[Home Page]

Geodézie a kartografie v literatuře

[Na začátek] [O jeden zpět] [O jeden dál] [Na konec]

V literatuře (ale i ve filmu) se často setkáváme se situacemi věnovanými zeměměřictví - o tom bude předposlední díl našeho seriálu. Pro poměrně velké množství známek bude uveden pouze omezený výběr a zpravidla bez komentáře.

Bible

Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřícím provazem v ruce. Zeptal jsem se: "Kam jdeš?" Odpověděl mi: "Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý." (Zacharijáš, 2. kapitola, verš 5. a 6.). Známka vyšla k 500. výročí vydání Gutenbergovy Bible.

J. A. Komenský
Labyrint světa a ráj srdce

"Mezi geodéty: My pak odtud do jiné síně jsme přišli, kdež mezi prsty, pídi, lokty, sáhy, váhy, míry, sochory, hevery, škřipce a podobné nádobí prodávali a plno bylo měřících a vážících. Někteří samu tu síň měřili, a každý téměř jinak naměřil; pak se nesnadnili a měřili znovu…"

Franz Kafka
Zámek

"Dopis od Klamma!" řekl K., zvedl hlavu a rychle ho vzal Barnabášovi z ruky. "Posviťte!" řekl pomocníkům, kteří se na něho mačkali zprava i zleva zvedali lucerny. Při čtení musel K. veliký arch poskládat, aby ho uchránil před větrem. "Panu zeměměřiči v hostinci U mostu! Zeměměřické práce, jež jste dosud provedl, kladně oceňuji. I výkony pomocníků jsou chvályhodné, správně je vedete k práci. Nepolevujte ve svém úsilí! Doveďte práci zdárně ke konci. Roztrpčilo by mě, kdyby měly být přerušeny. V ostatním buďte bez starosti, otázka mzdy bude co nevidět vyřešena. Neztrácím Vás z očí..."

Karel Čapek
Na břehu dnů

Ale nade vše, lepší než pohlednice a jízdní řády jsou mapy... Pravím, krásné jsou mapy a plné tajemných značek. Chtěl bys být všude; chtěl bys žít všemi životy na světě; chtěl bys vše znát a všude se zastavit, nasycen únavou a věděním. Ale nestačíš ani prožít mapu světa a přečíst všecka její znamení. Jen někdy na ní podstoupíš mlčenlivou cestu očima; i vidíš mnoho, tak jako poutník, který nemá cíle, ale neputuje nadarmo.

Karel May
Vinnetou

Henry se dnes nějak mimořádně zajímal o zeměměřictví, na všechno se vyptával, a já mu ochotně vysvětloval, jak se s tím kterým přístrojem zachází a jak se takové mapy a plány kreslí. Byl jsem opravdu puncovaný greenhorn, že jsem to hned neprokoukl. Když jsem se totiž nakonec dal strhnout k výkladu o souřadnicích o polární a diagonální metodě o perimetrickém a trigonometrickém vyměřování a tak dále... Teprv greenhorn, a už dostává válečné jméno! A ještě k tomu takové! Jo, když si nějakého greenhorna vyhlídne Sam Hawkens, tak určitě za něco stojí, jestli se nepletu. Shatterhand... nebo snad Old Shatterhand?

Ján Botto (1829 - 1881)
Jánošík

Ján Botto, nejmladší ze čtveřice nejvýznačnějších básníků slovenského romantismu (Samo Chalupka, Andrej Sládkovič, Janko Kráľ a Ján Botto), studoval zeměměřické inženýrství v letech 1847 - 1851 v Pešti. Jako geodet působil v letech 1851 - 1860 v Pohroní, Gemeru a Turci; v letech 1860 - 1870 v Banské Bystrici. Zapojil se do národně kulturních akcí. Byl zakládajícím členem Matice slovenské. Přes existenční potíže nepolevil v básnické činnosti a stal se jedním z nejvýznamnějších slovenských romantických básníků. Vrcholným dílem jeho básnické tvorby je "Smrt Janošíkova", která vyšla v roce 1862.

