[Home Page]

Co všechno lze zjistit z označení listu katastrální mapy -II

Dne 29.6.2005 se redaktor Zeměměřiče zúčastnil na pražské stavební fakultě státních závěrečných zkoušek, které jsou veřejné. Prvotní atmosféra napětí, stresu a nervozity měla ve většině případů šťastný konec. Jeden příklad za všechny. Předseda zkušební komise č. 2 (Ing. Lumír Nedvídek) položil při ústní části státní závěrečné zkoušky z povinného "trojkombinačního" tématu "vybrané kapitoly z mapování, katastru a kartografie" jedné adeptce tuto komplexní otázku:

Vyjděme z předpokladu, že mapový list platné katastrální mapy má označení "VS-I-13-9 (dg)". Z této informace odvoďte, jaké má katastrální mapa měřítko, v jakém je kartografickém zobrazení, zda se na tomto konkrétním mapovém listu některé délky zobrazí nezkresleně (pokud ano, tak které), kdy proběhlo původní mapování a jakou měřickou metodou byly při něm nejčastěji zaměřovány podrobné body.

Adeptka nejdříve správně dovodila, že ze samotného označení mapového listu jednoznačně vyplývá, že se jedná o katastrální mapu v měřítku 1:2880, kdy původní mapování proběhlo v 1. polovině 19. století a podrobné body byly většinou zaměřovány grafickým protínáním (metodou měřického stolu). Kartografickým zobrazením bylo transverzální válcové zobrazení Cassini-Soldnerovo. Toto zobrazení je ekvidistantní (délkojevné) pouze v tzv. základním poledníku, jdoucího přibližně středem zobrazovaného území. Triangulačními (fundamentálními) listy byly čtverce o straně 4000 sáhů x 4000 sáhů, které se označovaly zkratkou zda se jedná o východní či západní sloupec, římskou číslicí konkrétního sloupce (sloupce byly číslovány od základního poledníku vzestupně na východ i na západ) a arabskou číslicí konkrétní vrstvy (číslováno vzestupně od severu k jihu). Mapové listy vznikly dalším rozdělením fundamentálního listu na 4 sloupce (označované od východu k západu písmeny "a" až "d") a 5 vrstev (označovaných od severu k jihu písmeny "e" až "i"). Z označení konkrétního mapového listu "VS-I-13-9 (dg)" pak adeptka správně na tabuli dovodila, že tento mapový list přiléhá z východu k základnímu poledníku a všechny délky zobrazené v levém rámu tohoto konkrétního mapového listu tedy nebudou zatíženy délkovým kartografickým zkreslením ze zvoleného zobrazení. Protože zadané označení mapového listu není jedinečné (se stejným označením může existovat mapový list jak v souřadnicové soustavě gusterbergské, tak i v souřadnicové soustavě svatoštěpánské), je třeba pro úplnost poznamenat, že závěr je shodný pro obě alternativy.

Protože stejně úspěšně (tj. na výbornou) si tato adeptka poradila jak s otázkami dalších zkoušejících ze zbývajících dvou tématických okruhů, tak i s obhajobou své diplomové práce, má pomyslná rodina zeměměřických inženýrů o dalšího člena navíc, a to o Ing. Věru Lebedovou.

redakce

vyvěšeno: 30.06.2005
ID článku: 1764
další informace: www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1763


Z časopisu Zeměměřič č. 05-07+08
[Server]
Katastr nemovitostí
Kartografie Školství
Historie
[Pošta]