Západočeská univerzita uvítala v Plzni 11. - 13. září 2001 české i slovenské kartografické odborníky ze státní správy, podnikatelské sféry a školství na 14. kartografické konferenci, která byla nejen inventarizací dosažených úspěchů, ale především vytyčila směry dalšího úsilí v duchu evropských a světových trendů. Konference byla rozvržena do 10 témat.

Trendy současné kartografie se jmenovalo první téma, které zahájil referát Úloha kartografie v informační společnosti (M. Konečný). Další referát Projekt "Globální mapa" a související mezinárodní iniciativy (R. Zimová) se zabýval úsilím jednotlivých národních institucí (především mapových organizací) a příslušných národních i nadnárodních iniciativ za účelem zajištění snadného a otevřeného přístupu ke globálním prostorovým (geografickým) datům v měřítku 1 : 1 000 000 v digitální formě. Projekt počítá s vytvořením globální databáze obsahující výškopis, vegetaci, údaje o využití území, hydrografická data, dopravní sítě, sídla a administrativní hranice. Koncept globální mapy (GM) byl poprvé prezentován v roce 1992.

Následovalo pojednání Kartografická činnost Geodézie ČS, a.s. (I. Kříž) a představení Činnosti ČAGI (J. Hojdar).

Téma autorské právo v kartografii bylo zastoupeno referátem Postavenie kartografie v platných právnych normách o geodézii a kartografii v SR (P. Kontra) a příspěvkem Mapy kolem nás (P. Skála), kde se autor snažil odpovědět např. na otázky zda a jak provádíme propagaci kartografie, zejména mapových produktů směrem k široké veřejnosti? Proč se osvětou tohoto oboru soustavně téměř nikdo nezabývá? Jaké byly, jsou a patrně budou formy zviditelňování oboru kartografie směrem k laické veřejnosti? Referát hodnotil stav před rokem 1989, následné desetiletí a snažil se hledat recept, co se s tím dá dělat v budoucnu.

Třetím tématem byla Teoretická kartografie a její metody. Z referátu Výskum niektorých stránok kartografickej gramotnosti (J. Pravda) citujeme: "Kartografická gramotnosť je komplexný pojem, ktorý sa skladá zo znalosti čítania (prípadne aj jednoduchého využívania) máp a zo znalosti tvorby máp. Tvorba máp, ako aj špecifické spôsoby využívania máp sú príznaky vyššieho stupňa kartografickej gramotnosti, ktorému vždy predchádza znalosť čítania máp. Čítanie mapy je významný ukazovateľ inteligencie moderného človeka. Povedľa jazykovej gramotnosti, ale aj hudobnej, výtvarnej a niektorých ďalších, vrátane počítačovej gramotnosti, sa kartografická gramotnosť (ktorú v užšom zmysle možno chápať len ako znalosť čítania mapy) považuje za ďalší druh gramotnosti v ľudskej spoločnosti. Čítanie mapy pozostáva z vnímania mapy (jej pôdorysného obrazu), používania legendy mapy a chápania obsahu mapy. Stručnejšie sa to dá vyjadriť tvrdením, že čítanie mapy je proces chápania jej obsahu vďaka znalostí mapového jazyka (jeho vyjadrovacích prostriedkov a spôsobov ich používania).

Ak si overíme ako čítajú mapy napr. študenti stredných a vysokých škôl, môžeme zistiť viacero užitočných poznatkov o ich schopnostiach, ale súčasne aj o výsledku celého ich učenia a pedagogického pôsobenia. Existujú dva druhy kartografickej gramotnosti: prirodzená (vrodená) a dodatočne získaná (učením).

Prirodzená kartografická gramotnosť je imanentná schopnosť ľudí, pre ktorých je samozrejmosťou, lebo je súčasťou ich vedomia, myslenia a poznávania. Nemožno to ale povedať o všetkých ľuďoch, pretože (v istej miere) existuje aj kartografická negramotnosť - neschopnosť čítať mapu. Kartografická gramotnosť, ktorá je získaná v dôsledku vyučovacieho procesu na školách rôznych stupňov, vykazuje veľké diferencie. Najlepší sú žiaci a študenti, ktorí majú prirodzenú kartografickú gramotnosť a učením si ju zvyšujú, skvalitňujú."

