[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
01a02/2007

Resort ČÚZK

  • Vyhláška k zákonu č. 265/1992 Sb.
  • Výběrové řízení na obsazení místa ředitele/ky VÚGTK
  • Novým místopředsedou ČÚZK je…
    Ing. Karel Štencel
  • Katastrální vyhláška
    před vyhlášením ve Sbírce zákonů
  • Nová prováděcí vyhláška

    Katastr nemovitostí

  • Zkušenosti z výpisem z katastru na poštách
  • Vyhláška k zákonu č. 265/1992 Sb.
  • Císařské povinné otisky stabilního katastru Čech
  • Dotaz do Vševědny: Vytyčení hranice dle soudní mapy a mapy stabilního katastru

    Geodézie

  • Tunely, štoly a vytyčování - 1. díl

    Kartografie

  • Stoleté výročí narození prof. Dr. Karla Kuchaře
  • Vyhlášení soutěže Mapa roku 2006
  • TourMap 2007 klepe na dveře
  • 1. KARTOGRAFICKÝ DEN v Olomouci
  • Ohlédnutí za GO/Regiontour 2007
  • Soutěž: Mapa roku 2006
  • Způsob hodnocení v soutěži TourMap
  • Kradl vzácné mapy a vystavil je v muzeu
  • Kurz Digitální kartografie na Stavební fakultě ČVUT
  • 17. kartografická konference bude v září v Bratislavě
  • Merian mapy pro účastníky cestovního ruchu
  • 17. kartografická konference
  • Kartografické soutěže
  • Mapa roku 2006 - přihlašovatelé a přihlášené tituly
  • TourMap 2007 - seznam přihlášených produktů
  • Shortlist kartografické soutěžní přehlídky TourMap
  • Vyhlášení Mapy roku 2006 se blíží
  • Historické mapy na Seznamu
  • To nejlepší ze starých map: Svět – Evropa – Čechy – Jičínsko

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Kosmonaut Remek nekřtil Satelitní atlas světa
  • Vyhlášení soutěže Mapa roku 2006
  • Kurz Aplikace GIS v biologických oborech
  • Geomatika a geoinformatika v moderní informační společnosti

    GPS

    DPZ

  • Kosmonaut Remek nekřtil Satelitní atlas světa

    Fotogrammetrie

    Software

  • CD-ROM »Zeměměřictví a katastr IV.«
  • Nový stavební zákon a MISYS

    Různé

  • Stěhování naší redakce
  • Redakce je přestěhována
  • Geomatika a geoinformatika v moderní informační společnosti
  • Geomatika verzus geoinformatika?
  • S komunisty se nemluví, s geodety ano
  • Geodetické informační dny - díl 1.

    Školství

  • Vyhlášení soutěže Mapa roku 2006
  • Kurz Aplikace GIS v biologických oborech
  • Bude v Olomouci doktorské studium?
  • Kurz Hydrologické analýzy a modelování pomocí GIS a dálkového průzkumu Země
  • Kradl vzácné mapy a vystavil je v muzeu
  • Celoživotní vzdělávání pro stavební praxi a veřejnou správu na VUT v Brně začalo »Seminářem z GPS«
  • »Pevnou půdu pod nohama« - výstava k 100. výročí narození geografa a kartografa prof. Karla Kuchaře
  • 1. kartografický den v Olomouci on-line
  • Seminář na téma Prostorové databáze 2007
  • České vysoké učení technické oslavilo 300 let

    Internet

  • WebArchiv

    Historie

  • Stoleté výročí narození prof. Dr. Karla Kuchaře
  • Kradl vzácné mapy a vystavil je v muzeu
  • »Pevnou půdu pod nohama« - výstava k 100. výročí narození geografa a kartografa prof. Karla Kuchaře
  • Greenwich a zatmění

    Přečtěte si

  • Kosmonaut Remek nekřtil Satelitní atlas světa
  • Zkušenosti z výpisem z katastru na poštách
  • Informace - pouze pro předplatitele
  • Knižní novinky

    Zajímavosti

  • Kosmonaut Remek nekřtil Satelitní atlas světa
  • Naučení, kterak vyměřování gruntu od obce ve skutečnosti konáno býti má
  • Kradl vzácné mapy a vystavil je v muzeu
  • Zeměměřické památky v ČR (díl 22.): dodatky z Pardubického kraje
  • Významná výročí

