Zeměměřič - článek id=4037

Společenské postavení úředně oprávněných zeměměřických inženýrů (ÚOZI) klesá s každým spáchaným deliktem a je třeba se vůči neodbornému jednání striktně vymezit.

Ověřil, co neměl

Zeměměřický a katastrální inspektorát (ZKI) ve věci projednání porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění (dále jen „zákon o zeměměřictví“), rozhodl, že obviněný úředně oprávněný zeměměřický inženýr (ÚOZI) Ing. Yyy Xxx se dopustil jiného správního deliktu podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví, neboť nedodržel povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí ČR.

Obviněný se výše uvedeného jiného správního deliktu dopustil tím, že dne ... při ověřování geometrického plánu (GP) „pro vytyčení vlastnických hranic a rozdělení pozemku“ a dokumentace o vytyčení hranice pozemku nejednal odborně, nestranně a nevycházel ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Tímto svým jednáním obviněný nedodržel povinnosti fyzické osoby, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností.

Sdělení Policie ČR

Dne 14. května 2010 byl ZKI dopisem Policie ČR (PČR) postoupen spis pro podezření ze spáchání jiného správního deliktu podle zákona č. 200/1994 Sb., který obsahuje mimo jiné „Oznámení o zfalšování podpisů na protokolu o vytyčení hranic pozemků“, „Protokol o trestním oznámení“ ze dne 7. dubna 2010 a „Úřední záznam o podání vysvětlení“ na PČR, kopie protokolu o vytyčení hranice pozemků (dále jen „protokol o vytyčení“) z roku 2008 a kopie GP pro vytyčení vlastnických hranic a rozdělení pozemku a „Vyjádření“ Katastrální úřadu ze dne 5. května 2010.
Z obsahu spisu vyplývá, že dne 7. dubna 2010 PČR oznámila poškozená paní U., že téhož dne na jednání na KÚ zjistila, že někdo zfalšoval její podpis a podpis jejího manžela a zároveň zfalšoval čísla občanských průkazů na protokolu o vytyčení. Poškozená paní U. do „Protokolu o trestním oznámení“ rovněž uvedla, že v předmětném protokolu o vytyčení je uveden nepravdivý údaj o tom, že byli s manželem jako vlastníci pozemků písemně pozváni k seznámení s výsledkem vytyčení bodů, neboť pozváni nebyli.Šetřením PČR bylo zjištěno, že zfalšování podpisů a čísel občanských průkazů poškozených manželů U. provedl geodet vytyčovatel P. O., jako vytyčovatel hranice pozemků v rámci své zakázky. Vytyčovatel P. O. při podání vysvětlení na PČR uvedl, že při vyhotovování GP provedl vytyčení vlastnické hranice a osobně vyhotovil, tj. vlastnoručně vypsal, protokol o vytyčení. Dále uvedl, že podpisy za manžele U. do protokolu o vytyčení připojil sám osobně a čísla občanských průkazů si vymyslel, neboť se mu nepodařilo manžele U. telefonicky zkontaktovat. Podpisy vlastníků dosavadního změnou podle plánu dotčeného pozemku manželů N. zajistil budoucí vlastník nově oddělovaného pozemku pan S. Ten pak také diktoval vytyčovateli P. O. čísla občanských průkazů manželů N., který je vypsal do protokolu o vytyčení. Razítko ověřovatele Ing. Yyy Xxx bylo otisknuto do protokolu o vytyčení v kanceláři vytyčovatele, přičemž se ověřovatel Ing. Yyy Xxx také vlastnoručně podepsal.

Protože z výše uvedeného „Vyjádření“ KÚ vyplynulo, že tím, že ÚOZI ověřil předmětný protokol o vytyčení, porušil povinnosti stanovené mu při ověřování podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví a mohl tak naplnit skutkovou podstatu jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví, PČR postoupila daný spis ZKI k projednání.

Co zjistil ZKI?

ZKI nejprve zjistil, že ověřovatel Ing. Yyy Xxx je od roku 2001 veden v seznamu fyzických osob, kterým bylo ČÚZK uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností (dále jen „úřední oprávnění“).

