[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
03/2004

Resort ČÚZK

  • Poslední rozloučení s ing. Petrem Chudobou
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Pravidla ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků měření GPS
  • Katastrální úřad si zaslouží pochvalu
  • CZEPOS - celoplošná permanentní sítě GPS v ČR
  • Informace o mapových podkladech ČÚZK na internetu
  • Věc: Srovnávací sestavení
  • Místopředseda ČÚZK opět odpovídá...

    Katastr nemovitostí

  • Dálkový přístup do slovenského katastru
  • Jak Katastrální úřad pro Ústecký kraj a ČÚZK \"zpříjemňuje\" život geodetům
  • Slovenský katastr nemovitostí od února na internetu
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Pravidla ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků měření GPS
  • Začarovaný katastr na severu, aneb jak KÚ pro Ústecký kraj a ČÚZK »zpříjemňují« život geodetům
  • Informace o mapových podkladech ČÚZK na internetu
  • Pozemkové úpravy v Třebíči podesáté
  • Věc: Srovnávací sestavení
  • Slovenský portál katastru nemovitostí
  • Slovenký katastr na internetu - odpovědi na otázky

    Geodézie

  • Jak Katastrální úřad pro Ústecký kraj a ČÚZK \"zpříjemňuje\" život geodetům
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Pravidla ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků měření GPS
  • Členská schůze Spolku zeměměřičů Brno

    Kartografie

  • Uzávěrka soutěže Mapa roku se blíží
  • GISOHÁR - soutěže o nejlepší mapovou prezentaci
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Turistické mapy „Carte de Randonnée“ do tropů
  • Cykloturistické mapy SHOCARTu pokryly Česko
  • Nalistujte „oldmaps“: Česká republika na starých mapách

    Pozemkové úpravy

  • Pozemkové úpravy v Třebíči podesáté

    GIS

  • Dálkový přístup do slovenského katastru
  • Slovenské ministerstvo zemědělství implementuje pro IACS GIS ESRI.
  • Slovenský katastr nemovitostí od února na internetu
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Zkušenosti z měřických prací prováděných v systému VRS provozovaným na části území ČR společností by/S@T group, a.s.
  • Informace o mapových podkladech ČÚZK na internetu
  • Slovenský portál katastru nemovitostí
  • Slovenký katastr na internetu - odpovědi na otázky
  • Od GeoOutlooku k PowerMapu
  • 1. studentská GIS konference

    GPS

  • Zkušenosti z měřických prací prováděných v systému VRS provozovaným na části území ČR společností by/S@T group, a.s.
  • CZEPOS - celoplošná permanentní sítě GPS v ČR
  • Turistické mapy „Carte de Randonnée“ do tropů

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

  • Dálkový přístup do slovenského katastru
  • Informace o mapových podkladech ČÚZK na internetu
  • Novinky ze softwarové dílny produktů VKM, G-NET a G-VIEW

    Různé

  • Poslední rozloučení s ing. Petrem Chudobou
  • 90 000. návštěvník našeho webu
  • Členská schůze Spolku zeměměřičů Brno
  • Různé přístupy k dispozici pro úspěšné systémy
  • Průvodce po 10. ročníku - 2003

    Školství

  • GISOHÁR - soutěže o nejlepší mapovou prezentaci
  • 1. studentská GIS konference

    Internet

  • Dálkový přístup do slovenského katastru
  • Uzávěrka soutěže Mapa roku se blíží
  • GISOHÁR - soutěže o nejlepší mapovou prezentaci
  • Informace o mapových podkladech ČÚZK na internetu
  • Slovenský portál katastru nemovitostí
  • Slovenký katastr na internetu - odpovědi na otázky

    Historie

  • Nalistujte „oldmaps“: Česká republika na starých mapách
  • Schinzeug – pět století totálních stanic?

