[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
11a12/2009

Resort ČÚZK

  • Stanovisko k § 85 odst. 6 a 7 katastrální vyhlášky a k § 20 občanského zákoníku
  • Ukradené mapy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru
  • Vánoční dárek od ČÚZK

    Katastr nemovitostí

  • Stanovisko k § 85 odst. 6 a 7 katastrální vyhlášky a k § 20 občanského zákoníku
  • Vánoční dárek od ČÚZK

    Geodézie

  • Nová totální stanice Leica TS30 – špičková kvalita zpracování, maximální přesnost a spolehlivost, neuvěřitelná rychlost - to nejlepší od Leica Geosys
  • Budování železničních tratí ve Flavónsku - použití moderní geodetické techniky při budování železničního koridoru v Holandsku
  • INTERGEO 2008 – zpožděné ozvěny

    Kartografie

  • Ukradené mapy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru

    Pozemkové úpravy

    GIS

    GPS

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

  • Funkčnost a jednoduchost: verze 9 produktů firmy GEPRO
  • MISYS-VIEW – GIS pro každého

    Různé

    Školství

  • Profesor Nádeník k VÚGTK a odbornému školství
  • Výstava Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • Filmový festival - Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • Den otevřených dveří na ČVUT
  • Juniorstav 2010
  • V Brně inovují výuku G+K

    Internet

    Historie

  • Profesor Nádeník k VÚGTK a odbornému školství
  • Výstava Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • Filmový festival - Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • Ukradené mapy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru

    Přečtěte si

  • Obsah 16. ročníku časopisu Zeměměřič

    Zajímavosti

  • Filmový festival - Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • Ukradené mapy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru
  • Ještě Cimrman a nástěnný kalendář

    Z domova

  • Profesor Nádeník k VÚGTK a odbornému školství
  • Výstava Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • Filmový festival - Albertov 1989: 20. výročí Sametové revoluce
  • SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • Ukradené mapy v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru
  • Den otevřených dveří na ČVUT
  • Juniorstav 2010

    Ze zahraničí

  • INTERGEO 2008 – zpožděné ozvěny

    ČSGK

    KGK

    NZK

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Vánoční dárek od ČÚZK

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

  • Obsah 16. ročníku časopisu Zeměměřič

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Profesor Nádeník k VÚGTK a odbornému školství

    Proslov na setkání uspořádaném Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým
    8. prosince 2005 ve Zdibech