    Z domova

  • Stoleté výročí narození prof. Dr. Karla Kuchaře
  • Zkušenosti z výpisem z katastru na poštách
  • TourMap 2007 klepe na dveře
  • Kurz Aplikace GIS v biologických oborech
  • 1. KARTOGRAFICKÝ DEN v Olomouci
  • Bude v Olomouci doktorské studium?
  • Ohlédnutí za GO/Regiontour 2007
  • Kurz Hydrologické analýzy a modelování pomocí GIS a dálkového průzkumu Země
  • Způsob hodnocení v soutěži TourMap
  • Kurz Digitální kartografie na Stavební fakultě ČVUT
  • 15. mezinárodní geografická konference - Geografické aspekty středoevropského prostoru
  • 17. kartografická konference bude v září v Bratislavě
  • Geodetické informační dny - díl 1.
  • Merian mapy pro účastníky cestovního ruchu
  • 17. kartografická konference
  • Geos 2007 - změna výstaviště!!!
  • 1. kartografický den v Olomouci on-line
  • Kartografické soutěže
  • Seminář na téma Prostorové databáze 2007
  • Zemřel plk. ing. Dalibor Moravec, DrSc.
  • Mapa roku 2006 - přihlašovatelé a přihlášené tituly
  • TourMap 2007 - seznam přihlášených produktů
  • Vyhlášení Mapy roku 2006 se blíží
  • Historické mapy na Seznamu
  • To nejlepší ze starých map: Svět – Evropa – Čechy – Jičínsko
  • České vysoké učení technické oslavilo 300 let

    Ze zahraničí

  • Greenwich a zatmění
  • TourMap 2007 - seznam přihlášených produktů
  • Shortlist kartografické soutěžní přehlídky TourMap

    ČSGK

  • Smutná zpráva zemřel - Jiří Scháňka
  • Geomatika a geoinformatika v moderní informační společnosti
  • Geodetické informační dny - díl 1.

    KGK

    NZK

    Úvodník

  • Rok 2007 je rokem velkých změn

    Katalog

    Vševědna

  • Vyhláška k zákonu č. 265/1992 Sb.
  • Dotaz do Vševědny: Vytyčení hranice dle soudní mapy a mapy stabilního katastru

    Zeměměřičský věstník

  • Smutná zpráva zemřel - Jiří Scháňka
  • Informace pro členy ČSGK - členské příspěvky na rok 2007
  • Kalendárium
  • Informace
  • Sympozium z dějin geodézie a kartografie v NTM
  • Zeměměřictví v novém stavebním zákoně a vyhláškách
  • Mnichov hostil největší kongres v historii FIG

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

  • Průvodce po 13. ročníku - 2006
  • Informace - pouze pro předplatitele

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • S komunisty se nemluví, s geodety ano

    O dnes již bývalém poslanci ing. Františku Benešovi (KSČM) se loni v Zeměměřiči několikrát velmi kladně psalo v informacích KGK o zeměměřické legislativě v PSP ČR. Ing. Beneše si pamatuji jako náměstka v GKP. Celou dobu od 17. listopadu 1989 jsem si myslel, že právě on vydal pokyn nepouštět studenty s jejich svědectvím přes vrátnici GKP v Praze na Letné. (Ředitel GKP ing. Mikšovský byl zrovna dlouhodobě nemocný). Tehdy jsme s Pavlem Zahajským (dnes stále Kartografie Praha) protáhli studenty do podniku sklepem přes NTM a středisko fotogrammetrie. Až nyní jsem se dozvěděl, že ing. Beneš se studenty také diskutoval a dokonce navštívil i centrum OF na Letné.

    S ing. Benešem jsem se během vydávání Zeměměřiče setkal ještě několikrát a vždy jsme skončili u politického tématu. Ať to již byla invaze vojsk, politické procesy nebo skutečnost, že komunistický hrdina Julius Fučík si u mé babičky schoval pistoli a pak ji udal gestapu a ona šla za to do koncentráku. Nepodařilo se mi dokázat ing. Benešovi zrůdnost komunistické diktatury a poslanec Beneš dál zůstal komunistou. Spousta lidí v našem oboru a resortu vnímá exposlance Beneše za slušného člověka, tak jsem se odhodlal k rozhovoru o geodézii, ale trochu i politice. Jinak dál zůstávám věrný názvu našeho rozhovoru.