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Katastrální úřad si zaslouží pochvalu
  • Cykloturistické mapy SHOCARTu pokryly Česko
  • Nalistujte „oldmaps“: Česká republika na starých mapách
  • Záchodky podle mapy
  • Geodézie a kartografie v literatuře

    Z domova

  • Poslední rozloučení s ing. Petrem Chudobou
  • GISOHÁR - soutěže o nejlepší mapovou prezentaci
  • Pozemkové úpravy v Třebíči podesáté
  • Cykloturistické mapy SHOCARTu pokryly Česko
  • Nalistujte „oldmaps“: Česká republika na starých mapách
  • Členská schůze Spolku zeměměřičů Brno
  • Vánočka – tradiční, ale neobyčejná
  • 1. studentská GIS konference

    Ze zahraničí

  • Dálkový přístup do slovenského katastru
  • Slovenské ministerstvo zemědělství implementuje pro IACS GIS ESRI.
  • Slovenský katastr nemovitostí od února na internetu
  • Státní správa geodézie, kartografie a katastru nemovitostí ČR v podmínkách EU
  • Turistické mapy „Carte de Randonnée“ do tropů
  • Slovenský portál katastru nemovitostí
  • Slovenký katastr na internetu - odpovědi na otázky
  • POSNAV 2003
  • Různé přístupy k dispozici pro úspěšné systémy

    ČSGK

    KGK

    NZK

  • Různé přístupy k dispozici pro úspěšné systémy

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

    Zeměměřičský věstník

  • Zeměměřiči a právo (4. část)

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

  • Průvodce po 10. ročníku - 2003

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Zeměměřiči a právo (4. část)

    [na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

    Rozsah věcných břemen na pozemcích musí být v souladu s katastrálním zákonem určen GP. Investoři staveb a zeměměřiči by měli vědět, že polohová a geometrická určitost práva z věcného břemene podél tras podzemních inženýrských sítí je neopominutelná a jsou zde jednoznačné vazby mezi občanským zákoníkem a stavebním zákonem s hlediska polohově a geometricky věrohodné geodetické dokumentace skutečného provedení stavby, která má vycházet z geodetického zaměření ještě před zakrytím trasy podzemního vedení. A je třeba dodat i to, že geodetické měření musí odpovídat podmínkám prováděcí vyhlášky katastrálního zákona, a ten, kdo bude konstruovat rozsah věcného břemene (obvykle hranice ochranného pásma příslušného vedení) pouze z polohových souřadnic převzatých z nedoložených měření pravděpodobně při obhajobě GP před KÚ neuspěje.

    A ještě poslední poznámka k této problematice: KN se jen těžko stane katastrem podzemních vedení a zákonodárci nebo zástupci správních úřadů by si této skutečnosti měli být vědomi. Poloha většiny těchto vedení je z historického důvodu neurčitá, vlastníci nemovitostí mnohdy ani netuší, že na jejich pozemích tato vedení existují, přesto zde již existují vesměs dlouhodobě a legálně a vlastníci nebo správci těchto liniových staveb mají k těmto vedením právo hájené stavebním zákonem a občanským zákoníkem, neprokáže-li vlastník pozemku opak (tento případ se však může u nových nelegálních černých staveb vyskytnout). Ale hlavně platí to, že účel KN jako pozemkové evidence placené ze státního rozpočtu nemá plnit účel katastru územní infrastruktury, která by měla být hrazena ze soukromých zdrojů nebo z veřejných rozpočtů obcí, budou-li dostatečně bohaté pro zřízení, správu a využívání vlastního geoinformačního systému.


    Právo zástavní a podzástavní – viz ustanovení §§ 152 až 174.

    Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení – viz ustanovení §§ 415 až 459.

    Dědění – viz ustanovení §§ 460 až 487.

