[Home Page]

Odpověď soudruhovi

Ing. Miloslav Müller, soudruh náměstek ČÚGK odvolaný v roce 1990, mi to ve svém článku »Chybějící projev slušnosti a objektivity« (Zeměměřič č. 4, roč. 10, str. 40 - 42) skutečně tvrdě bolševicky »natřel« na rudo! Dokázal, že zná taktiku bolševiků v boji s odpůrci. Ta má mimo jiné tyto zásady [viz Dějiny Všesvazové komunistické strany (bolševiků) - VKS(b) - povinná četba za doby mého studia v 50. letech]:
1) Nikdy nemluvit o tom, co někdo vytýká nám.
2) Pokud nejednáme správně, slušně nebo nemluvíme pravdu, obviníme z toho své protivníky.

A teď k věci: ing. Müller se nikde nezmiňuje o tom (a ani se nad tím zřejmě nezamyslel), proč si vysloužil tak spontánní odsouzení své činnosti vyjádřením nedůvěry a požadavku na odstoupení z funkce od volených představitelů pracovníků jemu podřízených organizací i organizací ostatních resortů, tedy odborné veřejnosti v působnosti ČÚGK i mimo ni. Zato se snaží vydávat akty, směřující proti jeho osobě, za soukromé akce moje a ostatních mluvčí OF a ubírá jejich signatářům k tomu morální právo. Mluvčí OF byli zmocněni k jednání, která vedli, 150 zástupci pracovníků 72 organizací mimo působnost ČÚGK dne 16. 1. 1990 (Zeměměřič č. 12, roč. 9, str. 22 - 23). To jsme považovali tehdy (a platí to dodnes) za demokratický princip.

Naproti tomu k obhajobě tehdejších spolupracovníků údajně nespravedlivě osočených nikdo ing. Müllera nezvolil ani nevyzval. Oni však ani neměli důvod, protože slušné a poctivé pracovníky ČÚGK OF nikdy nekritizovalo. Zvolil se tedy sám. To byla demokracie podle bolševického scénáře, jak jsme poznali za komunistické totality sami, a tu se nám ing. Müller zase snaží vnutit.

Pozoruhodné je, že ing. Müller podrobně ví, co psalo OF vládě a kdo to podepsal, ale neví nic o věcech, které měl povinnost znát jako vedoucí pracovník ústředního úřadu. Týká se to jeho výpadu v článku proti resortu ministerstva dopravy, jmenovitě proti Dohodě o spolupráci v geodezii a kartografii. Kdyby jednal slušně a objektivně (jak v názvu proklamuje), musel by uvést:

V § 51 zákona č. 177/1927 Sb. (Katastrální zákon) je uvedeno, že geometrické (polohopisné) plány může potvrzovat, kromě jiných, některý státní úřad (státní podnik) pro účely vlastního služebního oboru, pokud tento úřad (podnik) zaměstnává úředníky se vzděláním zeměměřickým, kteří mohou prokázat alespoň pětiletou praxi zeměměřickou pod vedením odborníka. Další podrobnosti k tomuto ustanovení zákona podává § 42 vládního nařízení č. 64/1930 Sb. Nikde však ani zmínka o autorizační zkoušce. Při rušení zákona č. 177/1927 Sb. zákonem č. 46/1971 Sb., o geodezii a kartografii, byly dva resorty, které trvaly na zachování dosavadní praxe: Národní obrana a doprava. Ne náhodou to byly a jsou resorty s nejpočetnější a nejlépe organizovanou geodetickou a kartografickou složkou. Silným postavením vojáků v socialistickém státě dosáhla národní obrana skutečného dualismu v geodezii a kartografii a vymanila se z působnosti nového státního úřadu ČÚGK úplně. Ustanovení zákona č. 46/1971 Sb. vyhovovalo dopravě také. Jinak tomu bylo při projednávání vyhlášek (české a slovenské) o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. V návrhu vyhlášky se na dopravu zapomnělo. Ministerstvo dopravy důrazně v připomínkovém řízení svoje stanovisko obhájilo a prosadilo změnu textu návrhu. Do tisku však ČÚGK poslal text neopravený podle připomínkového řízení. Právní odbor ministerstva dopravy (MD) chystal stížnost do vlády. Ing. František Čálek se za incident omluvil - prý se to stalo politováníhodným omylem. Hrozila ostuda oboru a hlavně novému ústřednímu úřadu. V dohodě (ing. Čálek a hlavní geodet ministerstva dopravy) bylo navrženo napravit omyl (vyhlášky byly již v tisku pro Sbírku) jednostranně nezrušitelnou dohodou o spolupráci v geodézii a kartografii mezi ČÚGK a MD, která bude obsahovat s MD dohodnutá ustanovení. Tak došlo k uzavření dohody. Proto také MD nesouhlasilo s jejím jednostranným vypovězením ČÚGK.

