[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
06+07/2005

Resort ČÚZK

  • SETKÁNÍ GEODETŮ 2005
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá
  • Mezinárodní dny v Polsku očima tří českých účastníků
  • ÚOZI a poskytování informací z KN
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá

    Katastr nemovitostí

  • Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá
  • ÚOZI a poskytování informací z KN
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá

    Geodézie

  • Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá
  • Mezinárodní dny v Polsku očima tří českých účastníků
  • Pozvánka na semináře ČSGK

    Kartografie

  • Olomoucká univerzita hledá kartografy a geoinformatiky (výběrové řízení)
  • Křest nových titulů společnosti Kartogafie Praha
  • Reprint Matouschkovy mapy z roku 1927
  • Hůře dostupné mapy na webu
  • Svět knihy 2005 – "Český veletrh map a průvodců"
  • Nejstarší mapová díla na území ČR

    Pozemkové úpravy

  • Mezinárodní dny v Polsku očima tří českých účastníků

    GIS

  • Olomoucká univerzita hledá kartografy a geoinformatiky (výběrové řízení)
  • Valná hromada CAGI
  • Geoinformatika ve veřejné správě
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá
  • Místopředseda ČÚZK odpovídá
  • Svět za 20 let - prognostická konference v září v Ostravě

    GPS

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

  • Geometrické plány a výmenný formát katastra nehnuteľností na Slovensku
  • Georeferencování snímků pro AutoCAD

    Různé

  • Kolmanova diskotéka: CD 6 – 40. Geodetické informační dny, 9. – 10. 11. 2004, Brno
  • Kolmanova diskotéka: CD 7 – Seminář KN v právní a technické praxi X, 2. 12. 2004, Třebíč
  • Ještě k seznamu zkratek a zkratkových slov užívaných v zeměměřictví a KN
  • Exkurze do předlistopadové geodézie
  • Jaká má být 41. GEODESIA RALLYE?
  • Nově otevřené democentrum Hewlett-Packard

    Školství

  • Olomoucká univerzita hledá kartografy a geoinformatiky (výběrové řízení)
  • Hůře sehnatelné mapy na webu
  • Obhajoby ročníkových prací na Univerzitě Karlově
  • Návrh datové struktury pro tvorbu obecně zeměpisných map
  • Volná místa v Pardubicích
  • Svět za 20 let - prognostická konference v září v Ostravě

    Internet

  • Web Klubu přátel VZÚ
  • Hůře sehnatelné mapy na webu

    Historie

  • Web Klubu přátel VZÚ
  • Reprint Matouschkovy mapy z roku 1927
  • Eratosthenes nebo Egypťané? Kdo první změřil zemský obvod?
  • Zeměměřické památky v ČR (díl 8.) - Olomoucký kraj
  • Tam u Královýho Hradce měření šlo hladce…
  • Exkurze do předlistopadové geodézie
  • Nejstarší mapová díla na území ČR
  • Struveho oblouk v seznamu UNESCO

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Hůře sehnatelné mapy na webu
  • Inspirace z východu: Další nový ruský autoatlas
  • Zeměměřické památky v ČR (díl 8.) - Olomoucký kraj
  • Tam u Královýho Hradce měření šlo hladce…
  • Struveho oblouk v seznamu UNESCO

    Z domova

  • CACIO vyhlásilo výsledky druhého ročníku soutěže IT projekt roku 2004
  • Územní plánování a GIS opět na Vranově
  • Výroční zasedání Spolku zeměměřičů Brno
  • Valná hromada CAGI
  • Obhajoby ročníkových prací na Univerzitě Karlově
  • SETKÁNÍ GEODETŮ 2005
  • Geoinformatika ve veřejné správě
  • Křest nových titulů společnosti Kartogafie Praha
  • SETKÁNÍ GEODETŮ 2005
  • Pozvánka na semináře ČSGK

    Ze zahraničí

  • Hůře sehnatelné mapy na webu
  • Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid
  • Mezinárodní dny v Polsku očima tří českých účastníků

    ČSGK

  • Výroční zasedání Spolku zeměměřičů Brno
  • Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid
  • SETKÁNÍ GEODETŮ 2005
  • Mezinárodní dny v Polsku očima tří českých účastníků
  • Pozvánka na semináře ČSGK

    KGK

  • SETKÁNÍ GEODETŮ 2005
  • Ceny za zeměměřické činnosti

    NZK

  • Eratosthenes nebo Egypťané? Kdo první změřil zemský obvod?
  • Novinky zeměměřické knihovny č. 6/2004 obsahují:

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

    Zeměměřičský věstník

  • Výroční zasedání Spolku zeměměřičů Brno
  • Valná hromada CAGI
  • Byli jsme na konferenci FIG v zemi pyramid
  • 9. mezinárodní konference v Trenčíně – 5. a 6. září 2005: Geodézie a kartografie v dopravě

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Eratosthenes nebo Egypťané? Kdo první změřil zemský obvod?

