[pošta]             Obor ve filatelii


[Na začátek] [O jeden zpět]    [O jeden dál] [Na konec]

Díl sedmý - kartografie, 1. část
   Kartografie (s malým "k" pozn. redakce) je důležitou součástí lidské kultury. Její rozvoj nastal v důsledku rozvoje cestování a obchodu. Díky poznatkům z cest mohl být obsah map upřesňován. Díky rozvoji vědy mohlo být upřesňováno kartografické zobrazování. Kartografie se rozvíjí také ruku v ruce s nakladatelským podnikáním. Již v minulých dílech jsme se setkali s některými známkami s kartografickou tématikou např.: s Hipparchosem (díl 3.) s Al Idrísím a Piri Reisem (díl 4.).
   Pro velké množství známek s kartografickou tématikou je opět uveden omezený (subjektivní) výběr.
   Omluva: v minulém díle bylo záměnou známek vynecháno zařízení na měření rychlosti lodi tzv. log.

Mapa korálková
   S pokusy o zobrazení svého okolí se setkáváme od pradávna. Podkladem byl kámen, hliněná destička aj. Zárodek kartografického zobrazení je možné spatřit na známce ze Šalamounových ostrovů. Jedná se o tzv. tyčinkové nebo hůlkové mapy, které se skládají z tenkých proutků, které se různým směrem protínají. Jednotlivé ostrovy jsou znázorněny kamínky nebo mušlemi.

Mapy portolánové (portulánové) – kompasové
   Námořní navigační mapy (z italského porto – přístav), využívané od 13. do 16. století v důsledku rozvoje námořní plavby za účelem obchodu ve Středozemním moři. Vznikají v italských městech Benátky, Janov aj., v Katalánsku, Černém moři a později v Atlantiku. Na mapách bylo podrobně zakresleno pobřeží s bohatým geografickým popisem. Vnitřek souše byl zpravidla prázdný.
   Pro plavbu lodí byla na mapě v řadě bodů zakreslena stranová růžice a liniové měřítko. Mapy byly kresleny zpravidla na pergamenu.
   Portolány představovaly novou etapu rozvoje kartografie a jejich význam poklesl až když začala být na mapách zakreslována síť poledníků a rovnoběžek. Mapu Skan- dinávie, která byla publikována v Benátkách roku 1539, nakreslil Olaus Magnus (1490 –1558), poslední katolický arcibiskup.
   Významnými tvůrci, vydavateli map, atlasů a glóbů byli např. Gerhard Mercator (1512 – 1594), Abraham Oertelius (1527 – 1598), Willem Janszoon Bleau (1571 – 1638), na známce je také Jakubova hůl, Vischer, Waldseemüler, Sebastian Münster (1489 – 1552) aj.
   Výrobu map ovlivnil vynález knihtisku Johannem Gutenbergem (1397 – 1468), hlubotisku Karlem Klíčem (1841 – 1626) a litografie pražským rodákem Aloisem Janem Františkem Senefelderem (1771 – 1843). Na jeho rodném domě v Rytířské ulici č. 10 je pamětní deska tohoto znění: V domě č. p. 408-I na jehož staveništi povstala tato městská tržnice se narodil vynálezce kamenotisku ALOIS SENEFELDER dne 6. listopadu 1771.

Katalánský Atlas
   vyhotovil ho Abraham Crescues ke konci 14. století (1375) pro francouzského krále Karla V. a odráží všechny tehdy dostupné informace o severní Africe.
   Přestože kartografové pracovali na Mallorce, je překvapující, jak málo věděli o krajích za pohořím Atlasu, který je na mapě znázorněn žlutou zdí procházející souběžně s pobřežím. Ale byli si vědomi, že blízko Timbuktu žije vládce nesmírného bohatství, který je znázorněn s mincí.
   Příště dokončení kartografie.
  (joh)


Z časopisu Zeměměřič č. 3/99         [Víme - víte]     [Server]