    Závazkové právo – obecná ustanovení viz §§ 488 až 587, jednotlivé typy smluv viz ustanovení §§ 588 až 852k [kupní a směnná smlouva, darovací smlouva, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva se zvláštními ustanoveními o nájmu bytu, podnájmu bytu, nájmu a podnájmu nebytových prostor (podrobněji upraveno samostatným zákonem), příkazní smlouva, smlouva o obstarání věci, smlouva o obstarání prodeje věci, jednatelství bez příkazu, smlouva o úschově, smlouva ubytovací, smlouva o přepravě (osob, nákladu), smlouva zprostředkovatelská, vklady, pojistné smlouvy, smlouva o sdružení, smlouva o důchodu, sázka a hra, veřejná soutěž, veřejný slib, cestovní smlouva].

    Komentář: Závazkové právo občanského zákoníku stojí v zákonné hierarchii nad obchodními závazkovými vztahy upravenými obchodním zákoníkem. V této obchodněprávní normě uvedené typy smluv se v některých případech opakují a podrobněji upravují ustanovení občanského zákoníku (kupní smlouva, smlouva o dílo), většina typů smluv je obsahově jiná než jsou typy smluv občanského zákoníku a naopak.
    K obchodnímu zákoníku platí pro malé zeměměřické firmy tato doporučení: koupit, přečíst a udělat si vlastní přehled o jeho obsahu a založit pro případ potřeby. A to proto, aby tušili, co podnikání je a jaká pravidla pro něj platí (tedy i pro malé firmy nebo samostatně podnikající jedince), co jsou obchodní rejstřík, hospodářská soutěž, obchodní společnosti (veřejná obchodní, komanditní, s ručením omezeným, akciová), družstva a obchodně závazkové vztahy. Manažeři velkých firem by obchodní zákoník měli znát podrobněji, spolu se souvisejícími zákony (účetnictví, daňové zákony, živnostenský zákon, konkurs a vyrovnání, veřejná soutěž atd.).


    Zákon o správním řízení – Správní řád je nejobecnějším předpisem správního práva.
    Tento zákon se vztahuje na řízení, v němž o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů a právnických osob rozhodují v oblasti státní správy příslušné správní úřady, ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy ČR. Pro stručnost uvedu jen nadpisy hlavních částí a ustanovení: Základní pravidla řízení, správní orgány a účastníci řízení, zahájení řízení, podání, postoupení, ústní jednání, protokol, nahlížení do spisů, doručení do vlastních rukou nebo veřejnou vyhláškou, přerušení řízení, zastavení řízení, náklady řízení, podklad rozhodnutí, dokazování, svědci, znalci, listiny, ohledání, čestné prohlášení, předběžné otázky, zajištění průběhu a účelu řízení, předvolání, předvedení, dožádání, pořádková opatření, náležitosti rozhodnutí, smír, lhůty, pro rozhodnutí, opatření proti nečinnosti, oznámení rozhodnutí, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí, odvolací řízení, obnova řízení, přezkoumání rozhodnutí mimo odvolacím řízení, přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem, společná ustanovení.
    Pro účel tohoto textu snad bude jako to nejpodstatnější stačit zkrácený opis ustanovení § 47 o náležitostech rozhodnutí a informace o § 49 o lhůtách po rozhodnutí:


    § 47: Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, popřípadě též o povinnosti nahradit řízení náklady.
    V odůvodnění správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval.
    Poučení o odvolání (rozkladu) obsahuje údaj, zda je rozhodnutí konečné nebo zda se lze proti němu odvolat (podat rozklad), v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze odvolání podat.

    § 49 uvádí obecné lhůty »bezodkladně« v jednoduchých věcech, 30 dní – nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak a 60 dnů ve složitých případech.

