[Home Page]

Ještě jednou Lišov a něco víc z jižních Čech a okolí

(Dokončení z minulého čísla)

Budějovická délková základna

Postupujeme-li v čase, pak další významnou (i když již málo známou) geodetickou památkou je geodetická základna, umístěná podél jižního okraje silnice z Čes. Budějovic do Vodňan (viz obr. 9). Koncové body základny jsou stabilizovány pouze podzemními značkami, jejichž poloha je vyznačena tyčovými červenobílými ochrannými znaky. Východní konec základny je asi 1 km jižně od obce Dasný při polní spojovací cestě do obce Čejkovice. Západní konec je zhruba jižně až jihozápadně od obce Pištín. Z uvedené silnice je patrna stopa této základny při jejím průchodu větrolamem, kolmým na silnici směrem k jihu, západně od obce Čejkovice. Průchod je patrný snížením původně vyrubaného porostu. Jinak je to poslední základna, měřená invarovými dráty a to v r. 1954. Rozvinutou základnou byla strana trig. sítě I. řádu Kleť – Vysoký Kamýk. Autorovi není známo, zda základny bylo využito při výpočtech pro syst. 1942, ale lze to považovat za pravděpodobné.

Tíhová základna

Pro kalibrace gravimetrů před polním měřením byla vybudována tíhová základna severojižního směru, přetínající celé Čechy od Dolního Dvořiště až po Hřensko. Vedle této tzv. šířkové základny (složky) obsahuje i dvě odbočné výškové základny na Kleť a na Ještěd. Smyslem severojižní části základny bylo opakované měření tíhového rozdílu způsobeného změnou zeměpisné šířky. Měřením na vrcholku Kleti a Ještědu byla určována změna tíže s nadmořskou výškou. V dnešní době přesných gravimetrů pozbývá polní kalibrace na základně smyslu. Časová řada výsledků ročně opakovaných měření je však zdrojem kvalitního studijního materiálu.

Geodynamický polygon Lišov

V roce 1966 byla z popudu Akademie věd, při konsultaci s akademikem Zátopkem a geologem-neotektonikem RNDr. A. Kopeckým CSc. vybrána oblast kolem ZNB Lišov, spojující nivelačními pořady mělkou Třeboňskou a hlubší Budějovickou pánev. Vedle hledisek odborných (např. jižní konec severo- jižní Blanické brázdy [2]), bylo uváženo i hledisko praktické, neboť se v Čes. Budějovicích stýkají pořady opakované nivelace ČeBu – Tábor, ČeBu – Vodňany, ČeBu – Dolní Dvořiště a ČeBu – Třeboň (Slavonice) (viz obr. 10, kde je celý polygon spolu s dalšími zde zmiňovanými památkami vyznačen).

Geodynamický polygon byl tvořen částmi pro svislá měření (nivelaci) a měření vodorovná (trilateraci). Nivelační část probíhala od uzlového bodu (UB) České Budějovice (Černá věž) směrem na Vodňany až k obci Dasný, kde uhýbala doprava směrem kolem rybníka Bezdrev do Hluboké nad Vltavou a dále směrem SV k hlavní silnici ČeBu – Tábor. Pokračovala pak dále na východ přes osadu Kolný a dále opět k JV do obce Lišov. Zde se spojovala s hlavní silnicí ČeBu – Třeboň a vracela se zpět na západ přes ZNB Lišov dolů přes Rudolfov zpět k uzlovému bodu Černá věž.

Mimo obvyklé stabilizace byly na obvodě polygonu osazeny také tzv. hloubkové (vrtané) stabilizace HS – z nichž šest bylo základem bodových skupin, tvořených hlavní HS a obvyklým nivelačním kamenem, tíhovým bodem a dalšími značkami, osazovanými od r. 1971 v nivelační síti pod názvem Tyčové stabilizace (TS). Smyslem tohoto uspořádání bylo studovat roční pohyb »mělce« založených stabilizací v různé hloubce. Nejlépe byla po této stránce vybavena bodová skupina »Bezdrev«, kde vedle kamene, značky na fundamentu křížku a tíhového bodu bylo osazeno celkem sedm TS v hloubkách od 0,5 do 4,5m. Na každé bodové skupině bylo měřeno celý den a měření se opakovala po čtvrthodině od východu do západu slunce. Všech šest bodových skupin bylo zaměřováno jednou měsíčně. Měření spočívalo v opakovaném měření převýšení mezi základní HS (jako pevná) a ostatními sledovanými body skupiny. Latě byly na bodě přidržovány speciálním zařízením (viz obr. 11). Grafické vyjádření pohybu jednotlivých bodů po dobu několika let je vyznačeno v grafu (viz obr. 12). Postup měření a podrobnější údaje o výsledcích jsou uvedeny v různých publikacích a zprávách, jako např. [2, 3, 4, 5, 6, 7, 8] a dalších. Spektrální analýza ukázala [8], že pohyb má charakter půlroční a roční periody. Méně výrazné byly periody víceleté. Celkově se ukázalo, že pohyb souvisí s množstvím dešťových srážek a celkovým režimem vlhkosti půdy. Větší kolísání se projevuje v jílovitých půdách, pohyb bodu může dosáhnout až 0,5 mm za 10 hod. Provádí-li se měření »zpět« po třech dnech, je v rozdílu obousměrné nivelace tohoto původu 1,5 mm. Analogická měření byla pro porovnání provedena v rámci expedičního měření v Nubijské poušti na Aswanu (Egypt) [14]. Při extrémních klimatických podmínkách se ukázalo, že pohyb není ovlivněn kolísáním teploty půdy, jak se bez důkazu neustále opakuje v našich v učebnicích a skriptech.