 …
Janík spoza stola ani hor nestáva
a tí dnu naň kypia ako divá riava:
"Nebojte sa, chlapci! Smelo sa doňho len!
Však nás je tu tisíc, a on je len jeden!"
...
No, baba, babečka zavreští, z prípecka:
"Podsypte mu hrachu, budete bez strachu!"
…
vymeňže si, vymeň ten svoj život mladý!
"Vymeniť? - a načo? Vy psohlavci vzteklí!
Nie! - teraz ma zjedzte, keď ste ma upiekli!"

Jules Verne
Dobrodružství tří Rusů a tří Angličanů

Kniha je inspirována stupňovým měřením v Peru. "Užívali šesti měřítek, jejichž délka byla předem určena naprosto přesně. Byla srovnána se starým francouzským sáhem (toise), jehož se všeobecně užívalo v zeměměřictví.

Měřítka byla dlouhá dva sáhy, široká šest čárek, silná jednu čárku. Byla zhotovena z platiny, kovu za obyčejných poměrů na vzduchu se neměnícím a úplně neokysličitelného ani v mrazu ani v horku. Ale měnivým vlivem teploty se měřítka prodlužovala nebo zkracovala, a s tím bylo nutno počítat..."

Cesta kolem světa za osmdesát dní

V této knize Julese Verna je popsána problematika změny data při přechodu datové hranice.

Phileas Fogg vykonal cestu kolem světa za osmdesát dní! Phileas Fogg vyhrál sázku o dvacet tisíc liber! A nyní - jak se mohl člověk tak přesný, tak svědomitý zmýlit v datu? Jak se mohl domnívat, že je sobota, 21. prosince večer, když v Londýně vystupoval z vlaku, zatímco byl teprve pátek, 20. prosince, pouhých sedmdesát devět dní od jeho odjezdu?

...Phileas Fogg - aniž to tušil - získal proti svému cestovnímu plánu jeden den k dobru - a to jedině proto, že podnikl cestu kolem světa východním směrem; naopak by byl tento den ztratil, kdyby jel opačným směrem, totiž na západ.

Při cestě na východ jel vlastně Phileas Fogg Slunci naproti, a tudíž se mu dny zkracovaly o tolikrát čtyři minuty, kolik poledníků tímto směrem překročil.

Bertold Brecht
Život Galileiho

Ve své hře z roku 1939 ztvárnil německý spisovatel Bertold Brecht astronomův příběh. Nad známkou je text: "Vítězství rozumu může být vítězstvím rozumných".

K. V. Rais
Pantáta Bezoušek

Pantáta honem vyhrabal své cibulky a odpověděl: "No, bude hnedle dvanáct". "Ještě za pět minut," vytáhnuv hodinky z koženého sáčku, přidal i berní. "I nepovídají, že za dvě minuty musí na hradbách bouchnout," odporoval rada. "Ba nebouchnou". "Nehádejme se napřed!" Domy Václavského náměstí stály v ospalém klidu. Obloha byla popelavě modrá, slunce se chvělo jako velký, čepýřnatý květ a vzduchem se plížily vleklé vlny čoudu; věže, vystíněné krabatiny střech i letenské pozadí byly již opět za šedomodrou oponou. Vtom se z kterési věže rozhlaholil zvonek a z dáli zaduněla temná rána. "No tak - mám pravdu?" chechtal se rada, ukazuje svoje malé, zploštělé zlaté hodinky s perleťovým šedým ciferníkem. "Podruhé se nepřu!"

J. Á. Komenský J. Gutenberg K. Čapek F. Kafka K. May J. Botto B. Brecht J. Gutenberg K. V. Rais J. Verne

(joh)

vyvěšeno: 08.04.2004
poslední aktualizace: 13.04.2004
ID článku: 1248


Z časopisu Zeměměřič č. 04-03
[Server] Zajímavosti [Pošta]