[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
06a07/2007

Resort ČÚZK

  • Dotazy a odpovědi ke katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. - 1.část
  • Z rozhodovací praxe: Majitel pozemku vyháněl geodeta z pozemku
  • Dotazy a odpovědi ke katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. - 2.část
  • Pravomocný rozsudek o jednom z pozemků geodetické observatoře
  • Rakovnické události - úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany
  • Cena časopisu Zeměměřič v roce 2007

    Katastr nemovitostí

  • Dotazy a odpovědi ke katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. - 1.část
  • Z rozhodovací praxe: Majitel pozemku vyháněl geodeta z pozemku
  • Dotazy a odpovědi ke katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. - 2.část
  • Pravomocný rozsudek o jednom z pozemků geodetické observatoře
  • Rakovnické události - úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany
  • Dotaz do Vševědny: Diskuze k nové vyhlášce (3. část)
  • Podnikatelé a úředníci v Jmk společně
  • Cena časopisu Zeměměřič v roce 2007

    Geodézie

  • Laser scanning pomocí robota
  • Geodetům zdar! - křičeli jsme na sebe přes dvůr
  • Tunely, štoly a vytyčování - 5. díl

    Kartografie

  • Merian mapa Provence
  • Merian mapa Sicílie
  • Google Maps a Google Earth stále překvapují
  • Sedlčansko zmapovala výstava Mapa a Sedlčany
  • Pavlovská mapa na mamutím klu v Národním museu
  • Svět knihy 2007 - bilancování a budoucnost české komerční kartografie
  • Diplomy za Moskvu v České televizi
  • Česká kartografie v Českém rozhlasu

    Pozemkové úpravy

    GIS

  • Google Maps a Google Earth stále překvapují
  • TomTom má zájem o TeleAtlas

    GPS

  • Trimble bude v Řecku budovat síť GNSS

    DPZ

  • Firefoxu fandí Google nebo farmáři?

    Fotogrammetrie

    Software

  • Firefoxu fandí Google nebo farmáři?
  • Geometrické plány a nová vyhláška
  • Technické dílo roku 2006: Interaktivní 3D vizualizace Mikroregionu Novobystřicko

    Různé

  • Založení Karlova mostu jsme slavili možná o 7 až 12 hodin dříve
  • Rakovnické události - úředníci na katastru provádějí geodetické práce pro občany
  • Staňte se zprostředkovatelem inzerce v Zeměměřiči
  • 5. ročník volejbalového turnaje geodetů a kartografů
  • Zeměměřiči na YouTube - Žilina

    Školství

  • Česká zemědělská univerzita má novou Fakultu životního prostředí

    Internet

  • Firefoxu fandí Google nebo farmáři?

    Historie

  • Sedlčansko zmapovala výstava Mapa a Sedlčany
  • Založení Karlova mostu jsme slavili možná o 7 až 12 hodin dříve
  • Pavlovská mapa na mamutím klu v Národním museu
  • Tunely, štoly a vytyčování - 5. díl

    Přečtěte si

  • Knižní novinky

    Zajímavosti

  • Sedlčansko zmapovala výstava Mapa a Sedlčany
  • Salón fotografů Viva Geodesia
  • >>Zeměměřičská<< řeč v umění?
  • Čeští jezuité, cestovatelé a objevitelé
  • Proč je sv. Tomáš, apoštol patronem zeměměřičů?
  • Zeměměřiči na YouTube - Žilina

    Z domova

  • Sedlčansko zmapovala výstava Mapa a Sedlčany
  • Salón fotografů Viva Geodesia
  • Česká zemědělská univerzita má novou Fakultu životního prostředí
  • Pavlovská mapa na mamutím klu v Národním museu
  • >>Zeměměřičská<< řeč v umění?
  • Svět knihy 2007 - bilancování a budoucnost české komerční kartografie
  • Geodetické informační dny - díl 4.
  • Diplomy za Moskvu v České televizi
  • Česká kartografie v Českém rozhlasu

    Ze zahraničí

  • Trimble bude v Řecku budovat síť GNSS
  • TomTom má zájem o TeleAtlas
  • Zeměměřičem v Irsku

    ČSGK

    KGK

    NZK

  • Přesné určení výšky Mount Everestu se započtením sněhové vrstvy

    Úvodník

  • Co je největší akcí...