    R. P.

    Zeměměřická komora vás na Setkání geodetů 2006 chválila, že jste se v Poslanecké sněmovně aktivně angažoval v »zeměměřické legislativě«. O co konkrétně šlo?

    Předně bych chtěl poděkovat zástupcům Komory. Během čtyř let, které jsem prožil v Poslanecké sněmovně, jsem mohl z pozice místopředsedy Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poměrně výrazně ovlivnit podobu zákonů, které se dotýkají i činnosti zeměměřičů. Šlo hlavně o začlenění problematiky věcných břemen do všech novel zákonů energetických, z oblasti sítí a podobně. Nejvíce se však práce zeměměřičů dotýká nový stavební zákon. Nad ním jsme se sešli mnohokrát, využívali jsme i připomínky a pomoc ČÚZK.

    Co zásadního pro geodety se změnilo podle vás s novým stavebním zákonem?

    Podstatně vzrostl význam technické mapy a jejího digitálního ekvivalentu pro územní plán, jeho dokumentaci a udržování. Rovněž dokumentace skutečného provedení stavby bez geodetické složky je nemožná. Osobně si však nejvíce vážím faktu, že renomé geodetické veřejnosti na příslušném odboru MMR se v době projednávání stavebního zákona velmi zvýšilo.

    ...a co se nepodařilo prosadit, ač to třeba technicky bylo propracováno? Proč?

    Nepodařilo se odstranit největší slabinu katastru nemovitostí, kterou je omezená možnost resortu ověřovat listiny, které se do katastru zapisují formou záznamu. Potřebná novela zákona byla připravena již před šesti lety, ale vláda ji dosud nepředložila. Protože jsem přesvědčen, že tento stav musí někomu vyhovovat, nechci to dále rozvádět.

    Jaké pozornosti se v Poslanecké sněmovně těší náš obor?

    Ono vlastně nejde ani o obor. Spíše mne vždy vyděsilo, když byl ke schválení předložen návrh, kde nemovitost třeba v centru Prahy byla označena jen orientačním číslem v ulici či na náměstí. To byla šance. Ale nějak postrádám ve společnosti vůbec potřebu přesné a jednoznačné polohové lokalizace v souřadnicích. Musím však vždy přemýšlet, zda si za to sami nemůžeme opožděnou digitalizací katastrálních map. Pak by každý další počin byl duplicitou, a ten kdo by takový záměr měl zaplatit, by si to jistě rozmyslel.

    Byl jste asi jediný geodet v Parlamentu, takže i v tomto ohledu tam náš obor nebyl zrovna silný, že?

    Není to pravda.V minulém období jsme byli ve Sněmovně dva. Kromě mne ještě ing. Ivo Vykydal z Olomouckého kraje, který se ale věnoval spíš záležitostem sociálním a zahraniční politiky. Tak k tomu došlo dělbou působnosti v rámci poslaneckých klubů. Ale pokud šlo o záležitosti z oboru, bylo snadné se dohodnout. Stejně přirozené byly i domluvy s některými poslanci, kteří měli praxi z funkcí starostů malých obcí. Je zřejmé, že v tomto prostředí mají zeměměřiči a naše práce poměrně dobrou pozici i pověst.

    Jste také dlouholetý zastupitel Prahy 8 a prý jste i pomáhal prosadit, aby se budova katastrálních a zeměměřických úřadů postavila právě u vás. Chtěla nás Praha 8?

    Ano chtěla. Od samého počátku byl velký zájem MČ Praha 8 o umístění budovy katastrálních úřadů. Zprostředkoval jsem k tomu i několik setkání starosty Prahy 8 s vedením ČÚZK. Praha 8 nabízela v rámci privatizace dokonce budovu na Palmovce - po nějakém výzkumném ústavu, ale cílem vedení rezortu bylo postavit budovu moderní a novou. Na komisi obecního majetku pak byla pochopitelně doporučena i současná lokalita. Asi to byla dobrá volba. Pro mne určitě, protože to mám od domovních dveří do zaměstnání jen sedm minut pěšky, a to se mohu i loudat a poslouchat každé ráno kosy.

    Studoval jste u profesora Buchara na ČVUT. Jak jste si představoval svoji zeměměřickou dráhu? Byl jste tehdy již kádrová rezerva?

