[Server] Téma: Dvojí souřadnice v katastru[Server]

POSLEDNÍ REAKCE
2009-02-22 00:29:45 - ÚOZI ze soukromé firmy
nedávno mě buzeroval úředník z katastru, že na GP je´využití pozemku jiné než si představuje on. Hádali jsme se 15 minut, skončili jsme u ředitele a bylo jasno. Odlišné využití není ZJEVNÁ VADA V GP a úředník to potvrdil. NAKONEC se problém vyřešil při zápisu, kde vlastník dodal kopii stav. povolení ... jak jednoduché
 
2009-03-03 14:51:38 - ÚOZI ze soukromé firmy
Dobrý den,
mám několik otázek a na tvůrce vyhlášky, a nějaké postřehy.
1) jak bude řešena situace, kdy bude v extravilánu pro nedostatek pevných bodů například třetina mapového listu 1:2880 po transformaci posunuta proti skutečnosti o 5 více metrů?

Znám tři takové případy velkých bloků lesních pozemků v již vyhlášených DKM. V terénu je řada mezí, příkopů, a rozhraní druhů lesních porostů, starší vlastníci si svůj les dodnes dokážou najít. Ale do DKM byly hranice přetransformovány o 5 m jinam. Směrem k obci (přes pole) se odchylka postupně zmenšuje k nule. Vzhledem k tomu, že byla vyhlášena platnost DKM, je problém zcela neřešitelný. Kdyby dodnes platila analogová mapa, problém by přitom neexistoval.

2) v té souvislosti mám další otázku. Proč po vyhlášení platnosti mapy přepracované bez nového měření vstupují v platnost nejen nové výměry, ale i nové geom. a polohové určení? Tím se přece zcela popírají známé vlastnosti mapy 1:2880, kde se zásadně měří na co nejbližší identické body nebo linie.

GPU podle původní anologové mapy je leckde dost odlišné od GPU určeného z DKM (KMD), do které byly "neznatelné" hranice doplněny na vzdálené pevné body. Hranice v lesích jsou přitom při troše zkušeností z terénu a po pár hovorech s vlastníky znatelné. Jiné to je v Sudetech, jiné v Polabí, a jiné na Vysočině. V prvních dvou případech lze mapu s klidem transformovat, a až navyjímky nikdo nic nepozná. Ale v územích se soukromým vlastnictvím "selských lesů", a s terémem plným původních mezí, dává tranformace bez měření, jen na vzdálené body, často velmi špatné výsledky.

Přijde mi, že vyhlašování nového GPU bez měření v terénu je hrubým zásahem do vlastnických práv. Podle toho, jakým směrem se vlivem náhodných odchylek mapa při transformaci posune, tak jeden z vlastníků je vůči druhému v neoprávněné výhodě, protože důkazní břemeno a nutnost zaplatit měření je přesunuto na toho, kdo opravu chyby potřebuje.

3) k čemu slouží podpisy vlastníků při měření v polních tratích, kde bylo vše rozoráno, a objektivně není nic, podle čeho by vlastník mohl zhodnotit správnost vytyčení? Dovolím si tvrdit, že souhlas s kolíkem uprostřed lánu je bohapustá šaškárna. Ba ještě hůř, vlastníci v podstatě jen vyjadřují svůj vztah k objednateli prací, k budoucímu záměru objednatele nebo vlastníka, nebo svou důvěru ke geodetovi. Nejčastější je nicméně zcela logické ignorování tohoto nesmyslného úkonu ze stany vlastníků.

4) při zpracování geom. plánů se mnohdy zaměří různé mezníky, ploty, meze, rohy domů apod. Všechny tyto body by šly používat v následujících zakázkách pro transformaci mapy nebo pro přpojení drobných měření. Šly by používat i při vzniku KMD. Katastrální úřady je ale nedávají do ISKN, ani do žádné pomocné evidence. Jak má být práce soukromých geodetů a úředníků zpracovávajících KMD, když se kat. úřady programově zbavují značné části zaměřených bodů? Kolikrát by šlo zpětně prokázat, že třeba zaměřený plot přesně odpovídá nějakému náčrtu z roku raz dva, zaměřenému bez souřadnicového systému. To ale nepůjde, protože nějaký úřadník usoudil, že zaměřené ploty nemají ani v žádné pomocné vrstvě co pohledávat. A papírové ZPMZ, vyhotovené pro obsousední pozemek, nikdo prohledávat nebude.
Petr Holý
 
2009-03-03 15:27:27 - ÚOZI ze soukromé firmy
Vzkaz panu Petru Polákovi: V příspěvku z 2008-12-20 12:43:41 jste uvedl, že ÚOZI je v mnoha případech sprostým ignorantem. Víte ale, že některé stavební úřady pořadují potvrzený geom. plán, a dříve souhlas s dělením nevydají? Můžete s nimi po telefonu vést jakékoli diskuse, ale stejně se dozvíte "my to chceme takhle". Spousta institucí Vám prostě nic nepotvrdí, dokud neuvidí geom. plán s dvěma razítky. Být Vámi, byl bych v osočování lidí, kteří něco dělají v praxi, poněkud opatrnější. Podle toho, jak mám nastudované příslušné paragrafy, tak jsem přesvědčen, že byste chtěl ÚOZI ukládat povinnosti nad rámec platných právních předpisů.
Petr Holý
 
REAKCE:
ÚOZI z katastrálních úřadů
ÚOZI ze soukromé firmy
jiný (napište kdo)
úředník
CELÝ ROZHOVOR
2008-12-08 12:09:36 - redakce
Pokud jsme užívali dvě souřadné soustavy, znali jsme v katastru pojem dvojích souřadnic.

S přechodem na jeden souřadnicový systém (S-JTSK) se dalo očekávat, že se dvojí souřadnice opustí a budou pouze souřadnice Křovákovy. Snad jen opravdu problematická místa nebo celá katastrální území, kde po digitalizaci "na sebe nebude nic sedět", měla být vedena ještě ve dvojích souřadnicích. To znamená, že by se v těchto případech přizpůsobovala změna mapě.

Novela katastrální vyhlášky by měla přinést poněkud jiný pohled na dvojí souřadnice. Změna by se přizpůsobovala mapě (a tedy by byly dvojí souřadnice) nejen v případě, kdy je katastrální mapa zkreslena, ale i tehdy, kdy nová nebo zpřesňovaná vlastnická hranice nebude odsouhlasena všemi dotčenými vlastníky. Budou tak v databázi souřadnice obrazu - to, co se uvidí v mapě a souřadnice polohy - souřadnice zaměřené v terénu. V případě, že bude vlastnická hranice odsouhlasena všemi dotčenými vlastníky, a body, zpřesňující vlastnickou hranici budou v dopustných odchylkách, potom budou obojí souřadnice totožné.

