[Home Page]

Vzniká nový atlas Estonska, byť zatím jenom školní

Krátké meziválečné období existence samostatného Estonska nestačilo ke vzniku vlastní národní kartografie. Samozřejmě vznikaly nové topografické mapy docela slušné kvality, vojenská kartografie i zde měla zelenou, ale tématické mapy se objevovaly skutečně svátečně, První předzvěstí uceleného atlasového díla se stala Estonská encyklopedie vydávaná od dvacátých let 20. století. V ní byla řada tématických map vyznačujících se podobným layoutem. Za sovětské vlády, zejména od 50. let, se začalo s tvorbou různých tématických map a na pořad dne se dostala i národní atlasová tvorba. V bývalém SSSR bylo požadováno, aby každá svazová a autonomní republika, kraj, oblast atd. měla svůj atlas. Estonsko tímto způsobem přišlo ke svému prvnímu atlasu vydaném ve dvou jazykových mutacích: estonské a ruské. Šlo o relativně skromnou brožuru formátu A4 („naležato“), avšak vybavenou množstvím unikátních, zejména fyzicko-geografických map. Část ekonomicko-geografická a humánní už tak bohatá nebyla, byť tehdejší mapy ekonomiky už sotva naleznou současného protivníka pro velmi obtížný přístup k údajům. Tento atlas také tvořil součást školní výbavy žáků estonských škol.

Po roce 1991, kdy Estonsko obnovilo svoji plnou nezávislost, znovu vyvstala potřeba pořízení aktuálního atlasu státu, a zejména jeho školní verze. V průběhu necelých pěti let vznikl první školní atlas Estonska, rychlost jeho tvorby již výrazně urychlily moderní geoinformační technologie. „Eesti Atlas koolidele“ firmy Avita z Tallinnu spatřil světlo světa v roce 1996 a za ním stála technologie ArcInfo. Autoři se výrazně opírali o mapy přírodních složek geografického prostředí z předchozího „sovětského“ atlasu. Mnohé mapy nového atlasu tak principielně vznikly digitalizací map atlasu předchozího. Jen místy, třeba v geologických mapách, se podařilo vložit nové informace. Odlišností od staršího atlasu bylo i nové vedení hranice vůči Ruské federaci, které je reminiscencí na předválečnou sovětsko-estonskou hranicí dohodnutou na mírových rozhovorech v Tartu roku 1920 a pak upravenou na původní historickou po „dobrovolném“ připojení Estonska k SSSR v roce 1940 v neprospěch nové členské země svazu. Vzhledem k tomu, že nové Estonsko zůstalo v poválečných hranicích, které jsou uznány za mezinárodní, z daného území chybí údaje o mnoha tématikách a v mapách tak zůstala prázdná místa. Novinkou však byly mnohé ekonomicko-geografické mapy, mapy etnografické, demografické a environmentální.

Na kladné stránky tohoto atlasu nyní navazuje probíhající tvorba nového školního atlasu. Po formální stránce si zachová formát A4 (tentokrát již „nastojato“). Na rozevřenou dvojstranu se vejde mapa státu v měřítku 1:500 000, což je dvakrát větší měřítko než dříve. Také většina ostatních map jednotlivých tématických oddílů získá větší měřítko. Vzhledem k tomu, že v roce 2000 proběhlo v Estonsku sčítání obyvatel, naskýtá se možnost veřejného využití nebývalých podkladů. Vedle tradičního oddílu věnovaného přírodě (geologie, reliéf, klima, vody, půdy, biota, krajina), daleko širší bude část zaměřena na ekonomiku a obyvatelstvo, byť tvůrci atlasu (celkem jen tři!!!) si uvědomují, že nelze pokrýt veškerou problematiku. Plánovány jsou mapy medicínsko-geografické, behaviorální, ochrany přírody a krajiny, kulturně-geografické a také takové, které se týkají estonského národa jako celku a jeho etnických kořenů. Zvláštní částí tak budou pojednány národy ugro-finské (uralské) jazykové skupiny, dnes rozptýlené po mnoha státech Evropy a Asie. Knižního vydání atlasu připravovaného pod taktovkou dr. Raivo Aunapa z Tartuské univerzity s ujme některé z dvojice nyní nejúspěšnějších estonských kartografických nakladatelství: Regio nebo Eomap.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 30.03.2004
ID článku: 1180
další informace:www.eomap.ee
www.regio.ee

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 04-04
[Server]
Kartografie
Školství Zajímavosti
Ze zahraničí
[Pošta]