[Home Page]

Poznámky k problematice srovnávacího sestavení

Na elektronickou výzvu časopisu Zeměměřič bych k článkům v č. 1+2/2004 a 3/2004 o problematice srovnávacích sestavení a působnosti veřejné správy tyto poznámky rád dodal:

Poznámky k problematice srovnávacího sestavení

1.

Ustanovení §§ 3, 4 a 6 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ustanovení § 22 katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. a § 13 vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z KN ČR, jsou natolik určitá a srozumitelná, že vést o nich diskusi nebo případně chtít k nim výklad, například v souladu s § 3 odst. 2 zákona o zeměměřictví, je naprosto zbytečné. Citovaná a související ustanovení jsou závazná pro každého bez ohledu zda působí jako soukromý zeměměřič, nebo je zaměstnancem KÚ, ZKI nebo ČÚZK a stačí jen trochu pozorně číst.

2.

Zmocní-li jakákoliv právnická nebo fyzická osoba odbornou soukromou firmu získáním údajů o vlastnictví z katastrálního operátu a operátu předchozích pozemkových evidencí, není to obecně nezákonné, získané informace jsou však veřejně nepoužitelné a mohou sloužit výhradně jen vnitřní potřebě vlastníka nebo jiného oprávněného. To platí obecně, tedy i při nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb. a předpisů souvisejících s činností například Pozemkových úřadů Ministerstva zemědělství, Pozemkového fondu ČR apod.

3.

Neexistuje obecně závazný právní předpis, který by zakazoval usnadnit činnost pracovníkům KÚ při vyhotovení srovnávacího sestavení například tím, že soukromá firma zastupující vlastníka nebo jiného oprávněného zpřesní jeho písemný požadavek na vyhotovení srovnávacího sestavení dokladem o "objektivní a co možná nejpřesnější transformaci" obrazů hranic parcel katastrální mapy a hranic parcel mapy předchozí pozemkové evidence. Cílem postupu je zabránit vzniku "domnělých parcel" z důvodu nedbale ztotožněných obrazů hranic stejných pozemků na obou mapových dílech. Je však výhradně na uvážení pracovníků KÚ, zda a jak takového usnadnění použijí, neboť odpovědnost přísluší právě jen KÚ a nikoliv soukromým osobám. Působí zde jen tzv. "lidský faktor".

Poznámky k působnosti veřejné správy

1.

Podrobněji upravuje vztah státu a osob Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Z těchto nejvyšších ústavních předpisů také mimo jiné vyplývá, že pokud výsledky zeměměřické činnosti konkrétní soukromé osoby nejsou v rozporu se zákonem o zeměměřictví, katastrálním zákonem, prováděcími vyhláškami a nařízením vlády, jsou bezvadné a na soukromé zeměměřiče nelze uplatňovat povinnosti z vnitřních předpisů resortu ČÚZK, ledaže by vzájemné vztahy upravovala smlouva nebo dohoda podle občanského nebo obchodního zákoníku, v níž by příslušný úřad (nebo jím určená osoba, například projektant pozemkových úprav) byl objednatelem díla a zeměměřická firma zhotovitelem díla.

2.

Z Ústavy a Listiny také vyplývá, že výklad obsahu ustanovení nebo pojmů obecně závazných právních předpisu je v působnosti výhradně k tomu zákonem určenému soudu, a to jen ve sporu zda byl nebo nebyl porušen zákon nebo obecně platný prováděcí podzákonný předpis. Výjimku z předchozí věty tvoří zákonná zmocnění konkrétních ministerstev a úřadů k výkladu konkrétního ustanovení konkrétního zákona. Žádat proto neodůvodněně o výklad jakýkoliv státní orgán nebo samosprávný úřad je zlozvykem a neznalostí a případně poskytnutý "výklad" je pro výkon práv (a povinností) vůči komukoliv nepoužitelný.

3.

Příkladem ze současnosti je žádost nejmenované firmy o výklad pojmů "nahlížení" nebo "opis, výpis a náčrt" ve smyslu § 21 katastrálního zákona. Odpověď ČÚZK této firmě je zcela zbytečně vyvěšena ve veřejnosti nepřístupných místnostech některých KÚ, a to prostorech přístupných jen zeměměřičům oprávněným ze zákona o zeměměřictví. Zbytečně proto, že dotazovaná ustanovení katastrálního zákona o veřejnosti katastru neupravují součinnost zeměměřičů a KÚ - podrobněji viz § 65 vyhlášky č. 190/1996 Sb. v platném znění. Jsou-li citované zákonné činnosti a pojmy o veřejnosti katastru (ale nikoliv neveřejných dokumentačních fondů) neurčité, není zatím jiná možnost, než význam uvedených činností a pojmů v nejbližší novele katastrálního zákona upravit tak, jako je tomu například v přechodných ustanoveních v § 27 písm. a) až l). Technický pokrok někdy předbíhá zákonné úpravy, a tak zda v budoucnu bude možno nahlížet do katastru nebo pořizovat opisy údajů katastru prostřednictvím technických prostředků (shora uvedený dotaz zněl na použití digitálního fotoaparátu), bude na rozhodnutí zákonodárce na základě schváleného návrhu předkladatele zákona.

4.

Jiným nedávno veřejně publikovaným a velmi neblahým příkladem "vykládání zákona" je postup konkrétních úředníků Ministerstva financí, kteří odkazovali zmatené žadatele o "výklad uplatnění novely zákona o DPH" na dvě vybrané soukromé firmy, které "údajně jsou odborně na výši". Tento postup naplňuje všechny znaky vytváření korupčního prostředí (klientelismus) na nejvyšší úrovni. Pochybení veřejně jmenovaných úředníků ministerstva sice bylo potvrzeno, ale jinak na "provinilce" platí v tomto státě dvojí metr, a tak se vysocí ministerští úředníci ukázali být pro státní správu odborně nepostradatelní a tedy momentálně nepostižitelní. Smutným faktem je, že odborná způsobilost vysokých státních úředníků (nebo v blízkém budoucnu úředníků EU) bývá zatím testována způsobem navýsost jen politickým, a obvykle po volbách, ve kterých nevyhrají strany předchozí vládnoucí koalice.

Ing. Petr Polák,
předseda ČSGK

vyvěšeno: 13.04.2004
poslední aktualizace: 14.04.2004
ID článku: 1281


Z časopisu Zeměměřič č. 04-04
[Server]
Katastr nemovitostí
Geodézie Různé
Vševědna
[Pošta]