[Home Page]

Poselství příštím generacím v pilíři Karlova mostu

»Nerezová roura o průměru 12 centimetrů a 50 centimetrů dlouhá naplněná dokumenty a předměty typickými pro dnešní dobu se ode dneška stane součástí pilíře č. 9 Karlova mostu. Uložil ji tam náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister jako poselství příštím generacím.
Schránka, která byla pečlivě uzavřena speciálním lepidlem, obsahuje měděnou destičku se znakem Prahy a datem uložení, mapy Prahy, dokumenty o prezidentovi republiky, primátorovi a zastupitelích Prahy, film o Praze na DVD, současné bankovky a mince, nedělní noviny, jízdenku MHD, divadelní program a další předměty charakterizující dnešní dobu.«


Tolik pravila Tisková zpráva Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 15. května tohoto roku. A pokud by vás – stejně jako našeho šéfredaktora – zajímalo, jaká mapa byla do základů Karlova mostu zazděna, vězte, že nebyla jen jedna. Bylo jich totiž rovnou několik:
1. Mapa historického území Pražské památkové rezervace (Mapa Odboru památkové péče Magistrátu hl. města Prahy, vydaná v roce 2004; pro Institut městské informatiky hlavního města Prahy zpracovala a vydala Geodézie ČS, a.s., v měřítku 1 : 6 000)
2. Mapa Připojení obcí k Praze v letech 1784 – 1988 (Institut městské informatiky hlavního města Prahy, vydána v říjnu 1997)
3. Mapa historického centra Prahy (informačně – turistická brožura Pražské informační služby z roku 2004 v měřítku 1 : 15 000)
4. Mapa památkových rezervací, památkových zón a ochranného pásma Pražské památkové rezervace v hl. městě Praze (mapa Odboru výstavby Magistrátu hl. města Prahy z roku 1998 v měřítku 1 : 45 000)
Uložené mapy byly tištěné na papíře a laminátované. V případě mapy historického území Pražské památkové rezervace byla papírová podoba mapy zatavena do foliového obalu.

Podrobnou mapu historického území Pražské památkové rezervace vydal pražský magistrát – odbor památkové péče. Mapa z jedné strany zachycuje střed města s jasnými obrysy území Pražské památkové rezervace (PPR). Na druhé straně mapy se dočtete o historii Pražské památkové rezervace UNESCO a dozvíte se něco více o nejvýznamnějších objektech, které v ní leží. Text u každé památky je psán v češtině, angličtině a němčině a je doplněn fotografií. Nechybí popis archeologických nalezišť na území PPR s mapou a rejstřík ulic.

Město mapu vydalo nákladem pěti tisíc kusů v kapesním formátu B1 v měřítku 1 : 6 000 a distribuovalo ji zdarma do informačních středisek magistrátu. K dispozici ji mají pro své účely také všechny městské části, rozeslána byla i všem školským úřadům jednotlivých městských částí pro využití školních zařízení. Většina distribuovaných exemplářů byla rychle rozebrána, proto se připravuje dotisk. Mapa bude k dispozici také v digitální podobě a připraveno je i několik reprezentativních tisků mapy v laminovém provedení. Do přípravy, která trvala více než půl roku, a následného vydání mapy město investovalo částku 290 tisíc korun.

Pamětní listiny a další předměty, ukládané zpravidla do kovových schránek (truhliček, krabiček či válcových pouzder – tubusů) jsou již od 19. století čas od času objevovány při stavebních opravách v makovicích pražských věží, v oltářích kostelů, v podstavcích pomníků, v základních kamenech budov a také v pilířích některých pražských mostů; k posledním z těchto nálezů patří např. schránka s těžce poškozenou listinou z Jungmannova pomníku, nález z Jindřišské věže nebo relikviář z makovice jižní věže katedrály sv. Víta.

Některé z těchto nálezů, zejména pokud byly vážně poškozeny vlhkostí, nebyly již vráceny na původní místo (tam je nahradily kopie a nové dokumenty), nýbrž uloženy do Archivu hl. města Prahy.

Z památek tohoto druhu, uložených v městském archivu, lze usuzovat, že zvyklost ukládat pamětní listiny a předměty do významných veřejných staveb se v Praze ujal nejpozději v 16. století (do oltářů se relikvie – ostatky světců a tzv. autentiky – listiny osvědčující pravost těchto ostatků, vkládaly již od 12. stol.).

V Archivu hl. města Prahy je uchována mimo jiné jedinečná kolekce pamětních listin vkládaných postupně při jednotlivých opravách do makovice věže Novoměstské radnice; začíná papírovou listinou z roku 1583, další je z roku 1613, následující z 18. století atd. až po kaligrafickou listinu ze 70. let 19. století, uvádějící mocnáře Františka Josefa I. a tehdejšího pražského starostu Emiliána Skramlíka. Kolekce je doplněna několika drobnými ostatky svatých, které měly chránit věž před živelnými pohromami, a také seznamy a cedulkami řemeslníků, kteří prováděli opravu, dobovými drobnými mincemi apod.

Obdobně je v městském archivu dochována např. pamětní listina z věže chrámu Matky boží před Týnem a tubus i soubor pamětních listin a dobových předmětů z vodárenské věže u Šítkovských mlýnů, obojí ze 17. století.

O případném nalezení pamětních listin v tělese či pilířích Karlova mostu nebo v makovicích některé z mosteckých věží v dřívější době není nic známo. V Archivu hl. města Prahy je však uložena např. kovová truhlička s pamětní dokumentací, vloženou do tělesa Mánesova mostu v roce 1907 při slavnosti uložení jeho závěrečného kamene. Obsahuje pamětní zápis na pergamenu v ozdobné knižní vazbě a kromě toho též úplnou kolekci tehdejšího pražského českého i německého denního tisku a další dobové doklady.

Více informací a také ukázky některých uložených map naleznete na webových stránkách Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu MHMP: www.praha-mesto.cz/pamatky.

Na základě Tiskové zprávy magistrátu a za vydatné pomoci Mgr. Lady Králové z Oddělení koncepce, koordinace projektů, kultury a cestovního ruchu Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hl. m. Prahy sestavil Marek Naar

vyvěšeno: 17.06.2005
ID článku: 1727
další informace: www.praha-mesto.cz/pamatky


Z časopisu Zeměměřič č. 05-07+08
[Server]
Kartografie
Historie Zajímavosti
Z domova
[Pošta]