Dále ZKI zjistil, že plán byl vyhotoven na podkladě záznamu podrobného měření změn (dále jen „ZPMZ“), jehož přílohu tvoří dokumentace o vytyčení, tj. stejnopis vytyčovacího náčrtu se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranic pozemků a kopie předmětného protokolu o vytyčení, na kterém je originální podpis vytyčovatele P. O., originální podpis ÚOZI ověřovatele Ing. Yyy Xxx a originální otisk jeho razítka ověřovatele. Stejnopis citovaného plánu je spolu se ZPMZ založen v měřické dokumentaci KÚ.

Plán vyhotovila firma vytyčovatele P. O., která má v živnostenském rejstříku mimo jiné zapsán v podnikání „výkon zeměměřických činností“. Tento plán spolu se všemi podklady nutnými pro jeho vyhotovení ověřil Ing. Yyy Xxx jako fyzická osoba s úředním oprávněním. Plán byl ověřen dne 17. října 2008 (správně 18. listopadu 2008 – zdůvodnění dále), ZPMZ a vytyčovací náčrt byly ověřeny dne 18. listopadu 2008, na protokolu o vytyčení sepsaném dne 18. listopadu 2008, datum ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti vyznačeno není. Změna podle plánu, v části týkající se rozdělení pozemku, byla do katastru nemovitostí (dále jen „katastr“) vyznačena v řízení č.j.: …, když citovaný plán byl předložen jako nedílná součást kupní smlouvy ze dne 15. února 2009. Právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 8. března 2009. Vlastníky (ve společném jmění manželů) nově odděleného pozemku jsou podle údajů katastru manželé S.

Při vyhotovování plánu byly podle ustanovení § 71 odst. 2 věta druhá vyhlášky č. 26/2007 Sb., ve znění platném v době ověření citovaného plánu, tj. v době od 1. března 2007 do 30. června 2009 (dále jen „katastrální vyhláška“), vytyčeny lomové body č. 1 a 2 jako body na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterých nová hranice při dělení pozemku vychází, a to v návaznosti na stav bývalého pozemkového katastru. Z protokolu o vytyčení vyplývá, že lomový bod č. 1 byl vytyčen na vlastnické hranici mezi pozemky označenými parcelními čísly (dále jen „parc. č.“) 796/5, 800/1 a 800/5 podle bývalého pozemkového katastru (dále jen „PK“). Jako vlastníci (ve společném jmění manželů) pozemku parc. č. 800/1 PK jsou v katastru zapsáni manželé U. Jako vlastníci změnou podle plánu dotčeného pozemku parc. č. 800/5 PK jsou v katastru zapsáni manželé N. Jako spoluvlastníci zbývajícího pozemku parc. č. 796/5 PK byli v době předmětného vytyčení v katastru zapsáni manželé T., oba nezjištěného pobytu.

V protokolu o vytyčení vytyčovatel P. O. podpisem potvrdil, že dne 17. listopadu 2008 vytyčil lomové body hranice č. 1 a 2, které byly v terénu označeny plastovými mezníky. Z části protokolu o vytyčení, ve které vlastníci a oprávnění z dalších práv písemně pozvaní k seznámení s výsledkem vytyčení potvrzují svým podpisem, že souhlasí/nesoulasí s tím, že vytyčené lomové body leží na hranicích jejich pozemků, vyplývá, že manželé N. a manželé U. podpisy potvrdili, že souhlasí. Podpisy spoluvlastníků pozemku parc. č. 796/5 PK připojeny nejsou. V části protokolu o vytyčení, týkající se zjištění totožnosti účastníků seznámených s vytyčením, jsou v tabulce u manželů N. a manželů U. uvedena čísla občanských průkazů. Pod tabulkou je uvedeno, že „Úředně oprávněný zeměměřický inženýr potvrzuje, že podle výše uvedených dokladů zjistil totožnost osob seznámených s výsledkem vytyčení.“

Dále je částečně vyznačeno ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti, tj. otisk razítka se státním znakem úředně oprávněného zeměměřického inženýra – ověřovatele Ing. Yyy Xxx, jeho jméno a podpis a číslo z evidence ověřovaných výsledků. Podle § 16 odst. 4 zákona o zeměměřictví schází uvedení textu: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a datum ověření výsledku zeměměřické činnosti.

Správný postup vytyčovatele

Podle § 71 odst. 2 věta druhá katastrální vyhlášky se při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, postupuje obdobně podle § 85 až 87.