    Vážený pane řediteli, vážené paní, pánové,
    předně velmi děkuji za dnešní početné setkání, kterého si opravdu vážím. Zvláště děkuji panu řediteli ing. Václavu Slabochovi a panu předsedovi vědecké rady ústavu profesoru Janu Kosteleckému za podnět k naší společnosti. Vážil jsem si členství ve vědecké radě ústavu a vážím si nynějšího čestného členství v ní. S povděkem vzpomínám na účast ústavu při setkání před 5 roky ve Vojenském zeměpisném ústavu a za sborník z této příležitosti. Rovněž děkuji za vydání 3 textů uvádějících do studia knih o matematické a fyzikální geodézii. Ale než připomenu dávno uplynulá léta, prosím vás, abych přítomným členům ústavu mohl vyslovit jmenovitá poděkování.
    Pane řediteli Slabochu, kromě toho, co jsem už zmínil, děkuji Vám ještě za výzvu, abych přispěl do sborníku k loňskému 50letému jubileu Vašeho ústavu. Vážím si pozvání na slavnostní shromáždění k tomuto výročí a opakuji své poděkování, že jste do jubilejního sborníku zařadil i můj dopis adresovaný ústavu k jeho výročí a samostatně z mého příspěvku i jeho úvod, ve kterém píši o svém poměru k Vašemu ústavu.
    Pane doktore věd Holoto, připomínám Vaši velkou ochotu, s níž jste se ujal náročné přípravy pro tisk textu o kulových funkcích a mého příspěvku do jubilejního ústavního sborníku. V něm mi ve Vašem příspěvku "35 let s VÚGTK" neušel odstavec o mých doporučených přednáškách. Rád opakuji poděkování za úvodní slova při setkání před 5 roky ve Vojenském zeměpisném ústavu, za Váš příspěvek do sborníku a za jeho redakci. Nemohu nepřipomenout dlouhá léta naší známosti tuším už od poloviny 60. let. Samozřejmě Vám děkuji za Vaše pozorná slova, jimiž jste začínal dnešní setkání. Vskutku mile jste mě překvapil obrázky mého rodiště z pohraničního Hlučínska a větami o něm.
    Pane inženýre Karský, rovněž Vám děkuji za redakci sborníku ze setkání před 5 roky. Zvláště Vám musím vyslovit poděkování za Váš originální příspěvek. Projevil jste se jako mistr jemné, ale výstižné ironie, která se mi velmi líbila a kterou dodnes obdivuji.
    Pane profesore Kostelecký, také naše známost trvá už asi 40 let a děkuji Vám za ni. Samozřejmě jsem Vám velmi povděčen za iniciativu, s níž jste podnítil setkání před 5 roky. Totéž platí o Vašem souhlasu s vydáním mých textů v edici ústavu, zvláště posledního o kulových funkcích. Předem děkuji za Váš příslib, že pokud bych ještě sepsal "matematické vade mecum pro studenty geodézie", bylo by možné jeho vydání v ústavu.
    Pane inženýre Nejedlý, rád vyslovuji své poděkování za vzácnou ochotu, s níž jste se ujal technických prací spojených s vydáním textu o kulových funkcích. Prosím Vás, abyste můj dík vyřídil všem svým spolupracovníkům, kteří se na oněch pracích podíleli. Samozřejmě vzpomínám na vstřícnost, s níž jsem se setkával ve Vašem oddělení. Děkuji Vám též za uveřejnění mé přednášky před 10 roky v "Přehledu informací" VÚGTK.
    Pane inženýre Roule, v době, kdy jste byl ředitelem VŮGTK, slavil Váš ústav 40 let své působnosti. Vážím si Vašeho pozvání k tehdejší oslavě. Ale zvláště Vám děkuji za Vaše vzácné porozumění - dokonce v době pro ústav jistě nelehké - pro mé návrhy, které se týkaly speciální matematické přípravy vybraných studentů z geodetického oboru. Pane doktore Talichu, děkuji Vám, že mi Vaše oddělení často vycházelo vstříc. Zvláště Vás prosím, vyřiďte svým paním kolegyním v knihovně, že jim děkuji za ochotu, kdykoliv jsem se na ně obrátil.

    Přecházím ke svým vzpomínkám. Na zeměměřickou fakultu jsem nastoupil v polovině roku 1954. Už z prvních dnů mi v paměti utkvělo, že když jsem se přišel představit tehdejšímu děkanovi profesoru Josefu Böhmovi, uslyšel jsem od něho tento pokyn: "Studenty žádnou vědou neobtěžujte, nechte si ji nejvýš pro sebe." Kdybych se byl řídil děkanovým pokynem, dnešní setkání by se nekonalo.
    Konec 50. let byl na vysokých školách i jinde spojen s prověrkami. V přednášce před 10 roky - k podobně příležitosti jako dnes - jsem za všechny, kteří jimi byli na zeměměřické fakultě postiženi, uvedl docenta Jana Kašpara. V roce 1992 k jeho nedožitým osmdesátinám byla v GaKO noticka, z níž budu doslova citovat: "Od roku 1959 pracoval jako vědecký pracovník v Geofyzikálním ústavu ČSAV, protože další pedagogická činnost mu nebyla dovolena." Jak neosobní v době, kdy už to mohlo a mělo být konkrétní.
    S Janem Kašparem jsem se dobře poznal, a tak vím, koho nejvíc vinil za svůj vynucený odchod z fakulty. Jistě, nepřišel na horší místo, ale protože měl zvlášť silný vztah k učitelství, velmi trpěl nuceným vzdálením od něj. Za 6 1/2 roku bude 100. výročí Kašparova narození. Snad se najde autor, který k tomuto výročí napíše o Janu Kašparovi a poměrech na fakultě z 50. let víc, než zastrčenou noticku.

