[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
10/2003

Resort ČÚZK

  • Protikorupční program ČÚZK
  • PROČ JSTE ZTICHA? KRUCI, BRAŇTE SE!!!

    Katastr nemovitostí

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • Několik připomínek k úřednímu šimlu, kterého k nám přivezla vyhláška 179/98 Sb. a její novely
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče

    Geodézie

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • THALES Navigation na INTERGEO 03
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Trimble opět narostl
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče
  • Dokumentace památkových objektů - průzkum současného stavu

    Kartografie

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě

    Pozemkové úpravy

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Vývoj scelování pozemků v našich zemích

    GIS

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Pražská kancelář Autodesku personálně posiluje
  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Nemoforum, malé ohlédnutí

    GPS

  • THALES Navigation na INTERGEO 03
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    DPZ

  • Česko z nebe
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Trimble opět narostl

    Fotogrammetrie

  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Dokumentace památkových objektů - průzkum současného stavu

    Software

  • Mapa Evropy v Křovákově zobrazení!

    Různé

  • Česko z nebe
  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Vynikající ARO SHOW 2003 a auta do terénu pro zeměměřiče

    Školství

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě

    Internet

    Historie

  • Vývoj scelování pozemků v našich zemích

    Přečtěte si

  • Jak vytvořit katastrální mapu snadno a rychle ... a digitálně
  • Česko z nebe

    Zajímavosti

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • Historie zeměměřictví - určování času (3. díl)

    Z domova

  • 39. Geodesia rallye ČR s prvky geomatiky
  • 12. konference uživatelů GIS ESRI a ERDAS v ČR
  • Trimble opět narostl
  • Z 15. Kartografické konference...

    Ze zahraničí

  • Poslání národních mapovacích služeb v Cambridge
  • INTERGEO – Největší geodetický veletrh na světě
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    ČSGK

    KGK

    NZK

  • Náš průměrný každodenní zeměměřič
  • Nejisté postavení: GPS monitoruje pokles naftového pole

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Několik připomínek k úřednímu šimlu, kterého k nám přivezla vyhláška 179/98 Sb. a její novely

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Historie zeměměřictví - určování času (3. díl)

    [Na začátek] [O jeden zpět] [O jeden dál] [Na konec]

    Juliánský a gregoriánský kalendář

    V různých částech světa se používají různé kalendáře. Letopočet a délka kalendáře se liší - vychází se totiž z jiných tradic. V Evropě se používá kalendář gregoriánský. V jiných kulturách ovšem začíná nový rok následovně:

    • čínský (2003): 1. - 3. února
    • hindu (2003): 26. října
    • židovský (5764): 27. září
    • islámský (1424): 4. března (al-Hijra).

    Gaius Julius Caesar
    (100 - 44 př. n. l.)

    Gaius Julius Caesar zavedl v roce 46 před naším letopočtem tzv. juliánský kalendář (rok má 365 dní a každý čtvrtý rok je přestupný). Juliánský kalendář byl přijat roku 325. V roce 1582 byl nahrazen gregoriánským kalendářem (tehdy se přešlo ze 4. října 1582 na 15. října 1582. Juliánský kalendář užívá pravoslavná církev dodnes.

    Papež Řehoř XIII. (1502 - 1585)

    Ugo Buoncompagni byl papežem zvolen 13. 5. 1572. Připomíná nám ho reforma Juliánského kalendáře, dlouhou dobu plánovaná a konečně 24. února 1582 v papežské vile Mondragona u Frascati uskutečněná. Protestantské státy navzdory doporučení astronomů Braheho a Keplera začaly přebírat gregoriánský kalendář až po roce 1700 a pravoslavná církev teprve ve 20. století. Gregorianský kalendář byl zaveden Bulou Inter gravissimas (viz obr.).

    Milutin Milankovič (1879 - 1956)

    Ortodoxní církve přijaly opravu juliánského kalendáře v květnu roku 1923 na Všepravoslavném kongresu. Kongres odmítl název Gregoriánský kalendář, ale přijal poněkud odlišnou, dokonalejší variantu, kterou navrhl astronom Milutin Milankovič. V tzv. novojuliánském kalendáři jsou přesunuty přestupné roky 2800 a 3200 na léta 2900 a 3300. Tím byla přesněji vyrovnána délka kalendářního roku s délkou tropického roku. Stoleté roky jsou přestupné, je-li číslo roku bez nul dělitelný devíti a zbytek je dva nebo šest. Přestupné roky tedy budou 2400, 2900 a 3330.

    Joseph Justus Scaliger (1540 - 1609)

    J. J. Scaliger vymyslel a roku 1583 v knize "Opus novum de emendatione temporum" - "Nová práce o zdokonalení času" zveřejnil tzv. Juliánskou periodu. Počátek kalendáře je o poledni 1. ledna roku 4713 nebo 4712 př. Kr. Perioda je tvořena vynásobením následujících 3 cyklů:

    1. sluneční - 28 let
      - perioda opakování nedělního písmene, sluneční kruh,
    2. měsíční (Metonův) - 19 let
      - perioda pro zlaté číslo, cyklus připadání nového měsíce na stejné dny kalendářního měsíce (epakty),
    3. indikční - 15 let
      - římská perioda služební, perioda výběru daní.

    Když se cykly vynásobí, dostaneme délku periody 7980 let; na počátku jsou všechny cykly na nule. Počátek nastavil Scaliger před všechny jemu známé kalendářní systémy a na stav cyklu (zejména cyklického Měsíce) v době okolo Kristova narození (definice Velikonoc).

    Pokud jde o název, někteří praví, že periodu nazval autor po svém otci, který se jmenoval Julius Caesar Scaliger (= "de la Scala") (Q1484 v Padui, =1558) a byl lékařem. Jiní pokládají jeho otce za filologa a uvedenou etymologii názvu systému za dezinformaci.

    Různé kalendářní motivy na známkách

    Na známkách je veliká pozornost věnována církevním svátkům jako např. Vánocům, Velikonocům nebo konci tisíciletí. S jistou formou kalendáře se v případě filatelie setkáváme při obdržení dopisu, neboť každá známka nese na sobě razítko a datum odeslání.

    Gregoriánský kalendář
    Papež Řehoř XIII.
    Vánoce 1985
    Joseph Justus Scaliger
    Gaius Julius Caesar
    Milutin Milankovič
    Nový rok 2000
    Nový rok 2001
    Čas na známkách
    Gregorianský kalendář byl zaveden Bulou Inter gravissimas

    (joh)

    vyvěšeno: 08.04.2004
    ID článku: 1244              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Zajímavosti

  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • Nový 3D model Prahy vás určitě nadchne
  • Mapujte stromy svobody