Podle § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky mimo jiné katastrální úřad zapíše do katastru zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku na základě listiny, ze které je zřejmý souhlas vlastníků všech změnou dotčených pozemků s vytyčenou hranicí (např. stejnopis protokolu o vytyčení). Neoddělitelnou součástí této listiny je geometrický plán pro průběh vytyčené hranice pozemků. KÚ při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže v protokolu o vytyčení (§ 87 odst. 1) ověřovatel výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním tento protokol podepsali.

Podle § 86 odst. 1 katastrální vyhlášky k účasti na projednání vytyčené hranice přizve osoba odborně způsobilá podle § 3 odst. 4 zákona o zeměměřictví vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Písemnou pozvánku vytyčovatel prokazatelně doručí všem vlastníkům.

Podle § 87 odst. 1 katastrální vyhlášky dokumentaci o vytyčení tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemku a protokol o vytyčení. Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti vyznačí ověřovatel způsobem předepsaným podle § 16 odst. 4 zákona o zeměměřictví na každé samostatné části dokumentace o vytyčení.

Podle § 87 odst. 3 katastrální vyhlášky vytyčovatel do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků předá stejnopis dokumentace o vytyčení objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

Podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví je fyzická osoba s úředním oprávněním povinna jednat odborně, nestranně a vycházet vždy ze spolehlivě zjištěného stavu věci při ověřování výsledků zeměměřických činností uvedených mimo jiné v § 13 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.

Podle § 16 odst. 2 zákona o zeměměřictví fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

Podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o zeměměřictví se jiného správního deliktu na úseku zeměměřictví dopustí fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, jestliže nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí ČR nebo základní státní mapové dílo.

Zahájení správního řízení

Protože výše uvedené skutečnosti nasvědčovaly tomu, že při ověřování plánu a dokumentace o vytyčení, tj. konkrétně předmětného protokolu o vytyčení, nebyly úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. Yyy Xxx dodrženy povinnosti stanovené mu jako ověřovateli v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví, ZKI s ním zahájil správní řízení pro porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o zeměměřictví.

ZKI zahájil správní řízení jako orgán státní správy, když plán byl předložen k využití pro účely katastru výše uvedenému KÚ, a to z moci úřední podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), dnem doručení oznámení o zahájení řízení Ing. Yyy Xxx. Spolu s citovaným oznámením byly Ing. Yyy Xxx zaslány kopie výše uvedeného dopisu a materiálů od PČR, aby se mohl seznámit s jejich obsahem. Za účelem zjištění skutečného stavu věci, podání vysvětlení a uplatnění práv účastníka řízení ZKI nařídil ústní jednání a účastníka řízení k tomuto jednání pozval.

Z ústního jednání, kterého se zúčastnili Ing. Yyy Xxx jako účastník řízení, a za ZKI ředitel a inspektorka, byl sepsán protokol, který účastník řízení bez výhrad téhož dne podepsal. Předmětem ústního jednání bylo zjištění okolností týkajících se zejména zfalšování podpisů a čísel občanských průkazů manželů U. v protokolu o vytyčení, zachycených ve spisu PČR.

K dotazu ZKI, zda se manželé U. před ověřovatelem Ing. Yyy Xxx podepsali do předmětného protokolu o vytyčení a zda jejich totožnost zjistil podle občanských průkazů, ověřovatel uvedl, že nikoliv.

K dotazu ZKI, zda ověřovatel na předmětném protokolu o vytyčení ověřil, že „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“, ověřovatel uvedl, že protokol vlastnoručně podepsal a sám připojil otisk svého razítka ověřovatele. Zároveň dodal, že předmětný protokol o vytyčení byl ověřen dne 18. listopadu 2008.

K výše zaznamenanému tvrzení paní E. U., že nebyli s manželem jako vlastníci pozemků písemně pozváni k seznámení se s výsledkem vytyčení bodů, ověřovatel uvedl, že pravděpodobně nebyli pozváni.

K dotazu ZKI, zda byla vlastníkům pozemků zaslána kopie dokumentace o vytyče ní podle ustanovení § 87 odst. 3 katastrální vyhlášky, ověřovatel uvedl, že neví.

Ověřovatel předložil evidenci ověřených výsledků zeměměřických činností za rok 2008, ze které ZKI zjistil, že předmětný plán byl ověřen dne 18. listopadu 2008, a nikoliv dne 17. října 2008, jak je uvedeno v popisovém poli plánu.

