[Home Page]

Opravdu se musí katastr reformovat?

Na konferenci o KN v říjnu v Žilině jste použil jako název svého vystoupení titulek článku »Katastr se musí reformovat« (Hospodářské noviny, 20. 10. 2004). V novinách se popisuje situace jako takřka »zhroucení trhu s nemovitostmi« a katastr je nazýván »úzkým hrdlem reforem«, ...tak začal náš rozhovor s předsedou ČÚZK, ing. Karlem Večeře, který pokračoval následovně:

Ve svých vystoupeních na různých akcích nabízíte řešení stavu vznikem státní agentury, která by nebyla napojena na státní rozpočet, ale byla by finančně soběstačná z poplatků.

Zjednodušeně si to představuji tak, že by pracovníci na katastru byli početně předimenzováni a čekali na práci, kterou by pak byli schopni provést obratem. Tuto předimenzovanost, personální a i třeba technologickou, by zaplatili ti, kteří takto nastavenou službu skutečně potřebují – třeba investiční a developerské společnosti, které dnes dlouhé měsíce čekají na zápis a unikají jim tak jejich finance.

Vystihl jsem podstatu zmiňované reformy?

Myslím, že situaci nepřiměřeně dramatizujete. Katastr se musí reformovat, protože nefunguje tak, jak to potřebují a přejí si jeho hlavní uživatelé. Nemyslím si, že je to nějak dramatické, ale myslím si, že vnitřní rezervy resortu jsou téměř vyčerpány a nebudeme proto bez poměrně zásadní reformy financování schopni udržet ani dosavadní trendy. Počet podání ke vkladu práv vzrostl za poslední 3 roky o 50 % a loni dosáhl 560 tis., záznamy jen za loňský rok vrostly o 19% a dosáhly počtu 585 tis. Přitom je evidentní, že uživatelé našich služeb chtějí minimálně další výrazné zkrácení doby, po kterou musí čekat, než katastrální úřad jejich podání vyřídí. Jejich ztráty způsobené tímto čekáním jsou značné, jsou výrazně vyšší, než kdyby si zaplatili poplatek na úrovni plných nákladů poskytnuté služby. Stát nemá dostatek prostředků na výdaje katastrálních úřadů. Řešení této situace je zdánlivě velmi jednoduché a spočívá v přenesení finanční zátěže ze státu na uživatele služeb, z nichž mnozí dokonce hlasitě říkají, že si tuto službu chtějí zaplatit, budou-li mít vliv na její kvalitu (zejména na dobu, po kterou budou muset na vklad práva čekat). Takovému logickému řešení brání určité stereotypy v uvažování mnoha lidí, které snad nejlépe odhalil jeden z nedávných průzkumů veřejného mínění. Respondenti v něm vyjádřili přání, že by chtěli platit nižší daně a od státu by chtěli mnohem větší rozsah kvalitnějších služeb. Tyto nereálné představy ovlivňují i politickou scénu, a tak není jednoduché takové změny prosazovat.

Jsem rád, že situace není tak dramatická, jak se mohlo zdát z některých novinových titulků.

Takže je to vlastně jen o penězích. Pokud se ČÚZK podaří dostat do systému více financí, zkrátí se lhůty na KÚ. Dáváte mi za pravdu, že zajímavý je model, kdy platí jen ten, kdo má o službu zájem – tedy ne daňový poplatník prostřednictvím státního rozpočtu, ale faktický uživatel s určitým vztahem k nemovitosti?

Tomu lze rozumět a fungování ČÚZK jako státní agentury, která by spravovala KN, by mohlo být řešení. Řekněte mi ale, jaký byl tok peněz za posledních 8 let do resortu na vybudování a provoz ISKN, včetně digitalizace, a zpět do státního rozpočtu?

Daňový poplatník tento systém zaplatil a nyní asi očekává, že si ISKN na sebe vydělá a začne do státního rozpočtu finance vracet. Alespoň si myslím, že ISKN měl jako jeden ze svých slibovaných přínosů i návratnost finančních prostředků vložených do digitalizace SPI i SGI a vybudování ISKN.

Například příjmy za ISKN se za 2 roky služby do roku 2003 zvýšily asi 4x – tedy na 25 milionů ročně a růst příjmů do státního rozpočtu za tuto službu se jistě nezastavil. Byl by stát dobrým hospodářem, kdyby se po svých rozsáhlých investicích do fungování našeho katastru zbavil možné návratnosti těchto financí do státního rozpočtu?

