[Home Page]

Rok 2005 v resortu ČÚZK

Předseda ČÚZK ing. Karel Večeře poskytl našemu časopisu Zeměměřič kratičký rozhovor, jehož hlavním posláním bylo ohlédnutí za loňským rokem.

Jaké je hodnocení uplynulého roku z hlediska úkolů, které jste měli stanoveny? Jaké byly plánované a skutečné příjmy a výdaje v resortu?
Ve státní správě KN v roce 2005 pokračoval nárůst počtu podání k zápisu práv a dalších údajů. U vkladů to byl nárůst o 5 %, což by samo o sobě bylo vcelku přijatelné a zvládnutelné. Problémem roku 2005 se ale staly zápisy zá¬znamem a poznámky. V nich činil meziroční nárůst doručených podání 21 %. Hlavní roli tu hrají zápisy a výmazy exekucí, které mají ještě další nepříjemný dopad, že je musíme provádět bezodkladně. Pokud tedy jejich počet roste, ostatním navrhovatelům se prodlužuje lhůta, neboť exekuce se vyřizují mimo pořadí doručených podání. KÚ se proto snaží zkrátit lhůty zápisů zá¬znamem (zahrnují i zápisy poznámkou), aby nemusely čelit stížnostem na narůstající počet přednostních zápisů spojených s exekucemi a samozřejmě také proto, že každý předcházející nevyřízený zápis zpomaluje postup dalších, třeba vkladových řízení, týkajících se týchž nemovitostí. Podívám-li se na celkový výsledek za rok 2005 přes čísla o provedených zápisech vkladem a záznamem, bylo jich celkově provedeno o 20 % více než v roce 2004. Za to jistě patří zaměstnancům KÚ poděkování, stálo je to velké úsilí. Přiznám se však, že mne již delší dobu znepokojuje stav, kdy omezujeme digitalizaci katastrálních map i další činnosti, abychom nějak zvládli nárůst požadavků na zápisy do katastru. To není dobrý stav a především je takový vývoj z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Naše loňské pokusy o schválení reforem odstraňujících tento nepříznivý trend však nebyly úspěšné a budeme je navrhovat opakovaně nové vládě po volbách.
Jak se dařilo plnit plánované příjmy do státního rozpočtu?
Příjmy nejsou v tuto chvíli velkým problémem. Stát hospodaří podivně, správní poplatky, kterými jsou zpoplatněny vklady práv a většina výstupů z katastru, nejsou jednotlivým kapitolám rozpočtovány, takže na jejich celkovém výběru nejsme nijak zainteresováni. Resort měl v roce 2005 stanoveny příjmy především za poskytování dat katastru a dalších produktů v souhrnu 100 mil. Kč, ty byly bez problémů splněny, do státního rozpočtu bylo odevzdáno 143 mil. Kč (ČÚZK 50 mil. Kč, ZÚ 15 mil. Kč a KÚ 78 mil. Kč. Problém s neplněním těchto příjmů se tedy nevyskytl. Co se týká výdajů, přesné výkazy se teprve zpracovávají. Celkové výdaje budou přibližně 2,4 mld. Kč, z toho 1,2 mld. Kč tvoří platy zaměstnanců, dalších zhruba 450 mil. Kč je pojistné související přímo s platy. Investiční výdaje budou přibližně 260 mil. Kč, výdaje na výzkum a vývoj necelých 30 mil. Kč a zbývajících 460 mil. Kč představují výdaje na provoz (energie, nájmy apod.) a údržbu budov a všeho ostatního, co je k fungování úřadů nezbytné. Jen pro zajímavost, třeba výdaje na poštovné dosahují přes 50 mil. Kč ročně. Za vážný problém považuji skutečnost, že průměrný plat zaměstnanců KÚ v roce 2005 bude zaostávat za jinými srovnatelnými státními institucemi, kde došlo v průběhu roku k navýšení objemu mzdových prostředků. Nám ale náš rozpočet nic takového neumožňoval.¨
Co v resortu přinesl rok 2005 nového pro podnikatelskou sféru? Co pro občany?
Za změny, jejichž dosah ještě dnes nedokážeme plně docenit, považuji dokončení sítě permanentních stanic GPS CZEPOS, které se podařilo v závěru roku s mírným předstihem proti plánu. Rok 2006 bude pro nás i pro uživatele rokem zkušebním a já věřím, že až se naučíme tuto progresivní technologii plně využívat, bude to velký přínos jak pro resort, tak pro podnikatelskou sféru. Za zmínku jistě stojí to, že při vážných potížích s financováním takového projektu na Slovensku jsme jedinou zemí v regionu, jejíž úsilí o vybudování takové sítě je v posledních letech úspěšně dovršeno, což je na evropské úrovni velmi pozitivně hodnoceno. Zažíváme také