[Home Page]

Ejhle, trigas!

Pohorecký V.: Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy; vyšlo 2. 2. 2005 v Nakladatelství Libri, Praha, ediční řada: Technické památky, 1. vydání, brožované; ISBN 80-7277-233-3; 208 stran, 290 foto a obr.; 300 Kč.

Autor, člen Klubu českých turistů a poradce v oblasti cestovního ruchu známý svými populárními knížkami o hradech a rozhlednách, tentokrát mapuje rychle mizející fenomén naší krajiny – triangulační věže.

Z knihy se dozvíte, že první historické zmínky o triangulačních věžích pocházejí z období budování trigonometrické sítě pro mapování stabilního katastru (1821 - 1864), poslední triangulační věž vůbec byla postavena roku 1994.

Věže byly obvykle stavěny jako čtyřboké, výjimečně troj- nebo osmiboké. Laika asi překvapí, že se věž skládala ze dvou úplně samostatných konstrukcí. Ta první sloužila pro výstup, zřízení pracovní podlahy kolem stanoviště teodolitu a končila střechou opatřenou na vrcholu černým hranolem s tyčkou pro cílení z okolních bodů. Druhá konstrukce byla vlastně jen stativem pro teodolit ve zvětšeném měřítku. Skládala se ze středního sloupu vzepřeného čtyřmi vzpěrami od vrcholu středního sloupu šikmo do země. Vše bylo spojeno v jeden pevný celek věnci, kříži a kleštinami. Tato konstrukce musela bezvadně pronikat věží, žádná její část se nesměla ani při velkém větru prohýbat nebo narážet na jinou část.

Pro stavbu věže vysoké 36 metrů (Šenov na Těšínsku) bylo spotřebováno celkem 33 m3 dřeva, 150 kg hřebíků, 450 kg cementu, 40 kg šroubů, 20 kg dehtu, 2 kg černé barvy a 1 m3 prken. Stavba byla provedena ve 24 dnech sedmi dělníky, z nichž pouze jeden byl kvalifikovaným tesařem.

V letech 1936 – 41 bylo na podobném principu postaveno také devět zděných měřických věží.

Autor se opírá jak o materiál ze Zeměměřického úřadu, tak především o vlastní dlouhodobě pořizovanou unikátní fotodokumentaci. Kniha si přitom neklade za cíl kompletní zmapování původních triangulačních věží, ale seznamuje čtenáře se zhruba 250 triangulačními a některými dalšími věžemi, dnes již z větší části zaniklými, které obvykle stávaly na kopcích a místech, z nichž býval výhled do okolní krajiny. Kromě klasických dřevěných věží se čtenář seznámí i s měřickými věžemi zděnými, měřickými pilíři a signály, rozhlednami, vojenskými pozorovatelnami, vyhlídkovými a telekomunikačními věžemi, hrady, hradišti, zříceninami, kostely, kaplemi, hvězdárnami a větrnými mlýny. Některé lokality a turistické cíle v okolí věží a zejména významné vyhlídky do krajů mapuje detailněji. Publikace tak poslouží zároveň jako originální průvodce pro turisty či zájemce o technické památky naší vlasti i jako inspirace pro zřízení nových rozhleden a vyhlídkových věží.

(zs)

vyvěšeno: 23.06.2005
ID článku: 1752


Z časopisu Zeměměřič č. 05-05
[Server] Přečtěte si [Pošta]