    Ano, v kroužku geodetické astronomie nás bylo jen šest a společně jsme prožili v Ústavu astronomie na Karlově náměstí dva roky. Protože rozřazování bylo tehdy striktně podle prospěchu, bylo to studium kvalitní. Vzpomínám, že na závěr nám profesor Buchar řekl, že už toho umíme dost, abychom se dále neučili do šuplíku, ale řešili úkoly, které přinese život. Na Katedře vyšší geodézie jsem dělal tři roky pomocnou vědeckou sílu, dva roky pak přímo u profesora Buchara. O jedno místo jsme se tehdy dělili s Antonínem Zemanem. Pravda je, že jsem si představoval, že se budu v praxi věnovat vědecké dráze - v oblasti vyšší geodézie a ještě spíše z geodetické astronomie. Kádrové rezervy při studiu nebyly, do praxe jsme nastoupili na umístěnky a vybírali jsme si místa v pořadí podle prospěchu během studia. Myslím, že jsem si volil jako druhý, po Janu Koubovi, takže na mne vyšlo místo co nejblíže Praze - na středisku ve Voticích.

    Byl jste na vojně u geodetů a kam jste nastoupil po jejím absolvování?

    Majora v záloze jsem dostal v roce 1991. Byl jsem zařazen do funkcí v toposlužbě, ale to až během snad šesti cvičení. Základní službu jsem prožil na VAAZ v Brně a ve Vyškově, kde jsem velel četě nováčků. Ta byla složena ze členů posádkové hudby Brno a z fotbalistů Dukly Vyškov.

    A ihned po ukončení ZVS jsem koncem července 1968 nastoupil do podniku, kde jsem dosud. Tehdy se jmenoval Kartgeofond, sídlil v Bratislavě a já šel do pobočky v Praze. Jak jsem již říkal, chtěl jsem dělat geodetickou astronomii a to bylo možné jenom zde. Začínal jsem však jako technik a vedoucí čety na polních pracích v nivelaci a do ní jsem se po ročním působení u astronomů (ředitel ing. Hronek splnil, co slíbil) v roce 1972 zase vrátil.

    Ve 30 letech jste prý byl vyhlášen nejlepším pracovníkem resortu. To byl rok 1974, tedy krátce po stranických prověrkách na počátku 70. let. Pamatujete si 21. srpen 1968? Schvaloval jste invazi? Určitě jste se k tomu musel také nějak vyjadřovat.

    Máte dobré informace. 21. srpen 1968 mne zastihl při měření legendárního nivelačního pořadu IJ - měřil ho dříve také profesor Böhm a pak o něm psal ve svých skriptech a učebnicích - Tábor - Praha. Na ten den se tedy pamatuji velmi dobře. Měření jsme ukončili ráno na nivelačním bodě u železničního nadjezdu v Tomicích. Myslím, že svůj postoj jsem tehdy zapsal do nivelačního zápisníku, který je docela určitě ještě někde v archivu uložen, a nemám na něm co měnit. A víte, že jste jeden z prvých, kdo se mne ptá, zda jsem schvaloval invazi?

    Pokud však jde o onu dobu, pak věřte, že jsem měl před svatbou (oženil jsem se v roce 1969), dva roky jsem studoval angličtinu na Univerzitě 17. listopadu (!), stavěl jsem svépomocí byt, který jsme dokončili v roce 1973, začal jsem studovat externí aspiranturu u prof. Böhma, v roce 1974 se nám narodila první dcera, publikoval jsem v GaKO, připravili jsme tehdy ZNS Praha, jako základ pro výstavbu metra (a přenést normální výšky pod povrch Země není elementární úloha), měli jsme možnost podílet se na přípravě technologie pro mezinárodní opakované nivelace, které byly zahájeny také v roce 1974, takže si můžete vybrat, co bylo příčinou toho, že jsem tehdy skutečně byl vyhlášen nejlepším pracovníkem resortu. Do KSČ jsem pak vstoupil v roce 1976.

    Tak co jste tedy napsal do toho nivelačního zápisníku o vstupu cizích armád na naše území? Tím, že jste následně vstoupil do Strany, tak jste asi byl orientován »probrežněvsky«.

