[Home Page]

Ještě k problematice „Na stejné události existují odlišné pohledy“

V časopisu Zeměměřič č. 10/2004, str. 8-12 (http://www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1440), byl publikován příspěvek s názvem „Na stejné události existují odlišné pohledy“. Proti takovému tvrzení nikdo nemá žádné námitky, naopak takové činění může být velmi přínosné. Jen ty různé „pohledy“ nesmí být založeny na informacích odporujících skutečnosti či jen osobních dojmech tuto skutečnost zkreslujících. To se pak nejedná o normální a tak potřebnou polemiku, ale o zavádějící či dokonce tendenční navíc zpolitizovanou deformaci, v horším případě z různých důvodů skutečnosti zastírající. Na taková zveřejnění je pak nutné upozornit, aby nedocházelo k mystifikaci veřejnosti. V daném případě je proto nutné, i když bez nároků na úplnost, upozornit na klíčové nepřesnosti v obsahu uvedeného příspěvku.

1. Zmiňovaný státní výzkumný úkol (Výstavba AISGK) byl u státních institucí (místopředseda vlády, ministerstvo hospodářství, ministerstvo financí, ČS banka) obhájen jen jako výzkumný a vývojový (VaV) projekt technické a technologické přípravy obnovy katastru nemovitostí (KN) v ČSR v kontextu s ostatními hlavními zeměměřickými činnostmi (např. uplatnění GPS při převodu bodových polí do referenčního rámce EUREF, přechodu topografických informací do digitální formy apod.). Tehdy byl projekt ještě alespoň částečně koordinován s obdobnými záměry zeměměřických aktivit na Slovensku, u ministerstva obrany i hl.m. Prahy. Ve své dokumentaci projekt deklaroval snahu přispět k celostátnímu procesu přechodu na právní stát v podmínkách Evropy s výrazným uplatněním do té doby embargované techniky personálních počítačů (PC). Projekt i dokumentace jeho postupných výsledků bylo třeba alespoň přečíst. Pro někoho byly snahy VÚGTK asi opravdu těžko uvěřitelné. Mnozí možná dosud nepochopili, že by VaV mohl a měl připravovat inovaci oboru v dostatečném předstihu a ne řešit jen problémy dané současností, vyvolané pouze aktuální poptávkou pracovišť provozní praxe.

2. Výraznou nepřesností v příspěvku je tvrzení, že pořízení fotogrammetrického analytického vyhodnocovacího stroje ve VÚGTK bylo tendencí socialistického pojetí racionalizace, kterou autor příspěvku nechtěl poznat. Pořízení a instalace tohoto systému byla vyvolána snahou rehabilitovat a vzkřísit fotogrammetrickou metodu v ČSR po dlouhém období utajování leteckých snímků a neoperativnosti snímkování. Pokusit se ukázat uplatnění metody zejména pro tvorbu a vedení velkoměřítkových map včetně ortofotomap. Demonstrovat tuto techniku jako konečně solidní profesionální bázi pro uplatňování do té doby zakazovaných metod dálkového průzkumu Země (DPZ), nevyjímaje jejich využívání v procesu zpracování a vedení digitálních topografických informací. Pravdou je jen to, že se záměr nepodařilo realizovat. To především proto, že realizaci záměru zástupci resortu na průběžných oponenturách nepovolili. Význam fotogrammetrické metody např. pro účely KN negovali poukazem na některé dosavadní negativní výsledky v uvedené oblasti a řešení problematiky topografických informací i s uplatněním metod DPZ postupně dislokovali do Zeměměřického ústavu. Systém byl převeden do provozní organizace, protože se pro něj u VÚGTK převážně z výše uvedených důvodů nenašlo uplatnění. Jak se ukázalo a ukazuje, doba pro podobné experimenty nebude oproti očekávaným předpokladům ještě dlouho příznivá. Systém však neznamenal pro VÚGTK „ekonomický kolaps“ a neohrožoval jeho ekonomickou stabilitu. Úroveň hodnot odpisů, působících tehdy v oblasti investičních prostředků, měla zanedbatelný dopad do oblasti klíčových prostředků neinvestičních. A řešení nedostatku těchto prostředků, jakož i řešení tehdejší neutěšené ekonomické situace VÚGTK včetně působení tehdejšího vedení i zaměstnanců ústavu bylo na rozdíl od příspěvku objektivně a dostatečně vysvětleno v [1].

3. Projekt „nového informačního systému KN“ byl k řešení zadán po výběrovém řízení, které se pro své nedostatky několikrát opakovalo. Do prvního výběrového řízení se VÚGTK na rozdíl od tvrzení v příspěvku přihlásil. Protože však výběrová komise jeho řešením „nebyla nakloněna“, v dalších opakovaných výběrových řízeních již absentoval. Zásadní nepřesností příspěvku je však tvrzení, že VÚGTK usiloval „o větší, ne-li výhradní podíl na řešení“ připravovaného projektu. VÚGTK o podíl na jeho řešení usiloval jen proto, aby se pokusil alespoň částečně eliminovat neefektivní vynaložení téměř miliardy korun na aktivity, které se problematikou KN nikdy profesionálně nezabývaly a v tak specifické oblasti bez přímé kooperace s profesionály oboru neskýtaly naději na dosažení požadované užitné hodnoty výsledků ve stanoveném čase. Navíc hrozilo nebezpečí, že pro skutečné naplnění cílů projektu bude i po stanoveném termínu jeho splnění vytvářen tlak na čerpání dalších finančních prostředků [2]. Konečně skutečnost tyto tehdejší obavy z valné části potvrdila.

4. Závěrem snad už jen vysvětlení příspěvkem vágně konstatované „tajemnosti“ spojené se záměnou ředitele VÚGTK v roce 1998. Bývalý ředitel v uvedeném roce požádal o odchod do penze, když VÚGTK obdržel od zřizovatele požadavek, aby VaV připravoval akci tvorby tzv. katastrální mapy – digitální (KM-D) cestou kartometrické digitalizace sáhových map 1:2880 s výstupem ve formě digitalizovaných obrázků ostrovních map v soustavách Gusterberg a sv. Štěpán spolu s obnovením souboru popisných informací KN na základě těchto KM-D. Nikterak netajil svůj nesouhlas s takovou akcí [3] a odchod do penze mu byl povolen. Nikterak také netajil, že bral a bere osobní zodpovědnost za dosažené VaV výsledky, kterých v 90. letech minulého století VÚGTK dosáhl a v ekonomické oblasti za to, že za jeho působení dokázal VÚGTK zvýšit objem realizovaných výkonů z cca 4 mil. Kč (1990) na 35 mil. Kč (1996) s dosaženým celkovým hospodářským výsledkem v hodnotě přes 2,5 mil. Kč (v podmínkách hospodaření ústavu formou příspěvkové organizace!).

Literatura:
[1] Roule, M.: VÚGTK v první polovině 90. let minulého století překonal snad největší krizi své existence, Zeměměřič, 11, 2004, č. 8+9, lit. 2
[2] Kolektiv vedoucích pracovníků VÚGTK: Výroční zpráva VÚGTK za rok 1997, VÚGTK, Zdiby, 1998, str. 71
[3] Roule, M.: Je KM-D to nejlepší pro vývoj našeho KN a pro naše i budoucí geometry? Zeměměřič, 10, 2003, č. 5, str. 15-17, lit. 1

Ing. Roule, Praha

vyvěšeno: 11.10.2004
ID článku: 1461
další informace:www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1440
www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1439


Z časopisu Zeměměřič č. 04-11
[Server]
Resort ČÚZK
Různé Historie
[Pošta]