velmi kladnou odezvu na Geoportál Zeměměřického úřadu. Uživatelé jej teprve začínají používat, takže na nějaké komplexnější hodnocení je příliš brzy, ale o tom, že je to velký krok správným směrem, nemůže být pochyb. Nyní bude záležet na tom, jak zvládneme zlepšení kvality nabízených produktů, což bude do značné míry záviset na průběhu letošního důležitého projektu, jehož cílem je zásadní modernizace postupů při aktualizaci ZABAGED. Také musíme prohloubit komunikaci s uživateli nabízených produktů, abychom byli schopni mapové služby dále rozvíjet. S těmi přínosy pro uživatele služeb KN je to složitější. Uživatelé asi nehodnotí fakt, že se při 20% nárůstu počtu zápisů se sníženým počtem zaměstnanců podařilo ve vkladech udržet dřívější lhůty a v záznamech je o trochu zkrátit, příliš pozitivně. Přesto je to hlavní úspěch roku 2005. Doufám, že uživatelé dálkového přístupu na obcích a krajských úřadech jsou již spokojeni s ode¬zvami svých dotazů do centrální databáze katastru, neboť zprovozněním nové techniky pro dálkový přístup naše schopnost uspokojovat dotazy klientů dálkového přístupu řádově vzrostla. Zavedení elektronické značky se však zpozdilo vinou pozdního vydání předpisů Ministerstvem informatiky, takže výpisy začneme elektronickou značkou označovat až v letošním roce. Také je stále v legislativním procesu novela zákona o informačních systémech veřejné správy, která umožní poskytování výstupů z katastru i mimo KÚ, kde všude, to bude je ještě předmětem politického rozhodování Parlamentu. Novelizace katastrální vyhlášky se zpozdila údajně kvůli vnitroresortnímu připomínkovému řízení.
Jaký je v tom problém a kdy by měla začít platit?
Příprava vyhlášky se skutečně protahuje. Text, který už se objevil ve vnitroresortním připomínkovém řízení, měl ještě řadu nedostatků, takže na něm dále pracujeme. Vytvořit novou vyhlášku je poměrně obtížný úkol a ukazuje se, že její přepisování v těch částech, které nečinily větší potíže, nebyl dobrý nápad. Vede to k tomu, že namísto soustředění se na pasáže přinášející skutečné změny, ztrácíme mnoho sil na ujasňování si změn, které nejsou vyvolány skutečnou potřebou. Ale snad to zvládneme, účinnost lze očekávat až ve druhém pololetí letošního roku.
Jak se daří digitalizovat a transformovat mapy PK? V jakém stavu je realizace skenovaní katastrálních map (orientační mapy), které chce resort provizorně nabízet pro uživatele IS? Jaká je návratnost tohoto řešeni?
Digitalizace map jde pomalu, dokonce se v posledních letech zpomaluje. Rostou-li počty zápisů meziročně o desítky procent a tento stav trvá již několik let, nutně se to projevuje v nedostatku kapacit na digitalizaci. Rozpočet navíc neumožňuje řešit žádnou z potřebných činností nákupem služeb, takže je to past, ze které se musíme nějak dostat, jinak se situace nezlepší. Zemědělskému výboru jsem loni předal materiál o problematice digitalizace katastrálních map, ve kterém je problém kvantifikován. Náklady na dokončení digitalizace katastrálních map odhaduji na 1,5 mld. Kč v resortu ČÚZK a 2,5 mld. Kč na dokončení přídělového a scelovacího řízení. Transformace map pozemkového katastru do souvislého rastru bude letos pokračovat a na konci roku bude většina hotova. Používání rastrové katastrální mapy s definičními body a digitalizovanými parcelními čísly pro orientaci uživatelů závisí především na rychlosti postupu Pozemkového fondu, neboť jde o záměr realizovaný v úzké spolupráci s PF, sami bychom si nemohli dovolit věnovat na to kapacity a peníze. V letošním roce by to však mělo proběhnout na celém území, takže na většině území státu se to jistě podaří. Na otázku návratnosti nelze odpovědět, protože ČÚZK pořízení definičních bodů neplatí (výši těchto nákladů ani neznáme) a dosud není rozhodnuto, zda bude využívání takové orientační mapy nějak zpoplatněno.

V pátek 13. ledna 2006 se ptal Radek PETR

Radek PETR

vyvěšeno: 04.02.2006
ID článku: 1938


Z časopisu Zeměměřič č. 06-01a02
[Server] Resort ČÚZKZ domova [Pošta]