    Určení délky zemského obvodu před více než 2 000 lety je neoddělitelně spojeno se jménem Eratosthenes z Kyrény (asi 276 – 194 př. Kr.). Jsme přitom informováni nejen o číselném výsledku 250 000 stadií, ale také o postupu, který k tomuto výsledku vedl. Jeho spis \"O měření Země\" je sice ztracen, avšak práce je popsána řeckým astronomem Kleomedem (1. – 2. stol. po Kr.). Kulový tvar Země byl znám nejpozději od Aristotela (384 – 322 po Kr.) a čas uzrál k tomu, aby byly určeny parametry Země. Proto se ptáme, zda Egypťané již před Eratosthenem mohli určit zemský obvod. V tom případě je třeba odpovědět na otázku, zda Egypťané, bez znalosti řecko-helénských vědomostí, měli reálnější představu o tvaru Země. Jestliže na tuto otázku odpovíme pozitivně, ocitá se práce Eratosthena v jiném světle.

    Indicie o znalosti zemského obvodu

    Koncem 80. let se egyptolog Leitz domníval, že v Amduatu – průvodce podsvětím z doby asi 1500 před Kr. – se uvádí známá čísla ve spojitosti s noční jízdou boha Slunce podsvětím, naznačující, že v této době byl obvod Země znám. To však také znamená, že staří Egypťané museli znát konstantu \"pí\", která měla numerickou velikost 3,16. Leitz interpretoval text tak, že bůh Slunce urazil každou hodinu dráhu 309 itrw (mílí) a tedy během 12 nočních hodin 3 708 itrw. K tomu připočetl denní dráhu 106 itrw (tehdejší severojižní rozpětí Egypta). 1 itrw = 20 000 Ellen a 1 Ellen = 0,525 m, takže délka 3 814 itrw odpovídá délce 40 047 km v metrickém systému. V závěrečné diskusi vyslovuje Leitz názor, že předložené argumenty ukazují na znalosti o zemském obvodu, uvedené v Amduatu.

    Měření stínu na ploché zemi

    Významný byl sklon ekliptiky 24° a v době letního slunovratu stálo v poledne Slunce v nadhlavníku nad Elephantinou v blízkosti Aswanu, ležící na rovnoběžce 24° 0,6\" a Slunce nevrhalo žádný stín. Ve směru k severu od Elephantiny se stín objevil a s přibývající vzdáleností se prodlužoval. Tento jev v severo-jižně protáhlé zemi, jakou je Egypt, byl dobře zaznamenatelný. K určování tohoto jevu užívali Egypťané \"měřič stínu\" – krabici s otvorem, kterým vnikal sluneční paprsek. Tak bylo určeno, že při délce 10 itrw = 105 km dosáhla změna délky stínu 3,75 cm.

    Určení poledníkové vzdálenosti

    Z organizačního hlediska bylo nutné v centrálně vedeném státním útvaru znát vzdálenosti, a to zejména, v případě Egypta, ve směru sever-jih. V daném případě od jižní hranice země k pobřeží. Při znalosti změny délky stínu v době letního slunovratu při pravidelných intervalech vzdálenosti, bylo možno určit vzdálenost až k pobřeží, kde délka stínu činila 34,5 cm. Takovým způsobem pak bylo možno určit severojižní vzdálenost k libovolnému místu, přičemž jako vztažný (referenční) bod byla brána Elephantina na Aswanu. V dnešní míře činila tato vzdálenost 831,5 km a usuzuje se, že tyto rozměry byly známy ještě před Eratosthenem.

    V dalších souvislostech s využíváním délky stínu je diskutována rovněž otázka, jak staří Egypťané určovali délku dráhy slunečního paprsku, či výšku Slunce. Délka dráhy Slunce byla určena v hodnotě 39 750 km. Dále je uvažován způsob určení zakřivení Země. Všechny tyto postupy dovolovaly určit obvod Země již starým Egypťanům.

    Z uvedeného je zřejmé, že literárně a matematicko-astronomicky vzdělaný Eratosthenes znal výsledky egyptských prací, jejichž výsledky byly shromážděny v tehdy na světě největší knihovně v Alexandrii. Znalosti Eratesthenových předchůdců popsal Kleomedes o 300 let později. Při předpokládané délce zemského obvodu 25 000 stadií, (Eratosthenes zpřesnil tuto délku na 252 000 stadií) a při poměru stínu 1/50 byla odvozena vzdálenost mezi Syenou (Elephantis) a Alexandrií 5000 stadií. Tuto hodnotu převzal Eratosthenes jako danou. Různí současní autoři při tom spekulují, zda byla délka mezi oběma body přímo měřena (Např. polygonovým pořadem podél Nilu). Kleonedes vychází z toho, že vzdálenost mezi body na tomtéž poledníku byla měřena popsanou metodou délky stínu. Lze usuzovat, že Eratosthenes poznatky starých Egypťanů v základu převzal a dále zpřesnil. Jeho práci můžeme proto považovat dnešními slovy za tvůrčí syntézu souboru údajů a informací, získávaných možná celými generacemi.

    Z časopisu Vermess.-Ing., roč. 54, č. 5 (2003), přeložil pro Novinky zeměměřické knihovny 5/2004 (VÚGTK) P. Vyskočil (zkráceno)

    Armin Wirsching

    vyvěšeno: 08.06.2005
    poslední aktualizace: 11.08.2005
    ID článku: 1771              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 05-06+07
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Historie

  • Jak se asi vyměřoval Václavák?
  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017

    NZK