[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
01+02/2003

Resort ČÚZK

  • V Novém Městě na Moravě už neúřadují katastrální úředníci
  • Vyhlášení výběrových řízení na pozice ředitelů 7 budoucích
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • 90% úspěšnost při zkouškách na kulaté razítko
  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VI.
  • Geometrický plán nejen technicky bezvadný
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VII.
  • Katastr a GP v roce 2002
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VIII.
  • Přehled významnějších událostí na ČÚZK v roce 2002

    Katastr nemovitostí

  • V Novém Městě na Moravě už neúřadují katastrální úředníci
  • Vyhlášení výběrových řízení na pozice ředitelů 7 budoucích
  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?
  • Šest změn na ředitelských postech KÚ
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VI.
  • Geometrický plán nejen technicky bezvadný
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VII.
  • Katastr a GP v roce 2002
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - VIII.

    Geodézie

  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem

    Kartografie

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi

    Pozemkové úpravy

  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky

    GIS

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • První letošní číslo Zeměměřiče dostupné všem
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • Systém KOKEŠ na prahu nového roku 2003

    GPS

  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • 25 let od vzniku termínu Dálkový průzkum Země

    DPZ

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • 25 let od vzniku termínu Dálkový průzkum Země

    Fotogrammetrie

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje

    Software

  • Systém KOKEŠ na prahu nového roku 2003

    Různé

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • 38. Geodesia rallye z pohledu organizátora
  • Průvodce po 9. ročníku - 2002

    Školství

    Internet

    Historie

  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v armádě
  • Zeměměřičství a zeměměřiči v 16. a 17. století

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?

    Z domova

  • Mapy z počítače aneb GIS v praxi
  • Zaniklé okresní úřady zamíchaly s úředníky
  • Soutěž GEOaplikace roku pokračuje
  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec
  • Co je největším problémem katastru nemovitostí?
  • Badatelé pomáhají odkrývat kartografickou historii
  • Krása grafiky starých lesnických a jiných map
  • Šest změn na ředitelských postech KÚ

    Ze zahraničí

    ČSGK

  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.

    KGK

  • Připomínky k anketě o vstupu UOZI do ČKAIT.
  • Co je ČKAIT?
  • Sejděme se a jednejme společně
  • Geodeti a komora ČKAIT

    NZK

  • GPS v Ground Zero: Cesta obnovy Světového obchodního centra

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Ve firmě GEOS byl nalezen neznámý novorozenec

    Zeměměřičský věstník

  • Trocha vzpomínek na privatizaci aneb nová geodetická budova v Praze
  • Přání do nového roku
  • Katastrální zákon - 75 let
  • 7. sjezd ČSGK - Praha 8. 3. 2003
  • Jak jsem viděl »sametovou revoluci« v geodezii a kartografii - 2. část
  • Životní výročí: Ing. Slavoj Kádner, CSc. - 75 let

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Zeměměřičství a zeměměřiči v 16. a 17. století

    (Dokončení z minulého čísla)

    Pet_01 Ondřej Bernard Klauser, syn obchodníka, byl pokřtěn 27. října 1656 v kostele sv. Víta v Českém Krumlově (Krumau). Na universitě pražské nabyl vzdělání filosofického a právního, kromě toho vyučil se umění měřičskému a počtům. Po 3 roky byl v praksi u lidí práv znalých a pak byl přijat ke Globicovi. Po požáru Židovského města i s přilehlými částmi Starého města. V něm jsou vyznačeny všecky důležité budovy, fortny, kostely, synagogy v rozloze asi od Staroměstského náměstí a Křížovníků podél Vltavy až k Milosrdným bratřím. Rozměry plánu jsou 560 x 410 mm, měřítko 1,5 palce, rovno 100 loket čili 1 : 1 600, na něm jsou kolorovány domy židovské žlutě, křesťanské červeně, dále červenou čarou je označena zeď, která má děliti Židovské město od Starého. Vydal též německým jazykem knihu o mírách zemských v rozměrech 80 x 130 mm celkem o 158 stranách s rytou tabulkou, na níž je zobrazena čtvereční stopa dělená na palce. Kniha je věnována zemským stavům. V předmluvě se zmiňuje o Šimonu Podolském a o jeho knížce, kterou nelze si již opatřiti, proto rozhodl se uvésti míry, jimiž se pozemky, pole, louky, lesy a tak dále měří. Klauser zemřel ve stáří 66 let a byl pochován 22. srpna 1721 v kryptě týnského kostela. Podolský i Klauser jsou shodni v užívání měr délkových i plošných, oba vycházejí z českého nebo pražského lokte, jehož vzor, prototyp, shořel v deskách zemských při požáru Malé strany a Hradčan roku 1541 ve čtvrtek před sv. Duchem. Vzorný železný loket pražský, praděd, byl zazděn na Staroměstské radnici, na věži Novoměstské radnice proti Řeznické ulici a v Kotcích, takže si vzíti mohl míru tohoto lokte ku své potřebě.

