[Home Page]

Trestní oznámení na geodeta

Ověřování kopie GP


Trestní oznámení na geodeta

Níže uvedený případ je dokladem do čeho všeho se může dostat geodet svou činností


ANOTACE:

1. Sousední vlastník při vytyčení pozemku nebyl spokojen s vytyčením, odmítl podepsat

protokol o vytyčení a jelikož nechtěl ani vést občanskoprávní spor (kdo by to platil?), podal

přímo trestní oznámení na souseda a geodeta (je to zadarmo, že ano?). Navíc dal věc

přešetřit ZKI v Q.(usnesení není tak zajímavé)

2. Záležitost trestního oznámení řešilo obvodní oddělení Policie ČR, samozřejmě

s nepříjemným výslechem geodeta (jako trestní oznámení se prý musí řešit i mnohé jiné

absurdity, pokud to někdo podá !!!)

3. Obvodní oddělení věc odložilo svým usnesením

4. Stěžovatel se odvolal k Okresnímu státnímu zastupitelství v B.

5. Okresní státní zastupitelství v B. věc zamítlo (viz usnesení)


USNESENÍ

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství B. rozhodl dne…. ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 trestního zákona takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.řádu zamítám stížnost pana A.B. ze dne …..proti usnesení policejního orgánu Obvodního oddělení Policie České republiky v A. ze dne….. č.j.ORAA-111/A-TČ-2003, kterým byla podle § 159a odst.1 trestního řádu odložena věc vykazující podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 tr.zákona, kterého se měli dopustit Ing. X.Y., jako majitel geodetické kanceláře a pan C.D. jako soused tím, že Ing. X.Y měl neoprávněně vyměřit pozemek p.č…...v k.ú.Horní Dolní, o kterém pan A.B. uvádí, že je jeho majetkem, ve prospěch pana C.D., přičemž na základě tohoto zaměření byl takto vyměřený pozemek Katastrálním úřadem v A. zapsán v katastru nemovitostí jako majetek pana C.D., neboť není důvodná.


ODůVODNĚNÍ

Napadeným usnesením policejního orgánu Obvodního odd.Policie ČR v A., ze dne…..,č.j. č.j.ORAA-111/A-TČ-2003, byla podle § 159a odst. 1 tr.řádu odložena věc vykazující podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 tr.zákona, jehož se měli dopustit Ing. X.Y a pan C.D. způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení, neboť policejní orgán dospěl po provedeném prověřování k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

Usnesení bylo dne….. doručeno panu A.B., který proti němu dne……, tedy v zákonné lhůtě, podal stížnost, v níž namítá, že usnesení policejního orgánu je naprosto nedostatečné, a to z důvodu, že v něm není obsažena základní informace….(následují zcela nepodložené subjektivní informace, které se opakují od začátku….jeden pracovník KÚ řekl, že je to moje vlastnictví…stěžovatel vyjádřil přesvědčení o silné solidaritě mezi zeměměřiči…)

Z podnětu této stížnosti přezkoumal státní zástupce v intencích § 147 odst.1 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení, jakož i správnost postupu, jež vydání usnesení předcházelo a poté shledal, že stížnost není důvodná.

Z předloženého spisového materiálu, jakož i z podání pana A.B. se podává, že ve věci se jedná v podstatě o dvě sporné záležitosti. Tou první je samotné vlastnictví pozemku p.č….v k.ú.Horní Dolní, a druhou způsob jakým byl pozemek ze strany Ing. X.Y. vyměřen.

K otázce sporu o vlastnictví lze uvést, že spisový materiál obsahuje celou řadu listinných dokladů, které prokazují, že pozemek je skutečně ve vlastnictví pana C.D……Spisový materiál naproti tomu neobsahuje žádný relevantní doklad, že by majitelem mohl být pan A.B.