Obvod polygonu byl původně měřen 2x ročně, později jednou za rok. Vedle pohybů všech značek byly zvláště sledovány pohyby mezi VIP (viz Zeměměřič č. 4/2005). Výsledky ukázaly, že v současné době dochází k relativnímu výzdvihu Lišovského prahu vzhledem k pánevním oblastem [8]. Za tak krátký interval několika let je obtížné identifikovat charakter tohoto pohybu.

Měření vodorovné složky pohybu bylo prováděno v síti, která byla oddělena od sítě nivelační. Do sítě byly zařazeny body zaručující vzájemnou viditelnost a pokryv zájmového území. Dříve zmíněná základna ani trig. bod Větrník nebyly do této zvláštní sítě zahrnuty. Jedním z klíčových bodů byl bod Račice na výrazné vyvýšenině, na které je obec Hosín (známá svým cvičným polním letištěm). Do sítě byla zahrnuta rovněž věž zámku Hluboká n. Vlt. Nejsevernější byl bod u Chotýčan. Pokud to lesní porost Lišovského prahu dovoloval, byla síť stejnoměrně rozprostřena po celém zájmovém území. Měřeno bylo teodolitem Wild T3 a dálkoměrem AGA 8. Měření byla opakována jednou ročně a do celkového měření byly výsledky zapojeny do dvou celků, počáteční a koncové etapy. Výsledky, tj. souřadnicové změny v mm/rok nevykazovaly výraznější pohyb. Významnější byl střižný pohyb podél jižního konce tzv. Blanické brázdy [8, 9]. Tento pohyb souvisí s trvajícím tlakem Alp na Český masiv, což je v současné době ověřováno metodami GPS [11, 12, 13].

Jaderná elektrárna Temelín

Hovoříme-li o významných výsledcích geodetických prací v jižních Čechách, je třeba zmínit také zavrhovanou, ale potřebnou jadernou elektrárnu Temelín. Také při přípravě její výstavby a v jejím průběhu byli účastni geodeti. Od roku 1978 do roku 1984 v rámci komplexu jiných geofyzikálních, geologických, hydrologických, klimatologických aj. průzkumných prací zde probíhala také měření geodetická, která vedl autor toho pojednání. Pozornost byla soustředěna zejména na svislou složku pohybu, neboť vliv složky vodorovné byl prokazatelně nižší, než jak udávala kritéria. Prováděné práce jsou (mimo výročních zpráv) popsány např. v [1] a [10]. Na rozdíl od většiny obyvatel je autorovi jasné, že tato elektrárna je bezpečnější než např. jízda autem.

Ze dvou lokalit, které byly studovány, byla vyloučena také za přispění geodetických metod lokalita Dubenec a práce se soustředily na lokalitu Temelín, situovanou na moldanubickém hřbetu, který je do jisté míry pokračováním Lišovského prahu. Při výzkumu této lokality bylo využito poznatků z polygonu Lišov, kdy rovněž VIP Hluboká bylo východiskem nivelace. Geodetické práce spojené s výstavbou elektrárny je pak další historií. Práce vložené do výstavby JETE se vrátí v bezpečnosti jejího provozu i přes poplašná sdělení a protesty, organizované snad naftařskými, plynařskými a uhelnými společnostmi, pro které je jaderná energie velkou konkurencí.

Závěr

Generace geodetů zanechaly v jižních Čechách nesmazatelné stopy. Teď je třeba tyto památníky chránit, neboť patří k naší historii. Autor chce na tomto místě poděkovat PhDr. N. Valaskové za fotografickou dokumentaci Trebišova, ing, A. Drbalovi za technickou pomoc a měřičům dnešního ZÚ a Geodézie Č. Budějovice, vedených ing. Šinknerem st., jako vedoucím odd. speciální geodézie. Příště se podíváme do východních Čech, abychom lépe poznali různé vazby mezi geodézii a dalšími součástmi lidského života.

Literatura

Ing. Pavel Vyskočil, DrSc., soukromý poradce

vyvěšeno: 23.06.2005
ID článku: 1747


Z časopisu Zeměměřič č. 05-05
[Server]
Geodézie
Historie Zajímavosti
[Pošta]