    Přímé změření lokte na Novoměstské radniční věži provedl profesor české techniky František Novotný, o čemž uveřejnil zprávu, v níž udává délku lokte pražského 0,5914 m. V Podolského rukopise je zobrazena čtvrtina lokte, rozdělená na 6 palců, která změřena, dává 117,55 mm, ve výtisku knihy z roku 1683 je rovněž čtvrtka lokte, 116,95 mm, kdežto podle výtisku 587,8 mm bez uvážení srážky papíru. P. Štěpán Schmidt S. J. profesor matematiky na universitě Karlově, srovnával pražský a vídeňský loket, když Marie Terezie zaváděla míru vídeňskou do Čech a shledal:

    1 loket pražský = 0,76227 víd. lokte,
    je-li 1 loket vídeňský = 0,77558 m,
    dostaneme 1 loket pražský = 0,5927 m, ? 0,593 m

    Průměr těchto tří posledních hodnot dává:

    1 loket pražský je přibl. 0,5902 m, což je dosti shodné s hodnotou přímo měřenou. Možno tudíž klásti 1 loket pražský = 0,591 m nebo zhruba 50 cm. Tato hodnota pražského lokte vykazuje zajímavou shodu s délkou 2 stop římských,

    2 stopy římské = 0,592 m.

    Další staré české míry délkové jsou odvozeny z lokte pražského, děleného na 120 ječných zrn, který pokládejme rovný 0,591 m a dostáváme:

    ječné zrno (šířka zrna) = gran 4,9 mm
    prst (šířka 4 ječných zrn)19,7 mm
    palec (šířka 5 ječných zrn) 24,6 mm
    dlaň (šířka 15 zrn) 73,8 mm
    čtvrtlokte (30 ječných zrn) 147,7 mm
    píď = 10 prstů = 40 ječných zrn 197,0 mm
    stopa = 12 palců = 60 ječných zrn 295,5 mm
    loket = 2 stopy = 120 ječných zrn 0,591 m
    sáh = 3 lokte 1,773 m
    látro = 4 lokte 2,364 m
    prut = 8 loktů 4,728 m
    provazec = 52 loktů 30,732 m
    viničný provazec = 64 lokte 37,824 m
    teneto (Waldgarn) = 120 loket 70,920 m
    rybníkářský provazec = 22 loket 13,002 m
    míle = 365 provazců = 18 980 loktů 11 217,18 m

    Při míře plošné, čili křížové oba se zmiňují o lánu jako základní míře plošné a cituji Hájka, že má lán

    královský ..... 12 kop
    kněžský ..... 11 kop
    panský ..... 10 kop
    selský ..... 8 kop záhonů

    přitom se uvádí, že se počítá jeden záhon 8 brázd a druhý 7 brázd, takže dva záhony dávají 15 brázd. Ovšem brázdy nejsou všude a vždy stejné, ba ani počet brázd v záhoně nebýval všude stejný, někde 5 jinde až 12 brázd. Proto počítati na kopy záhonů bylo nepřesné a nespolehlivé a bylo proto opuštěno, by v roce 1617 docela zakázáno. Přesto se objevují v gruntovních knihách zápisy na kopy. Zeměměřič počítá výměry na korce, žádají-li se kopy záhonů, snadno se převedou na korce, neboť se počítá na kopu záhonů 6 korců = 17 000,22 m2.

    urednik18 Za jednotku pro výměry se užívá čtverečního nebo křížového provazce, 52 x 52 lokte = 2 704 lok. čtver. = 944,46 m2, jitro, [korec, strych, kořec, (Gewendt)] je obdélník provazec široký a 3 provazce dlouhý čili 52 loket x 156 loket = 8 112 lok. čtver. = 2 833,37 m2, lán zemský (Landhuben) = 192 provazců čtver. =12 x 16 provazců = 181 335,55 m2, viniční provazec čtver. má 64 x 64 loket = 4 096 loket čtver. = 1430,65 m2.

