[Home Page]

Seminář IGU: Mapování změn využití krajiny (land use)

Program rozvržený do několika sekcí a doprovodných akcí otevřel doc. Ivan Bičík, prezident České geografické společnosti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ve svých slovech zdůraznil význam studia změn využití krajiny jak pro poznání minulosti země, tak zejména k odhadnutí trendů, kam se problematika může vyvíjet a které síly se ve vývoji uplatní. Veškeré studie, které se v oblasti studia a hodnocení využití krajiny a jeho změn provádějí, není možné realizovat bez moderních geoinformačních technologií. Rovněž pro potřeby tvorby prostorové dokumentace jsou vyvíjeny specializované kartografické postupy.

V navazujícím přehledu poskytli zástupci zastoupených zemí přehled o předchozích aktivitách na národním poli a v pozdějších příspěvcích informovali o vlastní vědecké práci.

Česká republika se může pochlubit dlouholetým výzkumem změn využití krajiny. Jak známo, pro území českých zemí jsou k dispozici unikátní kartografické podklady v různých měřítcích již od 18. století (a pro některé regiony i starší). Ty po náležité interpretaci umožňují sestavení chronologických řad map využití krajiny prakticky pro celé státní území v mapách až velmi vysokého kvantitativního i kvalitativního rozlišení, jsou-li založeny na datech stabilního katastru a podobných pozdějších akcí či podrobných topografických měření. Vzhledem k tomu, že k dispozici jsou i statistické údaje o struktuře využití ploch pro jednotlivá katastrální území a rovněž data o obyvatelstvu a ekonomice, lze u nás realizovat velmi zajímavé studie. Dr. L. Jeleček z UK Praha demonstroval chronologii nástupu jednotlivých hnacích sil (driving forces) změn využití krajiny (land use) v průběhu posledních více než 200 let.

Dr. F. Krausmann z Vídně prezentoval rakouský sociálně ekologický přístup ke studiu změn land use. Předpokládá se, že krajina reprezentuje spojené sociálně ekonomické a přírodní systémy a veškeré změny jsou výsledkem sociálně ekonomického metabolismu. Ten se pak odráží ve změnách využití krajiny. Výzkum je postaven na změřených, resp. odhadovaných materiálových a energetických vstupech do krajiny ze strany člověka v rámci jeho jednotlivých aktivit a sledovaných výstupech (odebírané množství lesní, zemědělské aj. produkce). Z nich jsou vytvářeny chronologické řady a dávány do souvislosti s vývojem zastoupení jednotlivých forem využívání v daném území. Studie jsou prováděny na lokální, regionální i národní úrovni. Není bez zajímavosti, že rozloha lesa je v Rakousku dlouhodobě stabilní, orné půdy ubývá v členitější terénu ve prospěch travnatých ploch. V rovinatém terénu je naopak orná půda nejstabilnějším elementem. Radikální změny všude prodělávají plochy jiného určení, zejména díky rychle rostoucí zástavbě. Nutno podotknout, že Rakousko projekty v této styčné přírodní, ekonomické, technické a sociální oblasti štědře podporuje.

Dr. M. Gabrovec ze Slovinska informoval vývoji studia LUCC v jeho zemi od 50. let 20. století, kdy šlo zejména o poznání zemědělských aspektů problematiky. Slovinské Ministerstvo kultury nechalo naskenovat všechny indikační skice katastru (Františkova) a byla vyvinuta efektivní digitální technologie pro georeferencování rastrových dat. Upravená data jsou nyní k dispozici pro rozmanité studijní účely ve formátu shapefile. Kromě toho jsou v současnosti k dispozici statistická data pro jednotlivé katastry (kolem 2700) pro čtyři srovnatelná období počínaje první polovinou 19. století. Mezi úspěšné aplikace takto získaných geodat patří studie spojené s nasazením erozních modelů na přírodní a historická katastrální data o land use.

Dr. P. Hurbánek z Univerzity Komenského v Bratislavě informoval o stavu výzkumu na Slovensku. Při studiu a mapování land use se vyvinuly tři základní přístupy: 1. agro-rurální (Komenského univerzita) pracující zejména v lokálním (mapy a studie v měřítku 1:5000 až 1:50 000 vycházející z podrobného mapování a statistiky na katastrální úrovni) a národním měřítku (1:500 000 až 1:1 mil. – jde o typologii např. zemědělského využívání krajiny). 2. CORINE (Geografický ústav SAV) založený na stejnojmenné metodice mezinárodního programu mapování předem definovaných kategorií land use (v měřítcích 1:500 000 a 1:1 mil.), a 3. druhotná struktura krajiny (vyvinuto na Ústavu krajinné ekologie SAV) – je studována především na lokální úrovni v měřítku 1:10 000 (I 1:5000 a 1:50 000) v rámci vybraných mikroregionů na bázi podrobného mapování a využití leteckých snímků.

Dr. A. Majchrowska z Univerzity v Lodži představila časový přehled mapování land use v Polsku. Naši severní sousedé jsou v tomto ohledu ve zcela odlišné situaci než ostatní země bývalého rakousko-uherského soustátí s výjimkou bývalé Haliče. Vzhledem k rozdělení Polska do tří politicky a ekonomicky zcela odlišných zemí vznikla i zcela odlišná kartografická dokumentace pro každou část. Teprve v roce 1916 sestavil Eugeniusz Romer mapu land use pro území bývalého feudálního Polska (před rozdělením) v milionovém měřítku. První skutečná mapa využití ploch vznikla až v roce 1931 a v měřítku 1:75 000 zachycovala polské i slovenské Tatry. První novodobá mapa land use Polska v měřítku 1:1 mil. vznikla až v roce 1957 pílí prof. F. Uhorczaka z Univerzity v Lublinu na základě mapovacích prací v měřítku 1:400 000. Další, již na bázi družicových snímků Landsat a Saljut 6 je datována k roku 1972. V roce 1980 bylo opět zmapováno celé Polsko v měřítku 1:500 000 v 11 kategoriích land use. Produktem mapování CORINE (44 tříd v měřítku 1:100 000) je mj. mapa využití krajiny Polska v Národním atlase Polska vydaném v roce 1997. Od roku 1997 postupně vycházejí mapy využití ploch v měřítku 1:200 000 jednotlivých polských vojvodství na bázi interpretace družicových snímků družic Landsat a IRS. Poslední akcí bylo mapování CORINE 2000, jehož výsledky ( v měřítku 1:100 000) vyšly v roce 2004 tiskem.

V tématických sekcích pak byly prezentovány dílčí poznatky z konkrétních studií, realizovaných jak na národní, tak na lokální či regionální úrovni v jednotlivých zmíněných zemích. Všechny využívají technologii GIS, neboť již jde vždy v hodnotící multitemporální a multiparametrické studie dávající změny land use do souvislostí s přírodním prostředím jako celkem či jeho jednotlivými komponenty, či charakteristikami obyvatelstva hospodářství. Byla rovněž demonstrována celá řada postupů hodnocení a klasifikace identifikovaných změn. Pro nás je jistě zajímavý údaj, že v ČR je v současné době přibližně 300 000 hektarů již více než 4 roky ladem ležících ploch. Diskuse kolem této problematiky pojmenovala řadu nejen přírodních, sociálních, ekonomických, ale i politických faktorů vzniklé situace.

Součástí semináře byla exkurze po podpálavském regionu (nebývale pokrytém v tomto ročním období sněhem) a městu Mikulově.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 07.03.2005
ID článku: 1611

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 05-01+02
[Server]
Katastr nemovitostí
Kartografie Pozemkové úpravy
Historie Ze zahraničí
[Pošta]