Ověřovatel do protokolu z ústního jednání dále uvedl, že podpisy vlastníků vytyčením dotčených pozemků na předmětném protokolu o vytyčení nemají žádný faktický význam, protože podpis třetího sousedícího vlastníka, tj. manželů T., na protokolu o vytyčení schází. Ověřovateli je nepochopitelné, proč vytyčovatel pan P. O. podpisy zfalšoval.

Ověřovatel předal ZKI k založení do spisu kopii potvrzení o jeho zdanitelných příjmech za rok 2009 ve firmě P. O. Následně ověřovatel prohlásil, že tímto jsou v protokolu z ústního jednání uvedena všechna jeho stanoviska k projednávané věci tak, jak je u ústního jednání uplatnil, a požádal o předvolání svědka, tj. vytyčovatele pana P. O.

Předvolaný svědek pan P. O. po prokázání své totožnosti a po řádném poučení ze strany ZKI vypověděl, že manželé U. k seznámení se s výsledkem vytyčení bodů písemně nebyli pozváni. Pozvána byla telefonicky paní U. K otázce, zda vlastníkům pozemků byla zaslána kopie dokumentace o vytyčení podle § 87 odst. 3 katastrální vyhlášky, svědek/vytyčovatel vypověděl, že předal pouze vytyčovací náčrt paní U., a to v prosinci 2008. Svědek rovněž uvedl, že potvrzuje vše, co bylo zaznamenáno PČR v „Úředním záznamu o podání vysvětlení“.

ZKI se obrátil s „Žádostí o součinnost“ na Magistrát města P., oddělení občanských průkazů a evidence obyvatel o sdělení čísla občanského průkazu, který měla paní E. U. v době sepsání předmětného protokolu o vytyčení, ale Magistrát města P. žádosti nevyhověl (neboť mu to žádný zákonný předpis neukládá). ZKI tedy zjistil číslo dřívějšího občanského průkazu paní U. z ověřovacích doložek na kupní smlouvě z předmětného období ve sbírce listin paní U. při podepisování listin prokázala jiným číslem OP než jaké je uvedeno v předmětném protokolu o vytyčení.

Následně ZKI dopisem oznámil účastníkovi řízení ověřovateli, že shromáždil všechny podklady pro vydání rozhodnutí, a poučil ho o možnosti se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit, nahlédnout do spisu, popř. ještě navrhovat důkazy a činit jiné návrhy (§ 36 odst. 1 a 3 a § 38 správního řádu). Ověřovatel jako účastník řízení těchto svých práv nevyužil.

Odpovědnost nese ÚOZI

U geometrického plánu a dokumentace o vytyčení, jako výsledků zeměměřických činností využívaných pro správu a vedení katastru, musí být fyzickou osobou s úředním oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví, ověřeno, že „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ [§ 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o zeměměřictví]. Těmito právními předpisy jsou zejména zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, v platném znění (dále jen „katastrální zákon“), a prováděcí katastrální vyhláška.

Povinnosti a odpovědnost fyzické osoby s úředním oprávněním jsou pak zakotveny ve výše citovaných ustanoveních § 16 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o zeměměřictví.

Za odbornou úroveň plánu a dokumentace o vytyčení zakázky a mimo jiné za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů nese odpovědnost úředně oprávněný zeměměřický inženýr – Ing. Yyy Xxx.

Na základě výše uvedeného lze shrnout, že ověřovatel tím, že nezjistil totožnost vlastníků pozemků seznámených s výsledkem vytyčení a tito vlastníci se před ním nepodepsali do předmětného protokolu o vytyčení, nedodržel povinnost speciálně mu jako ověřovateli stanovenou v § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.

Tím, že ověřovatel osobně nezjistil totožnost vlastníků pozemků, umožnil vytyčovateli v případě manželů U. zfalšovat jejich podpisy a čísla jejich občanských průkazů v protokolu o vytyčení.

V případě manželů N. pak jejich podpisy, podle výše uvedeného podání vysvětlení, vytyčovatel na PČR zajistil pan S. a čísla jejich občanských průkazů vypsal do citovaného protokolu vytyčovatel, když mu je pan S. diktoval.

Je nezbytné zdůraznit, že povinnosti stanovené úředně oprávněnému zeměměřickému inženýrovi (ověřovateli) obecně závazným předpisem jsou nepřenositelné na jinou osobu a plnou osobní odpovědnost za jejich nedodržení nese úředně oprávněný zeměměřický inženýr.

