vývoj zeměměřičství v Čechách, ing. G. Vejšický)

Mnohá témata z naší odborné historie nebyla dosud systematicky, objektivně a kriticky zpracována. Chybí soustavná chronologie, bibliografie, historické monografie, personální historiografie i autentické paměti a memoáry. Jedná se např. o historii našeho oboru v první polovině 20. století na území ČSR. Některá témata např. jsou: Ing. Josef Křovák, vznik a měření v síti JTSK, pozemkový katastr, topografické mapování před r. 1945. O některých tématech, jako např. o pracích československých zeměměřičů na Podkarpatské Rusi 1918 až 1938, nebylo dosud v naší odborné literatuře za 60 let nic publikováno.    Setkání u příležitosti výročí Tadeáše Hájka z Hájku bylo pro všechny přítomné inspirací k odhalování a prezentaci obecně kulturních a civilizačních přínosů vědy a techniky, a tím k žádoucímu a nezbytnému posilování společenské prestiže jednotlivých oborů.

   

---

Z časopisu Zeměměřič č. 11/2000