[Home Page]

Odpověď na žádost o přezkoumání správnosti vytyčení hranic a úplnosti dokumentace o vytyčení

Ověřování kopie GP

ANOTACE:

1) Žadatelka poslala „Žádost o přezkoumání správnosti vytyčení…“

2) Odpověď žadatelce je nejen konkrétním sdělením v dané věci, ale především objasněním možností ZKI podílet se na řešení problémů kolem vytyčení. Ukazuje, že GP definující spornou část pozemku je pro spor lepší než pouhé vytyčení hranice podle údajů KN

PODROBNĚ

(pouze odpověď ZKI žadatelce):

ZKI v Q.

Paní X.Y.

Hřbitovní č.p.100

999 99 Horní Dolní

Věc: Odpověď na žádost o přezkoumání správnosti vytyčení hranic a úplnosti dokumentace vytyčené hranice pozemků

Dne 31.7.2000 byla ZKI v Q. doručena Vaše „žádost o přezkoumání správnosti vytyčení a úplnosti dokumentace vytyčení“ a to mezi p.č….. v k.ú. Horní Dolní na okrese Daleko. Vytyčení provedla firma Ing. K.L., geodetické práce, ul. Vyměřovací 13, Velká Lhota

ZKI v Q. provedl dohled na odevzdanou dokumentaci vytyčení hranice výše jmenovaných pozemků, uloženou na Katastrálním úřadě v B., pod číslem záznamu… Při šetření zjistil ZKI v Q. celou řadu nedostatků, které jsou podrobně uvedeny v protokolu o dohledu č. D…../2000 a který je podle článku 17 Jednacího řádu ZKI současně zasílán ověřovateli výsledků zeměměřických činností Ing. K.L.

Výsledná dokumentace vytyčení hranic pozemku, odevzdaná na KÚ, neobsahuje žádný údaj o tom, co bylo použito jako podklad pro vytyčení pro vytyčení a není tak doloženo, že byly skutečně použity nejpřesnější využitelné podklady. Povinností vytyčovatele je, aby s výsledkem vytyčení seznámil všechny vlastníky dotčených pozemků. V ZPMZ není žádným způsobem vyznačeno, zda se dotčené osoby při vytyčování zúčastnily a především, zda byly seznámeny s průběhem a označením hranic příp. zda vznesly námitky. Nebyl vyhotoven ani protokol o vytyčení hranice a neexistuje tak vůbec žádný doklad o tom, zda byl někdo přizván a seznámen s vytyčenou hranicí.

Měřický náčrt vytyčení hranic pozemků, který je podle § 77 odst. 11 vyhlášky č.190/1996 Sb., v platném znění, vytyčovatel povinen předat objednateli, má vykazovat pro srozumitelnost vytyčovacích prací současný stav užívání dotčených nemovitostí, tj. skutečný, nyní užívaný průběh vytyčované hranice, příp. další změny v polohopisu, např. budovy nacházející se v blízkém okolí vytyčované hranice. Podle zjištění ZKI v terénu mají budovy na pozemku p.č…. jiné tvary než jak jsou zobrazeny v ZPMZ a v měřickém náčrtu a toto zobrazení není tak v souladu se skutečným stavem v přírodě, ale vzniklo pouze překreslením stavu katastrální mapy. Hranice mezi pozemky p.č…..nebyla vyšetřena a není pravděpodobně přímá tak, jak je zobrazena v ZPMZ a ve výsledném měřickém náčrtu, což opět svědčí o tom, že náčrty nevyjadřují skutečný stav v přírodě.

Z výše uvedených i dalších zjištění vyplývá, že nebylo při vytyčování hranic pozemků, při vyhotovování dokumentace a při ověřování výsledků těchto zeměměřických činností postupováno v souladu s platnými předpisy, zejména v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky.

Vytyčení hranic pozemku je ve smyslu ust. § 75 odst.1 vyhlášky zeměměřickou činností, při níž dochází k tomu, že na podkladě údajů platného katastrálního operátu je v terénu vyznačena poloha lomových bodů vytyčované hranic. Vytyčená hranice v přírodě a dodaná dokumentace o vytyčení hranice pozemků slouží:

1/ u pokojné držby jako doklad o provedeném vytyčení

2/ u sporné hranice jako podklad k jednání s vlastníky sousedních nemovitostí

nebo k řízení u soudu, který jediný rozhoduje o právních vztazích k nemovitostem.

Provedeným vytyčením není žádný z vlastníků oprávněn užívat pozemek ve vytyčených hranicích pokud se nedohodne s vlastníky (vlastníkem) sousední nemovitosti a nebo pokud o nich nerozhodne soud. Proto ale na druhé straně ani nesouhlasící vlastník není oprávněn narušovat průběh hranice, např. odstraňováním plotu, osazených znaků apod. i kdyby vytyčení bylo provedeno s předepsanou přesností, což v daném případě není doloženo.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku není podkladem, podle kterého by se vyznačovaly změny v KN a není možno podle ní měnit nebo zakládat právní vztahy k dotčeným pozemkům, což vyplývá z ust. § 75 odst. 2 vyhlášky.

Vytyčení v terénu, tj. výkon zeměměřických činností ve smyslu § 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, není ZKI oprávněn provádět. Proto nemůžeme vyhovět Vašemu požadavku „na přesné přeměření, tj. revizi všech dosavadních měření“. Uplatňovat pravomoc mimo stanovené zákony je nepřípustné. Podle ust. § 4 písm.b) zákona č.359/1992 Sb. ZKI pouze dohlíží na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro KN. Podle ust. § 78 odst. 3 vyhlášky je předmětem využití v KN i „kopie dokumentace o vytyčení podle § 78 odst. 1 a 2 vyhlášky“. Za účelem zjištění skutečného stavu věci proto pracovníci ZKI dne ….2000 provedli na místě samém pouze prověření skutečného stavu polohopisu a to z důvodu nutnosti posouzení toho, zda výsledná dokumentace dostatečným způsobem vyjadřuje průběh vytyčované hranice.

