[Home Page]

Česká a slovenská astronomie ve filatelii (7. díl)

[Na začátek] [O jeden zpět] [O jeden dál] [Na konec]

Projekt Apollo - astronauté James Lovell, Eugen Cernan, William Anders

Apollo 8 - jedna z největších událostí 20. století. Start rakety SATURN V se uskutečnil 21. prosince 1968 ve 12 hodin 51 minut GMT. Po 66 hodinách letu 24. prosince poprvé člověk obletěl Měsíc (výška asi 112 km, rychlost 6 000 km/hod ). Spojení s řídícím centrem bylo při obletu Měsíce přerušeno na více než 20 minut. Po 10 obletech Měsíce přistáli astronauti 27. prosince 1968 v 15 hodin 51 minut GMT v Pacifiku asi 1 600 km jihozápadně od Havaje.

Astronauté J. Lovell jr., E. Cernan a astronom Luboš Kohoutek

Na známce je zachycena situace ze Štědrého dne roku 1968. Zatímco na Zemi se scházely rodiny k oslavě Vánoc, tři muži na palubě Apolla 8 prováděli různé vědecké úkoly a fotografovali Měsíc a Zemi. Při spojení astronautů se Zemí začal William Anders číst první verše z Bible "Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi...". Poté pokračoval v četbě James Lovell a nakonec velitel modulu Frank Borman (navštívil Prahu v květnu 1969).

Na palubě vesmírného modulu byli dva astronauté, jejichž předkové pocházeli z Česka a Slovenska. James A. Lovell, Jr. (*1928), jehož předci pocházeli z Plzeňska, letěl na Gemini 7 (prosinec 1965, společně s Frankem Bormanem), Gemini 12 (11. 11. 1966), Apollu 8 a Apollu 13 (11. 4. 1970). Třetí pokus o přistání na Měsíci měl dramatický průběh. Pro poruchu Apol-lo 13 obletělo Měsíc a úspěšně se vrátilo na Zem.

Astronaut William Alison Anders (*1933) - vlastním jménem Vilém Andrš - je potomkem evangelických exulantů. Exulanti odcházeli ze své vlasti po bitvě na Bílé hoře do oblasti Volyně a jižní Ukrajiny. Pro neutěšené hospodářské a náboženské podmínky se pak exulanti dále stěhovali do některých oblastí Ruska a dále do Kazachstánu, USA a Kanady. Rodina Andršova se odstěhovala do USA.

Astronom Luboš Kohoutek na návštěvě Space Centra

Dalším kosmonautem byl Eugen Andrew Cernan (*1934) po dědovi Slovák, po matce Čech, který letěl v Gemini 9A (3. 6. 1966), Apollu 10 (18. 5. 1969). Jako velitel Apolla 17 (12. 12. 1972) se zúčastnil poslední výpravy na Měsíc, kde stanul jako 11. pozemšťan. Astronauté Lovell i Cernan navštívili také několikrát Českou republiku.

Vladimír Remek(*1948)

Vladimír Remek letěl v roce 1978 jako první kosmonaut mimo občany SSSR a USA na komplexu Sojuz 28 - Saljut 5 společně s A. A. Gubarevem (*1931).

Luboš Kohoutek (*1935)

Luboš Kohoutek, český astronom působící trvale v zahraničí. Pozorování provádí nejčastěji na Evropské jižní observatoři ESO v Chile. Luboš Kohoutek objevil řadu planetek a komet z nichž nejznámější je kometa 1973 XII (č. 1850), která je po něm pojmenovaná Kohoutek (viz Zeměměřič č. 5/2002).


ESO - Evropská jižní observatoř (European Southern Observatory) v La Silla v Chile, je provozovaná konsorciem osmi evropských zemí (Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Švédsko a Švýcarsko). V roce 1975 zde byl instalován reflektor o průměru 3,6 m.

Kinetická plastika na Pražském hradě

Kinetická plastika má rozměry 450 x 180 x 75 mm. Její hlavní součástí je koule o průměru 75 cm, která spočívá na symbolickém segmentu své oběžné dráhy. Má vyznačeny dny, hodiny a minuty a údery gongu bijí čtvrt, půl a celou hodinu. V současnosti je však mimo provoz.

Karel Hujer (1902 - 1988)

Prof. RNDr. Karel Hujer, rodák ze Železného Brodu, byl astronomem a fyzikem, který působil na amerických universitách. V letošním roce vydala česká pošta korespondenční lístek s tímto vědcem.

České pamětní mince a medaile

Česká národní banka (ČNB) vydala podle vyhlášky č. 335/1999 Sb. dne 12. 1. 2000 dvě nové oběžné pamětní mince v hodnotě 10 Kč a 20 Kč s motivy změny letopočtu 1999/2000. Mince v počtu 10 miliónů pro každou hodnotu vyrobila Bižuterie Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.

Na minci o hodnotě 10 Kč, jejímž autorem je Ladislav Kozák, se na přední straně nachází fragment kotvového hodinového strojku (materiál: ocelové jádro galvanicky pokovené mědi, průměr 24,5 mm, síla 2,55 mm, váha 7,62 g).

Na minci o hodnotě 20 Kč, jejímž autorem je Vladimír Oppl, se na přední straně nachází fragment astrolábu (materiál: ocelové jádro galvanicky pokovené slitinou mědi a zinku, průměr 26 mm, síla 2,55 mm, váha 8,43 g).

První emise ze série medailí "Rok Rudolfa II.", z roku 1997 je věnována 450. výročí narození Tycha Brahe (na medaili je chybně napsáno Tycho de Brahe a zobrazen sextant a Tycho Brahe). Autorem medaile je K. Zeman. Leštěné medaile jsou provedeny v nejvyšší kvalitě ražby - proof. Náklad ražby je 2 000 ks stříbrných a 1 000 ks zlatých medailí.

První oblet Měsíce - Vánoce 1968
Vladimír Remek, A. A. Gubarev
Kohoutkova kometa
Observatoř v La Silla
Kinetická plastika na Pražském hradě
Pamětní medaile: Tycho Brahe, astronomický přístroj a supernova
České mince s astronomickými motivy
České mince s astronomickými motivy
České mince s astronomickými motivy
České mince s astronomickými motivy

(joh)

vyvěšeno: 06.04.2004
ID článku: 1213


Z časopisu Zeměměřič č. 03-03
[Server] Zajímavosti [Pošta]