V příspěvku Kartografické modelování s topologickým generalizačním algoritmem (D. Moravec) autor představil teoretickou podstatu tohoto modelování, ale i kartografickou generalizaci jako modelování, modelování nad systémem kartografických areálů, transformaci systému areálů do grafu, konstrukci ocenění hran grafu atd.

Dalším teoretickým referátem bylo Odvození rovnic zkreslení Putninšova paválcového zobrazení P4' (R. Čapek). R. V. Putninš je autorem dvanácti prakticky neznámých kartografických zobrazení. Zobrazení P1 až P6 mají bodový pól, zobrazení P1' až P6' čárový pól. Lichá zobrazení jsou vyrovnávací, sudá jsou plochojevná.

Navazoval příspěvek Optimalizace konformních zobrazení naší republiky (P. Buchar, M. Bořík), který se věnoval optimalizaci jednotlivých konformních zobrazení aplikovaných na území ČR. Pro vzájemné srovnání zkoumaných zobrazení bylo zvoleno globální Airyho kritérium. Jeho hodnota byla vypočtena vždy pro 268 uzlových bodů, které v ekvidistantní síti o straně 18 km zhruba pokrývají území naší republiky. Rozboru byla podrobena jednoduchá konformní zobrazení, a to zobrazení kuželové v normální poloze, zobrazení Křovákovo, obecné azimutální zobrazení, transverzální i šikmé válcové zobrazení.

Polyedrické zobrazení rakouských vojenských map (M. Čechurová) a Zobrazení délkojevné (R. Dušek) byly závěrečnými referáty tohoto třetího tématu.

Úterní odpoledne pokračovalo tématem Multimédia, elektronické mapy a WWW, kam spadal i příspěvek Možnosti hodnocení užitných vlastností digitálních geoinformací (V. Talhofer) pojednávající o obsahu a kvalitě datových bází geoinformací, o aplikaci hodnotové analýzy pro hodnocení užitných vlastností digitálních geodat a přinášel návrh systému hodnocení z hlediska potřeb uživatelů v AČR.

Dalšími příspěvky byly Výuka regionální geografie na Internetu (M. Novotná), Odbor Kartografia a geografia, specializácia GIS na UMB v B. Bystrici (B. Nižňanský, R. Novodomec) a Národný atlas Kanady a geokonexie (Š. Palko).

Podvečer dne patřil plenární schůzi KS ČR, kde předseda KS ing. Mikšovský přednesl hodnotící zprávu od minulé schůze. Dozvěděli jsme se, že se nadále bude podporovat soutěž Mapa roku a soutěž dětských kreseb s kartografickou tematikou. Na Webu VÚGTK by se měly v říjnu zprovoznit stránky KS. Bylo zvoleno i nové vedení ve složení Mikšovský, Voženílek, Čada, Talhofer, Konečný, Šumbera, Kučera, Němeček a Kafka. V pořadí již desátým čestným členem KS byl zvolen ing. B. Šídlo (ZÚ) za jeho celoživotní přínos pro kartografii. Příští jubilejní 15. KK bude v r. 2003 na Slovensku.

Na večer 11. září byl připraven koncert a prohlídka známé plzeňské synagogy. Mnozí účastníci do dlouhých nočních hodin sledovali neuvěřitelné zpravodajství z NY.

Úvodním středečním tématem byla Výchova kartografů a školská kartografie. Test, zjišťující, jaká je Prostorová představivost v kartografii (R. Dušek), obsahoval jedenáct úloh zaměřených na různé aspekty prostorové představivosti. Testu byly podrobeny tři skupiny studentů, kteří absolvovali výuku kartografie v rámci různých studijních oborů Ostravské univerzity a Vysoké školy báňské (geografie, učitelství geografie, inženýrská geodezie) - celkem 77 studentů. Celkové vyhodnocení výsledků testu odhalilo nižší úroveň prostorové představivosti než bylo očekáváno a poukázalo i na některé problémy při jejím zjišťování. Uvedený test, jeho výsledky i hodnocení umožňuje zájemcům provést srovnávací testování.

