[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
10/2003

Resort ČÚZK

  • Protikorupční program ČÚZK
  • PROČ JSTE ZTICHA? KRUCI, BRAŇTE SE!!!

    Katastr nemovitostí

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • Několik připomínek k úřednímu šimlu, kterého k nám přivezla vyhláška 179/98 Sb. a její novely
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče

    Geodézie

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • THALES Navigation na INTERGEO 03
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Trimble opět narostl
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče
  • Dokumentace památkových objektů - průzkum současného stavu

    Kartografie

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě

    Pozemkové úpravy

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Vývoj scelování pozemků v našich zemích

    GIS

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Pražská kancelář Autodesku personálně posiluje
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Nemoforum, malé ohlédnutí

    GPS

  • THALES Navigation na INTERGEO 03
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    DPZ

  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Trimble opět narostl

    Fotogrammetrie

  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Dokumentace památkových objektů - průzkum současného stavu

    Software

  • Mapa Evropy v Křovákově zobrazení!

    Různé

  • Česko z nebe
  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče

    Školství

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě

    Internet

    Historie

  • Vývoj scelování pozemků v našich zemích

    Přečtěte si

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe

    Zajímavosti

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Historie zeměměřictví - určování času (3. díl)

    Z domova

  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • Trimble opět narostl
  • Z 15. Kartografické konference...

    Ze zahraničí

  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    ČSGK

    KGK

    NZK

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Několik připomínek k úřednímu šimlu, kterého k nám přivezla vyhláška 179/98 Sb. a její novely

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Vývoj scelování pozemků v našich zemích

    V dějinách lidstva lze sledovati nesčetněkráte se opakující zjev, že v zápasech národů o svébytnost vždy rozhodujícím momentem je hospodářská zdatnost a jí podmíněná kulturní vyspělost. Jen ony národy a celky obstojí v soutěži, které dovedou plně využíti přírodního bohatství a všech zdrojů výtěžku, až již jde o bohatství těžená hornicky z podzemí, o výrobky průmyslové nebo o plodiny výrobky zemědělské. Také jen hospodářsky vyspělé celky jsou s to splniti své poslání v ohledu kulturním, sociálním a osvětovém.

    Naše země svým přirozeným vybavením patří mezi oblasti, v nichž důležitým živlem jest zemědělské hospodářství, které je jednak pramenem obživy značné části obyvatelstva, jednak je dodavatelem plodin a výrobků, jež tvoří podstatnou část předmětů vnitrozemského i zahraničního obchodu. Jest tudíž zcela přirozené, že naše země stejně jako všecky země převážně zemědělské, odjakživa věnovaly bedlivou pozornost rozkvětu zemědělství a využívaly všech prostředků k jeho zvelebení. Lze tu uvésti celou řadu opatření a úprav hospodářského rázu, jichž provedení umožňuje technický pokrok, a jež všechny přispívají k dosažení konečného cíle, zvýšení zemědělské výroby a jejího zlevnění v soutěži.

    Mezi těmito opatřeními neposlední místo zaujímají úpravy pozemkové držby, spadající do souborů tzv. agrárních operací, především pak scelování hospodářských lesních pozemků, kterým se rozumí podstatná přestavba pozemkové držby tak, že jednotliví držitelé půdy dostanou v náhradu za rozptýlené a rozdrobené parcely jeden nebo více pozemků náhradních, přibližně stejné výměry, ceny a průměrné vzdálenosti, vhodných tvarů, bezvadně přístupných a vyhovujících co nejlépe hospodářským poměrům jednotlivců za podmínky, že náhradní pozemky nejsou zatíženy služebnostmi, že však práva třetích osob, váznoucí na dosavadních pozemcích, nesmějí doznati újmy.

