[Home Page]

Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí

V časopisu Zeměměřič č. 8+9/04 byla otištěna zmínka o Základním nivelačním bodě (ZNB) Lišov a stručně i o dalších pamětihodnostech jižních Čech. ZNB I Lišov je velká geodetická pamětihodnost, spojená navíc s dalšími geodetickými památníky 19. a 20. století. Snad tento můj širší pohled přesvědčí o tom, že následující text stojí za přečtení a bude příspěvkem i k dalším dílům seriálu o geodetických památkách v jednotlivých krajích. Geodetická měření překračují mnohdy nejen hranice krajů, ale i států a dnes i kontinentů. Přehledná mapa našeho dnešního zájmu je uvedena na obr. 1.

Základní nivelační bod Lišov

Ve zmiňovaném článku ťZeměměřické památky v ČR (díl 1.) - Jihočeský krajŤ oba barevné obrázky ukazují ZNB Lišov v současné podobě, zatímco geodetické údaje a místopis jsou vyhotoveny v období před rokem 1969. Pokusím se na článek navázat dalšími podrobnostmi a zajímavostmi, které jej v některých směrech podrobněji rozvedou. Tak tedy tento bod - památník byl vybudován v roce 1889 v rámci sítě rakousko-uherské nivelace, prováděné téměř souběžně s triangulací evropského stupňového měření, o kterém je zmínka v Zeměměřiči č. 11/04 a bude doplněna v dalším mém pojednání. Zde je třeba dodat, že celý projekt stupňového měření byl iniciován Rakouskem a tehdy ještě rozdrobeným Německem. Vznikla evropská (spíše středoevropská) komise, které předsedal gen. Bayer. Tato komise byla zárodkem nynější Mezinárodní geodetické asociace (International Association of Geodety - IAG). Není bez zajímavosti, že třetí Valné shromáždění IAG začleněné již tehdy do Mezinárodní unie geodetické a geofyzikální (International Union od Geodesy and Geophysics - IUGG) se konalo v roce 1927 v Praze pod záštitou prezidenta Masaryka (dobová fotografie účastníků viz obr. 2). Unii tehdy vedl francouzský odborník v nivelaci prof. Lalleman. Snad si geodeti ještě ze školy vzpomenou na Lallemanovy vzorce pro určování přesnosti nivelace.

Stejných bodů jako ZNB Lišov bylo na území celého mocnářství celkem sedm. Při rozpadu Rakouska-Uherska zůstaly v oblasti nově vzniklého Československa celkem tři tyto základní body a to: Lišov, Strečno (Slovensko) a Trebušany (Podkarpatská Rus či Ukrajina u Užhorodu). Na území Maďarska se zachoval základní bod Nadap. Zbývající tři jsou (?) na území států bývalé Jugoslávie. Nejedná se tedy o žádný střed Evropy, jak tvrdí v Trebušanech, o čemž svědčí nápis (viz obr. 3) a pomník v celé své kráse (viz obr. 4). Bod Strečno byl později z důvodů rekonstrukce železniční trati přemístěn, takže původní památník stojí na novém místě. Je zajímavé, že na území dnešního Rakouska není a nikdy nebyl vybudován žádný ZNB.

Po první světové válce, v souvislosti se zdokonalováním hustší nivelační sítě (až do dnešní podoby), bylo vybudováno takových ZNB asi 22. Kolik jich zbylo na území ČR po roce 1993 není autorovi známo, ale tyto body mají jen malý historický význam. To ovšem neplatí o ZNB Lišov. Výběr zejména původních historických rakousko-uherských bodů byl z dnešního hlediska poněkud nešťastným, neboť se nepřihlíželo k tehdy ještě neznámým pohybům zemské kůry a jejího povrchu. ZNB Lišov byl např. umístěn na tzv. Lišovském prahu nad Rudolfovským zlomem, podél kterého došlo k pohybu výšiny bodu (jak vodorovnému tak i svislému) a tzv. budějovické pánve. Ostatní původní ZNB byly vybudovány většinou v tektonicky aktivních Karpatech a Dinaridech a jejich tektonická stabilita je proto pochybná. Pro vyrovnání první Československé nivelační sítě byla nadmořská výška (vztažená k vodočtu na Mollo Sartorio v Terstu - systém Jadran). Při dalším vyrovnání po Druhé světové válce byl za základ vzat vodočet v pevnosti Kronštát u Petrohradu (systém Balt). Při současném vyrovnání a výpočtech, včetně vztahu k hladině moří, nemají tektonické pohyby pro běžnou i přesnou praxi podstatný význam, i když jsou jejich tendence známy. Překážkou pro aktualizaci je mimo jiné i případná nutnost přepracovávání katalogů výšek apod. K periodické aktualizaci dochází pouze v těžebních oblastech, apod.