Co si o dvojích souřadnicích myslí předkladatelé novely a co praktičtí geometři?
 
2008-12-09 12:58:44 - úředník
Dobrý den,
domnívám se, že problém je poněkud otočený. Otázkou je, kde (a zda vůbec) v katastru evidovat souřadnice určené měřením v terénu, pokud v katastru musí být změna přizpůsobena mapě z důvodu absence listiny podle § 19a odst. 4 KatZ, která je nutná ke zpřesnění dosavadního geometrického a polohového určení. Tyto souřadnice jsou stále [podle § 69 odst. 1 písm b) KatV] využitelné pro navazující zeměměřické činnosti jako geometrický základ podrobného měření. Proto se domnívám, že by v dokumentaci katastrálního úřadu měly být ukládány (samozřejmě nejlépe v elektronické podobě), přestože nemohou být považovány za závazné údaje o nemovitosti evidované v katastru. Jako optimální se mi jeví postupovat shodně s dosavadními přístupy k vedení KM-D, tj. evidovat je pod číslem bodu v rámci přiděleného č. ZPMZ jako souřadnice polohy k lomovému bodu, který má být nově zobrazen v katastrální mapě. Rozdíl mezi digitalizovanou mapou v S-JTSK a dosavadní KM-D je prakticky jen ten, že kresba mapy bude nyní na identické body "dotažena" poblíž skutečnému stavu. Aby však mohla být dosavadní (grafickým způsobem určená) hranice parcely nahrazena jinou, musí být tento nový stav zjištěn a samozřejmě náležitě doložen jako nesporný. Jinak zůstanou v platnosti dosavadní nepřesné údaje.
Jan Kmínek
 
2008-12-09 15:41:35 - ÚOZI ze soukromé firmy
Celý problém je podle mého názoru v tom, že autoři změn legislativy (včetně vyhášky 26/2007 Sb.) jsou těžce pod vlivem "laických" právníků (laik je každý mimo Geodetů). Pokud vytváříme zákony a vyhlášky, které odporují přírodním zákonům (a to dvojí souřadnice odporují, ať si říká kdo chce, co chce), musíme čekat, že minimálně u těch, kteří "mají rozum" toto narazí. Je mi trochu líto, že nás, kteří se "vzpírají" není mnoho (nechápu). Celkově "systém souhlasů vlastníků" mi připadá komický. Jsem zvědav, kdy obdobnou blbost prosadíme i v ostatních odvětvích lidských činností (statické posudky, znalecké odhady, revizní správy (plyn, elektro...))... kdy zadavatel bude muset souhlasit, jinak bude příslušný protokol pouze "uložen", ale nebude k němu přihlédnuto (prakticky neplatný). "Panebože", to jsme opravdu, jako geodeti, "takový paka". Pokud je s hranicemi pozemků problém, pak to přiznejme na plno v médiích, jak vlastně geodet určí hranice (digitalizace) a uvidíme, jak dlouho bude trvat, než se najdou prostředky na opravdové mapování a ne na vytváření "Potěmkinovských" map. Nebo si tedy hrajme na "odborníky" a s centimetrovou přesností vytyčujme kartometricky určené body, ale netahejme do toho laiky (vlastníky, právníky ...) Kódy kvality bodů jsou vlastně sami o sobě pěkná blbost. Každý geodet by měl vědět, když vydává polohu bodu, jestli v terénu něco lze nalézt, jestli bod lze spočítat z dřívějších měření, jestli některý z vlastníků zná hranici, a nebo bod (jak nejlépe umí) může určit kartometricky. Ostatní úvahy jsou podle mého naprosto zcestné a mají smysl maximálně u doplnění bodů Katastrálními pracovišti "od stolu". Já se dnes ptám, k čemu je úřední oprávnění mimo to, že "ÚOZI" ověří totožnost osob vyjadřujícíh souhlas?
 
2008-12-10 00:09:09 - úředník
Anonymu výše: Já vím, kde jsou hranice mého pozemku a v podstatě mi může být jedno, že je stát eviduje více či méně přesně. Nicméně mám možnost přesnost těchto údajů ovlivnit, a jsme-li se sousedem ve shodě, můžeme tak kdykoliv učinit (§ 19a odst. 4 KatZ). Pokud bych někdy v budoucnu potřeboval poradit od odborníka s průběhem hranice svého pozemku podle nepřesné státní evidence (§ 19a odst. 1 a 2 KatZ a § 85 a násl. KatV), zaplatím za to, o výsledku jeho práce si udělám vlastní názor a budu-li mít chuť, nechám si od něj i vysvětlit, proč by pro mne mohlo být výhodnější sdělit státu přesnou polohu hranice, kterou se sousedem respektujeme. Žádný soukromý zeměměřič ani katastrální úřad není oprávněn rozhodovat o rozsahu mého vlastnického práva (a ti mohou transformovat a vektorizovat sebepečlivěji) ani rozhodovat o tom, kde hranici pozemku bude stát evidovat. Evidovaný stav musí odpovídat listině, kterou jsem já nebo předchozí vlastník k zápisu předložil, popřípadě údajům zjištěným v terénu při poslední obnově operátu (žádný přesnější podklad stát ani mít nemůže). Pokud máme se sousedem jiný názor na průběh hranice, může mezi námi rozhodnou pouze soud.
Že sáhové mapy převedené do vektorového počítačového vyjádření nazýváte "Potěmkinovou mapou" by jistě generacím našich předků nelichotilo. Jinak samozřejmě nám všem přeji, aby nadále v oblasti katastru nemovitostí převládali "odborníci se znalostmi práva a geodézie" před "osobami s diplomem, razítkem a odkroucenou praxí". Ne vždy je to totéž.
S pozdravem
Jan Kmínek
 
2008-12-17 19:36:37 - ÚOZI ze soukromé firmy
Jsem osoba s diplomem,razítkem a odkroucenou praxí (10 let kat.úřad,poté 1O let soukromá firma). Na rozdíl od pana Kmínka ovšem sám sebe neoznačím jako odborníka se znalostmi práva a geodézie.
Dle mého názoru ale ten, kdo zpracoval jako tvůrce vyhlášky 26/2007 sb. oblast GP (kód kvality bodů,výměr,vzory GP)rozhodně velkým odborníkem pro mne nebyl. A ještě horší jsou odpovědi na dotazy,publikované na webu, které tyto nesmysly vysvětlují.
Ing.Liška Jiří
 