    Tato úprava je vyvolána především četnými závadami dosavadního rozdělení pozemkové držby, které se vyskytují s většími nebo menšími obměnami ve všech evropských státech zemědělských a znesnadňují a stěžují racionální hospodaření na jinak dobré půdě způsobem hraničícím často až na úplnou nemožnost jejího obdělávání. Je to hlavně rozdrobenost a rozptýlenost pozemků, neúčelné jejich tvary, nedostatek příjezdných cest a odpadů povrchových vod, nejistota majetkových hranic, zatížení služebnostmi, množství mezí a brázd, nemožnost samostatné hospodářské soustavy a využití hospodářských strojů, které spolu s mnoha jinými nesnázemi znemožňují dokonalé využití plodné půdy a tím zdražují zemědělskou prvovýrobu.

    S pokrokem zemědělství a zvyšováním výkonnosti v hospodaření čím dále tím tíživěji byl pociťován neblahý vliv těchto závad v rozdělení pozemkové držby. Proto již odedávna ve všech zemědělských oblastech se projevovaly snahy po odstranění všech těchto nesnází novým, zásadním uspořádáním pozemkové držby. Proto již odedávna ve všech zemědělských oblastech se projevovaly snahy po odstranění všech těchto nesnází novým, zásadním uspořádáním pozemkové držby, scelováním pozemků. Od první poloviny XVIII. století se dály v různých státech evropských, hlavně ve Švédsku, Německu, Francii, Holandsku, Švýcarsku a Rakousko-Uhersku, také v důsledku dlouholetými válkami zmatených držebnostních poměrů, více méně zdařilé pokusy o zavedení zákonitých norem od pokusů v XVIII. století až k nejnovějším novodobým zákonitým předpisům, kromě rozdílů, způsobených různými místními poměry a zvyklostmi. Lze pozorovati stále vzrůstající odklon od ustanovení úzkostlivě chránících zájem jednotlivých majetníků půdy k silnému uplatnění veřejných zájmů. Tato vývojová čára se projevuje jasně v různě obměňovaných formách majoritního rozhodování v různých zemích, v posledních pak letech již přímým zásahem mocenských celků na úkor jednotlivců a hlavně ku podpoře provádění velkorysých podniků veřejných.

    Naše země patřily až do konce světové války do svazku zemí předlitavské poloviny monarchie rakousko-uherské. Poměry v rozdělení pozemkové držby v těchto zemích byly velmi příbuzné a proto také byl obdobný postupný vývoj ve snahách o odstranění závad. Tyto snahy nabyly však na síle a skutečných forem teprve po vyvázání selské půdy z poddanství zákonem ze 7. září 1848. Již roku 1849 se usnesl první rakouský hospodářský sjezd na požadavku, aby usilovné hospodaření bylo podporováno scelováním pozemků. V Uhrách patentem z roku 1853 bylo zavedeno volné oddělování a směna i scelování pozemků. Těchto podnětů se chopily povolané kruhy i v našich zemích. V Čechách to byla jednak c.k. vlastenecká společnost hospodářská, která již roku 1853 vypracovala návrh scelovacího zákona, jednak zemský sněm království českého, v němž roku 1861 byl podán návrh na zrušení nedělitelnosti pozemků a roku 1866 byla vyzvána vláda k předložení osnovy scelovacího zákona. Kdežto volná dělitelnost selských pozemků byla prosazena říšským zákonem pro Předlitavsko roku 1868 a zemskými zákony pro Čechy roku 1869, Moravu a Slezsko roku 1868, bylo jednání o scelovací zákon zatlačeno do pozadí přípravou zákonů o pozemkových knihách. Roku 1876 byla otázka znovu rozvinuta dotazem ministerstva orby na zemský výbor český, zda a za jakých podmínek by bylo žádoucí scelování pozemků. Na základě šetření zemského výboru se vyslovilo ze 188 okresních zastupitelstev v Čechách 118 pro scelování, kterýžto výsledek byl roku 1879 předložen ministerstvu orby. Také na Moravě se dály zároveň obdobné přípravy a jednání o zavedení scelování pozemků. Počínaje rokem 1857 došlo tu postupně k dobrovolnému scelení pozemků celkem v 17 obcích, z nichž první byla obec Záhlinice u Holešova, hlavně zásluhou starosty a pozdějšího poslance Františka Skopalíka. Také v ostatních případech byl zdar scelovací akce zásluhou místních vlivných osob a poměrně snadných podmínek územních a půdních. Náhradní pozemky byly přidělovány losem nebo podle dobrého zdání sborů důvěrníků. K uskutečnění scelování bylo zapotřebí souhlasu všech účastníků. Poměrný zdar těchto akcí a zkušenosti, získané ze svízelného opatřování souhlasu všech účastníků pro provedení scelování, vedly k usnesení scelovacího zákona na podkladě majoritního rozhodnutí na moravském sněmu zemském roku 1868, jemuž však z formálních důvodů se nedostalo potvrzení. Půda pro zavedení zákonného scelování pozemků byla však již dokonale připravena.