    Z první poloviny 60. let se datují dva podněty, které urychlily mé seznámení s geodetickou literaturou. V roce 1961 organizoval profesor Václav Krumphanzl konferenci o vytyčování oblouků. Vyzval mě, abych z hlediska matematika-geometra, nikoliv geodeta, promluvil o křivkách užívaných jako přechodnice. Ač jsem o kubické parabole či klotoidě či lemniskatě z geometrie dosti věděl, o jejich aplikacích v geodetické praxi jsem v knihách o geometrii nečetl.
    Významnější byl podnět z roku 1963. Tehdy profesor Emil Buchar zakládal geodeticko-astronomickou specializaci a požádal mě, abych v ní přednášel o Legendreových polynomech a kulových funkcích. Přišlo mi to docela vhod, protože jsem se tenkrát intenzivně zabýval teorií konvexních útvarů, v níž mají kulové funkce důležité místo. Na svůj první rozhovor - dosti se protáhl - s profesorem Bucharem v jeho pracovně při observatoři v areálu techniky na Karlově náměstí rád vzpomínám. Z přednášek o kulových funkcích, které jsem střídaje též jiná témata konal i po zániku Bucharovy specializace, vznikl text o kulových funkcích, který vydal váš ústav před 5 roky. Dodnes lituji, že současné působení Bucharovo a mé nemohlo být delší.
    Už někdy v první polovině 60. let jsem studentům navrhl, že bych jejich menší skupině pravidelně týdně vykládal z matematiky víc, než jsem mohl v přednáškách pro celý ročník. Byl jsem překvapen zájmem a tyto "doporučené přednášky navíc" jsem v té či oné formě konal až do ukončení své působnosti na fakultě. Byla období - a nikoliv krátká - kdy se jich účastnili i někteří kolegové z Vašeho oboru. Z těchto doporučených přednášek jsou i písemné záznamy, které vyšly ve vašem ústavu. Už jsem se o nich zmínil hned na začátku.
    Přímo se vnucuje srovnat, jak se uvolnění z roku 1968 a obrat z konce roku 1989 projevily na mých pracovištích, tedy katedře matematiky a geodetickém oboru. Připomínám, že k událostem z první poloviny roku 1968 jsem byl velmi rezervovaný. Též proto, že jsem viděl, jak se do jejich čela všude tlačí soudruzi, kteří se koncem 40. a v 50. letech rovněž činili a lokajským přisluhováním tehdejším excesům se rovněž tlačili dopředu.
    Před 14 dny jsem se z téže příležitosti jako dnes setkal se svými kolegy matematiky a vrstevníky a mluvil jsem podrobněji o tom, co v roce 1968 bylo na katedře matematiky. Dnes z toho zopakuji jen maličko: Bylo zcela vyloučeno, abych se stal leníkem a strana byla lenním pánem. O nějakých 22 let později byla katedra matematiky v naprostém útlumu a úpadku. Jak jsem na něj reagoval, vyložil jsem podrobněji také před 14 dny a nyní řeknu jen tolik: Nikdy si tehdejší děkan - v tuto dobu odstupující rektor - profesor Jiří Witzany natož vedoucí katedry docent Jaroslav Černý nedovolili zavést se mnou disciplinární řízení.

