[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
12/2003

Resort ČÚZK

  • Návrh systémových opatření bránících korupci v činnosti KÚ
  • Výsledky připomínkového řízení
  • Návrh systémových opatření bránících korupci v činnosti KÚ III
  • Páně Nedvídkův článek nechtěl pana Tošnera nadzvednout
  • Změny v Dálkovém přístupu do ISKN
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá...
  • Dotaz do Vševědny: Rozměry pozemku
  • Změna ve správě ISKN

    Katastr nemovitostí

  • Návrh systémových opatření bránících korupci v činnosti KÚ
  • Výsledky připomínkového řízení
  • Návrh systémových opatření bránících korupci v činnosti KÚ III
  • Páně Nedvídkův článek nechtěl pana Tošnera nadzvednout
  • Změny v Dálkovém přístupu do ISKN
  • Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá...
  • Dotaz do Vševědny: Rozměry pozemku
  • Změna ve správě ISKN
  • Dotaz do Vševědny: Nový GP po digitalizaci sáhové mapy
  • Dotaz do Vševědny: Ověřování kopie GP
  • Dotaz do Vševědny: Kód kvality podruhé

    Geodézie

  • Obecné právní, technické a obchodní podmínky zhotovení a využití zeměměřického díla
  • Páně Nedvídkův článek nechtěl pana Tošnera nadzvednout
  • Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá...
  • Badatelé v muzeu již po čtyřiadvacaté
  • GEODIS BRNO zpřístupnil veřejnosti barevnou digitální leteckou ortofotomapu ČR vysokého rozlišení
  • Zeměměřičem ve Švédsku / Control AB

    Kartografie

  • Obecné právní, technické a obchodní podmínky zhotovení a využití zeměměřického díla
  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • V čele Kartografické společnost ČR Miroslav Mikšovský
  • Badatelé v muzeu již po čtyřiadvacaté
  • GEODIS BRNO zpřístupnil veřejnosti barevnou digitální leteckou ortofotomapu ČR vysokého rozlišení
  • Tvorba Atlasu krajiny České republiky završuje první rok řešení
  • GEODIS BRNO nabízí k prohlížení digitální družicovou ortofotomapu České republiky

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Separát Úvodní studie GIS krajů je na webu
  • Změny v Dálkovém přístupu do ISKN
  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • Mobilni a internetove technologie
  • „Gis Night“ neboli z jiné kapsy
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá...
  • Změna ve správě ISKN
  • Současnost a budoucnost krizového řízení 2003
  • GIS pomocníkem v boji proti viru západonilské horečky
  • DEN GIS 2003 v ČR
  • Na slovinském katastrálním úřadu poběží GIS ESRI
  • IMPA 2004 - Informační management ve veřejné správě
  • GIS v projektu WEELS: Větrná eroze na evropských lehkých půdách

    GPS

  • Místopředseda ČÚZK odpovídá...
  • 5. česko-polsko-slovenský seminář o recentní geodynamice Sudet a přilehlých oblastí

    DPZ

  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • GEODIS BRNO zpřístupnil veřejnosti barevnou digitální leteckou ortofotomapu ČR vysokého rozlišení
  • GEODIS BRNO nabízí k prohlížení digitální družicovou ortofotomapu České republiky

    Fotogrammetrie

  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • GEODIS BRNO nabízí k prohlížení digitální družicovou ortofotomapu České republiky

    Software

    Různé

  • Obecné právní, technické a obchodní podmínky zhotovení a využití zeměměřického díla
  • Časopis Zeměměřič na stáncích
  • 5. česko-polsko-slovenský seminář o recentní geodynamice Sudet a přilehlých oblastí

    Školství

  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • Časopis Zeměměřič na stáncích

    Internet

  • Změny v Dálkovém přístupu do ISKN
  • GEODIS BRNO zpřístupnil veřejnosti barevnou digitální leteckou ortofotomapu ČR vysokého rozlišení
  • GEODIS BRNO nabízí k prohlížení digitální družicovou ortofotomapu České republiky

    Historie

  • Časopis Zeměměřič na stáncích
  • Badatelé v muzeu již po čtyřiadvacaté

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Zeměměřič, který republiku objel na kole za 11 dní
  • Časopis Zeměměřič na stáncích
  • Zeměměřické planetky (2. díl)

    Z domova

  • Výstava Mapy z počítače v Praze
  • „Gis Night“ neboli z jiné kapsy
  • V čele Kartografické společnost ČR Miroslav Mikšovský
  • DEN GIS 2003 v ČR
  • Badatelé v muzeu již po čtyřiadvacaté
  • GEODIS BRNO zpřístupnil veřejnosti barevnou digitální leteckou ortofotomapu ČR vysokého rozlišení
  • Tvorba Atlasu krajiny České republiky završuje první rok řešení
  • IMPA 2004 - Informační management ve veřejné správě
  • GEODIS BRNO nabízí k prohlížení digitální družicovou ortofotomapu České republiky
  • 5. česko-polsko-slovenský seminář o recentní geodynamice Sudet a přilehlých oblastí