    Přečetl jsem si vše v zápisníku, který je součástí svázaného operátu dodatku nivelačního pořadu IJ z roku 1968, když jsem v roce 1995 vybíral vhodné body pro založení základní geodynamické sítě ČR - GEODYN. Je tam uvedeno, že na protest proti okupaci jsme přerušili práci. A pokud jde o druhou část dotazu, pak odmítám jakoukoliv přívlastkovou orientaci. Již jsem uvedl, že jsme žili po roce 1970 se standardními starostmi mladé rodiny, dělal jsem práci, která mne bavila a zabrala plně můj čas, začal jsem trénovat mladé hokejisty v Bohemians, došlo i ke zřetelnému uvolnění v mezinárodní politice, což jsem velmi silně vnímal. Američané a Sověti se navštívili v kosmu a v Helsinkách byla podepsána v roce 1975 dohoda OBSE. Režisér Menzel natočil u nás doma pohodový film Na samotě u lesa, který vystihuje tu dobu i hodnoty, které uznávám. Životní zkušenosti a materialistická dialektika, jako metoda poznávání světa, pak rozhodly o tom, že jsem docela přirozeně neodmítl, když mi bylo nabídnuto, abych vstoupil do KSČ.

    Do posledních parlamentních voleb jste šel jako pražský lídr KSČM, ale byl jste vykroužkován preferenčními hlasy pro Dolejše a Exnera. Není vám líto, že vy - mnohými v našem oboru považovaný za ještě slušného člověka - jste se do Sněmovny nedostal, ale třeba bývalý poslanec FS a bachař JUDr. Vondruška, u něhož je dokázáno, že týral politické vězně, tam prošel? Nechystá KSČM nějaké zdrsnění politického boje?

    Na takto formulovanou otázku nebudu odpovídat.

    Jak dnes hodnotíte Listopad 89?

    Dobu, kterou jsme zažili, nemohu hodnotit. Bylo by to nefér, protože řadu souvislostí neznáme a ani časový odstup nedovolí, abychom vyloučili ono »kdyby«. Proto jen velmi stručně - změny byly potřebné, ztráty zbytečné. Ale jen jako perličku: Jestliže si pamatuji dobře na srpen 68, pak si stejně dobře pamatuji na odpoledne 17. listopadu 1989. Byli jsme totiž na Elektrofakultě ČVUT a poprvé ověřili využití rozkódovaných signálů GPS pro přesné geodetické měření.

    Po neúspěšné kandidatuře do sněmovny jste se vrátil do ZÚ, kde jste byl dříve jako vedoucí odboru nivelace a gravimetrie. Co tam dnes děláte?

    Musím poznamenat, že ten návrat, ač jsem s ním příliš nepočítal, proč to nepřiznat, byl docela přirozený. Za přijetí v ZÚ musím poděkovat, všem, kolegům i vedení. Pracuji tedy v odboru, odkud jsem odcházel. I v době, kdy jsem byl ve Sněmovně, jsem však kontakt s oborem nepřerušil. Recenzoval jsem některá skripta a podílel jsem se na přípravě technických předpisů právě pro nivelační měření a zpracování jeho výsledků. V tom pokračuji. Kromě toho, že jsem se zapojil do rutinního procesu tvorby báze dat ČSNS, se snažím zvýšit ochranu nejvýznamnějších geodetických bodů, právně i informovaností veřejnosti. Od loňského roku jsem členem Rady ČSGK a od ledna 2007 jsem byl jmenován vedoucím redaktorem GaKO.

    Angažujete se také u otázce mýtného. Dokonce o tom mluvíte jako o trestném činu. Přeci levicová vláda schválila koncepci CZEPOSu, kdy bude tento systém referenčních stanic využíván i pro kamionovou dopravu, a levicová vláda pak přijala bránovou metodu KAPSCH. Vaše kritika tedy míří do vlastních - levicových řad. Proto jste nepodal trestní oznámení?

    Otevřel jste problém, který by vyžadoval samostatné pojednání. Od samého začátku jsem kritizoval postup přípravy. Nejvíce mne štvalo, že veřejnost byla informována tak, jako bychom nemohli být v něčem »nej«. A tím CZEPOS je. Můžete se přesvědčit, kolik interpelací jsem podal na premiéra - vláda schvalovala zadání a podle mne měla již přímo zadat satelitní systém, a na ministra dopravy, za výběr druhé nejdražší firmy. Trochu vyčítám specialistům z VŠ, že se do kampaně zapojili pozdě. Ale snad to nebylo marné - satelitní navigace určitě zvítězí brzy i u nás. A tak mám dojem, že se jako obvykle vlk nažere a koza zůstane celá. Trestní oznámení jsem nepodal, soudím, že veřejná poslanecká interpelace měla být podnětem, na který mohlo státní zastupitelství reagovat. A hlavně -mám velmi špatné zkušenosti s předchozími podněty, které se týkaly známých příběhů bytových družstev Kavčí skála v Říčanech, H-Systém a SBD Svatopluk. Z jednání, které jsem v těchto kauzách vedl na řadě úrovní s »orgány činnými v trestním řízení« jsem si odnesl poznatek, že pořád se člověk učí a vždy může být překvapen. A taky, že jedna a jedna nejsou dvě, přestože se to tak píše.

