[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 6.), Středočeský kraj - část II.

Město Mšeno, Cinibulkova ulice 197, Augustin Heřman (1621 - asi 1686)

Na místě dnešní hasičské zbrojnice v Cinibulkově ulici ve Mšeně u Mělníka stával kostel sv. Jana, jehož posledním protestantským farářem byl Abraham Heřman. Nejasnosti panují jak ohledně roku a místa narození jeho syna (pamětní deska udává, že se narodil ve Mšeně v roce 1621), tak i roku jejich odchodu z Čech. Odešli pravděpodobně v roce 1627 po bitvě na Bílé hoře do Polska a odtud do Holandska. Z Holandska se Augustin Heřman - zeměměřič a kartograf - dostal do Nového Amsterodamu (dnešního New Yorku).

V roce 1644 vytvořil jednu z prvních map Marylandu a Virginie. Mapa byla vyhotovena v roce 1670 pro lorda Baltimora a její vypracování trvalo 10 let. Za odměnu dostal obrovské pozemky, které nazval Bohemia Manor (České panství) a Three Bohemian Sisters.

Na místě kostela se postupně nacházela obilní sýpka, chmelová váha, tělocvična a dnes hasičská zbrojnice, na níž je patrný náhrobní kámen. Na sousedním domě čp. 197 je pamětní deska. Na ní je ťplastickýŤ obraz Augustina Heřmana a text:

Rodné místo AUGUSTINA HEŘMANA (1621),

který nesmazatelně zapsal se do ranných

dějin čtyř států. NEW YORKU, MARYLANDU,

DELAWARE a VIRGINIE - Otec jeho ABRAHAM - byl poslední farář pod obojí při kostele

sv. JANA ve MŠENĚ

K uctění památky velkého rodáka věnoval ťROMANOVŤ 1935

Pozn.: Romanov je název spolku podle kaple sv. Romana.

Mělník, Radnice - lokte

Loket, jedna z nejstarších délkových měr, se vyskytuje ve velmi rozmanitých obměnách. Loket byl rozšířenou délkovou jednotkou prakticky ve všech evropských zemích a je příkladem toho, jak se jednotka téhož jména lišila svou hodnotou regionálně i časově. Loket je dokladem nejednotnosti odvození délkové jednotky z rozměrů lidského těla. Příkladem mohou být dva lokte, které byly umístěny na radnici na Náměstí Míru v Mělníku s udělením privilegia pořádat trhy. Dvě železné délkové míry jsou zazděny vpravo od hlavního portálu. Český loket je prostší, starší a kratší (59,14 cm). Loket vídeňský je ozdobnější a delší - 77,66 cm. Jeho kruhovité zakončení v horním oválu nese nápis Rakavski 1765, což je rok, kdy se stal závazným. Na vídeňském lokti jsou rysky ve vzdálenosti 2,5; 5,0; 10,0; 19,5; 26,2; 39,0 a 52,0 cm.

Chržín u Velvar, Antonín Strnad (1746 - 1799)

Na (horním) hřbitově farního kostela sv. Klimenta v Chržíně (zem. šířka 50°17’42’’ zem. délka 14°16’06’’) je hrob profesora české Univerzity Karlovy v Praze, třetího ředitele pražské hvězdárny a vynikajícího meteorologa PhDr. Antonína Strnada, který zemřel v září 1799 na zámku v Sazené.

Antonín Strnad se narodil v rodině zámožného měšťana a obchodníka v Náchodě. Studoval na filosofické fakultě UK matematiku. Byl horlivým a vynikajícím žákem a stoupencem pokrokových názorů v astronomii.

Jeho jméno je neodmyslitelně spojeno se zásluhou o znovuzřízení orloje na Staroměstské radnici v Praze. Strnad pochopil, jakou historickou cenu má a rozhodl se pro jeho záchranu. Získal dotaci na jeho opravu, kterou provedl hodinář Šimon Landsperger v letech 1787 - 1791 za Strnadova dozoru.

Antonín Strnad byl členem různých evropských vědeckých společností a byl všeobecně vážen nejen za své odborné znalosti, ale také za to, že se beze strachu hlásil k české národnosti v době, kdy se takto choval jen málokdo.

Astronomové Josef Stepling, Antonín Strnad a Jan Tesánek (rodák z Brandýsa nad Labem, byl žákem Steplinga, zabýval se teorií kuželoseček, chordálami, integrálním počtem a zvláště vynikl jako komentátor Newtonův) ovlivnili vznik Královské české společnosti nauk, předchůdce dnešní Akademie věd České republiky (Strnad byl jejím předsedou 1787 až počátek roku 1788). Od roku 1775 začal v Klementinu provádět systematická meteorologická měření.