    Ze zahraničí

  • Na slovinském katastrálním úřadu poběží GIS ESRI
  • Zeměměřičem ve Švédsku / Control AB

    ČSGK

  • Nabídka členství v Informačním centru ČSGK

    KGK

    NZK

  • GIS v projektu WEELS: Větrná eroze na evropských lehkých půdách

    Úvodník

  • Konečně, ale »jedesedál«

    Katalog

    Vševědna

  • Kdy měřit GP u rozestavěné budovy?
  • Dotaz do Vševědny: Rozměry pozemku
  • Dotaz do Vševědny: Nový GP po digitalizaci sáhové mapy
  • Dotaz do Vševědny: Ověřování kopie GP
  • Dotaz do Vševědny: Kód kvality podruhé

    Zeměměřičský věstník

  • Zeměměřiči a právo (2. část)
  • Nabídka členství v Informačním centru ČSGK

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Zeměměřiči a právo (2. část)

    [na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

    Listina základních práv a svobod

    Čl. 4: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

    Čl. 7: Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

    Čl. 11 odst. 1: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

    Čl. 11 odst. 3: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

    Čl. 11 odst. 4: Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za úhradu.

    Komentář: Uvedená ustanovení mají již nesporný vztah k činnosti zeměměřičů a katastralistů, protože naše veškerá činnost má směřuje k osobám (právnickým i fyzickým), k životnímu prostředí a věcem nemovitým a k jejich vzájemným právním vazbám. Tyto právní vzájemné vazby mezi osobami, nebo vazby mezi osobami a věcmi (v případě našeho zájmu nemovitými) vznikají, vždy buď ze zákona nebo z rozhodnutí správního orgánu nebo soudu nebo ze smluv a dohod. Tím chci uvést nejvyšší soukromoprávní normu, a to:

    Občanský zákoník

    Úvodem dvě poznámky: Občanský zákoník (občanský kodex) v mnoha demokratických státech obsahuje podstatně více norem než u nás, kde máme mnohá, na občanský zákoník navazující práva a povinnosti, upraveny samostatnými zvláštními zákony (například obsahují obvykle vše, co u nás nalezneme samostatně v obchodním zákoníku, zákoníku práce, zákonu o rodině, atd.).

    Občanský zákoník je třeba si určitě přečíst. Znalost jeho obsahu není jen otázka odbornosti, ale i otázka primární občanské znalosti toho, co dle mého názoru by mělo být předmětem výuky již na základních a středních školách v předmětu »občanská výchova«. A to proto, že nejde pouze o právní normu, ale i o návod dobrého občanského a etického chování. Níže uvedená upozornění na obsah tohoto zákona je pouhým minimem toho, co bychom měli znát jako zeměměřiči a občané. Pro stručnost další text jen ustanovení vybraných paragrafů, nebo pouze jejich obsah, ustanovení nejsou vždy uvedena úplně, jsou krácena, a přesto návaznost na shora uvedenou ústavu a Listinu je evidentní.


    § 1: Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanským práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví. Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto vztahy neupravují jiné zákony (pozn. pod čarou: např. § 261 obchodního zákoníku).

    § 2: Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje. V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení. Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od nich nelze odchýlit.

    § 3: Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají na to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory byly odstraněny především dohodou.

    § 5: Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného vztahu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.

    § 6: Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.

    §§ 7 až 10: upravují, kdo jsou fyzické osoby, jak vznikají a zanikají, jakou mají způsobilost v návaznosti na věk nebo duševní omezení.

    §§ 11 až 16: upravují ochranu osobnosti.

    §§ 18 až 20a: upravují, kdo/co jsou právnické osoby (charakteristické znaky), jak vznikají a zanikají, kdo jejich jménem může jednat, jakou mají způsobilost v návaznosti na zvláštní zákony právního řádu ČR atd.

    §§ 20f až 21: Upravují atributy a podmínky vzniku a zániku zájmových sdružení právnických osob.

    Komentář: Pokojný stav v území mohou snadno neodborným konáním nepříznivě ovlivnit zeměměřiči zejména tím, že necitlivě uplatňují výsledky »svého rádoby přesného« vytyčování hranic pozemků podle nekvalitních podkladů (nekvalitních výsledků předchozích určení hranic pozemků a nedostatečně přesných zejména sáhových katastrálních map). Reakce vlastníků může být i razantní. Kuriózní smůlou bylo, když »úředně oprávněný nešťastník« necitlivě ohrozil vlastnická práva manželky (vzděláním a praxí geodetky) ředitele nejmenovaného ZKI - »ústup do bezpečí bez postihu« byl pro něj poněkud pokořující.