    Mezitím v letech 1869 až 1876 vypracoval dvorní rada ministerstva orby ve Vídni (Wien) Karel Peyrer osnovu zákona o scelování, dělení a upravování pozemků v jediném formálním celku. Došlo k dlouhému jednání a po mnohých změnách konečně 7. června 1883 byly schváleny říšské rámcové zákony o scelování hospodářských pozemků, o dělení a úpravě společných pozemků, dále o očišťování lesních pozemků od enkláv a zaokrouhlování, k jejichž účinnosti bylo třeba jednotlivých zemských zákonů. Kdežto pak na Moravě 13. února r. 1884 a ve Slezsku 28. prosince r. 1887 byly tyto zemské zákony vydány, došlo v Čechách k vleklému kompetenčnímu sporu mezi vládou a zemským sněmem království českého, takže nakonec zemský sněm předlohy odmítl. Považoval scelování pozemků za záležitost čistě zemědělskou a tudíž patřící do působnosti zemské samosprávy. Říšské předlohy navrhovaly naopak soustředění scelovacích úřadů. Ve složení těchto úřadů vytýkal zemský sněm opomíjení odborníků, jimž dáván jen poradní hlas a konečně prohlásil za nepřijatelné ustanovení, aby hlasováním účastníků po téměř ukončeném scelování mohla býti ještě celá akce zvrácena. Jednání v zemském sněmu českém nebylo již obnoveno. V nedávných letech byl pak příslušný návrh zákona, jehož platnost by se vztahovala na celé naše území delší dobu meziministersky projednáván. K usnesení nového scelovacího zákona nedošlo. Tak se stalo, že v Čechách kromě dvou obcí, Červeného Újezda u Nýřan a Lhoty u Lomnice n. Luž., až dosud k provedení scelování pozemků nedošlo, ačkoli držebnostní poměry jsou podobné jako na Moravě, kde po vydání zemského scelovacího zákona ihned se uskutečňovalo provádění scelování pozemků.

    Zemský zákon moravský z r. 1881 byl na základě získaných poznatků z praxe doplněn a značně pozměněn novelou ze 14. května 1910, zemský zákon slezský z r. 1887 novelou ze 7. listopadu 1912. Pro Moravu pak bylo 30. listopadu 1911 vydáno nové prováděcí nařízení na základě zákonů ze 7. června 1883, č. 94 z.z. a z 13. února 1884, č. 30 z.z. i z novely ze 14. května 1910, č. 53 z.z., kterým bylo nahrazeno původní prováděcí nařízení z 5. července 1886.

    Podle těchto zákonných ustanovení byly organizovány tzv. agrární úřady, kterým je svěřeno provádění agrárních operací. Jejich uspořádání je až dosud toto:
    I. stolice: místní komisař pro agrární operace, obvykle právník ze stavu politických úředníků, jemuž je podřízeno technické oddělení se správcem neboli inspektorem v čele.
    II. stolice: zemská komise pro agrární operace, původně při místodržitelství, nyní při zemském úřadě, složená ze zemského presidenta nebo jeho náměstka co předsedy, referenta, tří členů soudců, člena zemského výboru a odborných poradců.
    III. stolice: ministerská komise pro agrární operace nyní při ministerstvu zemědělství s ministrem zemědělství nebo jeho zástupcem v čele.