    V lesích je jednotkou teneto (Garn), které se rovná 40 sáhům, čili 120 loket, dále čtvereční teneto, které má 40 x 40 sáhů nebo 120 x 120 loket = 14 400 čtver. loket = 5 029,65 m2.

    Pro větší výměry lesní se užívá leč, což je čtverec 6 x 6 tenat = 36 tenat čtver. = 181 067,40 m2.

    Hospodářští úředníci, právě tak jako sedláci neužívali těchto výměr plošných, nýbrž nahrazovali si je měrou ssutou, mírou násevku nebo výsevku zrna, což bylo pohodlnější.

    Chce-li kdo vysíti pintu násevku (zrna), potřebuje pole 13 x 13 loket = 169 čtver. loket = 59,03 m2, na měřičku je třeba pole 22,5 x 22,5 lok. = 507 čtver. loket = 177,08 m2, na čtvrt korce násevku je třeba pole 52 x 39 loket = 2 028 lok. čtver. = 708,38 m2,na korec (strych) je třeba jitro pozemku = 2 833,4 m2, lán zemský se počítá výsevku 64 korce = 181 335,6 m2. Bývalo též někde pro plošné výměry užíváno honu (Land - Stallung), který se jen nepatrně lišil od lánu, neboť lán má 64 korce, kdežto hon má 63 korce, 3 věrt., 2,5 měřičky - rozdíl je 1,5 měřičky podle vyšetření rektifikační komise.

    Tyto staré míry české historickou tradici udržované byly všecky zrušeny patentem Marie Terezie z 30. července 1764, č. 490 a byly nahrazeny měrami dolnorakouskými (vídeňskými). Vídeňské jitro bylo 3 měřice po 528 čtver. sáhů čili 1 584 čtver. sáhů vídeňských. Tato výměra byla nahrazena výměrou 1 600 čtver. sáhů víd. rozhodnutím dvorní komise pro regulaci daně z 15. ledna 1785, čís. 179, platila až do zavedení metrové míry od 1. ledna 1876. Na tyto rozdíly třeba dbáti při srovnávání výměr z různých dob. Pro převod víd. sáhu na metry se užívá vztahu: víd. sáhu k českému jako 6 000 : 5,626

    víd. sáhu k českému jako 6 000 : 5,626
    víd. sáhu k moravskému jako 6 000 : 5,617,
    víd. sáhu k slezskému jako 6 000 : 5,493

    1 víd. sáh = 1 896 4838 m

    1 čtver. víd. sáh = 3 596 652 m2.

    Abbé Liesgaing, který prováděl měření stupňové na podnět Kaunicův za Marie Terezie, od Soběšic u Brna do Varaždina v Uhrách, opatřil si roku 1760 kopii toisy francouzské (toise Canivet) a tu porovnal s vídeňským sáhem z roku 1756 a shledal, že 1 toise = 1,02764 víd. sáhu.

    Když začaly triangulační práce v Rakousku, nevyhovoval tento starý sáh a proto sestrojili nový sáh, který byl roku 1816 prohlášen za normální sáh při 13o R a zůstal v platnosti zase až do zavedení metrové míry v roce 1876.

    Zdroj: Z vývoje české technické tvorby (Sborník vydaný k 75. výročí založení Spolku českých inženýrů v Praze, 1940, uspořádal ing. Josef B. Stránský)

    Prof. ing. Dr. h. c. J. Petřík

    vyvěšeno: 05.04.2004
    ID článku: 1203              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-01+02
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Historie

  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017
  • Jan Felkl a syn, továrna na glóby
  • 140 let ZNB Lišov
  • Ortofoto vybombardované Prahy