2008-12-18 17:59:55 - jiný (napište kdo)
Vážení geodeti,
nemám nejmenší chuť zasahovat do debaty, která se pravděpodobně rozvine v nemálo příspěvků s odlišnými názory. Byl bych však rád, abychom nejen při této debatě nezapomněli na to podstatné: Polohové souřadnice jsou technologickým meziproduktem našich geoinformačních činností jehož základním cílem je převést body zaměřené v terénu do zobrazovací roviny mapy, a v případě parcel vypočítat jejich výměry. Nepřikládejme tedy polohovým souřadnicím jiný význam a nedělejme z nich fetiš. Jak chceme vysvětlit laikovi, nebo třeba i stavařskému projektantovi, že rozhraní dvou městských činžovních domů na velmi drahých pozemcích v terénu napohled jednoznačně nesporné máme v katastru nemovitostí evidováno s očekávanou polohovou nejistotou 0.20m (při střední souřadnicové chybě 0.14m) a v mezním případě až 0.39m (při mezní střední souřadnicové chybě 0.28m). Sousedé na rozhraní venku ukáží prstem, a my jim budeme vykládat, že v mapě nám to vychází třeba až o 0.39m jinam, a přesto je poloha námi vytyčeného rozhraní ještě v předepsaných mezích.
Měli bychom však umět i většině laiků vysvětlit – s přihlédnutím k historicky i měřicky dané nejistotě polohy lomových bodů hranic pozemků – proč například pozemek o ideálních rozměrech 20m x 20m nemusí mít za každou cenu výměru parcely 400m2. Je mnohdy děsivé, když s katastrálními souřadnicemi třeba i velmi kvalitní dekadické katastrální mapy nebo DKM začnou jako se vztažným systémem budoucí stavby pracovat stavařští projektanti, a je ještě horší, když tento způsob určení prostorové polohy stavby někteří geodeti vezmou za závazný primární systém pro vytyčení bez ověření, zda hranice sousedních pozemků je mezi vlastníky nesporná a v terénu bezpečně a dost přesně identifikovatelná. Tomu už říkám „souřadnicový fetišismus“ toho nejhrubšího zrna.
Petr Polák
 
2008-12-18 18:35:40 - ÚOZI z katastrálních úřadů
Dobrý den,
zabývám se mimo jiné digitalizací sáhových map. Musím se ale přiznat, že vzhledem ke kvalitě (zejména lokálním deformacím) map pozemkového katastru, které tvoří většinu výchozího podkladu pro digitalizaci, mi je občas nedobře...
Bohužel v mnoha případech jiné a přesnější mapové podklady neexistují ani nikdy neexistovali. Přesto nebo proto právě proto si také myslím, že dvojí souřadnice skutečné polohy bodu a jeho obrazu v mapě jsou bohužel jediným "rozumným" východiskem jak z této šlamastiky ven a řešením jak dostát právě právním záležitostem s určením a rekonstrukcí vlastnických hranic.
O správnosti dvojich souřadnic v žádném případě nepochybuji. O čem však pochybuji je i přes nejlepší vědomí a svědomí budoucí kvalita map KMD v některých lokalitách. Pokud se časový pres, který je na tvorbu map KMD kladen negativně projeví v celkové kvalitě mapového díla tak pomáhej nám v budoucnu všichni svatí...
zaměstnanec KP ...
 
2008-12-19 12:14:37 - úředník
Pane Liško, skutečně nevím co Vás vedlo k závěru, který jste si učinil z mého předchozího příspěvku, přesto se pokusím poslední odstavec upřesnit. Reagoval jsem na vyjádření, že "laik je každý mimo geodetů". Za laika v oblasti katastru nemovitostí naopak považuji geodeta, který zaslepen svou technickou odborností pomíjí fakt, že katastr nemovitostí je instrument k evidování právních vztahů a nejméně základní právní znalosti by měly být výbavou každého katastrálisty, nejen ÚOZI. Geodet jako soukromá osoba nemá a nemůže mít v právním státě takovou moc, aby nějakým závazným způsobem rozhodovala o rozsahu vlastnického práva jiných osob. Katastr totiž na rozdíl od jiných evidencí nemá za úkol přizpůsobovat evidované údaje skutečnosti v terénu, ale evidovat jen to, co je obsaženo v listině založené ve sbírce listin jako projev vůle účastníků právního úkonu nebo je dáno rozhodnutím správního orgánu. Bohužel se často setkávám s případy, kdy se ÚOZI se ZKI nad konkrétním GP hádají např. o správné použití mapové značky, přitom GP je vyhotoven tak, že navrhovaná změna by vyžadovala listiny, které vlastník prakticky nemá šanci opatřit.
Jan Kmínek
 
2008-12-20 11:23:01 - ÚOZI z katastrálních úřadů
Dobrý den,
domnívám se, že příspěvek pana Kmínka je naprosto vše vypovídající a plně s ním souhlasím. Přeji mu hodně štestí v jeho další práci...
zaměstnanec KP ...
 
2008-12-20 12:43:41 - jiný (napište kdo)
K poslední části věty příspěvku Jana Kmínka z 19.12.2008 mi dovolte připojit 3 možná trochu hrubé poznámky:
(1) Ten, kdo ověří geometrický plán předtím, než by věděl, zda a jak je splněna podmínka věty nad popisovým polem ("Dělit nebo scelovat pozemky ....opatřením"), resp. jak takovou podmínku má objednatel geometrického plánu splnit (v souladu s ustanoveními § 77 a násl. stavebního zákona), ten svým výrokem "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům" HRUBĚ LŽE, a je mi zcela jedno zda vědomě či z neznalosti.
(2) Ten, kdo ověří geometrický plán předtím, než by věděl, zda a jak chce (a zda vůbec může) objednatel splnit soukromoprávní nebo veřejnoprávní záměr spojený s geometrickým plánem, není poctivým UOZI, ale sprostým IGNORANTEM.
(3) Veřejnost nebude až na výjimky vůbec zajímat, jak se popereme s historicky na dnešní dobu nedokonalými mapovými podklady a nedokonalými výsledky měření našich předchůdců i nás samých, tedy s polohovými souřadnicemi. To nás však nezbavuje poslání (nebo snad povinnosti ??) umět objednatelům vysvětlit alespoň to nejzákladnější právní minimum týkající se změn pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí a minimum o přesnosti jejich určení, s jakou jsem schopni objednatelům vyjít vstříc.
Petr Polák
 
2008-12-22 09:57:51 - jiný (napište kdo)
Predne bych se rad zeptal v prispevatele z 2008-12-09 15:41:35 ("ÚOZI ze soukromé firmy"), podle ceho "dvoji souradnice" odporuji prirodnim zakonum. Opravdu to by me velice zajimalo.