    Místní komisař provádí s technickým oddělením jednotlivé operace, zemská komise rozhoduje o námitkách a odvoláních z rozhodnutí místního komisaře a potvrzuje plány, ministerská komise je legislativní, jakož i odvolací komisí. Řízení je dvojstolicové, zemská i ministerská komise rozhodují v gremiálních sezeních většinou hlasů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

    První místní komisař pro agrární operace byl ustanoven r. 1889 se sídlem v Kroměříži, který byl roku 1893 přeložen do Brna. S rozvojem scelování rostl i počet místních komisařů, takže dnes jsou 4, tři z nich se sídlem v Brně, jeden v Olomouci, až do roku 1938 byl jeden i v Opavě (Troppau).

    Technické oddělení místních komisařů sestávalo původně ze zeměměřičů, bylo zřízeno roku 1896, neboť až do toho roku byly technické práce scelovací obstarávány civilními geometry. Se vzrůstem scelovací agendy rostla úměrně i technická oddělení, takže v dnešní době tvoří 4 technická oddělení soubor 29 vodohospodářských, 2 lesních, 4 zemědělských a 21 zeměměřičských inženýrů vedle 62 pomocných technických sil.

    Poradním sborem místního komisaře je výbor účastníků (scelovací výbor). Kromě toho pracují podle potřeby jako přizvaní znalci pro dané případy odborníci vodohospodářští, lesní, stavební, lukařští, ukazatelé hranic, odhadce, třídníci apod.

    K zajištění jednotného řízení a provádění scelovacích prací po technické stránce byla vydána ministerstvem orby r. 1887 »Instrukce jednací a technická« pro provádění agrárních operací, nově přepracovaná roku 1908. Postup podle těchto pokynů je tento:

    Scelovací řízení se zavádí na návrh účastníků, vysloví-li se pro scelování pozemků buď majetníci s nadpolovinou kat. výnosu bez ohledu na počet účastníků, nebo jedna třetina majetníků představující nadpolovinou čistý katastrální výnos pozemků, které mají býti podrobeny scelování. V podstatě se rozpadá scelovací akce ve tři hlavní části:
    1. zjištění a vyšetření dosavadního stavu držby (nároku účastníků),
    2. vyřešení nového stavu držby (náhradních pozemků)
    3. zajištění tohoto nového stavu držby ve veřejných dokladech (katastru a pozemkové knize).

    Dosavadní stav držby a nárok účastníků se vyšetří jednak co do výměry v katastrálním operátě písemném i mapovém, v pozemkové knize a revizí skutečného stavu na místě, jednak co do hodnoty, neboli směnné ceny, a to přesným odhadem neboli bonitací pozemků na základě jejich jakosti a taxací podle čistého výnosu. Odhad provedou místní znalci, bonitér a třídníci srovnáváním všech pozemků ve scelovaném území s určenými pozemky vzornými pro každou jakostní třídu a každý druh kultury. Prozkoumání se děje systematicky rozvrženými sondami na pozemcích scelovacího obvodu. Směnná cena či hodnota pozemků v penězích pak se určí 20 až 25 násobkem průměrného ročního čistého výnosu pro jednotku plochy za období posledních 10 výnosových let.

    Vyšetření nového stavu držby (náhradních pozemků) předchází návrh tzv. společných zařízení, tj. účelné sítě potřebných cest, vodotečí, odpadů, náhonů aj. zvláštních zařízení, sloužících obecnému prospěchu podle místních potřeb scelovacího obvodu. Plocha potřebná na tato zařízení se uhradí poměrným příspěvkem účastníků z jejich dosavadní držby, zbytek po odečtení tohoto příspěvku pak tvoří nárok účastníků na náhradu. Při návrhu společných zařízení se bere hlavní zřetel na vytvoření dostatečně husté sítě cest spojovacích a hospodářských, řádný odpad povrchových a spodních vod, vhodný tvar budoucích parcel a jejich přístupnost, jakož i na všechny místní hospodářské potřeby účastníků. Zejména lze s výhodou v rámci scelování pozemků uskutečnit úpravu místních tratí a jejich nejbližšího okolí (regulační plány) a veškerá všeužitečná zařízení obecní, k čemuž potřebné plochy lze získati bez výkupních a vyvlastňovacích řízení buď na společná zařízení, nebo co náhradní pozemky obce jakožto účastníka. V tomto stavu prací lze též účelně vyrovnati a vypřímiti katastrální hranice, jakož i ostatní hranice scelovaného obvodu.

