[Home Page]

Zeměměřiči a právo (1. část)

[na začátek] [o jeden zpět] [o jeden dál] [na přehled včech dílů]

Úvod

Setkávám se s názorem mnohých zeměměřičů, že jsme odborníky s vysokým stupněm mezioborových činností a znalostí a jsme proto pro mnohé osoby spolupracujících profesí nepostradatelní. Většinová praxe je ovšem taková, že shora uvedené tvrzení je platné jen částečně. Geoinformační technologický rozvoj umožnil provádět mnohé naše činnosti i osobám jiných profesí a prostor činnosti zeměměřičů se tak pro mnohé z nás až nepříjemně zúžil. Zastávám názor, že možnost úspěchu v soutěži s příbuznými obory je možná především na základě celoživotního vzdělávání, a to v podstatně větší šíři, než tomu bylo dosud. Dovoluji si tvrdit, že rozsah znalostí přesahujících rámec oboru geodezie a kartografie většiny na trhu působících zeměměřičů má nízkou úroveň a bohužel to platí i pro ty, kteří mají vysokoškolské vzdělání a mnozí z nich jsou úředně oprávněnými.

Je pravděpodobné, že budu za svůj názor někým nebo mnohými kritizován. Nepovažuji to za podstatné, a tak, aby nezůstalo jen při názoru, pokusím se o poněkud širší pohled - podle zásady z velkého do malého (z obecného ke konkrétnímu) - na naše postavení a postavení našeho oboru (určené zejména zvláštními zákony resortu zeměměřictví a KN a prováděcími předpisy) v právním řádu ČR. Pohled sestávající z citací nejzákladnějších ustanovení příslušných právních předpisů a komentářů o souvislostech se zeměměřictvím a KN.

Předem se omlouvám právníkům a dokonalejším vzdělancům za nepřesnosti nebo snad i nepravosti, kterých se v dalším textu možná dopustím a bude dobře, když na mé chyby upozorní - nejlépe písemně a veřejně publikováním v odborném tisku. Možná to bude vyšší forma poznávání, než jsou dotazy a odpovědi týkající se praktického naplnění například ustanovení vyhlášky č. 190/1996 Sb. v platném znění.

Platí zásada, že nelze vše »nacpat do hlavy a zapamatovat si«, ale důležité je orientovat se v soustavě právních předpisů a mít o jejich vazbách potřebný přehled. Nejlépe tak, abychom podle potřeby dokázali v co nejkratším čase vyhledat »ten pravý« právní nebo i technický předpis a šli »na věc« (vyhotovení zeměměřického díla, obchodní nebo jiné důležité jednání) připraveni. V optimálním případě tak, že svými znalostmi právního a technického prostředí konkrétního případu (díla) »vyrazíme dech« projektantům, architektům, stavařům, právníkům, zemědělcům, lesníkům, zástupcům krajů, obcí a správních úřadů, realitním makléřům, developerům a já nevím komu ještě.

Takže s velkou dávkou osobního rizika a mírného nadhledu do toho (!!), avšak s tímto upozorněním: Tento text mnou subjektivně vybraných ustanovení a komentářů má být pouze upoutávkou k tomu, abyste podle naznačeného přehledu příslušné předpisy zakoupili a seznámili se s nimi (například v edici ÚZ - Úplné znění nakladatelství Sagit dostupné ve většině velkých knihkupectví - za částky v řádech desítek korun, které byste jako odborníci měli do svého sebevzdělávání rozhodně pravidelně vkládat).

Ústava ČR (České »věci veřejné«) je »zakládací listinou (rodným listem)« našeho demokratického (lidovládného) státu. Pro činnost zeměměřičů a katastralistů považuji za důležitá níže uvedená ustanovení nebo obsah části naší »konstituce« a komentář k nim.

Čl. 2 odst. 2: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Čl. 2 odst. 3: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Komentář: Obě ustanovení mají samozřejmě své meze. Zákony a prováděcí předpisy nejsou dokonalé, protože jsou jednak ne vždy úplné a bohužel mnohdy nemají vlastnost, jakou ukládá občanský zákoník právním úkonům (viz níže), mají-li být platné (vážnost a svoboda jednání, určitost a srozumitelnost úkonu). A pak »přichází na řadu« úředník se svým tzv. »folklórem«, protože mu nic jiného nezbývá. Dobrý úředník tak činí »osvíceně« se zájmem odborně konkrétně i veřejně posloužit, špatný úředník činí »neosvíceně«, obvykle proto, že myslí jen na sebe. Chce být neotravován za tak »malé peníze«, které jsou jeho mzdou a eventuálně očekává »vstřícnost/vděčnost nejlépe hmotné povahy« objednatele jeho úkonu. Nebo přichází »specialista právník« se svým právním názorem, obvykle zcela odlišným názoru jiného »specialisty právníka-soupeře«. Zkuste pak v praxi aplikovat zásadu, že »neznalost práva neomlouvá«, když naši zákonodárci (viz dále) dokáží vyprodukovat »právní díla« na základě kterých se pak o svůj názor veřejně v novinách nebo v televizi pře například zástupce Nejvyššího kontrolního úřadu se zástupcem kontrovaného ministerstva nebo jiného správného úřadu když vzduchem lítají prošustrované stamiliony ne-li miliardy z kapes nás všech.

No a jsme u etiky a vztahu občana k právu. Pokud nedokonalost práva dokáže zabránit rozsudku nad zcela »zjevným porušovatelem psaného práva« (prosím neplést si do všech důsledků Sbírku zákonů se spravedlností), pak »tvrdá aplikace« toho, že »můžeme činit vše co nám zákon nezakazuje« zajisté velmi těžko zlepší nízkou úroveň právního vědomí mnoha našich občanů, zejména v tom smyslu, že se velmi pomalu zlepšuje etika práva nepsaného (zvykového).


Čl. 3: Součástí ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod.

Hlava druhá - Moc zákonodárná: parlament - 200členná poslanecká sněmovna a 80členný senát

Hlava třetí - Moc výkonná: Prezident republiky, vláda (a jiné správní úřady zřízené zákonem a s působností stanovenou zákonem)

Hlava čtvrtá - Moc soudní: Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy

Hlava pátá - Nejvyšší kontrolní úřad

Hlava šestá - Česká národní banka

Hlava sedmá - Územní samospráva

ing. Petr Polák

vyvěšeno: 18.03.2004
poslední aktualizace: 27.11.2004
ID článku: 1157


Z časopisu Zeměměřič č. 03-11
[Server] RůznéZeměměřičský věstník [Pošta]