Výkon zeměměřických činností, tj. vytyčení hranice v terénu, je otázkou smluvních vztahů a součinnosti vykonavatele vytyčení s vlastníky všech dotčených pozemků. Vytyčovatel na základě smlouvy vytvořil určité dílo, které jste zaplatila. Pokud má toto dílo vady, můžete je reklamovat. ÚOZI, který ověřil dokumentaci vytyčené hranice pozemku, za vady odpovídá. Reklamace by měla být provedena písemně s tím, že vytknete, o jaké vady se jedná, popíšete je a vyslovíte své požadavky, např. odstranění vad s přiměřenými lhůtami apod. Záruční doba není neomezená, takže podání reklamace nelze odkládat. Pokud jsou vady podstatné a jste-li si svou věcí jista, můžete v případě neúspěchu při reklamaci, požadovat odstranění vad soudně. Jako u každého soudního řízení, i zde však musíte počítat s určitými náklady. K tomuto kroku by zřejmě bylo třeba nechat vyhotovit nové vytyčení hranice pozemku.

Orgánům státní správy zeměměřictví a KN nejsou zákonem svěřeny žádné kompetence k tomu, aby přezkoumávaly, posuzovaly nebo hodnotily správnost výsledků zeměměřických činností vykonávaných komerční sférou. Tato činnost je soukromými firmami vykonávána jako předmět živnostenského podnikání (Příloha č. 2, skupina 214 „Ostatní““ zákona č.455/1991 Sb. v platném znění) a eventuální spory, které mohou při komerční činnosti vzniknout, řeší obecné soudy. Některé výsledky zeměměřických činností vyjmenované v zákoně č. 200/1994 Sb. musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění. Otázka odpovědnosti za správnost výsledků takovýchto zeměměřických činností je řešena v § 16 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb. tato fyzická osoba s úředním oprávněním odpovídá za odbornou úroveň jí ověřovaných výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů.

Rozhodování sporů, které spočívají v právní nejistotě ve vymezení hranic mezi sousedními pozemky, nepřísluší žádnému orgánu státní správy zeměměřictví a katastru nemovitostí. Pokud nedojde mezi vlastníky sousedních nemovitostí k dohodě o průběhu vlastnické hranice, je třeba se obrátit na soud, který o sporné věci rozhodne v nalézacím řízení. Náš právní řád nezná žalobu na určení hranice pozemku. Samotný pojem hranice označuje abstraktum, které není ani věcí ani právem.

V případě soudního sporu se proto jako nejlepší postup jeví určení hranice pozemku řešit klasickou žalobou určovací (případně revindikační), kdy je na soudu požadováno určení právního vztahu (vlastnictví) ke konkrétní části zemského povrchu, a to pozemku, jako věci ve smyslu právním. Obtíže soudu nastávají zejména v tom, jak takovou spornou část povrchu zemského určitým a nezaměnitelným způsobem charakterizovat. V takových případech je použití technicko právního instrumentu, tj. geometrického plánu, účelnější oproti většinou nic neřešícímu vytyčení hranic pozemku podle údajů KN. Vytyčení hranic podle KN nikdy nebylo právním řádem stanoveno jako závazné. Samo vytyčení je pak vždy zatíženo určitou nejednoznačností technického podkladu.

Jeví se proto účelné, když jsou ve sporných případech geometrickým plánem zaměřeny obě hranice tvrzené účastníky sporu. Vzniklé části zemského povrchu vymezené těmito hranicemi, může vyhotovitel geometrického plánu označit jako samostatné pozemky novými parcelními čísly. Soud pak v nalézacím řízení může rozhodnout o vlastnictví těchto nově vzniklých pozemků, vymezených v geometrickém plánu jako nové parcely, přičemž není nijak vázán hranicí zobrazenou v KN. Skutečné právní vztahy, které má soud v řízení nalézt, již nemusí této hranici odpovídat, neboť soud může přihlédnout i k jiným důkazům, než jen k nezávazným údajům o polohovém určení pozemku, obsaženým v katastrálních operátech. Soud ve svém rozsudku pak věci, které jsou předmětem sporu, tj. nové pozemky, může již bezpečně označovat novými parcelními čísly dle geometrického plánu a tento se stane neoddělitelnou součástí rozsudku (§ 5 odst.1 písm. a) a § 19 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb. v platném znění). Takovýto rozsudek pak bude i plně způsobilý k zápisu do KN. KÚ pak může následně po zápisu rozsudku tyto pozemky přisloužit k původním pozemkům toho vlastníka, který byl u soudu úspěšný.

Věříme, že se při kvalitní součinnosti zúčastněných stran podaří záležitost úspěšně dořešit, aniž budete nucena věc řešit zmíněnou soudní cestou. V této souvislosti Vás upozorňujeme, že máte právo objednat si nové vytyčení předmětné hranice i u kteréhokoliv jiného podnikatelského subjektu, který je oprávněn k výkonu zeměměřických činností podle ust. § 3 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.

ZKI v Q.

redakce

vyvěšeno: 14.04.2006
ID článku: 2038


Z časopisu Zeměměřič č. 06-05
[Server] Sborník rozhodnutí [Pošta]