Stanovisku ověřovatele uplatněnému při ústním jednání, že „…podpisy vlastníků vytyčením dotčených pozemků na předmětném protokolu o vytyčení nemají žádný faktický význam, protože podpis třetího sousedícího vlastníka, tj. manželů T., na protokolu o vytyčení schází“, ZKI nemůže přisvědčit, neboť chybějící podpis vlastníka pozemku parc. č. 796/5 PK lze dodatečně doplnit.

Předmětný plán byl vyhotoven za dvojím účelem, a to „pro vytyčení hranice pozemku“ podle § 73 odst. 1 písm. i) a „pro rozdělení pozemku“ podle § 73 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky.

V souladu s ustanovením § 19 odst. 1 katastrálního zákona, podle kterého je geometrický plán neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, byla změna podle plánu v části týkající rozdělení pozemku vyznačena do katastrálního operátu na základě kupní smlouvy (viz výše).

Změna podle plánu v části týkající se vytyčení hranice pozemku do katastru vyznačena nebyla, neboť nebyla doložena příslušnou listinou, tj. v tomto konkrétním případě stejnopisem protokolu o vytyčení zakázky se zřejmým souhlasem vlastníků všech změnou dotčených pozemků s vytyčenou hranicí (viz výše citovaný § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky).

Za situace, kdy nově zjištěný vlastník pozemku parc. č. 796/5 PK prohlásí, že souhlasí s průběhem hranice v lomových bodech č. 1 a 2 tak, jak jsou vyznačeny v dokumentaci o vytyčení zakázky (ZPMZ), KÚ na návrh některého z vlastníků dotčených pozemků, doloženého stejnopisem protokolu o vytyčení zakázky, souhlasným prohlášením vlastníka pozemku parc. č. 796/5 PK s náležitostmi podle platných předpisů a předmětným plánem zapíše do katastru zpřesněné geometrické a polohové určení hranice pozemků podle citovaného plánu.

Na základě výše uvedeného je tak zřejmá závažnost počinu vytyčovatele, když v předmětném protokolu o vytyčení zakázky mimo jiné zfalšoval podpisy a čísla občanských průkazů manželů U. jako vlastníků pozemku parc. č. 800/1 PK, a počinu ověřovatele předmětného protokolu o vytyčení, když mimo jiné nezjistil totožnost manželů U. a tito se před ním do protokolu o vytyčení nepodepsali.

KÚ při předložení stejnopisu protokolu o vytyčení nezkoumá pravost podpisů a čísel občanských průkazů vlastníků dotčených pozemků. Vychází ze skutečnosti uvedené na listině, že „Úředně oprávněný zeměměřický inženýr potvrzuje, že podle výše uvedených dokladů zjistil totožnost osob seznámených s výsledkem vytyčení.“ (viz citované ustanovení § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky). Zpřesněné geometrické a polohové určení lomového bodu č. 1 vlastnické hranice pozemků by tak KÚ vyznačil do katastrálního operátu mimo jiné na základě listiny, která by manželům U. nebyla vůbec známa, tj. na základě listiny bez projevu jejich vůle.

Tím, že manželé U. nebyli vytyčovatelem písemně pozváni k seznámení se s výsledkem vytyčení lomového bodu č. 1, jak vytyčovatel vypověděl coby svědek, bylo jim upřeno jejich právo vycházející z ustanovení § 19a odst. 3 katastrálního zákona a § 86 odst. 1 prováděcí katastrální vyhlášky.

Výpověď svědka/vytyčovatele o tom, že jako vytyčovatel nezaslal manželům U. kopii protokolu o vytyčení zakázky vysvětluje, proč paní E. U. zjistila výše uvedené nesrovnalosti v předmětném protokolu o vytyčení až na KÚ po více než 16 měsících od provedeného vytyčení.

Tato pochybení způsobená vytyčovatelem nemohou nijak zmírnit nedodržení povinností a odpovědnost ověřovatele v dané věci.