Jinak dle meho nazoru se zde stretavaji v prispevcich pohledy na soucasnou spolecenskou funkci KN (funkce pravni vs. fukce technicka) a pak take na budouci spolecenske postaveni (bohuzel o cilovem stavu po odstraneni vsech "hrichu minulosti" se toho moc z kompetentnich mist nereklo).

Jen mala osobni poznamka: Technickou zdatnost lidi pracujici nebo setkavajici se s katastrem povazuji v celku za neprilis uspokojivou (kdyz to srovnam napr. s jinymi obory), ale o problemech skolstvi a verejne propagace jindy. Ad pravni funkce - soukrome vlstnictvi je vec temer posvatna - a nakladani s nim v KN rozhodne neni na urovni napr. bank nebo CP, takze to musime take mit na pameti. Az bude zrejme, jak z teto situace a kam, pak bude i otazka "dvojich souradnic" zcela trivialni. TT
 
2008-12-29 21:08:13 - ÚOZI ze soukromé firmy
Rád bych se vrátil k podstatě tématu. Dvojí souřadnice budou stejně časem nutností aby nebyl za čas ÚOZI za hlupáka. Bude-li moci na GP uvést např. k zaměřenému rohu budovy souřadnice změřené (např.GPS) a souřadnice dle evidence v KN, bude to určitě každý ÚOZI přijímat pozitivně. K pojmům laik a vlastník, které zde zazněli bych uvedl poznámku z vytyčení hranic. Při seznámení s výsledkem vytyčení je požadováno vyhláškou aby vlastník podepsal zda souhlasí nebo nesouhlasí, že vytyčené lomové body leží na hranicích jejich pozemků. Přitom jako ÚOZI vytyčuji v souladu s §19a zákona 344/1992 Sb., v platném znění, hranice pozemků podle údajů katastru (a to nemusí být vlastnické). Když to přeženu tak po nich chci do protokolu vědět, zda předložená jablka jsou dobrá,ale ochutnat jim dávám hrušky. A to ještě zcela pominu, že jsem odborník (nebo si to alespoň mohu myslet, mám-li razítko), studoval jsem podklady, provedl měření,určil GPO a provedl vytyčení a zpracování podle platných právních předpisů. Použiju-li slova klasika naší politiky, tak jen naprosto stupidní vlastník by vytyčovací protokol v jedné ze dvou kolonek podepsal v současné podobě. Až bude mít vlastník možnost u vytyčeného bodu v terénu např. na mobilním telefonu zkontrolovat alespoň souřadnice, bude to o něčem jiném. Vždyť hranice si nechává minimálně jeden z vlastníků vytyčit právě proto, že je nezná. A na základě vyjádřených souhlasů či nesouhlasů si poté desítky úředníků na katastrálních pracovištích hrají s evidovanými kódy kvality bodů.
Ing.Liška Jiří
 
2008-12-30 10:02:27 - jiný (napište kdo)
Pane Liško,
co má podle Vás dělat vlastník pozemku – aby nebyl naprosto stupidní – chce-li si nechat postavit na svém pozemku rodinný dům, jehož prostorová poloha je v platném (stavebním úřadem potvrzeném) projektu kótována 2000mm od hranice sousedních pozemků z nichž jeden je soukromý a jeden je veřejnou nebo účelovou pozemní komunikací ?
Co mu poradíte s přihlédnutím k občanskému zákoníku, stavebnímu zákonu (a ustanovení § 25 prováděcí vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území), katastrálnímu zákonu (a prováděcí vyhlášce), zákonu o zeměměřictví (a prováděcí vyhlášce) a ČSN Přesnost vytyčování staveb ? Nebo lépe, jak si sám poradíte, když stavebník, nebo jím vybraná stavební firma, objedná vytyčení polohy, rozměrů a tvaru základů a prvního nadzemního podlaží rodinného domu ?
Poznamenávám, že stavebník neměl dosud se sousedy žádný spor o poloze, rozměrech a tvaru svého pozemku, tj. v území dlouhodobě panuje tzv. poklidný stav. Nebo se jedná o rozsáhlou parcelaci pro účely zástavby nových pozemků rodinnými domy, a mezníky po geometrickém plánu parcelace se již v terénu nedochovaly.
Neptám se Vás na nic, co by neměl UOZI znát bez ohledu na druh svého oprávnění, třeba jen oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví. Uvedené otázky jsou zcela běžné při zkoušce odborné způsobilosti uchazečů o úřední oprávnění.
Díky za odpověď,
Petr Polák
 
2008-12-30 20:37:47 - jiný (napište kdo)
Vážený pane Kmínku,
je načase přiznat, že zavedení kódů kvality bodů byl krok do slepé ulice. Teď jsem se dověděl, že se připravuje dvojí kód kvality 8 - měřený a odsunutý. Jakýkoli podpis Vám nezaručí vůbec nic.
Za týden se soused rozmyslí a podpis odvolá a neuděláte nic (a to nemluvím o podílovém vlastnictví 16ti osob, nebo vlastnictví právnických osob a.s. nebo s.r.o.). Propojovat měřičinu a právní stránku je holý nesmysl(i katastr. pracoviště máte rozdělené na dvě oddělení..) Stejně, jedině soud může rozhodnout o sporné části pozemku a tomu se nevyhnete, i když protokol budete mít nakrásně podepsaný všemi dotčenými vlastníky.
Kolega, který se zmínil o Potěmkinových mapách, neměl na mysli naše předky, jak uvádíte. Před nimi musíme jen smeknout, jaké mapy vytvořili s jejich možnostmi. Měl právě na mysli jejich digitalizaci a následně jejich transformaci do S-JTSK. To ještě mapy KM-D budou "zlaté", protože jsou zatíženy jen chybou z odsunutí, kdežto připravované mapy budou zatíženy další chybou transformace do S-JTSK, ale to snad víte. Takže vznikne přehledka parcel s parcelními čísly, která se snad ani "mapou" nemůže nazývat. Již mnoho let tvrdím, že jediná možnost mít kvalitní operát je klasické mapování(+PÚ) a argument, že nejsou peníze již neobstojí. Prostředky, které se za 14 let investovaly do technologií tvorby a samotné tvorby KM-D a teď znovu do digitalizace sáhových map mohly býti použity na mapování...
Všechny srdečně zdravím
Martin Baroch
 
