[Home Page]

Dokumentace památkových objektů - průzkum současného stavu

V tomto příspěvku jsou prezentovány výsledky průzkumu, který jsem provedl v rámci zpracování disertační práce týkající se využití 3D modelů památkových objektů, viz [1]. Tento dílčí průzkum byl zaměřen na analýzu současného stavu v oblasti pořizování měřické dokumentace památkových objektů a odráží stav v polovině roku 2002.

2D - výřez fasády barokního zámku v Jablonném

Situace v dané oblasti se po roce 1989 velmi změnila. Do té doby byla dokumentační činnost prováděna státními podniky a především pak organizací SÚRPMO (Státní ústav rekonstrukce památkových měst a objektů). Tak vznikla bohatá kolekce pořízené dokumentace. Po roce 1989 došlo k uvolnění a otevřel se prostor pro vznik geodetických kanceláří. Pozice SÚRPMO se postupně oslabovala, mj. také odchodem zkušených pracovníků, kteří si zakládali vlastní firmy. Ačkoliv dnes SÚRPMO dále existuje, náplň jeho činnosti se zúžila a posunula.

Současný stav je takový, že neexistuje ústřední instituce, která by se ve větším měřítku dokumentací zabývala. S dokumentací památkových objektů se při své činnosti setkalo ve větší či menší míře mnoho geodetických kanceláří. Přestože práce v oblasti památek vyžaduje delší praxi, zkušenosti a speciální přístup, mnohokrát tomu tak není, a to často na úkor kvality pořízené dokumentace.

Průzkum proběhl formou dotazování. Otázky, na něž dotazovaní odpovídali, se týkaly těchto hlavních tematických okruhů - zadavatel zakázek, účel dokumentace, požadovaný typ výstupu, používané metody, situace na trhu, další zkušenosti a problematická místa. Osloveno bylo celkem 12 geodetických kanceláří působících v regionu Čech, sídlících převážně v Praze. Vstřícně reagovalo 8 kanceláří, v nichž byl průzkum proveden buď osobním setkáním s diskusí nad otázkami, nebo prostřednictvím elektronické pošty.

2D - výřez části scény barokního divadla v Českém Krumlově (studentská práce)

Výsledky průzkumu je možné shrnout následovně. Nejčastějším zadavatelem zakázek je dnes podle odpovědí architekt - projektant následovaný památkářem. Všichni dotazovaní shodně uvádějí jako hlavní účel zpracování dokumentace tvorbu podkladů pro projekční práce. Prostá dokumentace a zhotovení podkladů pro průzkumy jsou uváděny méně často. Hlavním typem výstupu je 2D výstup, a to jak v papírové formě (je odběrateli stále vysoko ceněná), tak v digitální formě. 3D dokumentace se používá zatím pouze okrajově hlavně pro dokumentaci detailů. Většina dotazovaných uvádí, že při dokumentaci využívá kombinaci metod geodetických a fotogrammetrických.

Situaci na trhu považují zpracovatelé za vcelku stabilizovanou. Hlavní problém vidí v tlaku ze strany zadavatelů na rychlost dodání a nízkou cenu, což má za následek celkový pokles úrovně zpracovaných projektů a tudíž i oboru. Z odpovědí dále vyplývá, že velký význam má dnes vybudování stálého okruhu zákazníků a několikrát také zazněly pochybnosti o regulérním průběhu některých soutěží na zakázky.

Z obecného hlediska zpracovatelé uvádějí, že přes poptávku po 3D datech brání jejich většímu využití cena jejich pořízení. Což je mj. v protikladu s otázkou neexistence centrální evidence zpracovaných projektů, která vede občas k duplicitám ve zpracování - a tedy ke zbytečně vynaloženým financím. Nahodilost prací způsobená účelovostí zhotovování dokumentace vede k neucelenosti, kdy jsou dokumentovány pouze části objektů a chybí propojenost. Snaha projekčních kanceláří snížit náklady se odráží v tom, že práce provádějí vlastními silami. Odborným firmám zadávají pouze speciální práce.

3D - vizualizace horní mašinérie barokního divadla v Českém Krumlově (studentská práce)

Ačkoliv byl průzkum proveden v uplynulém roce, je možné také na základě získaných odpovědí očekávat, že situace v oblasti dokumentace památkových objektů se příliš nezměnila. Kompletní výsledky uvedeného průzkumu jsou uveřejněny v [1 str. 53-59].

Jaké závěry je možno učinit z porovnání situace v minulosti (do roku 1989) a dnes? Minulé období se vyznačovalo vcelku stabilní situací, jednotnou metodikou a poměrně značným množstvím kvalitních prací. Dnes je situace odlišná. Kvalita prací je rozkolísaná také vzhledem k počtu kanceláří, které zakázky tohoto typu zpracovávají. Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím zásadně kvalitu jsou zájmy zadavatele (tj. investora, viz výše). Nízké ceny a krátké termíny nutí zpracovatele k odpovídajícím krokům (často na úkor kvality díla). Odtud je už jen krůček k výroku několika dotazovaných, že »nízké ceny ničí obor«. Současná situace jen odráží celkový stav v památkové péči, který lze označit slovem stagnace. Tudy by snad také mohla vést cesta ke zlepšení situace - konsolidace státní památkové péče v současných podmínkách. Doufejme, že tato cesta nebude dlouhá.

Literatura:
[1] Hodač J., 2002. Návrh koncepce prostorového informačního systému památkového objektu, disertační práce, ČVUT v Praze. http://gama.fsv.cvut.cz/~hodac/disertace

Autor: Jindřich Hodač Ph.D.,
Odborný asistent na Katedře mapování a kartografie Fakulty stavební ČVUT,
e-mail hodac@fsv.cvut.cz

Jindřich Hodač

vyvěšeno: 15.03.2004
poslední aktualizace: 13.04.2004
ID článku: 1105


Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
[Server] GeodézieFotogrammetrie [Pošta]