    Česká republika - rozuměj stát - je dle ústavy, tohoto zákona a souvisejících předpisů právnickou osobou (tou největší) avšak nemá o nic větší práva než jedinec. Žádné ministerstvo ČR - jak vyplyne z dalšího textu - není právnickou osobou, je pouze organizačním článkem státu, který má příslušnost s majetkem státu hospodařit, ale nemůže jej samostatně vlastnit. Subjektem práva jsou však samostatné právnické osoby, zřízené ministerstvem nebo správním úřadem státu.

    Subjektem práva podle tohoto zákona a dalších níže uvedených je například kraj nebo obec, krajský nebo obecní úřad však nikoliv (podrobněji níže), proto uzavřít s těmito úřady jakoukoliv smlouvu/dohodu nelze a takováto dohoda a z ní vyplývající práva a povinnosti jsou absolutně neplatné. Podrobnosti k tomuto tvrzení hledejte v zákonu o krajích (krajském zřízení) a zákonu o obcích (obecní zřízení). I kraje a obce však mohou ve své působnosti zřizovat za určitým účelem právnické osoby (například za účelem řádné péče o dopravní a technickou infrastrukturu).

    Existence subjektu práva není dána jen tím, že fyzicky existuje, ale jak vyplývá ze souvisejících níže uvedených předpisů také tím, že jeho existenci osvědčuje zákon a zákonem stanovená veřejná listina, kde je osoba zapsána (například matrika, nebo obchodní rejstřík, nebo živnostenský rejstřík, nebo jiná veřejná listina ve správě příslušného ministerstva nebo úřadu, například seznam úředně oprávněných zeměměřických inženýrů vedený ČÚZK).


    § 39: Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují.

    § 37: Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.

    §§ 38 až 42: upravují další důvody neplatnosti právních úkonů a související podmínky.

    §§ 43 až 51: obsahují nejobecnější ustanovení o smlouvách a podmínkách, za nichž smlouvy vznikají. Důležitým pro náš obor je ustanovení § 46.

    § 46: Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné listiny, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Pro přijetí návrhu smlouvy stačí, dojde-li k písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projev vůle účastníků na téže listině.

    Komentář: Ustanovení o právních úkonech jsou velmi významná pro platnost smluv a dohod a je neštěstím, když při transakcích nemovitostí účastníci smluv podepisují smlouvy, kde jim není dostatečně srozumitelné každé ustanovení a jeho význam pro naplnění práv a povinností ze sjednávané dohody. Podstatnou okolností je bezvýhradně přesné určení nemovitostí z hlediska polohového a geometrického v případě, kdy neoddělitelnou součástí smlouvy/dohody (pevně spojenou a zapečetěnou s listy smlouvy/dohody) musí být GP. Na významu nabývá tento výrok zejména při parcelacích a postupném prodeji pozemků v územích s nepříliš kvalitní sáhovou mapou. Zeměměřická firma a úředně oprávněný zeměměřický inženýr zde nesou vysokou míru odpovědnosti za to, že nově určené pozemky jsou v terénu s předepsanou přesností určeny a označeny bez ohledu na zobrazení do katastrální mapy pochybné přesnosti.

    Ustanovení o platnosti nebo neplatnosti právního úkonu pro chyby v psaní a počtech má u smluv o nemovitostech značný význam, protože tyto smlouvy obsahují v počátečních ustanoveních mnoho číselných údajů o parcelách a z hlediska katastrálního zákona většinou také i nadbytečné údaje o číslech listů vlastnictví a výměrách (mnoholetá zvyklost notářů a advokátů). Překlep v čísle listu vlastnictví nebo změna výměry v mezidobí od uzavření smlouvy do doby podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu může znamenat přerušení řízení o vkladu nebo v horším případě i zamítnutí vkladu pro neurčitost nemovitosti.


    Věci a práva:

    § 118: Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkoprávní hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.

    § 119: Věci jsou movité nebo nemovité. Nemovitostmi jsou pozemky a stavby pevně spojené se zemí pevným základem.

    § 120: Součástí věci je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.

    § 121: Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastnictví věci hlavní a jsou jim určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány.

    Věcná práva:

    § 123: Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

    § 124: Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.

    § 125: Zvláštní zákon upravuje vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám. Zvláštní zákon stanoví, kterém věci mohou být předmětem vlastnictví státu nebo určených právnických osob.

    § 127: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ... (následuje poměrně rozsáhlý výčet podmínek nezbytných k zachování dobrých sousedských vztahů).

    Držba a vydržení:

    § 128: Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

    Nabývání vlastnictví:

    § 132: Vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí.