A k údajnému neplnění dohody? Opět nepravda. Ministerstvo zvláštním dopisem vyzvalo ČÚGK při ustavování Ústřední zkušební komise geodezie MD k delegování jeho zástupců. To se však nestalo. Ministerstvo to považovalo za projev důvěry a uznání způsobilosti svojí komise. Ostatní body neplnění jsou výmyslem, takové body totiž v dohodě nejsou.

Konečně k napadení mé osoby. Stačí, aby se laskavý čtenář obtěžoval a přečetl si článek, otisknutý v Zeměměřiči č. 1+2, roč. 10, str. 32 a sám pozná, jak tendenční a nepravdivá jsou tvrzení (včetně dat) ing. Müllera. Je tam totiž téměř můj životopis uveřejněný laskavou redakční radou Zeměměřičského věstníku.

A teď k další pomluvě. Petice poslaná v dobré víře pomoci našemu oboru, když cesty přes ČÚGK byly těžko prostupné, nejsou a ani nemohou být »veřejným přiznáním seznamu zaměstnanců ČÚGK, kteří byli pro autory petice nepohodlní či nežádoucí«. Jak naivní obvinění. Tak mocní autoři petice nebyli. Kdyby ano, neměl by soudruh ing. Müller hned od roku 1990 práci v ČÚGK ani jinde v oboru. Tak to totiž dělali bolševici. Je s podivem, jak na to rychle zapomínají i někteří bývalí aktivní členové OF!

A nakonec to nejlepší: Kupodivu správně dešifroval ing. Müller moji otázku »Kdo z toho měl (má) prospěch?«, kterou ovšem v době, kdy píši tyto řádky, většina čtenářů si nemohla dosud přečíst, protože je uvedena na konci mého článku. Skutečně jsem měl na mysli (kromě osobního prospěchu některých osob) hlavně toho, kdo - cituji ing. Müllera: »...svým jednáním postavil zeď mezi státní a komerční sféru v oboru zeměměřictví a kdo ji nadále udržuje ve funkční podobě« - konec citátu. Řečeno téměř přesně. Ovšem snaha svalit tuto vinu na údajně mnou prosazované jakési »dogma o odvětví geodezie a kartografie« snad nemůže padnout na úrodnou půdu ani u mého úhlavního nepřítele! Zeměměřictví (geodezie a kartografie) i katastr nemovitostí byl a je svébytným odvětvím našeho národního hospodářství, které navíc prostupuje do ostatních odvětví. Má navíc tu výhodu, že zákonem zřízený ústřední úřad (ČÚZK), který zákonem dostal za úkol o zeměměřictví a katastr pečovat (viz zejména zákon č. 359/1992 Sb. v aktuálním znění § 1, odst. 1, § 3, písm. b), c) a j) ve vztahu zejména k zákonu č. 200/1994 Sb. § 2, písm. h), i), § 3, odst. 1, § 4, odst. 1, písm. g), j), k), odst. 2, písm. c), § 5 a § 6). Zní proto poněkud ironicky prohlášení bývalého předsedy ČÚZK ing. Šímy na oslavě 10 let resortu ČÚZK, cituji: Z pozice nejvyššího státního úředníka nebylo vždy možné hrát roli »otce zeměměřičů« - konec citátu (Zeměměřič č. 3, roč. 10, str. 20). Spíše komicky vypadá však kličkování současného předsedy ing. Večeře při odpovídání na dotazy redaktora (viz Zeměměřič č. 4, roč. 10, str. 4, věta druhá první otázky a věta první druhé otázky).

Najde-li tedy názor, že obor je jen katastr nemovitostí a ze zeměměřictví jen to, co slouží katastru, více příznivců, a to i mezi nejvyššími státními úředníky oboru, budou i dále pracovat zeměměřiči v armádě, na železnici, na dálnicích a silnicích, v civilním letectví, na vnitrostátních vodních tocích, v lesnictví, v zemědělství, v hornictví, v energetice, v průmyslu, ve stavebnictví, v telekomunikacích a kde ještě byli a jsou dodnes.

Ale ČÚGK se může proměnit na Ústřední katastrální úřad, řízený odborem nebo některým jeho oddělením existujícího ministerstva (financí, zemědělství, hospodářství apod.) a skončíme tam, kde naši otcové a dědové začínali ve 20. letech za existence dvouletého studia a geometrů diskriminovaných ve státní službě i jinde.

Nakonec už jen jednu myšlenku: Když někdo něco dělat nechce nebo neumí, vždycky si najde důvod k tomu, aby to nedělal. Pokud ho někdo nutí k takové činnosti, snaží se mu změnit zaměstnání v práci a to takový člověk nikdy neodpouští.

Ing. Slavoj Kádner, CSc.

vyvěšeno: 17.03.2004
ID článku: 1148


Z časopisu Zeměměřič č. 03-05
[Server] RůznéHistorie [Pošta]