[Home Page]

Mapa Evropy v Křovákově zobrazení!

Mapa Evropy Představovat českým geodetům a kartografům Křovákovo zobrazení by bylo nošením dříví do lesa. Každý přece ví, že se jedná o dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze a jeho parametry navrhl ing. Josef Křovák okolo roku 1920 tak, aby minimalizoval délkové zkreslení na území tehdejšího Československa. Určitě netušil, že by toto zobrazení mohlo být využilo i pro mapy jiných států nebo dokonce pro mapu celé Evropy. Tuto myšlenku dosud odmítali také současní přední čeští kartografové. Podle nich by délkové zkreslení dosahovalo ohromných rozměrů, Křovákovo zobrazení není pro mapu Evropy vůbec určeno a kromě toho je zde k dispozici celá řada mnohem výhodnějších zobrazení. Ovšem šedivá je teorie a zelený je strom života. Nedávno ve firmě GEPRO vznikla praktická aplikace, které nestačí zobrazovat mapy Čech, Moravy a Slovenska, ale potřebuje rozšířit zájmové území na sousední státy a výhledově i na celou Evropu.

Zmíněnou aplikací je systém na sledování motorových vozidel, který může být základem pro elektronickou knihu jízd (viz Zeměměřič 8-9/2003) nebo pro systémy dohledávání odcizených vozidel. Lze očekávat, že většina jízd uživatelů se odehraje v tuzemsku, ale přesto systém musí být schopen zobrazit i pohyb vozidel v zahraničí. Velmi aktuální je to například při dohledávání odcizených vozidel, která obvykle rychle zamíří přes hranice a operátoři řídícího střediska potřebují lokalizovat tato vozidla v mapě bez ohledu na to, na území kterého státu se nachází.

Mapa Evropy Pro všechny mapové podklady je tedy velmi žádoucí použít jedno celoevropské zobrazení, aby nedocházelo k nespojitostem při přechodu mezi jednotlivými mapami. Protože většina podkladů je originálně v souřadnicovém systému JTSK, který využívá Křovákovo zobrazení, (automapa ČR, SR, orientační plány měst, případně ortofotomapy a jiné), nabízela se otázka, zda by bylo možné nakreslit v tomto zobrazení celou Evropu. Výsledek je překvapivě velmi dobře použitelný, protože Křovákovo zobrazení jako každé jiné konformní zobrazení zachovává tvar území, což je pro uživatele velkým přínosem. Deformace délek a ploch již tolik významná není (a navíc ji lze lehce korigovat změnou měřítka na obrazovce), protože zobrazená mapa neslouží ke kartometrickým účelům. Ujetá vzdálenost se mnohem přesněji určuje pomocí tachometru a GPS.

Závěrem je příjemné konstatovat, že matematická kartografie ve spojení s prostředky výpočetní techniky přináší zcela nové pojetí a praktické uplatnění.

Ukázková data poskytla Geodézie ČS, a.s.

Petr Doubrava,
Michal Votoček

vyvěšeno: 13.04.2004
ID článku: 1265


Z časopisu Zeměměřič č. 03-10
[Server] Software [Pošta]