    Katalog

    Vševědna

  • Dotazy a odpovědi ke katastrální vyhlášce č. 26/2007 Sb. - 2.část
  • Dotaz do Vševědny: Diskuze k nové vyhlášce (3. část)

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

  • Z rozhodovací praxe: Majitel pozemku vyháněl geodeta z pozemku
  • Pravomocný rozsudek o jednom z pozemků geodetické observatoře

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Tunely, štoly a vytyčování - 5. díl

    Vývoj měřických technologií, Gotthardský železniční tunel

    V polovině 19. století bylo v Evropě a Severní Americe položeno už asi 16 tisíc kilometrů tratí; v ostatním světě byla železnice dosud neznámá. Je zřejmé, že rozsáhlé projekty vyžadovaly exaktní mapové podklady velkých a středních měřítek, které v té době nebyly běžně dostupné. František Novotný (1864 - 1918), profesor České vysoké školy technické v Praze, v základním díle novodobé české geodetické literatury napsal [1]: »V době, kdy jednalo se o stavbu celé řady železnic, a to v území horském, seznalo se při trasování drah, že všechny dosávadní způsoby polního měření (stolem měřickým, přímé měření pásmem aneb latí, měření bussolou atd.) jsou příliš zdlouhavé a nákladné. Ježto při trasování drah nestačí jen polohopisný plán, sestrojený dle výsledků dosud uvedených způsobů měření polního, bylo nutno určiti novým měřením výškové poměry a sestrojiti též výškopisný plán. Bylo tedy třeba vykonati samostatně dvoje měření příslušného území. Vše to bylo bylo příčinou, že práce polní jen zvolna (zejména v území pahorkovitém) postupovaly a následkem toho vyžadovaly značné doby a značného nákladu.«

    Účinným řešením se stala tachymetrie (rychloměřictví, cellere mensura), která se velmi rychle rozšířila. Pro potřeby trasování drah vznikla už roku 1823 v Itálii zejména zásluhou ženijního majora a pozdějšího profesora Ignazia Porro. Ten v Miláně a v Paříži vyráběl důmyslné přístroje, chráněné před »všetečným pozorováním« (odtud název clepscykel, cleps), ale proto i komplikované. Další vývoj ovlivnil francouzský civilní inženýr J. Moinot a pařížský mechanik Richer, kteří běžný teodolit doplnili nitkovým dálkoměrem Georga von Reichenbacha (konstrukce 1813), a tím ho změnili na dosud dobře známý tachymetr. (Na obr. 1 ze sbírek NTM je tzv. nivelační tachymetr, Brandeis Praha, asi 1860 - 70.) Roku 1864 byla v Paříži vydána kniha »Levés des plans á la stadia; notes practiques pour études de tracés«, v níž (a zejména ve 3. vydání z roku 1877) její autor J. Moinot shrnul dosavadní poznatky a ustálil tachymetrickou metodu [2].

    Tachymetry byly v zájmu zrychlení, zjednodušení a zpřesnění prací v terénu i v kanceláři průběžně zdokonalovány. Například od roku 1865 J. L. Sanguet vyráběl dotykový autoredukční tachymetr (obr. 2, TU Delft), Kiefel konstruoval pravítkový tachymetr, který řešil obě tachymetrické rovnice. Ing. Antonín Tichý (1843 - 1923), evropsky uznávaný lesník, geodet, vrchní inspektor rakouských státních drah, navrhl velmi přesný autoredukční tachymetr s logaritmickým dálkoměrem, který vyrobila roku 1881 vídeňská firma Starke & Kammerer. Přestože se přístroj pro poměrnou složitost obsluhy v praxi neujal, jsou zajímavé (možná i překvapivé) jeho parametry: zvětšení dalekohledu 36x, přesnost určení výšky přístroje na stanovisku 1 mm, směrodatná odchylka měřených vodorovných i svislých úhlů 5' - 15', délek 0,02 - 0,01 m/100 m, kilometrové nivelace 5 - 16 mm [3]. První diagramový autoredukční dálkoměr vyrobila roku 1900 firma Fennel podle návrhu prof. E. H. H. von Hammera. Později řada firem, mezi nimi i pražský podnik bratří Fričů, vyráběla speciální přístroje pro vytyčování tunelů.

    Z historických tunelů je ve veřejnosti pravděpodobně nejznámějším železniční vrcholový Gotthardský tunel mezi Göschenen (1106 m n.m., v obr. 5 a 6 ozn. G ) a Airolo (1142 m n.m., A ), dlouhý 14 920 m (obr. 3). Do historie inženýrské geodézie se zapsal prvním použitím metody nejmenších čtverců pro vyrovnání lokální trigonometrické sítě.