2008-12-30 23:03:50 - ÚOZI ze soukromé firmy
Pane Poláku, na Vaši otázku by byla poměrně rozvětvená odpověď, podle různých situací, které by reálně mohly nastat.
Vytyčování staveb samostatně neprovádím (zatím jsem nenalezl odvahu ke zkoušce). Co se týče vytyčení hranic pozemků,tak bych objednatele seznámil s dostupnými podklady,očekávanými variantními výsledky vytyčení (budou-li souhlasy,může následovat GP případně oprava chyby),termínem,cenou(pochopitelně podle variant) a právními předpisy,podle nichž bude vytyčení provedeno.
K mému předchozímu příspěvku bych doplnil, že mi přijde zvláštní, že si u mne vlastník objedná vytyčení hranic pozemku a já po něm na závěr chci odsouhlasit v podstatě, že je to "správně".
Dost těžko se to vysvětluje,předchozí úprava (seznámení bez vyjádření) mi připadala lepší.
Pokud Vás tato odpověď neuspokojila,tak mohu odpovědět mimo tuto konferenci.
Ing.Liška Jiří
 
2008-12-31 12:26:56 - úředník
Dobrý den
pane Barochu, není mi známo, že by se připravoval "dvojí kód kvality 8" nepovažuji to za reálné a není mi jasný smysl. Zásadně nesouhlasím s tím, že zavedení kódu kvality v roce 1993 byl krok do slepé ulice. Domnívám se, že správně vedený kód kvality je užitečným atributem souřadnic, jelikož souřadnice (ač jsou vždy uváděny na centimetry) díky svému rozdílnému původu nemají stejnou vypovídací hodnotu o tvaru a rozměru pozemku. Ve svém příspěvku prakticky propagujete vedení katastrální mapy jako technicko-hospodářské. Od roku 1883 (s přestávkou po roce 1951) je zde snaha o dosažení jisté právní závaznosti katastrální mapy (dnes např. závazné geometrické určení). Stav, kdy katastrální mapa by byla vedena jako technicko-hospodářská bez vazby na právní vztahy, nepovažuji za žádoucí a návrat před rok 1989 či dokonce před rok 1964 si nepřeji. Dále nemohu souhlasit s tím, že převedením katastrální mapy do počítačového vyjádření včetně snahy o korekci zjevných lokálních deformací a vyrovnáním styku na hranici k.ú. (hranice se v rámci přepracování šetří a měří) katastrální mapu nějakým způsobem znehodnocuji (tu již dostatečně znehodnotila reambulace). Osobně jsem spíše příznivcem ponechání rozdílných (Gust., Sv.Št.) souřadnic obrazu od souřadnic polohy, avšak chápu i argumenty zastánců S-JTSK a navíc nás k tomu patrně zavazuje Směrnice EU. Ještě bych rád poznamenal, že odstoupit od souhlasného prohlášení není možné. Ale to je právní záležitost, a proto Vás jistě nezajímá. Na závěr si dovolím citovat: "…Musí tedy technik znáti i zařízení těchto starých katastrů, aby z nich čerpati dovedl to, čeho při sporné otázce jemu zapotřebí jest. Prameny tyto nutno studovati a znáti nejen ze stanoviska technického nýbrž i právního. Zejména otázce právní musí věnovati technik velkou pozornost, neb jedině znalost právních poměrů ve věcech těchto učiní ho samostatným v každém ohledu. Moderní technik musí býti vůbec i dobrým právníkem, má-li vyhověti všem požadavkům a státi se od právníků neodvislým." František Novotný – Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na Království České (r. 1896)
Jan Kmínek
 
2008-12-31 15:54:58 - jiný (napište kdo)
Dne 18.12.2008 jsem v úvodu svého příspěvku napsal, že nemám nejmenší chuť zasahovat do debaty, která se pravděpodobně rozvine v nemálo příspěvků s odlišnými názory. Tomuto názoru jsem se však zpronevěřil již 20.12.2008, následně 30.12.2008 a poslední názory mi provokují k tomu, abych dnes pokračoval.
Nelze souhlasit s názorem pana Barocha z 30.12.2008 že „je načase přiznat, že zavedení kódů kvality bodů byl krok do slepé ulice“. Každá mapa má obecně tyto základní vlastnosti dané předpisem podle něhož vznikla (vyhláška úřadu, města apod.), nebo dané technickou zprávou (zeměměřické firmy) určující technicko-právní podmínky vzniku mapy: Mapa má vymezen územní rozsah, obsah (polohopis, popis případně i výškopis), formu (normovanou analogovou nebo častěji digitální, a to buď topologicky vektorově „čistou“ nebo nikoliv, to vše v místním nebo celostátně závazném referenčním systému) a KVALITU charakterizovanou zejména PŘESNOSTÍ geometrického základu mapy v daném referenčním systému a PŘESNOSTÍ podrobných bodů (polohopisu nebo i výškopisu). Většina map zobrazuje jednak podrobné body přímo měřených objektů a dále podrobné body převzaté pro daný účel mapy z jiných geoinformačních zdrojů. Proto například technická mapa (města/obce) bude pro účely správy území obsahovat podrobné body přímo měřené, podrobné body transformované do mapy z platné katastrální mapy a podrobné body transformované do mapy z podkladů a dokladů vlastníků a správců veřejné technické infrastruktury. Je tedy nasnadě, že vyhláška města/obce (nebo obdobný předpis) musí mj. vymezit charakteristiky přesnosti všech obsahových prvků vytvářené a spravované technické mapy města a odborníci na geoinformatiku budou muset velmi osvíceně tyto charakteristiky určit a také vymezit, jakými souřadnicemi (jedněmi, dvojími nebo snad i trojími) budou definována geodata o objektech mapy.
Tvrzení pana Barocha z 30.12.2008, že „jediná možnost mít kvalitní operát je klasické mapování (+PÚ) a argument, že nejsou peníze již neobstojí“ naráží na omezené možnosti technicko-právní etapy „zjišťování hranic pozemků“. V této etapě bude komise čelit v nemalém rozsahu naprosto stejným ne-li horším problémům, jakým čelí soukromí geodeti při vytyčování hranic pozemků. Odpovědnost komise za výsledky zjišťování hranic pozemků však bude mnohem a mnohem větší. Vlastní podrobné měření a zpracování geodat bude relativně méně náročnou etapou procesu tvorby obnoveny operátu katastru nemovitostí.
Pane Liško, děkuji za odpověď a přiznávám, že mnou položené otázky skutečně mohou mít mnohá řešení. Upozorňuji však, že vytyčením pozemků dotčení vlastníci nepotvrzují – jak píšete – zda vytyčení je nebo není správně, ale PROJEVUJÍ SVOU VŮLI (!!!), zda SOUHLASÍ nebo NESOUHLASÍ s průběhem hranice vyznačené předepsaným způsobem v terénu. Pokud však tohoto projevu vůle nejsou z pochopitelné neznalosti a neodbornosti schopni platí zejména to, co najdete Listině základních práv a svobod v článku 2 v odstavci 2 a odstavci 3 listiny (citace: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích zákona, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá.“) a v článku 11 v odstavci 1 a odstavci 3 (citace: „Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy.“). Geodet tedy žádnému dotčenému vlastníkovi NEMŮŽE BRÁNIT TOMU, aby se tento vyjádřil do protokolu I JINAK než výrokem „souhlasím“ nebo „nesouhlasím“. Dále platí, že výrok UOZI na vytyčovacím náčrtu „náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“ zavazuje úředně oprávněnou osobu k tomu, aby vysvětlila dotčeným vlastníkům vše podstatné jednak o možné přesnosti vytyčení vyplývající z kvality geodat SGI, a dále vysvětlila vše podstatné o jejich ústavním pořádkem hájených vlastnických právech a POVINNOSTECH – povinnostech, do nichž již opravdu nemůže vstupovat ani soukromý geodet ani státní úředník, ale jen sami vlastníci dohodou nebo soud v případě soudní pře o sporné území určené geometrickým plánem. Tzn., že nesouhlasí-li vlastník s průběhem vytyčené hranice není zákonem zbaven POVINNOSTI své vlastnictví vymezit, a to buď okamžitě na místě samém, aby byl ihned patrný územní rozpor, nebo dodatečně, například objednávkou vytyčení hranice u jiné zeměměřické firmy. V té souvislosti nezbývá než dodat k závěrečným citacím příspěvku Jan Kmínka z 31.12.2008: ZLATÁ SLOVA JEJICHŽ VÝZNAMU MNOHO DESÍTEK LET NIC NEUBRALO NA PLATNOSTI, spíše naopak vzhledem k období let 1951 až 1989. Tím bych i já chtěl reagovat na VELICE HLOUPOU VĚTU pana Barocha v příspěvku z 30.12.2008, že „Propojovat měřičinu a právní stránku je holý nesmysl (i katastr. pracoviště máte rozdělené na dvě oddělení..)“. Stejně tak věta jeho příspěvku „Za týden se soused rozmyslí a podpis odvolá a neuděláte nic (a to nemluvím o podílovém vlastnictví 16ti osob, nebo vlastnictví právnických osob a.s. nebo s.r.o.).“ je s ohledem na výše uvedené pouhým plácnutím, i když bohužel opravdu vychází z právního nihilismu v české kotlině zakořeněného – viz například scéna pana krále z konce pohádky o pyšné princezně.
PF 2009, Petr Polák
 