Rozvinutelné plochy v geometrii pro kartografy (H. Dvořáková) byl příspěvek, který by zaujal i milovníky vystřihovánek, neboť vědní obor geodezie a kartografie získal v průběhu posledních let velké možnosti dalšího rozvoje zejména díky kosmickým technikám a globální komunikaci. Jeho cílem je nyní sledování nejen čistě geometrických, ale ve spolupráci s dalšími obory, i mnoha fyzikálních parametrů Země. Výzkum Země tedy získává výrazně interdisciplinární charakter. Na katedře matematiky ZUV tyto změny vnímají a snaží se jim přizpůsobit osnovy předmětů. Nové pojetí Konstruktivní geometrie zpracovává teoretické základy geometrických metod fotogrammetrie, tematické a matematické kartografie a kartometrie. Dochází ke změně nejen obsahové, ale i ke změně formy výuky. Jedná se například o netradiční zavádění nových pojmů s větším ohledem na potřeby geodetických a kartografických aplikací. V tomto příspěvku se autorka zaměřila na jinou změnu formy výuky - důraz na modelování dosud pouze vyčíslovaných či schematicky znázorňovaných (v matematice nebo odborných předmětech) prostorových situací. Přesněji, přednášející popsala konstrukce a postupy, které studenti používají při sestrojování modelu referenčních ploch. Papírové modely kolovaly sálem.

O výzkumu mezi studenty pojednávala Analýza niektorých stránok čítania mapy (A. Benová). Hodnocení kartografických výstupů v kartografickém vzdělávání (P. Červený) se zabývalo v posledních letech častou kritikou špatné úrovně mapových výstupů. Za příčinu bylo většinou označeno nedostatečné vysokoškolské kartografické vzdělání jejich autorů. Autoři však nemohli využít ani kartografických základů ze základní a střední školy. Nositelem kartografického vzdělání na těchto stupních škol jsou totiž předměty zeměpis a geografie. Z hodnocení kartografických výstupů obsažených v učebních textech těchto předmětů však vyplývá, že pro hodnocené mapy jsou typické jak formální nedostatky, tak i nedostatky týkající se mapového obsahu. Myslím si, že Kartografická společnost má v této oblasti zřetelně vymezený úkol.

Využití GIS pro tvorbu školních tematických map (S. Novák) byl zajímavý referát, který charakterizoval GISy jako ideální nástroj pro vyhodnocování a kartografickou prezentaci rozmanitých údajů s možností jejich pružné aktualizace prostřednictvím moderních médií, zejména internetu. Nabízí se úvaha o funkci současných školních zeměpisných atlasů. Tyto obsahují velký podíl socioekonomických údajů, které rychle zastarávají. Ani pravidelná aktualizace opakovaných vydání atlasů neumožňuje dostatečně pružně reagovat na nastalé změny. Řešením je příprava tematických map v prostředí GISů z dostupných údajů přímo učiteli zeměpisu.

Referáty početně zastoupené bylo téma Digitalizace map KN a SMD. Druhá polovina 90. let je v kartografii charakterizována hromadným přechodem analogových technologií na technologie digitální. Tento rozsáhlý proces kladl zvýšené nároky na odbornou přípravu zaměstnanců. Praktická výchova zamestnancov pre digitálne spracovanie máp (J. Jakubík) byla možná dvěma způsoby: přeškolením na digitální technologie nebo rozsáhlou výměnou zaměstnanců za lidi se zkušenostmi v oblasti výpočetní techniky. VKÚ Harmanec na Slovensku se bez omezení výrobní činnosti rozhodl pro přeškolení, i když toto řešení prinášelo hlavně v letech 1997 - 98 mnoho komplikací. Avšak našli zde vlastní cestu, která přináší zvýšenou efektivnost a produktivitu práce.

Archivacia digitálnych údajov (Š. Kondáš) je povinná při provozování AIS GKK na regionální a centrální úrovni. Na Slovensku existuje i zákonná povinnost odevzdávání digitálních údajů na archivní účely, uchovávání rastrových údajů map velkých měřítek, DKM ve vektorovém tvaru a grafických částí registrů. Příspěvek pojednával i o archivaci Základní báze údajů pro GIS v rastrovém a vektorovém tvaru, přístupu k digitálním údajům a tvorbě a využívaním metaúdajů.

