[Home Page]

Nejstarší mapová díla na území ČR

(Dokončení z minulého čísla)

Vischer – Čechy (1692)

Tyrolský zeměměřič a kartograf Jiří Matouš Vischer vydal v roce 1692 mapu, která byla považována za mladší kopii mapy Komenského. Pohledy hradů, zámků a klášterů nejsou vyjádřeny smluvenými značkami, ale jsou miniaturními obrázky těchto objektů. Mapa sama obsahuje 2 460 míst popsaných nebo jen označených kroužkem. Při mapování Vischer použil počitadla otáček cestovního vozu. Mapa má přibližné měřítko 1 : 187 660.

Vogt – Čechy (1712)

Jan Jiří Vogt (1669 – 1730), řeholním jménem Mořic (Mauritius) je autorem mapy Čech Noua totius regni Bohemia tabula z počátku 18. století. Po vzoru svého otce, zeměměřiče ve službách plaského kláštera, získal měřické znalosti. Posléze studoval teologii a toto studium ho přivedlo k zálibě v historii a zeměpise Čech. V roce 1712 vyšla ve Frankfurtu a Lipsku jeho práce o historii Čech jejíž součástí byla i mapa Čech. Měřítko mapy bylo přibližně 1 : 400 000 s rozměry 656 x 853 mm. Vogt na mapě znázornil kulturní, hospodářské a zeměpisné zajímavosti (města a městečka, kláštery, hrady, naleziště zlata, stříbra i perlorodek, silniční síť, poštovní a celní stanice). Podobně jako Helwig na mapě Slezska zvýraznil oblast Krkonoš s Krakonošovým revírem (Ruezahl Revire).

Cóvens a Mortier – Morava (1742)

Podkladem pro kartografické zpracování mapy Moravského markrabství je Müllerova mapa Moravy z roku 1716. Mapa vyšla v amsterodamském nakladatelství Cóvens a Mortier. Měřítko mapy cca 1 : 500 000 s rozměry 485 x 635 mm. Zobrazuje zemi rozdělenou do šesti krajů (Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský), městečka i menší obce, vodstvo a schematicky zeleň a reliéf. Mapu zdobí moravský znak a alegorie lovu a hojnosti.

Müller – Uhry, Morava a Čechy (1709, 1716 a 1744)

Vojenský císařský inženýr Jan Kryštof Müller (1673 – 1721) započal svoji profesionální dráhu mapéra kvalitní mapou Uher, která vyšla v roce 1709 v měřítku cca 1 : 550 000. Plynule počal mapovat Moravu a to od roku 1708. Při mapování zde využil tzv. viatorium, což byl měřící kočár opatřený počitadlem otáček kol, směry určoval buzolním měřením. Mapa obsahuje všechna místa obydlená i neobydlená, města královská, biskupská, panská sídla, mýta, sklárny, doly, poštovní i jiné silnice a cesty se stanicemi a hostinci. Pohoří uvádí se svými jmény, na vodních tocích zachycuje mlýny a převozy, zaznamenává rybníky. Větší města a zámky jsou znázorněny svým půdorysem. Horstva a pohoří jsou znázorněna kopečkovou metodou se správným výškovým odstupňováním. Mapa byla vydána v roce 1720 a byla vyhotovena v měřítku cca 1 : 180 000. V letech 1712 – 1720 prováděl Müller mapování Čech. V mapě, která se skládá celkem z 25 listů vyznačil nové správní rozdělení Čech na 12 krajů. Rohové listy jsou vyplněny kresbami velké umělecké hodnoty vytvořené Václavem Vavřincem Reinerem. Rámec obsahuje dílky sítě zeměpisných souřadnic a má rozměry 282 x 240 cm. Mapa je doplněna značkovým klíčem obsahující přes 50 mapových značek. Měřítko mapy je cca 1 : 132 000. Müllerova mapování jsou velmi kvalitním mapovým dílem své doby. Tyto mapy sloužily jako mapovací podklad po řadu let. Vojenský císařský inženýr Jan Kryštof Müller zemřel předčasně ve věku 48 let na následky četných neduhů získaných svojí enormní prací v terénu a díky nepřetržitému pracovnímu vypětí (pozn. red.: pozor na to, kolegové!).

Majer – české země (1748)

Jan Tobiáš Majer (1723 – 1762), astronom, matematik a kartograf, pracoval v letech 1746 – 1751 v kartografické dílně v Norimberku, později působil jako profesor matematiky a ředitel astronomické observatoře v Góttingenu. V roce 1750 vytvořil první glóbus Měsíce. Podle geodetických měření Jana Kryštofa Müllera a Jana Wolfganga Wielanda sestavil mapu Českých zemí. Tehdy pokládal za země Koruny české Čechy, Moravu, Slezsko s Kladskem a Horní i Dolní Lužici. Znaky, umístěné pod latinským titulem mapy, jsou čtyři (pro Čechy, Moravu, Slezsko a Lužici), ve francouzském názvu je zmíněn stát český a Slezské vévodství. Ve skutečnosti již od roku 1747 Slezsko ani Lužice k českým zemím, a tím ani k monarchii, nepatřily. Mapa o rozměrech 475 x 540 mm v měřítku cca 1 : 981 000. Mapa byla vydána v Norimberku.

V Brně 14. 8. 2004

Základní literatura:

Autorský kolektiv:

Ukázka Müllerovy mapy

Zdeněk Fišer, Jan Zouhar a Jiří Vondrák

vyvěšeno: 10.07.2005
poslední aktualizace: 11.07.2005
ID článku: 1783


Z časopisu Zeměměřič č. 05-06+07
[Server] KartografieHistorie [Pošta]