2009-01-01 16:54:13 - ÚOZI ze soukromé firmy
S textem Ing.Poláka souhlasím, výraz "správně" jsem měl v uvozovkách.Mám jen malou poznámku k povinnostem ÚOZI. Plynou z § 16 zákona 200/1994 Sb. a je zajímavé, že jsou různě vymezené podle typu oprávnění. Pod výraz "jednat odborně" lze asi zahrnout vše, ale ne vždy je to jednoduché. Uvedu malý příklad. Dne 8.8.2008 (ČÚZK č.j. 4063/2008-15) jsem se obrátil na ČÚZK se žádostí o výklad rozporu týkající se ověření nového bodu PBPP v rámci KPÚ.
Citace z mé žádosti (omlouvám se za délku):
Žádám o výklad právního předpisu týkající se rozsahu úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13, odstavec 1, písm. a) zákona č.200/1994 Sb., v platném znění a podle vyhlášky č.31/1995 Sb., v platném znění.
V ustanovení § 13, odst.1, písm a) zákona č.200/1994 Sb. je uvedeno, že úřední oprávnění se uděluje pro ověřování geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku.
Naproti tomu ve vyhlášce č.31/1995 Sb. je v ustanovení § 12, odst.1 tento rozsah definován poněkud odlišně, když se rozsah mimo jiné vztahuje také na zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole, jejichž výsledkem je dokumentace, která je přílohou geometrického plánu, dokumentace o vytyčení vlastnické hranice pozemku nebo výsledků pozemkových úprav.
Můj dotaz směřuje k tomu, zda jsem jako zpracovatel veřejné zakázky na komplexní pozemkovou úpravu oprávněn v rámci svého úředního oprávnění (§ 13, odst.1, písm. a) ) ověřit výsledky zeměměřických činností „dohledání, ověření a doplnění bodového pole včetně stabilizace“.

Do dnešního dne jsem odpověď nedostal,ač mi ten dotaz složitý nepřipadá. Jednat odborně nemusí být tedy vždy jednoduché, není-li jednoduchá a přesná legislativa.
Ing.Liška Jiří
 
2009-01-02 14:13:10 - jiný (napište kdo)
Pane Liško,
odbíháme od problematiky tzv. dvojích souřadnic dost jinam, ale přestože nejsem oprávněn vykládat předmětné právní předpisy, pokusím se osvětlit souvislosti mezi Vámi uvedenými ustanoveními zeměměřického zákona a jeho prováděcí vyhlášky:
Ustanovení § 20 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb. zmocňuje ČÚZK stanovit vyhláškou předmět a obsah výsledků zeměměřických činností ověřovaných fyzickou osobou s úředním oprávněním a náležitosti dokumentace skutečného provedení stavby využívané pro vedení základních státních mapových děl. ČÚZK toto zákonné zmocnění splnil v ustanoveních § 12 až § 14 vyhlášky č. 31/1995 Sb.
V § 12 odst. 1 vyhlášky č. 31/1995 Sb. nejsou výsledky zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení státních mapových děl stanoveny odlišně od § 13, odst.1, písm a) zákona č. 200/1994 Sb., ale jsou zde definovány mnohem podrobněji, a to jak pro zřízení, obnovení nebo přemístění bodů podrobného polohové bodové pole zřizovaných v souvislosti s geometrickými plány, nebo při vytyčení hranic pozemků, tak pro geometrické a polohové určení bodů hranic pozemků při vyhotovení geometrických plánů, vytyčování hranic pozemků a při pozemkových úpravách. Státním mapovým dílem je v citovaném ustanovení katastrální mapa, zatímco v odst. 2 písm. a) a c) tohoto ustanovení jde také o další státní mapová/kartografická díla.
Co je podstatou sousloví „jednat odborně“ ve smyslu ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona č.200/1994 Sb. může vysvětlit například ZKI v odůvodnění své rozhodnutí o postihu UOZI, nebo soud v odůvodnění rozsudku o geodetem způsobené škodě objednateli. V obou případech má UOZI možnost odvolání. Vždy půjde o to, zda UOZI beze zbytku naplnil svůj výrok "Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům". Zatímco pojem „přesnost“ má jednoznačně technickou povahu a až na výjimky je to kategorie měřitelná nebo dokladovatelná, pak pojem „náležitost“ má především vztah k právním nebo technickým předpisům, a těch je daleko více, než si podle mého mínění většina geodetů vůbec připouští. Mezi právní předpisy patří zejména – vzhledem k návaznostem předpisů oboru zeměměřictví a katastru nemovitostí na obecné soukromoprávní a veřejnoprávní normy – občanský zákoník, stavební zákon s prováděcími předpisy, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, předpisy upravující s přihlédnutím ke způsobu využití pozemků správu určitého území (například zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon, vodní zákon, horní zákon, zákon o pozemních komunikacích, zákon o drahách, zákon o elektronických komunikacích, energetický zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o odpadech atd.) a v neposlední řadě zákon o ochraně spotřebitele, zákon o technických požadavcích na výrobky a zákon o odpovědnosti za způsobenou škodu.
Způsobit objednateli škodu mohou tedy geodeti mnohem snadněji, než si většina myslí. V tuzemsku zatím platí, že objednatelé nejsou zvyklí si stěžovat u správních úřadu nebo se soudit, takže mnozí geodeti netuší, že jejich díla trpí vadami způsobenými neznalostí a nevzdělaností.
Petr Polák
 