Na domácí půdě zaznělo Využití geodetických základů stabilního katastru, historie vzniku a užití mílových tabulek (V. Čada), kde byly znovu představeny geodetické základy stabilního katastru, způsoby určení a přesnost. Autor nastínil potřebu převodů mezi souřadnicovým systémem S-SK a S-JTSK, ozřejmil způsob sestavení mílových tabulek a jejich užití, možnosti zpřesnění. Nikdo z přítomných určitě nezapochyboval nad nutností tvorby databáze identických bodů a využitelnosti bodů bodového pole S-SK pro přepracování DKM lokalit stabilního katastru do S-JTSK, když existují jednoznačné vztahy mezi S-SK a S-JTSK. Navazoval referát Analýza přesnosti souvislého zobrazení DKM v lokalitách sáhových map a budování databáze pevných bodů (L. Jakubcová, V. Čada), který se zabýval technologií tvorby DKM v lokalitách sáhových map, vyrovnáním katastrálních hranic a tvorbou souvislého zobrazení. Autoři provedli hodnocení přesnosti a projekt kontrolního měření ve vybraných lokalitách. Představili i terénní šetření znaků katastrálních hranic a dalších identických bodů polohopisu původních map stabilního katastru, budování databáze identických bodů, kvalitu, jejich údržbu a možnosti využití. Následovala analýza přesnosti souvislého zobrazení, možnosti údržby a vedení DKM včetně využití dalších měřických manuálů a použití vyrovnávací transformace pro eliminaci zbytkových chyb. Oponentem práce byl velký znalec katastru ing. L. Nedvídek z ČÚZK.

Domácí univerzita se dále představila referátem Hodnocení kvality podkladů pro tvorbu Digitální státní mapy odvozené 1 : 5 000 - DSMO5 (V. Vyčichlová, V. Čada). Slušelo by se zde připomenout, že tento i některé další příspěvky jsou otištěny ve slovenské ročence Kartografické listy. Proto se zde omezme jen na několik hlavních bodů referátu: Vznik a vývoj SMO, návrh technologie tvorby DSMO5. Posouzení přesnosti a vhodnosti podkladů pro DSMO. Kontrolní terénní měření ve vybrané lokalitě. Analýza polohopisu na bodových, liniových i plošných objektech ve vazbě k situaci DKM a kontrolnímu měření. Bodová, profilová a plošná zkouška výškopisu. Dosažené přesnosti v polohopisné i výškopisné složce SMO5. Návrh opatření pro upřesnění technologie tvorby DSMO5.

Existence KM v digitální formě přináší nové možnosti. Vyhledávání lokalit v DKM (P. Soukup) spočívá ve vyhledání konkrétních lokalit (určitého místa, skupiny parcel, apod.). Není problém automaticky lokalizovat libovolnou parcelu na základě katastrálního území a parcelního čísla. Situace se komplikuje v případě, kdy parcelní čísla nejsou předem známa. Tehdy je nutno dohledat lokalitu pohledem na zobrazené mapě s využitím znalosti daného území. V praxi obvykle probíhá vyhledání lokality ve dvou krocích. Nejprve se z mapy hranic k.ú. vyhledá příslušné k.ú., a poté se lokalita dohledá v příslušné DKM. Její kompletní obsah je však pro tyto účely zbytečně podrobný a v menším měřítku nepřehledný. Nabízí se proto myšlenka vytvořit jakýsi mezistupeň mezi mapou hranic k. ú. a DKM. Taková přehledová mapa může postrádat řadu údajů z DKM (parcelní čísla, vnitřní kresba parcel, atd.), ale měla by zachovat orientačně významné prvky území (cestní síť, vodní toky, základní dislokaci druhů pozemků v extravilánu, bloky zastavěných území, atd.). Po přibližném vyhledání dané lokality lze provést její detailní dohledání v kompletní DKM. Při řádově menším objemu dat urychluje přehledová mapa přenos dat zejména v situaci, kdy jsou DKM umístěny na vzdáleném počítači.

Článek pojednával o možnostech automatizované tvorby této přehledky formou selekce a generalizace obsahu DKM. Jedná se právě o mezistupeň, který citelně chybí v DP ISKN.

Dokončení příště

vyvěšeno: 3.prosinec 2001

---

Z časopisu Zeměměřič č. 12/2001