    Suverénní stát Švýcarsko se zavázal hájit dopravní zájmy Itálie a Německa, které naopak byly povinny finančně podporovat výstavbu Gotthardského tunelu (obr. 4). Roku 1871 byla založena v Lucernu společnost, která jmenovala šéfinženýrem Roberta Gerwiga, projekt však byl v průběhu výstavby podstatně upravován Wilhelmem Hellwagem. Současně byl pro trať stanoven minimální poloměr oblouků 300 m a maximální sklon 25 %o, tedy stejný jako na Semmeringu. Stavbu prováděl na základě smlouvy z roku 1872 (získané údajně za poněkud nejasných okolností) zkušený švýcarský podnikatel Louis Favre (1826 - 1879, zemřel přímo v tunelu na infarkt).

    Už roku 1869 ing. Otto Gelpke navrhl a zaměřil místní trigonometrickou síť s 12 body, do níž byla vložena dvojice portálových bodů (obr. 5). Při organizačně, finančně i technicky nesnadné výstavbě tunelu v obtížných geologických podmínkách došlo k pochybnostem o možnosti úspěšného proražení díla a proto v letech 1874 - 5 zřídil a zaměřil prof. Dr. C. Koppe novou trigonometrickou síť o 13 bodech (obr. 6), která však pro určení rozměru byla připojena na síť Gelpkeho. Průměrný úhlový uzávěr 24 trojúhelníků činil 2,2', maximální dosáhl hodnoty 5'. Koppeho síť byla jako první vyrovnána (tehdy početně náročnou) metodou nejmenších čtverců. Z úhlových uzávěrů a stranových podmínek bylo sestaveno 34 normálních rovnic [4]. Závěry vytyčení z obou sítí byly prakticky totožné, počin Společnosti však oba geodety znepřátelil.

    Určité obavy o osud stavby však nadále přetrvávaly. (Za extrémní jsou považovány pracovní podmínky: teplota až 55°C, ušní onemocnění minérů, smrt téměř 180 barabů, vzpoura v roce 1875 potlačená milicemi. Vedení stavby však muselo vedle finančních krizí řešit i problémy, související s negramotností a nízkou vzdělanostní úrovní většiny pracovníků a s průsaky vod o mocnosti až 3000 m3/h.) K prorážce došlo 28. 2. 1880, příčná odchylka činila podle dobových údajů 0,33 m, výšková »byla zanedbatelná«. Později se ukázalo, že skutečná délka tunelu je o 7,1 m kratší oproti projektu, příčinou bylo nepřesné určení rozměru sítě. Cena stavby se vyšplhala z původních 56 na 63 milionů franků, část zvýšených nákladů nesl L. Favre. První vlak projel 1. 1. 1882. Na příjezdech k tunelu u Wassenu a Levantina byly projektovány a postaveny unikátní spirálové tunely se stoupáním 26 %o, které představovaly nový úspěch podzemního stavitelství (obr. 7), i když první spirálový (točkový) tunel byl postaven už roku 1863 ve Schwarzwaldu. Vlaky tažené parními lokomotivami tedy mohly celým úsekem projíždět stejnou rychlostí jako na volné trati. (Roku 1882 se začalo pod vedením Johna Hawkshawa pracovat na prvním, neúspěšném pokusu o ražbu železničního tunelu pod kanálem La Manche.) V roce 1924 byla trať elektrifikována.

    Později byly vybudovány pod Gotthardem i známé silniční tunely. Úpatní železniční tunel projektovaný pro traťovou rychlost 200 km/h má být s 57 km délky v roce 2015 nejdelším tunelem světa.

    Literatura:

    [1] MÜLLER, F. - NOVOTNÝ, F.: Kompendium geodésie a sférické astronomie. Geodésie nižší. III. díl. 3. vydání. Praha, Česká matice technická 1912.

    [2] HÁNEK, P.: 250 století zeměměřictví. (Data k dějinám zeměměřictví). Praha, Klaudian 2000, dotisk 2002.

    [3] HÁNEK, P.: Antonín Tichý - geodet konstruktér. GaKO 38 (80), 1992, č. 4, s. 78 - 82.

    [4] KOPPE, C.: Bestimmung der Axe des Gotthardtunnels. Zeitschrift fur Vermessungswesen, 1874 - 5, č. 4 - 5. s.

    (Há)

    vyvěšeno: 14.08.2007
    ID článku: 2607              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 07-06a07
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Koncepce zavádění metody BIM v ČR schválena vládou
  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona

    Historie

  • Jak se asi vyměřoval Václavák?
  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017