2009-01-05 10:29:51 - ÚOZI ze soukromé firmy
Zpět ke dvojím souřadnicím.
Spíše se k nim přikláním, ale nebude jednoduché je technicky a legislativně "čistě" definovat a vymezit jejich využívání.
Řekl bych, že na příkladu definice třeba charakteristiky kvality bodu, to bude dost náročné.
Ing.Liška Jiří
PS: K typu oprávnění jsem nepochopil zda je odpověď stručně ano nebo ne.
 
2009-01-05 19:08:36 - jiný (napište kdo)
Pane Liško,
na Váš dotaz, zda jako zpracovatel veřejné zakázky na komplexní pozemkovou úpravu jste oprávněn v rámci svého úředního oprávnění (§ 13, odst.1, písm. a)) ověřit výsledky zeměměřických činností „dohledání, ověření a doplnění bodového pole včetně stabilizace“ nemohu odpovědět jinak, než že podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 31/1995 Sb. - ANO JSTE OPRÁVNĚN. Komplexními pozemkovými úpravami vznikne v části katastrálního území nový soubor geodetických informací katastru nemovitostí. To znamená, že pro zhuštění sítě PBPP při KPÚ nepotřebujete mít oprávnění podle ustanovení § 13 odst. 1 písm b) zákona o zeměměřictví.
Zdravím, Petr Polák
 
2009-01-17 11:06:09 - ÚOZI z katastrálních úřadů
Dobrý den, chtěl bych zde jen reagovat na dotaz pana Lišky a odpověď pana Poláka ohledně ověření nového PPBP v rámci KPÚ, že podle návrhu nové zeměměřické vyhlášky (cca od poloviny 2009) již pravděpodobně PPBP v rámci KPÚ bude muset být ověřováno podle písmene b)
S pozdravem pracovník KP...
 
2009-01-17 17:38:49 - jiný (napište kdo)
Díky za informaci, osobně bych uvítal, kdyby při nějaké budoucí novele zeměměřického zákona bylo oprávnění podle ustanovení § 13, odst.1 písm. a) a písm. b) sloučena do jediného oprávnění. Je to ale jen názor, který může mít legitimní odpůrce.
Zdravím, Petr Polák
 
2009-01-21 08:30:26 - ÚOZI ze soukromé firmy
Dobrý den, domnívám se, že v prostorech budoucích digitalizovaných map jsou dvojí souřadnice nutné. Současně si však myslím, že vyhotovitelé geometrických plánů budou s láskou vzpomínat na staré PET folie.
S nadějí čekám na to, že případná novela vyhlášky se dotkne nakládní s nešťastnými kódem kvality bodů a způsobem určení výměry.
Se zájmem sem si přečetl zvláště příspěvky pana Poláka. K jednou z nich směřuje můj dotaz. Píše , že vlastník není zbavem POVINOSTI vymezit své vlastnictví. Neporozuměl sem, zda tato povinost se odvozuje od toho, že "vlastnictví zavazuje" nebo je tím myšlena povinost označit hranice podle katastrálního zákona.
V témže příspěvku je zmiňovaná odpovědnost komise při zjišťování hranic. Napadá mě, jak vysoké asi mohou být sankce pro členy komise, pokud něco ze své činnosti neprovedou dostatečně zodpovědně.
S pozdravem Daniel Svoboda
 
2009-01-21 22:11:18 - jiný (napište kdo)
Pane Svobodo,
v nejširším slova smyslu se povinnost vlastníka odvozuje od toho, že ústavně hájené vlastnické právo je současně závazkem. A myslím si, že vlastnictví části zemského povrchu je rozhodně mezi různými druhy vlastnických práv svým způsobem velmi výjimečné. Různé druhy závazků vlastníků věcí nebo práv jednotlivě vymezují různé tzv. speciální zákony, mezi něž patří i katastrální zákon. Pro pochopení problematiky vlastnického práva mi dovolte citovat z ustanovení §§ 123, 124 a 127 občanského zákoníku (ty vykřičníky jsem samozřejmě přidal já): "Vlastník je v mezích zákona (!!!!!) oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv" (!!!!). Pak v § 127 následuje mnoho vět o sousedských vztazích, které zde nebudu opisovat, a právníci o nich napsali dost odborných publikací. A chcete-li trochu adrenalinu, pak odkazuji na webové stránky ministerstva spravedlnosti, kde je snad dosud vyvěšen (??) návrh nového občanského zákoníku. Četba ustanovení §§ 908 až 936 rozhodně stojí za to. Dovolím si zacitovat z §§ 908 a 909:
"Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit."
Vlastníky nemovitostí asi nejčastěji omezuje stavební zákon a celá škála zákonů na něj navazujících (viz můj příspěvek z 2.1.2009). Ze všeho uvedeného lze snadno dovodit, že je skutečně povinností každého vlastníka znát hranice pozemku, k němuž má vlastnické právo, a to nejen proto, že vymezení vlastnické hranice z podnětu katastrlního úřadu mu ukládá mj. také katastrální zákon.
Zdravím, Petr Polák
 
2009-01-26 09:54:13 - ÚOZI ze soukromé firmy
Mám jen jednu doplňující informaci. Dle vyjádření ČÚZK (po 5 měsících) oprávnění typu a) na PBPP při KPÚ nestačí (zákon je nad vyhláškou).
A pak jednejte odborně.
Ing.Liška Jiří
 
2009-02-22 00:10:49 - ÚOZI z katastrálních úřadů
Dvojí souřadnice (JTSK a Sv.Štěpán známe všichni). Podle mě je nejlepší cesta jedny souřadnice v JTSK s kk: 3 a kvalitně provést místní šetření hranice pozemku ÚOZI. Ostatní (virtuální body) ponechejme s kk 8! Při vytýčení hranice pozemku do 3000m2 bude povinnost osoby s razítkem vyšetřit hranici pozemku po celém obvodu, zavést správní řízení a v případě, že někdo nepodepíše zůstane část hranice s kk 3 a zbytek s KK8 - jak jednoduché.
Používejte úředníci a páni poslanci selský rozum, bude nám geodetům lépe.
 