    Také na geodetickém oboru jsem zvláště u mladších kolegů pozoroval v roce 1968 vůli změnit dosavadní práci. Tyto snahy doznívaly až do první poloviny 70. let. Situaci po roce 1989 bych charakterizoval takto: Jen žádné změny a novoty, stačí, že jsme od soudruhů přešli k pánům. Jsou mi známi jen dva kolegové-geodeti, a to z nejstarší generace, kteří velmi usilovali o nápravu strnulých poměrů ve vědecké práci. Bylo mně jakýmsi zklamáním, že s podobným úsilím jsem se nesetkal u příslušníků střední generace, které jsem učil a kteří nemohli nevědět, že jsem jim kdysi - ač jsem nemusil - jakýsi svůj čas a zájem věnoval.

    Z druhé poloviny roku 1969 mám tuto vzpomínku. Někdy po prázdninách jsem dostal - pro mě jistě lichotivé - pozvání na tehdejší Český úřad v nárožní budově při začátku Hybernské ulice. Pozvání bylo spojeno s žádostí, abych při něm vyložil své návrhy ohledně rozšířené výuky svému předmětu. Pány, s kterými jsem se setkal, jsem osobně neznal. Tuším, že jedním byl tehdejší náměstek předsedy Českého úřadu Ing. Jaroslav Kouba. Rád říkám, že když byl později ředitelem vašeho ústavu, setkával jsem se u něho s pochopením, kterého si dodnes vážím. Co po schůzce v Českém úřadu následovalo, velmi zkrátím: Od začátku 70. let jsem mohl zorganizovat výuku svému předmětu nad běžný učební plán tak, že byla v každém semestru. Navíc byla zřízena stipendia pro vybrané studenty, s nimiž jsem v matematice zvlášť pracoval. Kdo pamatuje normalizaci, nepodiví se, že hodně z toho postupně uhasínalo.

    A co bylo o nějakých 20 let později? Opakovaně jsem prosil dva vysoce postavené pracovníky vašich centrálních úřadů - své bývalé studenty, s nimiž jsem dokonce pracoval jako se stipendisty vašeho ústavu - o schůzku. Nikdy k ní nedošlo. Srovnejte to s pozváním na Český úřad v roce 1969. Snad mi porozumíte, že mlčení na mou prosbu bylo pro mě dalším zklamáním.

    Ještě jednou poněkud globálnější srovnání. Až v polovině 70. let jsem se dostal k elaborátu, který vydalo v dubnu 1968 ministerstvo školství jako metodický pokyn pro výchovu nadaných studentů na vysokých školách. Podobné návody vydalo v polovině 80. let zase ministerstvo školství a tehdejší Státní komise pro vědecko-technický rozvoj. Po roce 1989 jsem se k podobným materiálům nikdy nedostal. Soustavná práce s matematicky disponovanými studenty už od prvního semestru patřila k velkým slabinám, které jsem viděl na katedře matematiky.

    V poslední době se i v denním tisku objevily zprávy o celosvětovém hodnocení vysokých škol. Ať si o kriteriích toho žebříčku myslíme cokoliv, nemělo by nám úplně ujít, že do 200. místa se nedostala česká škola. Bývalý rektor Masarykovy university Jiří Zlatuška uveřejnil v červnu v Mladé frontě-Dnes článek s těmito údaji: V Evropě ve zmíněném hodnocení excelují Oxford a Cambridge; Oxford má 38 a Cambridge 31 studentů na jednoho akademického pracovníka. Na vašem oboru na pražské technice bývalo kolem 100 studentů v ročníku, řekněme nyní celkem 600. Učitelů je na 4 katedrách asi 50, s učiteli na katedrách matematiky, fyziky atd. zhruba 60. Tedy asi 10 studentů na jednoho učitele. To je 3x a téměř 4x méně než ve zmíněných anglických školách. Už velmi dávno vím, že více učitelů neznamená lepší výuku.
    Na konci září uveřejnil v Hospodářských novinách profesor sociologie na brněnské univerzitě Ivo Možný článek, v jehož záhlaví bylo: "České univerzity se nezačnou měnit bez brutálního tlaku zvenčí." Dávám profesoru Možnému za pravdu.

