[Home Page]

Zkušenosti z měřických prací prováděných v systému VRS provozovaným na části území ČR společností by/S@T group, a.s.

Od poloviny roku 2002 je v plném provozu síť permanentních stanic GPS provozovaná společností by/S@T group, a.s. Síť je tvořena čtyřmi stanicemi umístěnými na objektech Českých drah v Benešově, Berouně, Kolíně a Všetatech a pokrývá území středních Čech a přilehlých oblastí, tedy zhruba 1/7 rozlohy ČR. Pro permanentní stanici jsou použity přijímače (Ashtech Z-modul, Trimble 4000 Ssi) a antény (Ashtech Choke ring), které jsou umístěny na tuhých kovových stožárech se zavětrováním. Stožáry samotné jsou upevněny na stabilní části zděné budovy. Přesnost výsledků měřických prací GPS prováděných v této síti byla počátkem léta r. 2002 testována v rámci výzkumného úkolu »Testování systému virtuálních stanic« vypsaného ČÚZK. Do testu byly zahrnuty opakované nezávislé observace 1x 60 vteřin a 2x 20 vteřin s jednovteřinovým krokem a elevační maskou 13°. Uvedená trojice měření byla následně opakována v jiný den při jiné konfiguraci družic. Měření bylo provedeno na 105 bodech: 10 bodech testovací základny Skalka, 18 bodech na geodetické observatoři Pecný, 36 ZhB bodového pole ve čtyřech triangulačních listech na Benešovsku a 41 bodech testovacích polygonů firmy by/S@T group, a.s. rozmístěných v různých částech pokrytého území. Rozmístění testovacích bodů bylo zvoleno tak, aby bylo možné postihnout co nejvíce jevů, které by mohly mít vliv na kvalitu výsledků měřických prací, především poloha bodu uvnitř či vně sítě a dále úroveň zákrytů. V rámci testu bylo observováno na bodech s různým stupněm zákrytů od zcela odkrytých až po body se zákrytem 80 % oblohy. Pro účely úkolu byla použita aparatura Trimble 5700 zapůjčená zdarma firmou Viageos, s.r.o., která zdarma provedla i veškeré potřebné měřické práce. Měřená data byla zpracovávána ve VÚGTK – Zdiby, geodetické laboratoři Pecný. Metodika testu a jeho výsledky jsou podrobně popsány ve Výzkumné zprávě č. 1036/2002 autorů ing. Jakuba Kosteleckého a ing. Jaroslava Šimka.
Jako nejdůležitější poznatky z provedeného testu lze uvést:
1) přesnost souřadnic určovaného bodu není závislá na jeho poloze v síti ref. stanic,
2) body lze zaměřovat až do vzdálenosti 25 km za spojnice ref. stanic, aniž by klesla přesnost souřadnic určovaného bodu,
3) pro zpracovávaný soubor geocentrických souřadnic dosáhla střední prostorová chyba mxy hodnoty 0,019 m a střední chyba výšky mH je 0,051 m, znamená to, že body byly určeny v první třídě přesnosti, tedy s přesností předepsanou pro budování ZhB.
4) I pro práce v I. třídě přesnosti, kdy by zákryty na bodě neměly přesáhnout 40 % oblohy, se jako postačující jeví observační doba 60 – 300 záznamů, tedy 1 – 5 minut. Firma Viageos, s.r.o. využívá zmíněnou síť permanentních stanic k plné spokojenosti od samého začátku provozu sítě, tedy déle než jeden a půl roku.
Zkušenosti z měření prováděných v systému VRS lze rozdělit do dvou oblastí:
1) měřické práce – určování souřadnic,
2) organizace práce a její efektivita.


ad1) určování souřadnic
Práce ve VRS probíhá v reálném čase a odpadá tak proti postprocessingovému zpracování dat až 85 % času nutného pro další kancelářské zpracování výsledků měřických prací. Dále se proti rychlým statickým metodám, které jsou zpracovávány postprocessingem, zvýšila měřická dosažitelnost určovaných bodů, protože pro určení souřadnic stačí kratší časový úsek nepřerušovaného příjmu satelitního signálu a lze tak úspěšně řešit i body se zvýšeným výskytem zákrytů. Tyto dvě zmíněné výhody však nejsou doménou pouze prací ve VRS, ale vyplývají z obecného principu měření GPS v reálném čase.
Obrovskou výhodou prací ve VRS je však skutečnost, že k měření není nutná vlastní referenční stanice a dále, že přesnost výsledných souřadnic neklesá v závislosti na vzdálenosti od referenční stanice, ale je konstantní na celém území pokrytém sítí permanentních stanic.

