[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 9.) - Zlínský kraj

Na celém území České republiky je vhodně rozmístěno dvanáct základních nivelačních bodů (ZNB). Body slouží k zajištění České státní nivelační sítě (ČSNS). Jsou stabilizovány ve vybraných lokalitách stanovených na základě geologických posudků. Stabilizace ZNB jsou provedeny v neporušených skalních výchozech a jsou chráněny pomníkem. V kraji Zlínském se jedná o Základní nivelační bod X. – Bojkovice.



Jan Amos Komenský v Uherském Brodu

Vstupní část expozice v muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodu přibližuje návštěvníkovi Komenského dobu. Na velkém čelním segmentu jsou umístěny dva čtecí válce s hlavními daty ze života Komenského ve srovnání s důležitými letopočty evropských dějin. Ve středu segmentu stojí skleněná koule. V tomto symbolickém glóbu se pomalu otáčí kruhový obraz s 12 diapozitivy, znázorňujícími tematické oblasti Komenského působení: astronomii, diplomacii, filologii, filosofii, historii, kartografii, literaturu, přírodu, pedagogiku, techniku, teologii. Poslední oblast působení Komenského je nazvána Theatrum, což je možné chápat jako encyklopedie.

Vedle mapy s místy pobytu Komenského je mezi 2 segmenty umístěn obraz v podobě oblaku, na který je promítán audiovizuální program Brána věcí, jež představuje divákovi život a dílo Komenského na pozadí historických souvislostí.

Na Masarykově náměstí je pamětní deska na domě čp. 201, který kdysi patřil rodině Komenských a kde se snad mohl Komenský narodit, pakliže se narodil v Uherském Brodu. Otec Martin Komenský provozoval nákladnictví a patřil k bohatším měšťanům. Deska je dílem J. Laušmana a byla instalována 22. července 1920 péčí Církve československé husitské.


Na náměstí se nachází ještě obelisk od Yvana Theimera (*1944). Na obelisku je znázorněna také Komenského mapa Moravy.

Úmysl nakreslit mapu rodné Moravy pojal Komenský již za studií, když o prázdninách roku 1613 podnikl z Heidelbergu výlet k Severnímu moři. Začal na ní pracovat po svém návratu na Moravu (1614). Mapu odevzdal tiskařům v Amsterodamu, kde vyšlo první vydání v roce 1627. Komenského mapa je dílo na svou dobu obsahově i technicky velmi dokonalé a snese srovnání s mapou Mercartorovou z roku 1627.


V městě se nachází několik dalších památek, např.: Komenského socha od Vincence Makovského (1956) před muzeem nebo plastika na škole.


Jan Amos Komenský v Nivnici

O rodišti Komenského se vedou spory. Na universitních studiích se Komenský několikrát (11) podepsal Nivnicensis, Nivnicenus nebo Nivanus. Protože v universitních matrikách se psalo místo rodiště, jsou pro některé badatele tyto podpisy důkazem pro Nivnici. Možné rodiště Komenského je v domě čp. 137, v tzv. Bártkově mlýnu, ve kterém je památník a pamětní deska, která byla odhalena k 350. výročí narození J. A. Komenského.





PODLE NĚKTERÝCH ÚDAJŮ SE V TOMTO MLÝNĚ
NARODIL A SVÉ MLÁDÍ PROŽIL
VELKÝ UČITEL NÁRODŮ
J. A. KOMENSKÝ
* 28.III.1592, †15.XI.1670
28.III.1942


Od roku 1644 je Komenský na svých prvotinách vydaných v Sárospataku (v Maďarsku) označen Hunnobrodensis. Třetím možným, ale nejméně pravděpodobným rodným místem Komenského by mohla být Komňa, odkud pocházeli jeho předkové.

Poděkování: Za nezištnou pomoc a za poskytnutí některých fotografií bych chtěl poděkovat paní Daně Večeřové z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě.

Pozn. šéfredaktora: Jan Amos Komenský se jako jediný expert z našeho oboru probojoval až do první desítky Největších Čechů v soutěži České televize v r. 2005. S připomínkami jeho osobnosti se můžeme setkat na mnoha místech ČR a právem je doceňován jeho význam jak celospolečenský, tak i kartografický.

(joh)

vyvěšeno: 01.09.2005
poslední aktualizace: 08.02.2006
ID článku: 1806


Z časopisu Zeměměřič č. 05-08+09
[Server] HistorieZajímavosti [Pošta]