V uvedené oblasti je řada nejistot a pochybností na straně KÚ i na straně zpracovatelů a ověřovatelů GP. Mají tyto hlavní příčiny:

1. nejasnosti a chyby katastrální vyhlášky,
2. chyby při přepracování grafické katastrální mapy do digitální formy,
3. nedostatek zkušeností s těmito formami katastrální mapy.

Ad a) Vyhláška č. 190/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb., a vyhlášky č. 113/2000 Sb., (dále jen "vyhláška"), kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o KN ČR (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., a zákona č. 120/2000 Sb., upravuje zeměměřické činnosti související s KN nedokonale a s chybami. Pro nápravu je nutné v její novele zejména:

• Jasně vymezit a vzájemně oddělit zásady a kritéria přesnosti pro měření změn, zpracování a dokumentování jeho výsledků od zásad a kritérií přesnosti pro doplnění změn do katastrální mapy. Týká se zejména § 66, § 68 a přílohy - bod 12 vyhlášky.
• Upřesnit pravidla pro číslování měřených bodů. Týká se přílohy - bod 17 vyhlášky.
• Lépe a úplněji definovat náležitosti záznamu podrobného měření změn. Týká se zejména přílohy - bod 17 vyhlášky.
• Upravit a upřesnit pravidla pro výpočet a vyrovnání nových a změněných výměr parcel. Ve všech případech by měla mít přednost výměra určená z výsledků přímého měření neovlivněného nepřesnostmi mapy. Týká se § 68 a přílohy - bod 13 vyhlášky.
• Upravit pravidla pro uvádění souřadnic podrobných bodů změny na GP tak, aby to vždy byly souřadnice určené z výsledků přímého měření, neovlivněné nepřesnostmi mapy. Týká se přílohy - bod 16 vyhlášky.
• Některá pravidla jsou stanovena ve vnitřním předpisu ČÚZK (Prozatímní návod pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení, ČÚZK čj. 5238/1998-23). Tato však jednak navazují na nejasná a chybná ustanovení vyhlášky, jednak jsou stanovena předpisem, který není obecně závazný.

Ad b) V DKM a KM-D se vyskytují tyto chyby a nedostatky:

• Horší přesnost podrobných bodů, než je deklarovaná kódem charakteristiky kvality.
• Vyskytují se zbytečné (nadbytečné) podrobné body.
• Jsou porušeny přímosti a pravoúhlosti hranic.
• Nejsou respektovány výsledky dřívějších měření.

Ad c) Zpracovatelé a ověřovatelé GP na jedné straně a KÚ na straně druhé obtížně hledají shodu o detailech obsahu GP a jeho příloh, o výkladu sporných a nejasných ustanovení vyhlášky, o řešení zjištěných nedostatků a chyb digitální mapy. To vše za situace, kdy se obě strany teprve učí s digitálními mapami pracovat.

Stávající úprava ve vyhlášce (je-li zde a v dalším uvedena stávající úprava ve vyhlášce, vždy je zkrácená a ve vztahu k DKM v S-JTSK a KM-D v systému Gusterberg nebo Svatý Štěpán):

• § 66 odst. 2: "Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy.
• Příloha bod 12.6: "Souřadnice podrobných bodů musí být určeny tak, aby charakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy=0,14 m".
• Příloha bod 12.14: "Při posuzování přesnosti souřadnic podrobných bodů katastrální mapy v S-JTSK, zhotovené ve 4. třídě přesnosti mapování platí tyto hodnoty pro charakteristiky stanovené podle bodu 12.6: uxy=0,26 m".
• § 66 odst 3: "...Pokud nelze v prostorech, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně (DKM), připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy".
• § 66 odst 4: "V ostatních prostorech (KM-D)... musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu"
• Příloha bod 12.2: "Při připojení podrobného měření na identické body může být územní rozsah změny v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m. Pro připojení podrobného měření na identické body platí: ...v území s DKM musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6".
• § 68 odst 1: "V k. ú. s DKM se poloha podrobných bodů určí souřadnicemi v S-JTSK, v ostatních prostorech (KM-D) pravoúhlými souřadnicemi v místním systému".
• Příloha bod 17.7: "...U identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit".