    Komentář: Podmínky správních řízení – jak vyplyne níže – upravují zvláštní zákony z oblasti správního práva. Pouze v případě, že příslušný zvláštní zákon podmínky řízení úplně nebo částečně neupravuje, použijí se ustanovení správního řádu. Příklady nejčastějších správních řízení jsou v oblasti činnosti zeměměřičů územní řízení, stavební řízení, kolaudační řízení (vedená stavebním úřadem), nebo řízení o odnětí pozemku nebo jeho části ze zemědělského nebo lesního půdního fondu (vedená příslušnými úřady obcí III. stupně – viz níže), vodoprávní řízení podle zákona o vodách atd., nebo řízení o vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva do KN, nebo řízení o opravě chyby v KN (vedená KÚ).
    Pro řízení o vkladu vlastnického a jiného věcného práva platí lhůta podle správního řádu, a to 30 nebo 60 dnů. Opravu chyby umožňuje katastrální zákon provést ve lhůtě až 90 dnů. Lhůta pro odvolání je stanovena příslušným rozhodnutím správního úřadu a ten, kdo se chce odvolat, by měl v odvolání přesvědčivě argumentovat zejména k části »odůvodnění« příslušného rozhodnutí tak, aby dokázal přesvědčit prvoinstanční odvolací orgán o tom, že příslušný správní úřad rozhodl neprávem.
    K jednání se správními úřady si dovolím jedno zcela subjektivní doporučení: Pokud možno omezit osobní nepísemný styk s úřadem na minimum v případě, že občan je ve věci svého podání úplným laikem a při prvním setkání s příslušným úředníkem odejde zcela zmaten, někdy i vyděšen. Je sice velmi pravděpodobné, že mu příslušný úředník ochotně a velmi podrobně poradí co je třeba učinit, ale setkal jsem se s případy zcela opačnými (čím větší obec nebo město, tím hůře). Tj. s neochotou nebo i zřejmým úmyslem uvést občana v omyl z důvodů shora uvedených (lenost, snaha o získání vlastního majetkového prospěchu z neznalosti občana). Zastávám názor, že zejména v oblasti stavebního práva stojí za to svůj úmysl měnit významně současný stav svých nemovitostí konzultovat předem s odborníkem stavařem, právníkem, zeměměřičem, realitním makléřem a teprve potom přistoupit k přímému nebo spíše odborníkem zprostředkovanému písemnému podání návrhu. I na nezdařilý návrh je příslušný správní úřad povinen odpovědět, vytknout závady a neúplnosti podání nebo jej postoupit jinému příslušnému úřadů není-li sám příslušným k předmětnému správnímu řízení. A to je dost dobrá cesta svůj návrh na následně vylepšit a časem dovést do zdárného konce.
    Jinou cestou je opatřit si odbornou literaturu, které je na knižním trhu poměrně dost, i když různé kvality a ceny.

    Územní správa republiky – několik velmi stručných poznámek:
    Politika je správou věcí veřejných i když nejeden politik koná tak, že spíše spravuje jen svůj mocenský a sociální zájem, otravuje tím občany, a je tak v podstatě nositelem obecné neúcty k právu na mnoha nižších úrovních. Popis struktury současně vlády, ministerstev a jejich resortů neuvádím, protože je to pro tento účel nepotřebné. Snad je dobré poznamenat, že existuje soustava úřadů ministerstev (například pozemkové úřady jsou úřady ministerstva zemědělství) a potom soustava správních úřadů s celorepublikovou působností na určitém úseku státní správy. Například Český báňský úřad, Český statistický úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální atd. V čele těchto úřadů jsou předsedové, kteří se zasedání vlády účastní jen tehdy, jsou-li k tomu vládou za konkrétním účelem vyzváni. Rozdíl mezi postavením ministra vlády ČR a předsedou uvedených úřadů je také ten, že funkce ministra je funkcí politickou (podrobněji viz ústava), funkce předsedy úřadu jmenovaného vládou by měla být funkcí převážně odbornou, protože jmenování by nemělo záviset na výsledku parlamentních nebo komunálních voleb.