ad2) organizace práce a její efektivita
V této oblasti lze přínos prací ve VRS demonstrovat na příkladu, kdy jsou měřické práce prováděny na území větším než je dosah jedné referenční stanice, měřená data jsou pořizována rychlou statickou metodou a výsledky jsou zpracovávány postprocessingem. Jestliže jsou k dispozici dvě dvoufrekvenční aparatury, lze předpokládat nasazení jedné dvoučlenné měřické skupiny tzv. rowera, jedné jednočlenné obsluhy mobilní referenční stanice a jednoho kancelářského zpracovatele, tedy 4 osob, 2 aut a 2 aparatur. Při práci stejného rozsahu v systému VRS získáme několik výhod:
1) Zkrácená doba potřebná pro úspěšnou observaci na bodě představuje zhruba 25% úsporu času pro jednu měřickou skupinu. Uspořený čas lze využít pro další sběr dat, kancelářskou přípravu nebo zpracování, ošetření pomůcek, odpočinek apod.
2) Odpadají veškeré výpočetní práce spojené s postprocessingovým zpracováním.
3) Nepotřebujeme vlastní referenční stanici a obsluha mobilní referenční stanice může spolu se zpracovatelem vytvořit druhou měřickou skupinu – rowera pro sběr dat.
4) měřické skupiny mohou pracovat na sobě zcela nezávisle a odpadají tak prostoje měřické skupiny způsobené přesunem vlastní mobilní referenční stanice. To je zvláště patrné při potřebě opakovaných observací na obtížně měřitelných bodech, kdy je velmi vhodné opakovanou observaci provést při jiné konfiguraci satelitů, nejlépe v jiný den.
Z uvedeného vyplývá, že měřické práce GPS prováděné v systému VRS mohou efektivitu práce zvýšit nejméně na dvojnásobek, a to ve všech oblastech prací s fázovými měřeními GPS. Nejen při mapování ale také vzhledem ke své přesnosti i při tvorbě a údržbě bodových polí. Protože souřadnice každé referenční stanice sítě by/S@T byly určeny protínáním ze 4 až 5 nejbližších bodů sítě DOPNUL, poskytuje tato síť výsledky přímo v systému ETRS-89 a není tedy nutné provedená měření GPS do ETRS-89 připojovat.
Na přejímání výsledků měřických prací provedených v síti by/S@T pamatují Pravidla ČÚZK pro přejímání a hodnocení výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů technologií GPS (viz str. 11). Ve článku 1, odst. 1 se píše: »Tato pravidla upravují postup KÚ při přejímání výsledků určení bodů podrobného polohového bodového pole (dále jen výsledky PPBP) a při přejímání výsledků určení podrobných bodů při vyhotovování GP, vytyčování hranic pozemků a pozemkových úpravách (dále jen výsledky podrobných bodů) technologií GPS od fyzických a právnických osob. Technologie GPS zahrnuje i metodu VRS (systém virtuálních referenčních stanic provozovaný např. společností by/S@T). Pravidla rovněž zavazují ZKI k jejich respektování při dohledech nad ověřováním prací.« A ve čl. 4 pak »Tato Pravidla nabývají účinnosti dnem 1. března 2004.« Nezbývá než všem uživatelům permanentních sítí popřát hodně pěkných observačních dní bez slunečních erupcí a ionosferických bouří.

Pozn. red.: Autor je zaměstnancem firmy Viageos, s.r.o., člena by/S@T group, a.s. Více informací o provozu sítě naleznete na www.bysat.net .

Ing. Pavel Taraba

vyvěšeno: 24.02.2004
ID článku: 1037
další informace: www.bysat.net


Z časopisu Zeměměřič č. 04-03
[Server] GISGPS [Pošta]