V roce 1799 Antonín Strnad těžce onemocněl. Kníže Ferdinand Kinský jej pozval na svůj zámek v Sazené, aby se na venkově lépe zotavil. Nemoc však byla vážná a tak zde Antonín Strnad zemřel 23. září 1799 ve věku pouhých 53 let. Je pochován při východní zdi kostela sv. Klimenta v Chržíně.

Kdysi zdobil hrob pomníček s nápisem, který během času tak zašel, že byl uložen v kralupském muzeu. Na jeho místě byla odhalena pamětní deska, protože sbírka na nový hrob skončila nezdarem.

Pamětní deska obsahuje krásná slova z původního náhrobního kamene. Některá vyhlazená písmena však mohou učinit obsah desky hůře čitelným, jak se tom přesvědčil autor tohoto příspěvku.

ODLEHČENÍ V NEMOCI HLEDAJE

VĚČNÉ ODPOČINUTÍ

NALEZL TUTO 23. ZÁŘÍ 1799

PAN ANTONÍN STRNAD

KRÁLOVSKÝ HVĚZDÁŘ A UČITEL

NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH PRAŽSKÝCH,

ROZLIČNÝCH UČENÝCH SPOLEČENSTVÍ OUD,

HORLIVÝ KŘESŤAN, LASKAVÝ MANŽEL,

OTEC PEČLIVÝ A PRAVÝ VLASTENEC,

NAROZENÝ V NÁCHODĚ 14. SRPNA 1746.

NA DŮKAZ LÁSKY POSTAVIT DALA MANŽELKA.

TE CAPIUNT LAETO VENIENTEM SIDERA VOLTU

AST, QUAE TE GENUIT, PATRIA TERRA DOLET.

POŘÍDILA SPOLEČNOST KRAJINSKÉHO MUSEA V KRALUPECH NAD VLTAVOU

V NÁHRADU ZA SEŠLÝ POMNÍK

V KVĚTNU 1935.

LAD. ČERVENKA

Latinský text by se dal přeložit takto: ťHvězdy Tě přicházejícího přivítají s radostnou tváří, ale vlast, která Tě rodila, truchlí.Ť

Do Chržína je dobrý příjezd z dálnice D8 z Nové Vsi směrem na obec Sazená. Od pomníku na návsi vede ke kostelu nahoru cesta pro pěší. Hrob a deska se nacházejí na levé straně kostela. Ke hřbitovu lze dojet i autem, avšak z druhé strany.

Roztoky u Prahy, Jan Felkl (1817 - 1887)

V Roztokách u Prahy působila firma na výrobu glóbů Jan Felkl a syn - Továrna učebních pomůcek, Roztoky nad Vltavou. Firma se nacházela v Riegrově ulici. Výroba glóbů byla zastavena v roce 1950 a v roce 1952 firma zanikla. Její objekt byl stržen v roce 1970.

Po Felklově firmě v Roztokách nezůstalo nic a tak můžeme navštívit jeho hrob, který se nachází na hřbitově u kostela sv. Klimenta na Levém Hradci. Rodinná hrobka se nachází v levém rohu hřbitova od vchodu ke kostelu. Na náhrobním kameni je uvedeno jeho jméno a letopočty narození (20. 5. 1817) a úmrtí (7. 10. 1878). Je zde pochován také jeho bratr Ferdinand Felkl (4. 6. 1846 - 30. 9. 1925), který vedl firmu po smrti Zikmunda Felkla, syna Jana Felkla. O firmě na výrobu glóbů byla již zmínka ve druhém dílu seriálu o Moravskoslezském kraji (viz Zeměměřič č. 10/2004).

Skryje, Joachim Barrande (1799 - 1883)

Do Čech Barrande přišel jako vychovatel Jindřicha, hraběte z Chambordu z rodu Bourbonů v roce 1831. Joachima Barrande představil českým kulturním a vědeckým činitelům František Palacký, který se s ním seznámil během svého pobytu ve Francii. Mezi nimi byl i zakladatel Muzea království českého (dnešního Národního muzea) hrabě Kašpar Šternberk.

Jeho prostřednictvím se Barrande vrátil ke své původní profesi stavby mostů a silnic, kterou vystudoval na ťÉcole polytechniqueŤ. V roce 1833 měl posoudit projekt prodloužení koňské železnice Praha - Křivoklát do Radnic a dále do Plzně. Od stavby železnice ale bylo upuštěno. Při průzkumných pracích v údolí Berounky na její trase bylo v okolí Skryjí nalezeno množství trilobitů a jiné zkamenělé fauny. Geologická oblast mezi Prahou a Berounem se nazývá Barrandien. Hospodyní u Barranda byla maminka Jana Nerudy.

Některé druhy trilobitů, mapy a geodetické přístroje jsou vystaveny ve Skryjích v Památníku Joachima Barranda. Ve Skryjích se také nachází Barrandův pomník.

(joh)

vyvěšeno: 28.04.2005
ID článku: 1663


Z časopisu Zeměměřič č. 05-04
[Server] ZajímavostiHistorie [Pošta]