Názor vytyčovatele pana P. O. vyjádřený při podání vysvětlení PČR v „Úřední záznamu o podání vysvětlení“ „…, že tento úkon (tj. jím doplněné podpisy manželů U. a vymyšlená čísla občanských průkazů do protokolu o vytyčení) nemá žádný vliv na vyhotovení geodetického plánu a následného odkoupení uvedeného pozemku. Jedná se vyloženě a pouze o upřesnění třídy přesnosti souřadnic vedených na KÚ“, musí ZKI zcela odmítnout, protože vytyčením hranic pozemků podle údajů katastru o jejich platném geometrickém a polohovém určení dochází k přenesení stavu evidovaného v katastru na zemský povrch. Touto zeměměřickou činností tak dochází ke konfrontaci stavu evidovaného v katastru se skutečnými vlastnickými vztahy v terénu. Případné chybné vytyčení lomových bodů hranice pozemků nebo jejich nepředání, tj. neseznámení vlastníků dotčených pozemků s výsledkem vytyčení, může zcela zásadním způsobem ovlivnit právní jistotu vlastníků těchto pozemků.

Úředně oprávněný zeměměřický inženýr je vinen

ZKI má po provedeném šetření v dané věci za prokázané, že ověřovatel Ing. Yyy Xxx při ověřování předmětného plánu a dokumentace o vytyčení, tj. konkrétně protokolu o vytyčení, nejednal odborně, nestranně a nevycházel ze skutečně zjištěného stavu věci, čímž nedodržel povinnosti stanovené mu jako ověřovateli v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví. Tímto svým jednáním se dopustil jiného správního deliktu podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví.

Za porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 zákona o zeměměřictví může ZKI uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. Uložení pokuty za jiný správní delikt lze projednat do jednoho roku ode dne, kdy se inspektorát o porušení pořádku na úseku zeměměřictví dověděl, nejpozději do 5 let ode dne, kdy k porušení došlo.

Při stanovení výše pokuty přihlíží inspektorát k závažnosti jiného správního deliktu, zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k době trvání protiprávního jednání a ke skutečnostem, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků jiného správního deliktu.

Uložení pokuty za protiprávní jednání je věcí správního uvážení. Při stanovení její výše je inspektorát povinen vycházet nejen z rámce stanoveného právním předpisem, který se na projednání jiného správního deliktu a stanovení výše pokuty vztahuje, a z dostatečně zjištěného stavu věci, ale musí přihlédnout i k obecným zásadám správního trestání jako je zásada zákonnosti, spravedlnosti, individualizace a přiměřenosti sankce. Uložená sankce tak musí respektovat i majetkové poměry trestaného, jinak by mohla působit likvidačně, což by bylo v rozporu se smyslem a účelem trestání.

Z dálkového přístupu do katastru ZKI zjistil, že účastník řízení je spolu s manželkou v katastru zapsán jako vlastník bytu se souvisejícím spoluvlastnickým podílem na společných částech domu.

Protože ZKI již dříve vedl s účastníkem řízení správní řízení pro porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 17b odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o zeměměřictví, bylo mu známo, že ověřovatel je zaměstnancem firmy vytyčovatele, a jeho příjmy v letech 2007 a 2008 u této firmy činily 192 000 Kč a 195 953 Kč. Příjem 222 315 Kč za rok 2009 ověřovatel doložil při ústním jednání.

Ve vztahu k majetkovým poměrům ZKI doplňuje, že ve správním řízení bylo ZKI vydáno rozhodnutí, že se ověřovatel Ing. Yyy Xxx dopustil jiného správního deliktu podle výše citovaného paragrafu zákona o zeměměřictví a byla mu za toto jeho jednání uložena pokuta ve výši 25 000 Kč. Výše pokuty pak byla mimo jiné potvrzena v odvolacím řízení rozhodnutím ČÚZK ze dne 19. května 2010.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že řešení otázky, zda byli zúčastnění vlastníci řádně seznámeni s průběhem vytyčených vlastnických hranic pozemků a zda s ním souhlasí či nesouhlasí, je plně v odpovědnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra (ověřovatele) a zúčastněných vlastníků.

Ověřovatel Ing. Yyy Xxx při ověřování plánu a dokumentace o vytyčení si tak musel být plně vědom toho, že porušuje povinnosti stanovené mu jako ověřovateli v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví, neboť sám již porušil povinnost speciálně mu jako ověřovateli stanovenou v § 85 odst. 6 katastrální vyhlášky.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho oznámení k ČÚZK, podáním učiněným u ZKI (§ 81 odst. 1, § 83 odst. 1 a § 86 odst. 1 správního řádu). Včas podané odvolání má odkladný účinek (§ 85 odst. 1 správního řádu). Lhůta pro podání odvolání začíná běžet ode dne následujícího po dni oznámení (doručení) písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb (poště).