Pár vysvětlujících pojmůHned v úvodu si osvěžme pojmy jako jsou geomatika, geoinformatika a zeměměřictví. GeomatikaTéměř v každém příspěvku na konferenci GIS Ostrava, GIS Seč aj. se objevují termíny geoinformatika a geomatika (angl. geoinformatics a geomatics). Na první pohled se zdá, že geomatika vznikla zkrácením slova geoinformatika. Porovnání dostupných definic z českých i zahraničních pramenů však tomu nenasvědčuje. Podle většiny českých pramenů je geomatika vědecká a technická disciplína zabývající se prostorovými daty a soustřeďující se na jejich sběr, ukládání, zpracování a poskytování (nejčastěji ve formě geografických dat - geodat) a jejich transformaci na geografické informace - geoinformace. Jde přitom o interdisciplinární obor, což potvrzují definice vytvořené v zahraničí, které do ní zahrnují geodézii, mapování zemského povrchu a moří, kartografii, katastrální měření, pozemkové úpravy, fotogrammetrii a dálkový průzkum Země. Činnost těchto vědeckých a technických disciplín vyúsťuje do naplňování a vedení různých geografických informačních systémů. GeoinformatikaNaproti tomu je konsenzus v definici geoinformatiky jako specifické části informatiky zabývající se geografickými informačními systémy a jejich prostřednictvím zkoumáním a řízením přírodních a socioekonomických geosystémů pomocí modelování. Vnímejme tedy určitý posun geoinformatiky do oblasti informačních technologií a aplikací geografických informačních systémů. ZeměměřictvíZeměměřictví je definováno v zákoně č. 200/1994 Sb. ČR jako souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v KN. Tyto činnosti jsou již dvě předešlá desetiletí stále více ovlivňovány komputerizací a elektronizací, a tím se zákonitě musí rozšiřovat jak odbornost zeměměřiče, tak i náplň a způsoby jeho práce. Prostředky globálního určování polohy na zemském povrchu pomocí navigačních družic (GPS), metody hromadného sběru dat fotogrammetrickými metodami a metodami dálkového průzkumu Země zásadním způsobem ovlivňují způsoby sběru prostorových geoinformací. Metody počítačové kartografie a především aplikace geografických informačních systémů (GIS) ovlivňují zpracování a interpretaci těchto geodat a vedle klasických analogových výstupů je stále častěji vyžadováno digitální zpracování. Pro ukládání digitálních geodat, jejich aktualizaci, analýzu a integraci s dalšími daty jsou využívány grafické funkce relačních databází. Je zřejmé, že úzké vymezení zeměměřických činností dle výše uvedené definice nereflektuje současné potřeby odběratelů zeměměřických činností. Profese geodeta a kartografa musí postihnout tyto trendy a musí se stát integrovanou profesí, kterou označujeme jako geomatika nebo také geoinformační inženýrství. Některé vysoké školy vnímájí Geomatiku jako studium interdisciplinárního oboru, který se zabývá nejen sběrem, ukládáním a analýzou, ale i interpretací a distribucí těchto dat. Absolventi by měli být manažery těchto dat a vědět o nich vše potřebné. Právě geodet má nejlepší šanci přetransformovat se v geomatika. Další informace k těmto pojmům naleznete na: |