Úlohu ťpevnýchŤ bodů, zejména ke studiu pohybů zemského povrchu, přejímají podle návrhu ing. B. Kruise CSc. z roku 1959 (?) tzv. Výšková indikační pole VIP, tvořená skupinou i několika desítek nivelačních bodů osazených v kompaktní skále. Význam VIP spočívá nyní zejména v tom, že tvoří osnovu pro studium svislých pohybů zemského povrchu nebo zemské kůry. Kromě toho je za hlavní nivelační bod považována nově vybudovaná soustava nivelačních bodů na GO Pecný. Bod je umístěn v centru pevné části Českého masivu a je součástí tíhového bodu (absolutního, relativního i slapové stanice) a v poslední době též stanicí permanentní služby GPS (označení GOPE). Tím se mimochodem plní sen Dr. Wittingera a Dr. Lukeše o vytvoření soustředěné geodetické stanice. Stanice GOPE stojí určitě za samostatné pojednání.

ZNB Lišov sám byl vybudován tak, že v neporušené skále byla vyhlazena ploška 15 x 15cm. Tato ploška je překryta tělesem základu pomníku, kterým prochází otvor stejných rozměrů. Otvor je pak překryt hranolovitým nástavcem tvaru obelisku betonem připevněným k tělesu základu. Před vlastním pomníkem je skalní vodorovná plocha pro postavení gravimetru při tíhovém připojování bodu. Pro běžná nivelační připojení k bodu a také k posouzení vzájemné stability je kolem bodu ve vzdálenosti 5 - 40 m systém nivelačních stabilizací. Dvě z nich byly původně skleněné, avšak ukázalo se, že vlivem vlhka a mrazu podléhají zkáze. Byly proto asi v 60. letech nahrazeny značkami kovovými. Při připojování bodu k síti je krycí ťobeliskŤ odsunut a lať je zaměřována celkem v devíti postaveních, z nichž je brán průměr. Pro příležitost otevření bodu je v něm uložena vodovzdorná schránka obsahující dobové památky (potravinové lístky z doby Protektorátu, noviny z roku 1947 a 1969 apod.) a pamětní listina, kterou podepíší všichni přítomní (viz obr. 6, kde je zachycen při podpisu pamětní listiny prof. Böhm). Při vzniku Československa v roce 1918 byl bod v dosti zuboženém stavu, neboť se nacházel v těženém lomu na kámen. Těžební práce byly sice zastaveny avšak vlastní bod čněl nad jámou hloubky asi 2 - 3 m, která byla nad to zatopena vodou a mohla by spárami ve skále rozrušovat fundament. Teprve v roce 1968, po založení geodynamického polygonu Lišov, byly provedeny podstatné záchranné práce pod vedením tehdejšího vedoucího provozu nivelace ing. Hraběte. Jámy po dolování byly zavezeny a byly vytvořeny podmínky pro pozdější druhou fázi, provedenou koncem století a spočívající v parkové úpravě. Z dnešního hlediska má ZNB Lišov v prvé řadě význam prvořadé technické historické památky a jako takový si zaslouží stálou péči a ochranu, v rámci ťChráněného území geodetického boduŤ.

Trigonometrický bod Větrník

V blízkosti ZNB Lišov je další geodetická památka - trigonometrický bod Větrník z roku 1863. Bylo na něm observováno v roce 1865 (major Ganahl) a 1867 (poručík Kalmár). V osnově směrů byly zahrnuty: trigonometrické body Svídník, Markův (nyní Vysoký) kámen, Kohout, Kleť a Vysoký Kamýk (viz obr. 1). Původní stabilizace, zřejmě kámen s podzemní značkou z hrdla lahve (což bylo v naši historii obvyklé) byl po první světové válce při budování naší trigonometrické sítě označen nadzemním znakem tvaru obelisku, výšky 7,5 m. Stojí v lese západně od obce Lišov (asi 2 km severně od ZNB Lišov) a jeho přibližná poloha je vyznačena na přiložené mapce (viz obr. 1). Obelisk byl vybudován podle návrhu ing. Křováka. Při observaci byl obestaven dřevěným ochozem tvaru pyramidy s podlahou pro observátora. Základní údaje jsou uvedeny v geodetických údajích (viz obr. 8).

(Pokračování příště)

Ing. Pavel Vyskočil, DrSc., soukromý poradce

vyvěšeno: 28.04.2005
ID článku: 1668


Z časopisu Zeměměřič č. 05-04
[Server]
Geodézie
Historie Zajímavosti
[Pošta]