[Home Page]

Na úvod kulatého stolu: Budoucnost výuky GIS

Vážení přátelé a kolegové, jedna z možností, jak zahájit diskusi o budoucnosti výuky GIS, je stručně ilustrovat budoucí trendy a aplikace vybraných geověd, které s GIS a geoinformatikou úzce souvisejí a charakterizovat právní a politické prostředí v budoucí Evropě, které může zásadně ovlivnit úroveň globální, evropské i národní infrastruktury geoprostorových dat.

V příštích 20 letech očekáváme celkovou harmonizaci politického a právního prostředí v Evropské unii, která umožní vytvořit evropskou geoinformační infrastrukturu charakterizovanou horizontální interoperabilitou národních databází i hierarchickou interoperabilitou od úrovně pozemkových informačních systémů až po národní, kontinentální a globální geografické databáze. Geografická data budou všeobecně přístupná (např. prostřednictvím EU-Geoportálu), přeshraniční výměna geodat bude samozřejmostí.

Vývoj e-katastru nemovitostí bude směřovat k jedinému informačnímu systému, který bude registrovat jak vlastnická práva k nemovitostem a jejich omezení, tak i technická data o vlastnících, pozemcích, budovách a bytech. 3D – katastr bude registrovat a zobrazovat i podzemní a nadzemní objekty charakteru nemovitosti a lokalizovat je v národním (později v evropském) geodetickém referenčním systému. Vedení katastrálního informačního systému bude centralizováno, distribuce dat uživatelům naopak rozptýlena do informačních kiosků místní správy. EULIS poskytne elektronické rozhraní umožňující přístup k národním katastrálním informačním systémům v Evropě. Výdaje na provoz katastrálního informačního systému budou plně kryty příjmy z poplatků.

Soukromí zeměměřiči (geomatici, geoinformatici) budou muset poskytovat komplexní služby zákazníkům včetně oceňování a prodeje nemovitostí. Mnoho praktických zeměměřických operací bude natolik automatizováno, že je budou moci vykonávat lidé bez odborného vzdělání. Jako příklad lze uvést použití robotizovaných totálních stanic pro podrobná měření a systému pozemního laserového skenování pro zaměřování budov, ulic, průmyslových provozů, inženýrských děl a podzemních objektů. Praktická geodézie (zeměměřictví) směřuje k integraci více vědních disciplin (jakožto geomatika či geoinformatika).

Vývoj teoretické geodézie se soustředí na zdokonalování znalostí o parametrech zemského tělesa a jeho tíhového pole a na zpřesnění globálních, kontinentálních i národních geodetických referenčních systémů včetně jejich časových změn. Globální polohové systémy dosáhnou milimetrové přesnosti i v geodetických kinematických aplikacích. Jejich součástí budou husté sítě permanentních stanic v jednotlivých zemích běžně využívané inteligentními navigačními systémy pro navigaci osob, vozidel, lodí a letadel v reálném čase. Časoprostorový aspekt bude typický pro sběr, zpracování a analýzu geodat.

Fotogrammetrie dokončí přeměnu fotografického snímku na digitální obrazový záznam. Velkoformátové digitální letecké měřické kamery budou cenově srovnatelné, ne-li lacinější, než současné filmové kamery. Prostorová poloha jednotlivých obrazových záznamů bude odvozována z přímo měřených prvků vnější orientace zjištěných prostřednictvím GPS a inerciální měřické jednotky během letu. Pro tematické aplikace budou často využívány multispektrální obrazové záznamy z leteckých nosičů. Pro detailní modelování terénního reliéfu a jeho časových změn bude běžně používán letecký laserový skener (LIDAR).

V dálkovém průzkumu bude využíváno mnoho malých družic poskytujících zejména multispektrální obrazové záznamy ve velkém počtu úzkých pásem viditelného, infračerveného a tepelného záření. Obrazové záznamy z družic s vysokým rozlišením zčásti nahradí leteckou fotogrammetrii při aktualizaci topografických databází. Přitom se budou používat postupy automatického rozpoznávání prostorových i kvalitativních změn během časové periody aktualizace. Díky kapacitě a velkému poli záběru dálkového průzkumu Země bude do roku 2025 zobrazen ve formě geografických databází v úrovni podrobností map měřítka 1 : 1 000 000, 1 : 250 000 a možná i 1 : 50 000 celý povrch Země včetně neobývaných území, a to nikoliv jen pro vojenské účely jako dosud.

Kartografie bude významně dotčena rozvojem informačních technologií. Zdá se, že bude především obslužným servisem pro kartografickou vizualizaci geoprostorových dat zpracovávaných technologiemi GIS. Mapa v papírové formě sice neztratí úplně svůj význam, ale bude jen jednou z pomůcek pro výuku, aktivity ve volném čase a pro běžné vojenské účely. Jinou, častější formou, budou elektronické mapy a atlasy, 3D modely území, animace, virtuální modely a inteligentní produkty multimediální povahy. Internet umožní rychlý přístup ke kartografickým produktům a stane se tak globálním geoinformačním systémem. Opuštění kartografického know how při tvorbě software pro GIS samotnými informatiky (např. zásad kartografické generalizace, užití sofistikovaného jazyka mapy) by mohlo vést k rozšíření a používání sice efektního a rychlého software, avšak nedávajícího smysluplné výstupy.

Popsané trendy a aplikace vybraných geověd, které úzce souvisejí s GIS a geoinformatikou, nasvědčují tomu, že v budoucnu bude možná menší potřeba vysokoškolsky vzdělaných geoinformatiků, avšak s důkladnými znalostmi citovaných geověd, aby byli schopni vidět dovnitř černých skříněk firmami dodávaných software a někteří (ti nejschopnější) eventuálně vytvářet dokonalejší technologie GIS a programy umožňující získání smysluplných aplikačních výstupů.

(Referát v rámci konference Gis Visions 2025 konané dne 19. a 20. září 2005 v Ostravě)

Doc. ing. Jiří Šíma, CSc., ZČU v Plzni

vyvěšeno: 03.11.2005
poslední aktualizace: 04.11.2005
ID článku: 1850
další informace: www.zememeric.cz/clanek.php?zaznam=1849


Z časopisu Zeměměřič č. 05-11
[Server] Geodézie [Pošta]