    Prosím vás, abych na závěr mohl vyslovit dvě doporučení. Nejsou nová, mluvil jsem o nich i dříve. Tak předně: Za celou dobu od poloviny minulého století dovedl nejvýš váš obor na fakultě profesor Emil Buchar, a ten nevyšel z vašeho prostředí, studoval astronomii na univerzitě. Vezměte si z toho vzor.
    Za druhé: Napřed uvedu, proč si též myslím, že to, co řeknu, říci mohu. V závěru semestru jsem studenty vyzýval, aby sledovali, jak zkouším a jak známkuji. Chtěl jsem si nad sebou samým opatřit kontrolu. Tož prosím - otevřete doktorandské studium co nejvíce geodetické veřejnosti. Občas si ve Státní technické knihovně prohlížím čísla GaKO. Nesetkal jsem se s článkem o tématech disertací, o autorech těchto námětů, o délce studia a jeho zakončení. Zase mi dovolte připomenout, že když jsem asi před 55 roky usiloval o doktorát RNDr., musil jsem předložit potvrzení, že disertace bude aspoň ve výtahu publikována.

    Ještě několik málo vět a skončím.
    Opakuji své poděkování za toto přátelské setkání, které mě překvapilo velkou účastí, jíž si vskutku vážím. Prosím vás, abyste ode mne přijali přání mnoha dalších úspěchů v životě pracovním a co nejvíce spokojenosti v životě osobním.
    Výzkumnému ústavu jako celku přeji, aby opíraje se o loňské 50leté jubileum pokračoval s nejlepšími výsledky ve své vědecké a odborné činnosti, též ve prospěch geodetického dorostu jako nezbytného základu budoucích úspěchů.
    Jsme v adventní době, a tak všem přeji co nejpěknější vánoční svátky.

    Zbyněk Nádeník, Praha, duben 2006

    vyvěšeno: 07.12.2009
    ID článku: 3353              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 09-11a12
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Školství

  • GEOPÁRTY 2017
  • ČÚZK aktualizoval zkušební otázky pro ÚOZI
  • SVK fotogrammetrie a DPZ a workshop RPAS
  • Oborový přechod BRD 2017
  • ISAF & Geomatika v projektech a Plan4All konference na zámku Kozel

    Historie

  • Jak se asi vyměřoval Václavák?
  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017

    Z domova

  • Jak probíhal XXIII. seminář – Katastr nemovitostí v právní a technické praxi, Třebíč 21. září 2017
  • Jak se asi vyměřoval Václavák?
  • XXXVIII. SYMPOZIUM Z DĚJIN GEODÉZIE A KARTOGRAFIE
  • GEOPÁRTY 2017
  • Proč vyhrálo ANO volby a kde se vzali jeho voliči?
  • 92. narozeniny dnes oslavil prof. Zbyněk Nádeník
  • Česká kartografická společnost si zvolila nový výbor a bilancovala činnost na členské schůzi
  • Informační systém zeměměřictví
  • XXXVIII. sympozium Z dějin geodézie a kartografie
  • SVK fotogrammetrie a DPZ a workshop RPAS
  • Třetí ročník konference UAVA se blíží
  • Jaké bylo 20. Setkání uživatelů společnosti T-MAPY
  • Nový 3D model Prahy vás určitě nadchne
  • Oborový přechod BRD 2017
  • Pozvánka na členskou schůzi České kartografické společnosti
  • Aukce movitostí společnosti GEODIS BRNO
  • ISAF & Geomatika v projektech a Plan4All konference na zámku Kozel
  • GIS v plánování měst a regionů
  • STARÉ MAPY LIBERECKA A JIZERSKÝCH HOR
  • Stabilní katastr 1817 – 2017
  • Konference GIS V PLÁNOVÁNÍ MĚSTA A REGIONŮ