[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 13.)

14 – Sluneční hodiny
Malostranské náměstí a Tomášská ulice, Praha 1

Parlament ČR sídlí mimo jiné také na Malostranském náměstí v č.p. 518 – Velikovském paláci. Na tomto paláci se nalézají dvoje sluneční hodiny. Na horní stuze hodin na jižním průčelí je zobrazen pravý sluneční čas a na dolní čas staročeský, tj. kolik hodin uběhlo od západu slunce. Východní hodiny v Tomášské ulici ukazují dva stejné časy, jako jižní hodiny. Na nápisové stuze je nápis SP a datum 1608. Na průčelí domů jsou věrné kopie původní originální podoby hodin. Cenné autentické fragmenty renesančních slunečních hodin jsou skryty pod vrstvou omítky. Bližší informace o těchto a dalších slunečních hodinách je možné nalézt na adrese http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php.

15 – Valdštejnský palác
Valdštejnské náměstí 4 Praha 1

Albrecht Valdštejn (1583 až 1634), známý stoupenec astrologie se řídil předpověďmi astrologů. Na jeho dvoře pobýval i astronom Johannes Kepler, který pro něj vypracoval dva horoskopy. Valdštejn nechal na Malé Straně vybudovat v letech 1623 až 1629 jeden z největších pražských paláců, ojedinělou stavbu v zaalpské Evropě, ve kterém v současné době sídlí Senát ČR. Palác se k astronomii váže zejména tím, že ve druhém patře se nachází astronomicko-astrologická chodba, jejíž fresky pocházejí z roku 1630 (tedy z doby po bitvě na Bílé hoře, kdy byla ukončena zlatá doba pražské astronomie). Valená klenba je rozdělena na sedm klenebních polí, ve kterých jsou alegorické malby Slunce, Měsíce a pěti planetárních božstev. Horizontální pásy zhruba v jedné třetině klenby jsou pole, ve kterých jsou znamení zvěrokruhu. Alternace tvaru polí je pro planety i zvěrokruh, ale i pro planety a zvěrokruh vzájemně, oválná pole se střídají s poli osmibokými. Na bočních stěnách je symbolika jednotlivých čtyř tehdy známých světadílů Asie, Afriky, Evropy a Ameriky. Výzdobu chodby provedl Giovanni Pieroni, uznávaný matematik a astrolog, žák Galilea Galileiho.

16 – Jakub Kurz/Curtius
Kostel sv. Tomáše Josefská 8, Praha 1

Mezi osobnosti, které se u nás zabývaly astronomií a připravovaly půdu pro příchod Tychona Braha do Prahy, byl vedle Tadeáše Hájka z Hájku i císařský místokancléř Jakub Kurz (1554 – 1594) ze Senftavy, latinizovaně Curtius. Curtius byl pro Rudolfa II. mimo jiné prostředníkem mezi císařem a učenci. Jeden ze tří dopisů uveřejněných v Braheově Astronomiae Instauratae Mechanica – Přístroje obnovené astronomie, pochází z Kurzovy ruky a byl napsán v roce 1590. Curtius byl vzdělán v exaktních vědách a proto navrhl Tychonovi stupnici pro kvadrant. Tycho tento dopis, včetně popisu stupnice kvadrantu, »důvtipně vymyšleným nejvznešenějším a urozeným Jakubem Kurzem« otiskl v Mechanice spolu se svým hodnocením Kurzova návrhu. V Kurzově domě na Pohořelci později našli společné bydliště jak Brahe, tak i Kepler. Dům se nacházel v místě dnešního gymnázia Jana Keplera. Curtius je pochován v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Náhrobní kámen se nachází na konci levé boční lodi. Deska nemohla být vyfotografována v plném rozsahu, protože byla zakryta z části vánoční výzdobou.

17 – F. G. Tegnagel
Maltézský kostel Lázeňská ulice, Praha 1

V kostele Panny Marie pod řetězem je podle F. Jáchima pochován zeť Tychona Braha, hvězdář Franz Ganseb Tegnagel. Podle informací z kostela se však jedná o vnuka Tychona, syna jeho dcery Alžběty a Tegnagela. Náhrobní kámen je podobný náhrobnímu kameni Tychona v Týnském chrámu. Cestou na Karlův most se nezapomeňte podívat na otvorovou nivelační značku na Malostranské mostecké věži.

18 – Jan Kepler
Karlova 4, Praha 1

Na fasádě je pamětní deska z roku 1971 od S. Hajerové.

19 – Jan Kepler
Karlova 4, Praha 1

V průjezdu domu je ještě pamětní deska od D. Kostky z roku 1971.

20 – Jan Kepler
Karlova 4, Praha 1

Na dvorku v průchodu mezi Karlovou a Anenskou ulicí je pomníček s glóbusem (armilární sférou). Na pomníčku je nápis: JOHANNES KEPLER • PRAGAE 1607 – 1622 ••• AŽ SEM DOŠEL MŮJ SEN ••• na glóbu je nápis JOHANNES KEPLER UBI MATERIA IBI GEOMETRIA což by se dalo přeložit »Jan Kepler, kde je hmota, tam je geometrie«.

21 – Vlašská kaple
Karlova ulice, Praha1

V severní frontě Klementina byla přímo proti domu, kde Kepler žil, postavena v 90. letech 16. století kaple pro členy italské kolonie v Praze (Vlašská kaple Nanebevstoupení Panny Marie). Její půdorys je dokonalá elipsa. V tehdejší době to byla jediná eliptická budova na sever od Alp. A tak eliptický tvar kaple přivedl Jana Keplera z rozboru dráhy planety Mars, k myšlence formulovat svůj první zákon: planety obíhají kolem Slunce v eliptických drahách v jejichž jednom ohnisku je Slunce. Na závěr bych chtěl poděkovat za vstřícnost a pomoc při fotografování svému příteli a senátoru Zdeňku Bártovi, panu Antoniu F. Rivasovi Gonzálesovi z České provincie Řádu sv. Augustina a panu Pavlu Maruškovi, který mne provázel kostelem Suverenního řádu Maltézských rytířů.
Pro velký rozsah není opět uvedena literatura, která je k dispozici u autora. Také bych chtěl opětovně požádat vážené čtenáře, pokud vědí o nějaké památce, která byla opomenuta, aby mne nebo redakci, upozornili. Za každé upozornění budu vděčný. Děkuji za pochopení.

joh

vyvěšeno: 11.02.2006
ID článku: 1959


Z časopisu Zeměměřič č. 06-01a02
[Server] Historie [Pošta]