Druhou spornou skutečností je zaměření pozemku p.č…. v Horní Dolní, které provedl Ing. X.Y. a kterým bylo zjištěno, že objekt postavený panem A.B. na jeho pozemku zasahuje částečně i na pozemek pana C.D. Oznamovatel v tomto zaměření spatřuje úmysl ze strany pana C.D. a Ing.X.Y. připravit ho o část jeho pozemku. K tomuto zaměření bylo zjištěno, že bylo skutečně provedeno Ing.X.Y. na základě objednávky pana C.D., který si chtěl nechat vytýčit pozemek, jenž koupil a užíval, přičemž oznamovatel v tomto vyměření spatřoval pochybení spočívající zejména v tom, že nebylo jako podkladu použito geometrického plánu číslo 111-222/92, který měl prokazovat, že objekt pana A.B. není postaven na pozemku p.č…..Horní Dolní. Ing.X.Y. použil jako podkladu pro vyměření grafických mapových podkladů v měřítku 1:2880. K tomuto postupu byl oznamovatelem požádán Zeměměřický a katastrální inspektorát v Q. o vykonání dohledu. Podrobné vyjádření ZKI v Q. je součástí spisového materiálu a z něho se podává, mimo jiné i to, že s ohledem na skutečnost, že pravděpodobně nikdy nebyly vyhotoveny původní určující náčrty k pozemkům, bylo možno při zaměřování pozemku použít pouze grafických podkladů v měřítku 1:2880, a že plánu číslo 111-222/92 nelze použít. V postupu Ing. X.Y při zaměřování však přesto byly shledány nedostatky, podrobně popsané ve vyjádření ZKI v Q. Na základě těchto zjištěných nedostatků pak oznamovatel usuzuje, že se jedná o trestný čin, kterým přišel o pozemek pod jeho objektem.

Se shora uvedeného je patrné, že by mohla být věc řádně posouzena, je třeba určit skutečné hranice pozemku p.č. ….v Dolní Horní. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že oznamovatel pan A.B. opakovaně učinil kroky vedoucí k tomu, aby byla hranice pozemků přesně určena, kdy se obrátil na geodeta pana E.F.. a soudního znalce pana Ing.G.H. s tím, aby byl pozemek nově přeměřen. Dále bylo vysvětleními podanými oběma jmenovanými zjištěno, že nové zaměření provedl pouze E.F. Ing. G.H. znalecký posudek nevypracoval, neboť A.B. si podklady od znalce Ing.G.H. vyzvedl zpět. Z vyjádření E.F. je pak patrné, že jeho měřením bylo zjištěno, že objekt oznamovatele skutečně stojí částí na pozemku p.č…..v Dolní Horní a že se měření shodovalo s měřením Ing. X.Y. V průběhu šetření nebylo nijak prokázáno, že by měření Ing. X.Y. či měření E.F. bylo jakkoliv ovlivněno.

K takto zjištěnému skutkovému stavu, tj. že pochybení, jichž se při vyměřování dopustil Ing. X.Y., neměly vliv na určení skutečné hranice, je možno, za situace, kdy oznamovatel sám již nevyvíjí další aktivity vedoucí k řádnému určení hranice pozemků, konstatovat, že byl zjištěn zcela v souladu s ust. § 2 tr. řádu, tedy tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí, že se ve věci nejedná o trestný čin.

Dále je třeba konstatovat, že v průběhu prověřování nebylo prokázáno, že by v dané věci kdokoliv jednal s úmyslem poškodit pana A.B., kdy jediným skutečným důvodem pro vyměřování bylo přesné určení pozemku.

Věc byla šetřena jako trestný čin podvodu podle § 250 tr. zákona. Toho se obecně dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nejméně nepatrnou, přičemž takového jednání se musí dopustit úmyslně, tj. nepostačuje, aby ke škodě cizího majetku došlo pouhou nedbalostí. V dané věci nebylo shledáno hned několik zákonných předpokladů trestní odpovědnosti. Jednak nebylo prokázáno, že by došlo ke škodě na majetku A.B., a to přesto, že se může subjektivně cítit velmi poškozen, dále nebylo prokázáno, že by byl někdo (zřejmě katastrální úřad) úmyslně uveden v omyl tím, že sporná část pozemku patří panu C.D., a rovněž nebylo zjištěno, že by se takto pan C.D. protiprávně obohatil. Z uvedeného se podává, že ke spáchání trestného činu podvodu dojít nemohlo. Rovněž lze konstatovat, že jednáním pana C.D a Ing. X.Y. nebyly naplněny ani znaky skutkové podstaty jiného trestného činu.

Za dané situace, kdy se jedná o spor o určení vlastnictví pozemku, a nikoli o trestný čin, policejní orgánu nezbylo, než věc ve smyslu § 159a odst. 1 tr. řádu odložit.

Vzhledem k výše uvedenému pak státnímu zástupci nezbylo než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Tímto rozhodnutím však není nijak dotčeno právo poškozeného domáhat se svých nároků cestou občanskoprávního řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není další stížnost přípustná

V B. dne…… Mgr. R.D. státní zástupce

.

vyvěšeno: 31.03.2006
poslední aktualizace: 05.04.2006
ID článku: 2018


Z časopisu Zeměměřič č. 06-04
[Server] VševědnaSborník rozhodnutí [Pošta]