[Home Page]


OBSAH ČÍSLA
12/2002

Resort ČÚZK

  • Jak dlouho trvá potvrzení GP...
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - V.
  • Když se chce, jde i to, co nejde
  • Bulharští odborníci na katastr nemovitostí na návštěvě ve VÚGTK

    Katastr nemovitostí

  • Dotaz do Vševědny: Vytyčování na soukromých pozemcích
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP...
  • Jak dlouho trvá potvrzení GP na jednotlivých KÚ v ČR? - V.
  • Když se chce, jde i to, co nejde

    Geodézie

  • Geodeti ve výstavbě
  • Testování totálních stanic: Nová metoda kompaktního ověření přesnosti

    Kartografie

    Pozemkové úpravy

    GIS

    GPS

    DPZ

    Fotogrammetrie

    Software

    Různé

  • Veletrh památkové péče DENKMAL 2002
  • Kalendář časopisu GEOinformace a časopisu Zeměměřič
  • Když se chce, jde i to, co nejde

    Školství

    Internet

    Historie

  • Zeměměřičství a zeměměřiči v 16. a 17. století

    Přečtěte si

    Zajímavosti

  • Česká a slovenská astronomie ve filatelii (6. díl)

    Z domova

  • Geodeti ve výstavbě

    Ze zahraničí

  • Autonomní region Trentino - Südtirol

    ČSGK

    KGK

    NZK

  • Testování totálních stanic: Nová metoda kompaktního ověření přesnosti

    Úvodník

    Katalog

    Vševědna

  • Dotaz do Vševědny: Vytyčování na soukromých pozemcích

    Zeměměřičský věstník

    Zeměměřická oborová rada

    Průvodce číslem

    Sborník rozhodnutí

    Historie novinek

    Archív

    Neplatiči

    Památky

    Informace pro předplatitele

    Používané zkratky - Zkratkovník

    Vševědna

    Diář

    Krádeže

    Volná místa - Z první ruky

    SECOND HAND - Z druhé ruky

    Objednávky

    Píšete nám

    Koncepce oborů zeměměřictví
    a katastru nemovitostí-příspěvky

    Galerie katastrálních map

  • Testování totálních stanic: Nová metoda kompaktního ověření přesnosti

    Úvod

    Periodické ověřování přesnosti měření měřických přístrojů se stává stále důležitějším. Standardy DIN a ISO obsahují přesná pravidla polních metod testování měřických přístrojů. Vedle úplných testovacích metod standardy ISO nabízejí také zjednodušené metody. Správnost těchto metod je mimo jakékoli pochyby. Při praktických aplikacích však mohou vzniknout samozřejmě následující problémy:

    • nalezení vhodné testovací oblasti (malý prostor, krátká vzdálenost do testovacího území),
    • zákonný přístup do takového území,
    • čas potřebný k ustavení zařízení pro pravidelné nebo příležitostné testování,
    • cena stálé instalace,
    • čas pro provedení měření.
    Pro vyloučení těchto problémů bylo pak nalezeno vhodné, dále popsané řešení.

    Měřické postavení: úhly

    Testovaný přístroj je ustaven do trojnožky, pevně zabudované do ocelového nebo betonového pilíře. Úhlové měření je provedeno s použitím pěti kolimátorů ve vzájemných úhlových vzdálenostech 70°, 110°, 50°, 90° a 40° na obvodě kruhu s centrem ve zkoušeném přístroji. Dva z nich jsou umístěny ve vodorovné rovině, tři mimo, ve vzdálenostech +20°, +30° a -40° (viz obr. 1). Důvodem tohoto rozdělení je optimalizovat čas měřického procesu. Jak bylo řečeno, zkoušený přístroj je umístěn v centru mezi kolimátory, což umožňuje současné měření vodorovných a svislých úhlů. Protože je metoda laboratorního charakteru, zanedbávají se atmosférické vlivy jako jsou refrakce, teplotní rozdíly apod. Pro fixování kolimátorů je použit speciální nosič, zabudovaný do stěny nebo pilíře.

    Měřické postavení: vzdálenosti

    Toto měřické postavení umožňuje testování měření vzdáleností a určení hodnoty aditivní konstanty v rámci omezeného prostoru. S ohledem na krátké vzdálenosti se určování měřítkového faktoru nedoporučuje. Namísto toho by mělo být provedeno obvyklé měření frekvence. V laboratoři by měl být pilíř přístroje umístěn tak, aby se vzdálenosti k terčům pohybovaly mezi pěti a jedním stem metrů (viz obr. 2). Proto bude zřejmě nutné umístit některé odrazné hranoly nebo plochy vně laboratoře (na okolních budovách apod.). Umístění přístroje musí být zabezpečeno a označeno referenčními body, nebo alespoň jedním laboratorním terčem na opačné straně měřených terčových bodů. Vzdálenosti jsou měřeny a kontrolovány kalibračním referenčním přístrojem a brány jako referenční vzdálenosti.