    Co vás nejvíce těší a naopak mrzí ve vaší geodetické praxi?

    Těší mne, a trochu to souvisí i s odpovědí na předchozí otázku, že po roce 1990, když se spojovaly geodetické základy na celém území Evropy, jsme byli připraveni. Určitě jsme nehráli druhou ligu. Např. náš systém normálních nadmořských výšek doporučila komise EUREF v roce 1995 k rozšíření pro celý kontinent. Určitě to souvisí s výtečnou kvalitou našeho odborného školství, ať středního či vysokých škol, a také s existencí VÚGTK a pracemi jeho specialistů. Např. Geodetická observatoř na Pecném má v odborné evropské veřejnosti výtečné renomé. Z geodetických základů můžeme nabídnout metriku a měřická data pro studium geodynamiky i pro přesnou lokalizaci.

    Za úspěch považuji také to, že se v roce 1987 podařilo vrátit do resortu centrální databázi katastru nemovitostí, kterou měl provozovat podnik PVT, a že jsem tomu také mohl trochu pomáhat. Vždyť co by byl dnes ČÚZK bez katastru?

    A tím přecházím k tomu, co mne netěší. Podcenil jsem prosazení družicových technologií do mýtného. Myslel jsem, že je to tak evidentní, že se to prosadí samo. Chybí mi také digitální katastrální mapa. Mám za to, že jsme měli být důslednější a prosadit v polovině 90. let, aby byly metodou GPS zaměřeny souřadnice pěti lomových bodů každého katastrálního území a ne zhušťovací body. Pak by byla transformace původních digitalizovaných map jednoznačná. Možná ale ještě není pozdě. Z digitálních katastrálních map by pouhým výběrem byly určeny jedinečné souřadnice každého předmětu na zemském povrchu. Nikdo by (snad) neměřil nic podruhé, duplicitně. A tištěná mapa by byla jen jedním z účelových výstupů z této databáze. Objektivní realita totiž existuje v přírodě a vše ostatní může být jen jejím zobrazením, nikoliv naopak.

    Kdyby se zaměřily lomové body k.ú., tak by měl radost určitě nejenom Václav Čada se svoji transformací. Bylo by to úžasné pro zpřesnění závazné polohy velkoměřítkových map KN. To by byl konec »gumových geometráků«. Škoda.

    Přeji vám hodně geodetických úspěchů a ať kosi, které ráno cestou do práce rád posloucháte, vyzobou u nás všechny třešničky (oba se usmíváme). Děkuji za rozhovor.

    Radek PETR

    vyvěšeno: 25.02.2007
    poslední aktualizace: 26.02.2007
    ID článku: 2379              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 07-01a02
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Různé

  • Vzniká Asociace podnikatelů v geomatice
  • Informační systém zeměměřictví
  • ČÚZK aktualizoval zkušební otázky pro ÚOZI
  • SVK fotogrammetrie a DPZ a workshop RPAS
  • Třetí ročník konference UAVA se blíží
  • Jaké bylo 20. Setkání uživatelů společnosti T-MAPY
  • Novela Stavebního zákona
  • Nový 3D model Prahy vás určitě nadchne
  • Skoro 500 návštěvníků v průměru každý den - GEOinformace.cz
  • Mapujte stromy svobody
  • Aukce movitostí společnosti GEODIS BRNO
  • Zemřel Ing. Jiří Antropius.
  • Služby adaptivního učení - první část třídílné série webinářů zaměřených na služby SELECT CONNECT
  • Konference GIS V PLÁNOVÁNÍ MĚSTA A REGIONŮ
  • Rozměry bannerů pro Web Zeměměřiče a geoinformační křižovatku GEOinformace.cz
  • Bentley “CONNECTION” seminář