Čísla o výdajích a příjmech resortu jsou celkem známá. Před investicí do ISKN, tedy v letech 1996 až 1998, dosahovaly výdaje za celý resort přibližně 1,8 mld. Kč ročně a příjmy včetně správních poplatků přibližně 400 mil. Kč. V letech 1999 až 2001 byl rozpočet navýšen kromě běžných inflačních vlivů celkem asi o 650 mil. Kč výdajů na ISKN, ke kterým bylo přidáno asi 350 mil. Kč z běžného resortního rozpočtu, takže celkem byla na ISKN vydána přibližně 1 mld. Kč. V loňském roce činily výdaje resortu 2,3 mld. Kč a příjmy vč. správních poplatků 650 mil. Kč (bezplatně poskytnutá data a služby dosáhly 340 mil. Kč).

Nevím, co očekává daňový poplatník od ISKN, ale musím reagovat na vámi zopakovaný mýtus o návratnosti finančních prostředků vložených do ISKN. V roce 1997 byl vládě ČR předložen návrh, který obsahoval 2 možnosti financování ISKN. První předpokládala financování státním rozpočtem bez požadavku na návratnost vložených prostředků. Druhá navrhovala financování přes komerčního zprostředkovatele, který by získal výhradní právo na poskytování údajů z katastru a v průběhu zhruba 10 let tak pokryl náklady na vybudování ISKN. Šlo o poměrně odvážný pokus o projekt PPP. Kdo nemá krátkou paměť, tak si pamatuje, že vláda tehdy přijala první z možností a tehdy velmi netradiční myšlenku PPP odmítla. Ani v dalších letech nebylo cílem vlády zvyšovat příjmy ani za poskytování údajů, ani z poplatků za vklady. Když jsme se o to pokusili v poplatcích dle vyhlášky o poskytování údajů z katastru sami, vláda nás nepodpořila a výsledkem je mimo jiné bezplatné poskytování všeho z katastru obcím a krajům.

Příjmy z dálkového přístupu do KN loni činily 33 mil. Kč. Tempo růstu těchto příjmů se snížilo především proto, že od 1. 4. 2004 má početná skupina uživatelů tento přístup bezplatný. Navíc je otázkou, zda jej využívá vždy jen pro vlastní potřebu.

Na poslední část vaší otázky pak musím jen zopakovat, že možnosti pokusit se o návratnost investice do ISKN se vláda vzdala již v roce 1997, když navrhovanou možnost soukromé investice výměnou za licenci na poskytování údajů z katastru odmítla.

Další investicí daňového poplatníka do našeho resortu je vybudování CZEPOS – sítě permanentních referenčních stanic GPS asi za 30 milionů. Zde se jistě s nějakou návratností uvažuje, ale já bych svůj dotaz více směřoval do oblasti využívání této sítě. Prý budou měření pro »resortní účely« bez poplatků (musel jsem to vyjádřit v uvozovkách). Tedy konkurenceschopnost soukromé firmy, která za data samozřejmě platit musí, bude ještě menší. Budete si ještě více věcí sami měřit ve své režii a místo, aby státní úředník dohlížel a kladl nároky, sám bude dělat práci, kterou by efektivněji zvládl soukromník. Nenastane náhodou tato situace?

Síť CZEPOS jsme začali budovat v závěru roku 2004 a dokončíme ji v I. pololetí 2006. Rozložení do více let je nutné právě kvůli nedostatku finančních prostředků. Jejich celková potřeba na tento projekt bude nižší, než je váš odhad. Přibližně 15 mil. Kč vydáme za stanice instalované na katastrálních úřadech, a to včetně SW. Náklady na umístění na budovách a připojení k resortní počítačové síti se budou pohybovat do 0,5 mil. Kč a vybavení zpracovatelského centra do 1,5 mil. Kč. Výše nákladů je pro mne příjemným překvapením, proti původním odhadům šetříme. Chtěli bychom, aby si CZEPOS vydělal z poplatků na svůj provoz, návratnost vstupní investice není podmínkou, podle mých informací není plná návratnost u celoplošné sítě reálná ani v jiných zemích. Její problematičnost je zřejmá také z toho, že vybudování této sítě jsme se museli ujmout, když dřívější iniciativy nevedly k vytvoření takové sítě na bázi soukromé investice a ČR by zůstala ostrovem uprostřed Evropy bez sítě permanentních stanic GPS. Slovensko je v této oblasti v mírném předstihu před námi.

CZEPOS bude provozován Zeměměřickým úřadem. Ptáte-li se, zda bude třeba topograf ze ZÚ zaměřující změnu pro aktualizaci ZABAGED platit za použití dat z CZEPOSu, pak asi neočekáváte, že by odpověď mohla znít jinak než NE. Při současných rozpočtových pravidlech není pro resort vhodné ani účtování poplatků katastrálním úřadům, resort by tím přicházel o výdaje. Jistě však budeme využití pro resortní potřeby sledovat a započítávat ho do bilancí pro pokrytí provozních nákladů CZEPOSu.