Stávající úprava má zejména tyto vady:

• Umožňuje v prostorech s DKM připojovat měření změny na identické body s kódem charakteristiky kvality horším než 3 a z tohoto připojení přímo počítat souřadnice měřených bodů v S-JTSK; výsledek nemůže splňovat kritérium uxy=0,14 m.
• Předepisuje pro podrobné měření resp. pro jeho výsledky, v prostorech, kde DKM vznikla přepracováním mapy zhotovené ve 4. třídě přesnosti (ZMVM, THM), poloviční přesnost než pro podrobné měření v prostorech ostatních, tedy např. v prostorech s KM-D, což je absurdní.
• Zná u podrobného bodu jen jedny souřadnice v S-JTSK, neřeší situace, kdy v prostorech s DKM jsou souřadnice bodu určeny z výsledků měření od polohového bodového pole, tedy se střední chybou do 0,14 m, a přitom pro zobrazení do DKM musejí být použity souřadnice méně přesné (původní souřadnice identického nebo kontrolního bodu, souřadnice nového bodu vyrovnané do přímky mezi kontrolní body s původními tj. horšími souřadnicemi). Není stanovena povinnost a způsob určení a dokumentování dvojích souřadnic bodů změny (identických, kontrolních, nových) v prostorech s DKM s podrobnými body s kódem charakteristiky kvality horším než 3.

Možná řešení:

• Stanovit v prostorech s DKM povinnost měření vždy připojovat na body polohového bodového pole s tím, že měření malého rozsahu lze připojit na identické body s kódem kvality 3 (zakázat připojování změny na podrobné body s horším kódem charakteristiky kvality); souřadnice určené na základě tohoto připojení řádně a trvale dokumentovat jako výsledek měření - varianta 1.
• Ponechat v prostorech s DKM stávající pravidla pro připojování měření, ale s tím, že při připojení měření na identické body s kódem charakteristiky kvality horším než 3 (4 nebo 6) se souřadnice dokumentující výsledek měření vypočtou v místním systému a tyto se řádně a trvale dokumentují jako výsledek měření. Je-li měření v prostorech s DKM s podrobnými body s kódem kvality horším než 3 připojeno na body polohového bodového pole, pak se souřadnice všech měřených bodů určené na základě tohoto připojení řádně a trvale dokumentují jako výsledek měření - varianta 2.
• Pro prostory s KM-D stávající úprava vyhovuje, stojí však za zvážení, zda u všech měření (i malého rozsahu) nevyžadovat připojení na body polohového bodového pole.

Možné řešení:

• Respektovat u podrobných bodů existenci "dvojích" souřadnic, tj. jedněch určených z výsledků přímého měření a druhých pro zobrazení v DKM (KM-D), tj. souřadnic identických a kontrolních bodů v DKM (KM-D) s kódem charakteristiky kvality horším než 3, souřadnic upravených transformací na identické body, souřadnic vyrovnaných do přímky mezi kontrolní body.
• Stanovit, ve kterých případech se body změny doplní do DKM bez úprav, tj. souřadnicemi v hodnotách určených z výsledků přímého měření.
• Stanovit pravidla pro transformace a další úpravy souřadnic bodů určených z výsledků měření pro zobrazení v DKM a KM-D.
• Stanovit mezní odchylky pro "dvojí" souřadnice bodů.

