[Home Page]

Po Geometrickém plánu napsal Jan Bumba Zeměměřické právo

Zeměměřické právo: Zeměměřictví a katastr v technicko-právních souvislostech (Ing. J. Bumba), vydalo Linde Praha, prosinec 2004, vydání 1., 208 stran, cena 290 Kč.

Jan Bumba není žádným autorským nováčkem. Při podrobném hledání jeho prací si budete prohlížet odborné časopisy jako jsou Právní rádce, Geodetický a kartografický obzor a také první ročníky Zeměměřiče, kde autor začínal psát své první pojednání o KN a příslušných paragrafech dokonce na pokračování. Jeho dřívější titul Geometrický plán vydaný v nakladatelství Linde nezůstal u tohoto nakladatelského domu osamocený. Jan Bumba si pro další titul zvolil vskutku rozsáhlé téma - Zeměměřické právo.

Bumbova publikace začíná od Adama - vlastně od primitivních počátků evidenčních instrumentů - katastrů i veřejných knih a čtenáře vede historií až k současnému katastru nemovitostí. Z textu se dozvíte o právních principech, které fungovaly celá staletí a jsou podkladem i současného katastru nemovitostí. Na vývoj evidenčních instrumentů od prvních soupisů půdy až k současném katastru navazuje vývoj evidování věcných práv k nemovitostem. V jednotlivých kapitolách si tu přečtete o zemských deskách, horních, pozemkových a železničních knihách, aby jste se dále seznámili podrobně například i s knihovními zásadami a se současným postavením a využíváním pozemkových knih. Knížka nepomíjí ani katastrální zákon z roku 1927 a přináší i praktické informace třeba o technologiích, s jakými se v té době vyhotovovaly geometrické plány.

I druhá část popisující horkou současnost je zajímavá, třebaže se zabývá hlavními zásadami katastrálních právních předpisů a technických podkladů katastru nemovitostí. Pozornost si zaslouží kapitola ťKatastrální mapaŤ doplněná ukázkami a názorným grafem, který v podobě nanuku ukazuje, proč se musíme stále zabývat sáhovými mapami. Škoda, že se autor o měřítku 1:2880 nerozepsal více a neuvedl známý názorný obrázek z Maškovy publikace o Pozemkovém katastru. Zdá se mi, že zejména období přechodu map do tzv. souvislého zobrazení mohl popsat podrobněji, aby čtenář pochopil, jak může mapám s největším podílem v grafickém Bumbově nanuku věřit. Na tomto místě pochopíte, proč má kniha na závěr šest prázdných stránek pro poznámky, kam doporučuji vypsat si například zkratky v textu vysvětlené (PET) i nevysvětlené (ET). Čtenář se od loajálního státního úředníka Bumby o digitalizované mapě dozví větu, která by se mohla uvádět jako příklad zeměměřické diplomacie. ťJejí dominantní charakteristikou je přesnost podrobných bodů, která je horší, v nejlepším případě rovna kódu kvality 5 nebo odpovídá kódu kvality 8 bodu 12.15 přílohy.Ť Leckdo z čtenářů by asi volil pro digitalizovanou mapu jiné, snad i expresivní výrazy.

Dobře je zpracovaná rozsáhlá kapitola zabývající se vazbami KN na právní okolí. Dozvíte se, jak je zeměměřické právo více nebo méně provázané s občanským právem, právními předpisy z oborů zemědělství, lesnictví, stavebnictví, energetiky, telekomunikací, vodního hospodářství a životního prostředí. Je tu uvedena souvislost zeměměřického práva s paragrafy, jimiž se řídí bydlení v bytech. Nenašel jsem tu však odkaz na autorský zákon, v jehož výkladech se píše o mapách včetně našich rozmanitých katastrálních map. Na dalších stránkách se dočtete o věcném břemeni a dále se autor probírá zeměměřickým zákonem od výkladu pojmů až po porušování pořádku na úseku zeměměřictví. Pokud chcete vědět více o scelovacích řízeních nebo pozemkových reformách, tak listujte na stránkách 135 až 138.

Posledních šedesát stránek publikace patří přílohám. Janu Bumbovi slouží ke cti, že do knížky tentokrát nezařadil úplný text některé z právních norem - například zeměměřický zákon a prováděcí vyhlášku k němu, což se stalo u knížky Geometrický plán, ale napsal výstižné komentáře k novelám pěti zeměměřických a katastrálních právních norem. Je totiž dobré vědět, jak se právní normy vyvíjely.

Seznamy souvisejících právních norem a technických předpisů uzavírají publikaci, která je užitečná. Aby autor moc nezpychl, tak se v knize najdou i nějaké překlepy. Musím se přiznat, že při setkání s výrazem Vesnické guntovní (správně gruntovní) knihy v tabulce na straně 30 jsem si pro jistotu ověřoval, zda jde či nejde o překlep, neboť autora znám jako precizního odborníka. I uvedený překlep je důkazem, že knížku napsal jeden z nás z omylných a nutno dodat, že ji napsal pro nás zeměměřiče. Díky, Jane Bumbo.

Petr Skála

vyvěšeno: 28.04.2005
ID článku: 1674


Z časopisu Zeměměřič č. 05-04
[Server] Přečtěte si [Pošta]