    Česká republika má 14 krajů, 205 obcí (III. stupně) z rozšířenou působností, okolo 500 obcí (II. stupně) s rozšířenou působností (se sídlem stavebních úřadů podřízených stavebním úřadů obcí III. stupně) a tisíce ostatních obcí (I. stupně se základními správními pravomocemi). Území obce je jedním katastrálním územím nebo se dělí na více katastrálních území. Katastrální území je základní územní technickou jednotkou. Obce/města bývají rozdělena na části obce nebo městské části. Tyto části jsou územními jednotkami v nichž obce (nikoliv stavební úřady jak se někdy stavebníci zejména rodinných domů mylně domnívají) v samostatné řadě přidělují budovám čísla popisná.
    K 1. lednu 2003 zaniklo okresní zřízení, působnosti dřívějších okresních úřadů (byly orgány státní správy podřízenými převážně ministerstvu vnitra, v čele byly přednostové jmenovaní ministrem) přešla na obce III. stupně, avšak hranice okresů nezanikly. Zánikem okresního zřízení a převedením většiny agend na samosprávné obce byla po mnoha letech naplněna příslušná ustanovení ústavy.
    V čele samosprávných krajů stojí krajští hejtmani, výkonným orgánem jsou krajské rady a jimi uložené úkoly plní krajské úřady, a v podstatě jakýmsi zákonodárným orgánem jsou krajská zastupitelstva. V čele samosprávných obcí (a měst) jsou starostové (ve statutárních městech primátoři), výkonným orgánem jsou obecní (městské) rady a jimi zastupitelstvím uložené úkoly plní obecní (městské) úřady (nebo magistráty), »zákonodárným orgánem« jsou obecní (městská) zastupitelstva. Všechny orgány vznikají na základě demokratických voleb. Hejtmani jsou voleni nebo odvoláváni krajskými radami, obdobně starostové obcí a měst (primátoři) jsou voleni nebo odvoláváním zastupitelstvy obcí a měst.
    Kraje i obce jsou právnickými osobami (veřejnoprávními korporacemi), tj. mají mimo zákonnou správní působnost také vlastnická a jiná věcná práva k věcem – tedy i k nemovitostem. Při transakcích s nemovitostmi jsou povinny svůj záměr (schválený předem zastupitelstvy) zveřejnit po dobu nejméně 30 dnů na úřední desce.
    Základní a nejobecnější veřejnoprávní normou o správě území v nejširším slova smyslu je Zákon o územním plánování a stavebním řádu - Stavební zákon.


    Zákon o územním plánování a stavebním řádu – Stavební zákon Úvodem poznamenávám, že níže uvedená ustanovení nemusí být úplná a jsou velmi často zkrácena o ustanovení pro účely tohoto textu méně podstatná.

    § 1: Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
    Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.

    § 2: Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
    – stanoví limity využití území,
    – reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
    – určuje nutné asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
    – vymezuje chráněná území, chráněná objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
    – určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníkům
    – posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření které podmiňují jejich plné využití,
    – řeší umístění staveb, stanoví územně technické urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizace,
    – navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,
    – vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,
    – navrhuje pořadí výstavby a využití území,
    – navrhuje územně technická a organizační opatřeno nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území.
    Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro dané území zpracovány.
    Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.

    § 3: Druhy územně plánovacích podkladů: Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a množství rozvoje území.
    Územně plánovací podklady tvoří
    – urbanistická studie, která řeší územně technické urbanistické a architektonické podmínky využití území,
    – územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny
    – územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území,
    – územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované
    – soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.

    § 8: Územně plánovací dokumentaci tvoří
    – územní plán velkého územního celku,
    – územní plán obce,
    – regulační plán.

    § 9: Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.
    Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.
    Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřístupné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí hranice současně zastavěného území obce.

    § 10: Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.

    Ing. Petr Polák

    vyvěšeno: 15.02.2004
    poslední aktualizace: 27.11.2004
    ID článku: 1083              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 04-03
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Zeměměřičský věstník