Možné řešení:

• Stávající úprava vyhovuje v prostorech s KM-D, potřebuje však doplnit tak, aby nejlépe v měřickém náčrtu byla u identických a kontrolních bodů vyjádřena totožnost s podrobným bodem KM-D (příklad 2 l 12-163). Stávající úprava umožňuje jednoznačně a v počítačové formě dokumentovat souřadnice (v místním systému) všech měřených bodů změny určené z výsledků přímého měření (nezatížené nepřesnostmi mapy). Příslušnost k místnímu systému je jednoznačně daná skupinovým číslem (pořadovým číslem katastrálního území + číslem ZPMZ). Praxe často ke škodě věci postupuje odchylně - identické a kontrolní body nečísluje v rámci ZPMZ změny, ale ponechává u nich čísla z KM-D. To je špatně, ztrácí se tím možnost jednoznačné počítačové dokumentace souřadnic určených z výsledků měření.
• Stávající úprava však nevyhovuje v prostorech s DKM. V prostorech s podrobnými body s kódem charakteristiky kvality horším než 3, zejména pokud by měl být vyjádřen výsledek podrobného měření nezatížený nepřesnostmi mapy souřadnicemi v místním systému, jsou žádoucí stejné zásady číslování bodů a ze stejných důvodů jako v prostorech s KM-D.

Stávající úprava:

• § 68 odst. 2: "...v prostorech s DKM se výměry změněných parcel a jejich dílů vždy počítají ze souřadnic v S-JTSK (ze souřadnic grafického souboru DKM). V prostorech s KM-D se výměry změněných parcel a jejich dílů počítají z výsledků přímého měření (ze souřadnic v místním systému); není-li to možné, určí se ze souřadnic KM-D (ze souřadnic grafického souboru KM-D)."
• příloha bod 13: "...Není-li překročena mezní odchylka, vyrovnají se nově vypočtené výměry nových parcel a jejich dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře dosavadní parcely. Odchylka od dosavadní výměry parcely se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů a zavádí se pouze u výměr vypočtených ze souřadnic grafického souboru KM-D."
• příloha bod 16.13: "...Vznikne-li v DKM rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry se u něj neopravují."

Stávající úprava má tyto vady:

• V prostorech s DKM neodpovídají výměry parcel výsledkům přímého měření. Je to nepříjemné zejména u obdélníkových parcel, kde výměra neodpovídá oměrným uvedeným v GP. Týká se zejména prostorů s DKM s podrobnými body s kódem charakteristiky kvality horším než 3, kde tyto rozdíly mohou být velmi citelné a veřejnosti těžko zdůvodnitelné (u parcely o výměře 1 000 m2 s lomovými body s kódem charakteristiky kvality 7 až 20 m2). Příčina je v tom, že vyhláška u DKM "nezná" souřadnice v S-JTSK nezatížené nepřesnostmi DKM.
• V prostorech s KM-D je problémem ustanovení o vyrovnání výměr nových a změněných parcel určených ze souřadnic grafického souboru KM-D. Příklad: je-li z parcely s výměrou určenou z grafického souboru KM-D oddělovaná část o výměře 500 m2. Z výsledků přímého měření je určena jen tato oddělovaná část, kdežto výměra zbytku parcely nikoliv. Vyrovnáním součtu výměr oddělené parcely a zbytku původní parcely na výměru původní parcely podle pravidel stanovených vyhláškou dojde k tomu, že výměra zbytku parcely nebude v souladu s hodnotou vypočtenou ze souřadnic grafického souboru KM-D. Takto se bude v prostorech s KM-D postupně ztrácet při digitalizaci pracně dosažený soulad výměr s kódem určení výměry 0 mezi SPI a SGI.

Možné řešení:

• Pro prostory s DKM i KM-D stanovit jednotná pravidla výpočtu výměr nových a změněných parcel tak, že přednost vždy mají výměry určené z výsledků přímého měření nezatíženého nepřesnostmi mapy. Ostatní výměry (které nelze určit z výsledků přímého měření) vypočíst ze souřadnic grafického souboru DKM, resp. KM-D. Výměry se nevyrovnávají na výměry původních parcel. Výměry určené z výsledků přímého měření porovnávat s výměrou určenou ze souřadnic DKM, resp. KM-D. Rozdíl nesmí překročit mezní odchylku stanovenou v závislosti na kódech charakteristiky kvality lomových bodů.

Stávající úprava:

• Příloha bod 16.15 vyhlášky: "...Seznam souřadnic v prostorech s DKM obsahuje nové body změny. Seznam souřadnic v prostorech s KM-D obsahuje nové body změny, jsou-li v S-JTSK; jsou-li v místním systému, obsahují všechny body, tj. nové, připojovací a kontrolní".