    Náhradní pozemky se vyšetří graficky na nové tzv. originální mapě, sestrojené na podkladě nového zaměření scelovacího obvodu metodou trigonometricko-polygonální. Rozvrh náhradních pozemků pro jednotlivé účastníky nebo skupiny účastníků se děje podle jejich nároku, s případným zřetelem na projevená přání a za šetření předepsaných zásad co do umístění, tvaru, druhu kultury, půdních typů a podle speciálních potřeb jednotlivců nebo korporací tak, aby souhrn náhradních pozemků každého účastníka co do výměry, ceny a průměrné vzdálenosti od hospodářských stavení odpovídal souhrnu jeho pozemků před scelením. Dbá se, aby náhradní pozemky byly vhodně přístupné, zbavené služebností a tvarů nejvýhodnějších pro obdělávání.

    Po určení a úpravě společných zařízení se vytýčí hranice vyšetřených náhradních pozemků v přírodě, zajistí se pevným a trvalým způsobem, vymezníkováním pozemky se odevzdávají do vlastnictví a užívání v náhradu za jejich dosavadní pozemky.

    O provedeném scelování se vyhotoví podrobný elaborát tzv. scelovací plán, jehož přílohy obsahují veškeré údaje starého i nového stavu držby, mapové a písemné doklady o všech okolnostech, za nichž bylo scelování provedeno. Scelovací plán se veřejně vykládá a vysvětluje, byly-li předneseny stížnosti nebo námitky účastníků, projednává se instanční cestou za účelem případných oprav nebo změn. Po projednání je scelovací plán potvrzen zemskou komisí pro agrární operace.

    Zajištění nové držby se provede po projednání scelovacího plánu předáním pomůcek pro pozemkový katastr a pozemkovou knihu, na jejichž podkladě se provedou veškeré nastalé změny ve scelovacím obvodu, přičemž práva třetích knihovní břemena se přenesou nezměněně na náhradní pozemky. Tím také formálně kočí scelovací řízení.

    K prvnímu úřednímu scelování pozemků došlo v obci Bochoři u Přerova roku 1890 až 1892. Po zřízení prvního technického oddělení roku 1896 se postup prací poněkud urychlil, takže do roku 1900 bylo ukončeno scelování pozemků již ve 20 obcích v okresech Přerov, Holešov, Kroměříž, Jevíčko a Hrotovice. Teprve roku 1908 však došlo k prvnímu hromadnému scelování v 7 obcích okresu litovelského, přičemž byly získány velmi cenné zkušenosti hlavně s vyrovnáním obecních hranic, souborných rozvrhem sítě společných zařízení a úsporným uspořádáním měřických prací, hlavně triangulačních. Teprve pak nastalo větší oživení ve scelovací akci, takže do roku 1914 bylo sceleno již 97 obcí. Za světové války všechno scelování ustalo, po roce 1918 došlo však konečně k pravému rozmachu scelování. Do konce roku 1936 bylo provedeno na Moravě scelení pozemků ve 312 obcích.

    Tento dějinný náčrt poskytuje alespoň určitý obraz o vývoji scelování pozemků v našich zemích.

    Zdroj: Z vývoje české technické tvorby (Sborník vydaný k 75. výročí založení Spolku českých inženýrů v Praze, 1940, uspořádal ing. Josef B. Stránský)

    Hon. Doc. ing. O. Krčmář

    vyvěšeno: 06.10.2003
    poslední aktualizace: 18.03.2004
    ID článku: 1107              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Pozemkové úpravy

  • Novela Stavebního zákona

    Historie

  • Jak se asi vyměřoval Václavák?
  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017