2009-02-22 00:22:02 - ÚOZI ze soukromé firmy
K příspěvku pana Poláka:
pozemek 20 x 20 m nemusí mít při mezní odchylce 0,28m a vytýčení pozemku výměru 400m2. ¨
Odpověď: ve vyhl. 26/2007 chybí bod, pokud se v terénu vytyčuje pravidelný obrazec (čtverec, obdelník atd.), jehož plochu si vypočte dospělí člověk s 8 ročníky ZŠ, pak odchylka při vytýčení má být max. do 0,05m a mezní do 0,07m. Zase jak jednoduché ...
 
2009-02-22 00:25:23 - ÚOZI ze soukromé firmy
zavedení kódů kvality bylo správné, oddělil se KATASTR od INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
 
2009-02-22 00:29:45 - ÚOZI ze soukromé firmy
nedávno mě buzeroval úředník z katastru, že na GP je´využití pozemku jiné než si představuje on. Hádali jsme se 15 minut, skončili jsme u ředitele a bylo jasno. Odlišné využití není ZJEVNÁ VADA V GP a úředník to potvrdil. NAKONEC se problém vyřešil při zápisu, kde vlastník dodal kopii stav. povolení ... jak jednoduché
 
2009-03-03 14:51:38 - ÚOZI ze soukromé firmy
Dobrý den,
mám několik otázek a na tvůrce vyhlášky, a nějaké postřehy.
1) jak bude řešena situace, kdy bude v extravilánu pro nedostatek pevných bodů například třetina mapového listu 1:2880 po transformaci posunuta proti skutečnosti o 5 více metrů?

Znám tři takové případy velkých bloků lesních pozemků v již vyhlášených DKM. V terénu je řada mezí, příkopů, a rozhraní druhů lesních porostů, starší vlastníci si svůj les dodnes dokážou najít. Ale do DKM byly hranice přetransformovány o 5 m jinam. Směrem k obci (přes pole) se odchylka postupně zmenšuje k nule. Vzhledem k tomu, že byla vyhlášena platnost DKM, je problém zcela neřešitelný. Kdyby dodnes platila analogová mapa, problém by přitom neexistoval.

2) v té souvislosti mám další otázku. Proč po vyhlášení platnosti mapy přepracované bez nového měření vstupují v platnost nejen nové výměry, ale i nové geom. a polohové určení? Tím se přece zcela popírají známé vlastnosti mapy 1:2880, kde se zásadně měří na co nejbližší identické body nebo linie.

GPU podle původní anologové mapy je leckde dost odlišné od GPU určeného z DKM (KMD), do které byly "neznatelné" hranice doplněny na vzdálené pevné body. Hranice v lesích jsou přitom při troše zkušeností z terénu a po pár hovorech s vlastníky znatelné. Jiné to je v Sudetech, jiné v Polabí, a jiné na Vysočině. V prvních dvou případech lze mapu s klidem transformovat, a až navyjímky nikdo nic nepozná. Ale v územích se soukromým vlastnictvím "selských lesů", a s terémem plným původních mezí, dává tranformace bez měření, jen na vzdálené body, často velmi špatné výsledky.

Přijde mi, že vyhlašování nového GPU bez měření v terénu je hrubým zásahem do vlastnických práv. Podle toho, jakým směrem se vlivem náhodných odchylek mapa při transformaci posune, tak jeden z vlastníků je vůči druhému v neoprávněné výhodě, protože důkazní břemeno a nutnost zaplatit měření je přesunuto na toho, kdo opravu chyby potřebuje.

3) k čemu slouží podpisy vlastníků při měření v polních tratích, kde bylo vše rozoráno, a objektivně není nic, podle čeho by vlastník mohl zhodnotit správnost vytyčení? Dovolím si tvrdit, že souhlas s kolíkem uprostřed lánu je bohapustá šaškárna. Ba ještě hůř, vlastníci v podstatě jen vyjadřují svůj vztah k objednateli prací, k budoucímu záměru objednatele nebo vlastníka, nebo svou důvěru ke geodetovi. Nejčastější je nicméně zcela logické ignorování tohoto nesmyslného úkonu ze stany vlastníků.

4) při zpracování geom. plánů se mnohdy zaměří různé mezníky, ploty, meze, rohy domů apod. Všechny tyto body by šly používat v následujících zakázkách pro transformaci mapy nebo pro přpojení drobných měření. Šly by používat i při vzniku KMD. Katastrální úřady je ale nedávají do ISKN, ani do žádné pomocné evidence. Jak má být práce soukromých geodetů a úředníků zpracovávajících KMD, když se kat. úřady programově zbavují značné části zaměřených bodů? Kolikrát by šlo zpětně prokázat, že třeba zaměřený plot přesně odpovídá nějakému náčrtu z roku raz dva, zaměřenému bez souřadnicového systému. To ale nepůjde, protože nějaký úřadník usoudil, že zaměřené ploty nemají ani v žádné pomocné vrstvě co pohledávat. A papírové ZPMZ, vyhotovené pro obsousední pozemek, nikdo prohledávat nebude.
Petr Holý
 
2009-03-03 15:27:27 - ÚOZI ze soukromé firmy
Vzkaz panu Petru Polákovi: V příspěvku z 2008-12-20 12:43:41 jste uvedl, že ÚOZI je v mnoha případech sprostým ignorantem. Víte ale, že některé stavební úřady pořadují potvrzený geom. plán, a dříve souhlas s dělením nevydají? Můžete s nimi po telefonu vést jakékoli diskuse, ale stejně se dozvíte "my to chceme takhle". Spousta institucí Vám prostě nic nepotvrdí, dokud neuvidí geom. plán s dvěma razítky. Být Vámi, byl bych v osočování lidí, kteří něco dělají v praxi, poněkud opatrnější. Podle toho, jak mám nastudované příslušné paragrafy, tak jsem přesvědčen, že byste chtěl ÚOZI ukládat povinnosti nad rámec platných právních předpisů.
Petr Holý