Stávající úprava má tyto vady:
• V prostorech s DKM s podrobnými body s kódem charakteristiky kvality horším než 3 budou na GP souřadnice zatížené nepřesnostmi mapy nepoužitelné pro vytyčování. Příčina je opět v tom, že vyhláška u DKM "nezná" souřadnice v S-JTSK nezatížené nepřesnostmi DKM.

Možné řešení:

• Na GP vždy uvádět souřadnice určené z výsledků přímého měření nezatížené nepřesnostmi mapy. K nedostatkům a chybám v DKM a KM-D Zde platí dvě základní zásady:
• Zpracovatel GP se v žádném případě nesmí nechat svést k "úpravě" naměřených hodnot (aby lépe zapadaly do méně přesné DKM či KM-D).
• Chyby a nedostatky DKM a KM-D jsou především problémem katastrálního úřadu, nikoliv zpracovatele GP.

Jsou-li na identických a kontrolních bodech přes veškerou snahu o optimální výběr připojovacích bodů překročeny mezní odchylky v délkách nebo v souřadnicích (hodnoty z přímého měření, případně shodnostně transformované mínus hodnoty z DKM či KM-D) platné pro příslušný kód charakteristiky kvality nebo lomové body vlastnické hranice v DKM či v KM-D neodpovídají skutečnosti (např. nadbytečné body nebo narušení přímosti hranice) postupuje se podle § 46 vyhlášky, který stanoví podmínky za kterých lze opravit zjištěné chyby geometrického a polohového určení hranic. Nutné je protokolárně doložené nesporné zjištění, že hranice se neshoduje se stavem v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn. Je zde několik otazníků, zejména:

• Může protokol zpracovat, nechat podepsat vlastníkům a katastrálnímu úřadu předložit zpracovatel GP nebo je tato záležitost vyhrazena katastrálnímu úřadu?
• Jak postupovat v případech, kdy nestačí opravit souřadnice jen několika podrobných bodů, kdy jsou nepřípustnými nepřesnostmi zatíženy všechny body v územním bloku nebo dokonce v celém katastrálním území?

Zcela jistě se budou vyskytovat případy, kdy náprava může být dosažena jen obnovou novým mapováním. KÚ tu má možnost přiřadit podrobným bodům horší kód charakteristiky kvality, změnit formu mapy z DKM na KM-D nebo, není-li to možné nebo dostatečné, spokojit se s poznámkou zapsanou v ZPMZ o tom, že předepsané mezní odchylky pro zobrazení změny do mapy (a pro výpočet výměr) není možné dodržet. Do obnovy mapováním ani nemá jinou možnost.

Případy chyb geometrického a polohového určení hranic zjištěných při vyhotovování GP v každém případě komplikují potvrzování GP katastrálním úřadem. § 72 odst 5 vyhlášky sice stanoví, že "nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu GP", to však nic nemění na složitosti a zdlouhavosti řešení některých případů. Pro obě strany je nejlepším řešením vzájemná vstřícnost, kdy toho zpracovatel v terénu poměří více než je pro GP nutné, aby katastrálnímu úřadu usnadnil řešení případu chyby, na druhé straně katastrální úřad ve věci postupuje tak, aby mohl GP potvrdit pokud možno obratem.

Diskuse o problémech vyhotovování GP v prostorech s DKM a KM-D způsobených nedostatky vyhlášky a chybami katastrálních map jsou potřebné a mohou přispět k urychlené novelizaci vyhlášky a ke zdokonalení technologie digitalizace SGI. Vzhledem k nejistotám a pochybnostem uvedeným v úvodu tohoto referátu budou pro zpracovatele GP i pro katastrální úřady nejužitečnější publikované konkrétní případy GP doplněné příslušným komentářem. Ve spolupráci se zkušenými zpracovateli GP se o to v roce 2001 pokusím.

---

Z časopisu Zeměměřič č. 5/2001