Slovům o konkurenceschopnosti soukromých firem ve vaší otázce moc nerozumím. Státní správa obecně soukromému sektoru nekonkuruje. Neprodáváme bodové pole ani obnovený katastrální operát, když je vyhotovujeme, tak pouze pro svoji potřebu a tím nikomu nekonkurujeme. Nenabízíme nikomu práce v inženýrské geodézii ani geometrické plány. Prodáváme geodata a mapy, která nikdo jiný v ČR celoplošně nenabízí. Snad jediným produktem nabízeným současně uživatelům státní i soukromou sférou v zeměměřictví je celoplošné ortofoto. S tímto produktem jsme přišli proto, abychom pomohli Ministerstvu zemědělství splnit důležité podmínky Společné zemědělské politiky EU a nabídli jsme jej i jiným uživatelům. »Konkurovat« začal o několik let později soukromý sektor, lépe řečeno jediná společnost, která má takovou kapacitu, aby zvládla celou republiku. Ptáte se také, zda neporoste množství měření prováděných vlastními silami resortních úřadů. Jak si mohou geometři i jiní občané této republiky všimnout, objem zeměměřických činností pro vlastní potřebu resortu neroste, naopak spíše mírně klesá a tento trend bude pokračovat. Případné očekávání, že v budoucnu budou katastrální úřady zadávat nějaké významné státní zakázky v bodových polích či katastrálním mapování, však považuji za poněkud nereálné.

Skoro jste mi vzal další otázku z úst. Chtěl jsem se právě na ortofoto poptat. Resort začíná poslední třetinu území ČR a soukromá sféra už rok aktualizuje. Tedy ukazuje se, že stát je v pořizování dat méně efektivní.

U katastru jsme mluvili, že platit by měl jen ten, kdo příslušnou operaci s nemovitostí potřebuje a ne daňový poplatník neboli státní rozpočet. Řekněte mi, když resort prodává mapový list ortofoto 1 : 5 000 za 300 Kč, což jsou možná náklady jen na tisk, kdo platí zbytek? Domnívám se, že je to opět státní rozpočet, který resortní ceny dotuje. Nebo snad resort v ceně za své produkty zohledňujete to, co zákonitě soukromý sektor počítat musí (nájem, mzdy, odpisy...)?

Efektivnost vyjadřuje poměr přínosů k nákladům. Skutečnost, že letos dokončujeme poslední třetinu území ČR v barevném ortofotu a někdo jiný nepořizuje ortofoto v tříletém cyklu, ale kratším, nemá s efektivností vůbec nic společného. Abyste mohl porovnávat efektivnost, musel byste znát náklady obou produktů a nějak se vypořádat s přínosy. V případě soukromé firmy by to byly zřejmě tržby, v případě státního ortofota by se nějak musel ocenit např. přínos pro zemědělský informační systém (IACS), přínos pro státní mapové dílo civilní i vojenské a k tomu bychom museli připočítat příjmy státního rozpočtu z prodeje těchto dat. Pak bychom teprve mohli diskutovat o efektivnosti. Je těžké o těchto věcech diskutovat, když si nerozumíme v základních pojmech.

Podobné je to i v té druhé části vaší otázky. Ta vychází z představy, že vytváříme stejné produkty jako soukromé firmy a snažíme se jim na trhu konkurovat. Jak jsem již řekl, když děláme stejnou zeměměřickou činnost jako soukromá firma, děláme ji pro vlastní potřebu, tedy nenabízíme ji na trhu, a proto nemůžeme konkurovat. V produkci mapového či datového charakteru děláme věci, které soukromý sektor nedělá, neboť by z jejich realizace na trhu nepokryl náklady. Je tedy snad logické, že ani stát nemůže za tyto produkty požadovat úhradu na úrovni nákladů. Ortofoto ČR je zřejmě jediným produktem, který si v tuto chvíli může uživatel pořídit od soukromé firmy a současně od státní instituce. Tato možnost nevznikla tím, že by státní instituce s pomocí státního rozpočtu začala někoho vytlačovat z trhu. Na trhu takový produkt pokrývající celé území státu nebyl. Bylo nutné jej začít dělat, aby se na něm dal vybudovat důležitý informační systém o skutečném užívání půdy nezbytný pro vyplácení dotací (letos jde o 28 mld. Kč). Když první soukromá firma zesílila natolik, aby mohla totéž či něco podobného nabídnout, bylo už celé státní území ortofotem pokryto. Ortofoto je z tohoto pohledu specifický produkt a teprve budoucnost ukáže, zda tu budou dva podobné produkty vedle sebe existovat, či dojde k nějaké modifikaci dalšího postupu. To nechci předjímat.

Uděláte si na mě ještě čas a můžeme pokračovat třeba na konci léta? Možná budou vaše odpovědi čtenáře inspirovat k dalším dotazům.

Ano, samozřejmě.

Děkuji za vaše odpovědi.

25. duben 2005

Radek PETR

vyvěšeno: 23.06.2005
ID článku: 1738


Z časopisu Zeměměřič č. 05-05
[Server] Resort ČÚZK [Pošta]