[Home Page]

Současný stav tvorby Atlasu krajiny České republiky

Projekt tvorby Atlasu krajiny České republiky je rozvržen na léta 2003-2007. V současné době se tedy nachází za polovinou tvůrčího období. Koncepce AK ČR prodělala během předchozího období určité změny, jejichž výsledkem je jeho současná struktura.

Atlas člení do devíti oddílů takto: Oddíl 1: Krajina a metody jejího studia, Oddíl 2: Geografická poloha České republiky, Oddíl 3: Historická krajina, Oddíl 4: Přírodní krajina, Oddíl 5: Současná krajina, Oddíl 6: Krajina jako dědictví, Oddíl 7: Krajina jako prostor pro společnost, Oddíl 8: Krajina budoucnosti, Oddíl 9: Krajina v umění.

Ačkoliv některá témata se budou moci zdát laikům či nepoučenému čtenáři odtažitými, opak je pravdou, neboť současná krajina je místem střetu a produktem spolupůsobení minulých i současných přírodních i antropogenních procesů. Atlas je tedy koncipován tak, aby pokryl širokou škálu pohledů na krajinu.

Oddíl 1 „Krajina a metody jejího studia“ je věnován výkladu pojmu „krajina“ z několika hledisek. Jsou zde představeny rozličné metody jejího studia pro potřeby jak jejího vědeckého poznání, tak pro praktické účely, a ty jsou dokumentovány příslušnými produkty: mapami, řezy, klasickými i počítačově generovanými modely apod. V oddíle jsou prezentovány ukázky zobrazení krajiny na našem státním území od konce středověku po současnost, včetně využití GIT.

Oddíl 2 „Geografická poloha České republiky“ sleduje souvislosti české, moravské a slezské krajiny s evropskými poměry. Republika je zde zařazena do přírodního, hospodářského, populačního i politického obrazu starého kontinentu. V mapách většinou měřítka 1:20 mil. je dokumentována propojenost naší krajiny s krajinou okolních zemí.

Oddíl 3 „Historická krajina“ se zaměřuje na dokladování vývoje krajiny dnešní ČR v nedávné geologické, prehistorické i psané minulosti. Je zde zachycen (na příkladech) vývoj krajiny v jednotlivých etapách naší historie od středověku po současnost, včetně územně správního členění. Podrobně jsou dokumentovány období s charakteristickým využitím území a identifikovány změny, které v krajině mezi sledovanými termíny proběhly. Oddíl vyúsťuje do typizace území ČR z hlediska charakteru vývoje a jeho změn.

Oddíl 4 „Přírodní krajina“ shromažďuje analytické i syntetické mapové podklady o předchozích i soudobých vlastnostech jednotlivých přírodních složek krajiny: energii, ovzduší, geologické stavbě, reliéfu, vodě, půdě, rostlinstvu a živočišstvu a také o jejich integrálním projevu ve struktuře naší krajiny z typologického a regionálního hlediska. Územní diferenciace krajiny je dokumentována v krajinných mapách různých dimenzí. Novinkou je poddíl věnovaný energii, doposud nefigurující ve známých atlasech.

Oddíl 5 „Současná krajina“ pojednává z mnoha úhlů koexistenci přírody a lidské společnosti na území ČR. V mapách jsou dokumentovány populační aspekty, sídelní a ekonomické stránky jejich spolupůsobení. Společně se projevují rovněž ve vzhledu současné krajiny a v její funkčnosti, což je doloženo jak na regionálních příkladech v mapách a na ortofotosnímcích, tak v celorepublikových přehledech.

Oddíl 6 „Krajina jako dědictví“ je zaměřen na uvedení přírodního a kulturního dědictví uloženého v naší krajině do prostorových souvislostí. Po přehledu jednotlivých kategorií chráněných území přírody a krajiny následují mapy dokumentující rozšíření vybraných chráněných druhů bioty. V podobném rozsahu jsou v mapách dokladovány kulturní a historické památky různých kategorií. Nemalá část oddílu je věnována etnografickým a ekologickým hodnotám území.

Oddíl 7 „Krajina jako prostor pro společnost“ bude přehledem stavu životního prostředí u nás prostřednictvím teritoriálního popisu antropogenních změn a ohrožení přírody a zdraví člověka. Zde budou pojednány schopnosti jednotlivých krajin uspokojovat potřeby společnosti, únosnost a rozvojové limity dílčích krajin. Přírodní a antropogenní rizika budou představena v podle jednotlivých složek přírody a společnosti.

Oddíl 8 „Krajina budoucnosti“ představí scénáře, trendy, programy a hypotézy o směrech a cílech vývoje naší krajiny. Téma bude pojednáno jak z hlediska jednotlivých resortů ekonomiky s ohledem na dopady v krajiny, tak z pozice území jako příjemce a nositele lidských aktivit a jejích dopadů.

Oddíl 9 Krajina v umění“ představí území naší vlasti v uměleckých dílech nejrůznějších žánrů, byť pochopitelně s důrazem na produkty výtvarného umění. Česká, moravská a slezská krajina odedávna poutala pozornost umělců a její vyjádření v uměleckých dílech je tradiční součástí našeho kulturního bohatství.

Originály jsou ve valné většině vytvářeny v digitální podobě jako datové soubory GIS sestavené nad standardizovanými topografickými podklady čtyř hlavních používaných („celostátních“): 1:500 000, 1:1 mil., 1:1,5 mil. a 1:2 mil. či jako výřezy větších měřítek (1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000 a 1:200 000). Nyní probíhá přebírání hotových autorských originálů jednotlivých map do prvních sedmi oddílů. Díla připravená k odevzdání jsou dočasně vystavena na internetu pro posouzení odbornou a laickou veřejností (www.atlaskrajiny.info/ „ke stažení“). Digitální geoinformační technologie hrají při zpracování atlasu dominantní roli. Dílo tak bude představovat ve světě zatím dosti ojedinělý kartografický produkt distribuovaný na papíře (ve svazku i jednotlivě), internetu a DVD či CD nejen v rastrové, ale i vektorové podobě, byť digitální či webové atlasy různých druhů již existují. Ve své podstatě půjde o mimořádně rozsáhlou vektorovou i rastrovou geodatabázi, která poslouží k řešení dalších navazujících úkolů zejména v uživatelské sféře. Současně půjde o reprezentační dílo, v naší kartografické produkci zatím chybějící.

Jaromír Kolejka

vyvěšeno: 02.12.2005
ID článku: 1890
další informace: www.atlaskrajiny.info

Tento příspěvek zde zveřejnil přispěvovatel Jaromír Kolejka a nemusí vyjadřovat názory a stanoviska redakce


Z časopisu Zeměměřič č. 05-11
[Server] KartografieZ domova [Pošta]