Jedním z kroků při určování přesného modelu geoidu je tzv. prodlužování tíhových dat z místa, kde byly naměřeny, na geoid (resp. plochu, která jej při výpočtu aproximuje). To lze mnohem snadněji provést za předpokladu, že mezi topografií a geoidem nejsou žádné hmoty. Proto se pro praktické výpočty používá tzv. remove-restore princip, kdy se hmoty mezi geoidem a povrchem Země matematicky odstraní (nebo přesunou do nitra Země či alespoň na geoid). S přesouváním hmot (remove) je nutně spojena změna tíhového pole, která se musí zavést do měřených dat - jako oprava tzv. přímého efektu. Tato práce se věnuje určení přímého topografického efektu. Použitá metoda přesunu topografických hmot je tzv. druhá Helmertova kondenzační metoda, při níž jsou veškeré topografické hmoty virtuálně přesunuty na nekonečně tenkou vrstvu na geoidu. Práce uvádí základní výpočetní vztahy pro určení přímého topografického efektu ve sférické aproximaci. Dále popisuje databázi tíhových, výškových a hustotních dat, která byla sestavena pro účely výpočtu této a jiných podobných úloh fyzikální geodézie pro území střední Evropy. Práce nastiňuje i otázku časové náročnosti podobných výpočtů a možnost jejich paralelizace. Při výpočtech jsou využívány prostředky Metacentra, což je akademický superpočítačový systém vhodný pro podobné typy náročných výpočtů. Na závěr jsou znázorněny výsledky výpočtů ve formě tabulek a map. Stručně je zmíněn i vliv nahrazení hodnoty hustoty hornin jedinou hodnotou r0 = 2670 kg/m3, což je v geodézii obvyklá aproximace. Na území ČR tato aproximace nezpůsobuje významnou chybu ve vypočtené opravě. Získané výsledky bude možné dále využít pro výpočet přesného lokálního modelu geoidu pro střední Evropu.

Martin Kadlec (oceněná práce - Juniorstav 2007)

vyvěšeno:	00.00.0000
poslední aktualizace:	20.05.2007
ID článku:	2511              Používané zkratky

---

Z časopisu Zeměměřič č. 07-03