    Postupy a vyhodnocení: úhlové

    Před měřením musí být přístroj temperován na teplotu okolí. Při temperaci se uvažují dvě minuty na 1°C rozdílu teploty přístroje a okolí. Sklopná osa záměrné, vertikální index a chyba nulového bodu kompensátoru mohou být adjustovány, nemají však vliv na přesnost. Jedna série pozorování tří sad úhlů je měřena v obou polohách na všech pět kolimátorů. Kolimátory jsou zaměřeny do centra, takže měření vodorovných a svislých úhlů je provedeno současně. První polovina sady je měřena ve směru pohybu hodinových ručiček, druhá pak opačně. Mezi každým souborem měření je přístroj uvolněn z trojnožky a otočen o 120° a znovu osazen. Tento postup dovoluje určit chyby v systému úhlového měření. Určení experimentálních středních chyb je provedeno odděleně pro vodorovné a svislé úhly podle známých vzorců pro měření sady úhlů.

    Postupy a vyhodnocení: délkové

    Před započetím měření je opět třeba přístroj temperovat na aktuální vnější teplotu. Předpokládá se, že přístroj nemá měřítkovou chybu. V době měření vzdálenosti je třeba určit teplotu a tlak vzduchu s cílem opravy vzdálenosti o jakékoli existující atmosférické vlivy tak, aby je pak bylo možno porovnat s délkami referenčními. Určení přesnosti a aditivní konstanty musí být provedeno odděleně pro každý typ terče (reflektor, odrazná páska apod.). Pozorování pro každý druh terče sestává ze tří sad úhlů, měřených v obou polohách na tři terče, umístěné v různých vzdálenostech. Pro každou vzdálenost (terče) je provedeno šest pozorování. Aditivní konstanta je nejprve určena pro každou vzdálenost.

    Důvody rozdílů

    Příliš velký rozptyl tří určených aditivních konstant může být způsoben následujícími příčinami:

    • něco se změnilo na stanovišti (v tomto případě je zapotřebí dvojnásobné kontroly referenční vzdálenosti),
    • vzdálenost ovlivňující tři aditivní konstanty vyplývají z měřítkové chyby (je třeba ji podrobně určit z měření frekvence),
    • během měření vznikly nestabilní podmínky.
    Jestliže nenastala žádná z těchto situací, je aditivní konstanta určena jako průměr ze tří měřených. Experimentálně určená aditivní konstanta by měla být větší jak polovina konstantní části dané měřené vzdálenosti (s přístrojem o specifikaci 2 mm + 2 ppmm by mělo odpovídat 1 mm) a přístroj by měl být adjustován v servisní dílně, přičemž uživatel nemá možnost to provést sám.

    Statistické testy

    Předmětem zájmu je nyní otázka, zda experimentálně určené střední chyby úhlů a délek odpovídají tovární specifikaci. S použitím obecně známých statistických testů je možno na hranici významnosti 95 % určit všeobecně platný násobek 1,3. To znamená, že pokud je experimentální střední chyba větší jak 1,3 násobek hodnoty udané výrobcem, není výrobek dostatečně vhodný.

    Hodnotící software

    S cílem optimalizovat hodnocení byl napsán software (Windows OS), který vedle ručního vstupu opticko-mechanických přístrojů umožňuje i automatický sběr dat pro elektronické totální stanice. Uživatel je nejen veden měřickým postupem popsaným shora, ale je také upozorněn na hrubé chyby, jako cílení na chybný terč apod. Měřené hodnoty a výsledky pak mohou být vytištěny jako zprávy.

    ISO metody

    Porovnání výsledků, získaných tímtéž přístrojem různými testovacími postupy, ukazuje efektivnost, spolehlivost a omezení této kompaktní laboratorní metody. Spotřeba času potřebného pro "kompaktní metodu" je přitom v porovnání s "ISO metodou v poli" pouze pětinová.

    Laboratorní metoda testování přesnosti přístroje byla optimalizována s ohledem na požadavky prostoru. Je zvláště vhodné použít tuto metodu pro příležitostné zkoušky jednotlivých přístrojů. Rovněž je také vhodné její využití pro testování velkého počtu přístrojů

    Alojzy DZIERZEGA
    René SCHERRER
    Z časopisu GIM int., roč. 16, č. 6 (2002)
    přeložil pro Novinky zeměměřické knihovn
    4/2002 (VÚGTK)
    P. Vyskočil (zkráceno)

    vyvěšeno: 23.12.2002
    ID článku: 559              Používané zkratky


    Z časopisu Zeměměřič č. 02-12
    [Server] [Pošta]
    vytisknout

    Geodézie

  • Informační systém zeměměřictví
  • Novela Stavebního zákona

    NZK