    § 134: Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví státu zákonem určených právnických osob (§ 125).

    Komentář: Shora uvedená ustanovení by měla být zeměměřičům, zejména těm úředně oprávněným, známa a zřejmá »i o půlnoci«, protože se rozhodujícím způsobem dotýkají vlivu zeměměřické činnosti směřující k vlastnictví nemovitostí a věcným právům osob (a i do stavebnictví) a k evidenci nemovitostí a práv v KN.

    Pro zhotovitele a ověřovatele GP je nesmírně důležitá definice vlastnictví. Oprávnění »mezích zákona« omezuje vlastníka nemovitostí tak, jak z textu o stavebním zákonu dále vyplyne. O vzniku, změně nebo zániku nemovitosti, ať jde o pozemek nebo o stavbu, nerozhoduje vlastník samostatně, ale vždy jen na základě kladného rozhodnutí nebo souhlasu stavebního úřadu a ostatních účastníků územních (a souvisejících), stavebních a kolaudačních řízení. Zeměměřičům by mělo být známo, že rozhodování stavebního úřadu o dělení nebo scelení pozemku (pozemků) a rozhodování tohoto úřadu - za spoluúčasti sousedů, obce a příslušných správních úřadů o změně využití území - nebývá pro navrhovatele (obvykle vlastníky nemovitostí nebo jiné oprávněné) nijak jednoduchá. Zhotovit GP dříve, než je kladně v těchto územních řízeních rozhodnuto nebo je alespoň dostatečně pravděpodobné, že kladně rozhodnuto bude, je z hlediska zeměměřiče »trestuhodnou« neodpovědností, protože inkasuje peníze objednatele za dílo, které může být pro uskutečnění jím plánované majetkové transakce zcela nepoužitelné.

    Vlastnictví bytů a nebytových prostor je upraveno zvláštním zákonem a v případě potřeby je nezbytné shora uvedené ustanovení konfrontovat s ustanoveními tohoto zákona aby bylo naprosto jasné, co lze převádět jako byt nebo nebytový prostor, a co již patří do společných částí budovy a nemůže být tedy předmětem převodu vlastnictví (například balkony, lodžie, sklepní kóje, půdy, garážová stání oddělená od ostatních v rozporu s prováděcím předpisem stavebního zákona, tj. například jen čarou na podlaze, nebo drátěným pletivem apod.). Pozor (!!!): ze shora uvedeného také vyplývá, že byt a nebytový prostor není nemovitostí, přestože jej lze v KN - v mezích zákona - evidovat.

    S politováním je třeba konstatovat, že u nás zatím neplatí uznávaný princip římského práva, že vlastnictví pozemku a stavby na něm stojící je nedělitelné a vlastnictví pozemku je vždy prvotní a vlastnictví stavby na tomto pozemku stojící z vlastnictví tohoto pozemku druhotně vyplývá. V novém občanském zákoníku má být tento princip již respektován, jaká zákonná opatření k tomu bude třeba přijmout teprve v budoucnu uvidíme.

    Co se staveb týká, mělo by být dostatečně dobře známo, že ne všechny se evidují v KN, a to zejména proto, že mnohé nejsou budovami (ve smyslu definice katastrálního a stavebního zákona), nebo o tom, že se v katastru evidují, nestanoví příslušný zákon, nebo jsou podzemní, nebo jsou ve smyslu stavebního zákona drobné a katastrální zákon jejich evidenci vylučuje. Paradoxem však je, že jsou v KN jako samostatné nemovitosti evidovány z hlediska hodnotového skoro bezvýznamné budovy, avšak nejsou evidovány mohutné a hodnotné stavby technologické povahy (výrobní bloky nesplňující definici budovy, chladicí věže elektráren, atd.), ač z hlediska daně z nemovitostí by jejich evidence v KN potřebná byla. Současný zákon o dani z nemovitostí je ale zatím postaven na principu, že daň se přiznává a odvádí podle skutečného stavu bez ohledu na to, že může být z objektivních i subjektivních příčin na straně vlastníka v rozporu se stavem evidence v KN.

    Dále se nejvíce staveb dotýkají ustanovení §§ 122 a 121. Řadové bytové domy a řadové garáže jsou z hlediska občanského zákoníku jedinou, protože nedělitelnou věcí, a nic na tom nemění stav, že stojí na několika pozemcích evidovaných jako samostatně očíslované parcely a z hlediska dřívějšího historického vývoje mají zapsány v katastru různé vlastníky (sekce budov z vlastními čísly popisnými, nebo jednotlivé garáže v jedné stavebně spojité řadě).

    Ing. Petr Polák

    vyvěšeno: 09.12.2003
    poslední aktualizace: 27.11.2004
    ID článku: 1166              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-12
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Zeměměřičský věstník