[Home Page]

Zeměměřické památky v ČR (díl 16.) Praha - centrum

<h3>37 - Živnobanka, Na Příkopě 858/20, Praha 1</h3> <p>Na fasádě budovy Živnobanky se nachází na postava učence s knihou a glóbem či armilární sférou.</p> <h3>38 - Peter Beron, Pasáž ČNB, Praha 1</h3> <p>V průchodu mezi Českou národní bankou a Slovanským domem je pamětní deska věnovaná bulharskému encyklopedistovi Petru Beronovi tohoto znění (text je i v bulharštině):</p> <p>V HOTELU, KTERÝ ZDE STÁVAL,</p> <p>PŘEBÝVAL V LETECH 1854 - 1855</p> <p>VELKÝ BULHARSKÝ BUDITEL</p> <p>A ENCYKLOPEDISTA</p> <p>DOKTOR PETR BERON</p> <h3>39 - Masarykovo nádraží, Praha 1</h3> <p>Při vstupu na nádraží z Hybernské ulice je možno spatřit kovovou pamětní desku. Mezi textem a datem je vyryta mapa znázorňující evropský a americký kontinent.</p> <p>TOUTO BRANOU PROŠLO PO ROCE 1848</p> <p>STATISÍCE ČESKÝCH ŽEN, MUŽŮ A DĚTÍ,</p> <p>KTEŘÍ HLEDALI NOVÝ DOMOV</p> <p>NA DRUHÉM BŘEHU ATLANTIKU.</p> <p>JEJICH PAMÁTCE A PODÍLU NA ROZVOJI AMERICKÉHO KONTINENTU</p> <p>VĚNUJÍ OBČANÉ REPUBLIKY</p> <p>U PŘÍLEŽITOSTI</p> <p>500. VÝROČÍ OBJEVENÍ NOVÉHO SVĚTA.</p> <p>12. října 1992</p> <h3>40 - František Palacký, Palackého 7, Praha 1</h3> <p>František Palacký (1798 - 1876) - autor »Dějin národa českého v Čechách a na Moravě« navrhl v roce 1847 mapu Čech jako doplněk svého Popisu království Českého. Mapa zobrazovala Čechy ve 14. století. Mapa byla doplněna Josefem Kalouskem o území Kladska a Žitavska a vyjmutím Chebska v roce 1874. Měřítko mapy je 1 : 525 000. Mapa byla vyryta v roce 1875 a vyšla s českým a latinským komentářem v roce 1876.</p> <p>V Praze žil Palacký v dnešní Palackého ulici č. 7, kde se nachází památník historika a filosofa Františka Palackého a advokáta a poslance Františka Ladislava Riegra. Oba byli významné osobnosti české kultury období národního obrození v 19. století. Na domě jsou pamětní desky. Nad vchodem do budovy je bysta a pamětní deska</p> <p>ZDE ŽIL A ZEMŘEL FRANTIŠEK PALACKÝ</p> <h3>41 - Josef Mánes, Studio Ypsilon, Spálená 16, Praha 1</h3> <p>Malíř Josef Mánes provedl výzdobu orloje. Jeho pamětní deska se nachází ve foyeru divadla Studio Ypsilon ve Spálené ulici.</p> <h3>42 - Christian Doppler, Karlovo nám. 20, Praha 2</h3> <p>Na desce, která se nachází na budově obvodního soudu pro Prahu 4 a městského soudu v Praze, jsou uvedena chybná data. Christian Doppler zemřel r. 1853 a před objevením principu žil v Dlouhé ulici.</p> <p>V DOMĚ ČP. 4-II, KTERÝ STÁVAL</p> <p>NA TOMTO MÍSTĚ, ŽIL A BÁDAL</p> <p>PŘED UVEŘEJNĚNÍM SVÉHO</p> <p>SVĚTOZNÁMÉHO PRINCIPU (1842),</p> <p>NA NĚMŽ BUDUJE DNEŠNÍ ASTROFYZIKA,</p> <p>VĚHLASNÝ UČENEC</p> <p>KRISTIAN DOPPLER,</p> <p>PROFESOR MATHEMATIKY A PRAKTICKÉ</p> <p>GEOMETRIE NA TECHNICE V PRAZE.</p> <p>NARODIL SE R. 1803 V SOLNOHRADĚ,</p> <p>ZEMŘEL R. 1854 V BENÁTKÁCH.</p> <h3>43 - Pražský loket, Novoměstská radnice, roh Karlova nám. (čp. 23) a Vodičkovy ul., Praha 2</h3> <p>Dřívější délkové jednotky byly odvozeny z rozměrů lidského těla a proto se délkové jednotky stejného názvu lišily místo od místa. Častou délkovou jednotkou byl např. loket, který byl umísťován na viditelném místě, zpravidla na náměstích, kde byl čilý obchodní ruch. Proto byla po Velké francouzské revoluci přijata univerzální délková jednotka odvozená z rozměru Země jako desetimiliontá část kvadrantu Země. V průběhu času se definice metru měnila. Nejprve jako vzdálenost rysek mezinárodního platiniridiového prototypu. Další pak na základě vlnové délky záření kryptonu 86 k současné definici, která zní: metr je délka, kterou urazí světlo ve vzduchoprázdnu za 1/299 792 458 sec.</p> <p>ETALON</p> <p>(BÝVALÁ mírná MÍRA)</p> <p>PRAŽSKÉHO LOKTE, ZVANÉHO ČESKÝ,</p> <p>JENŽ BYL STANOVEN ZA KRÁLE PŘEMYSLA</p> <p>OTAKARA II. V ROCE 1268, MĚŘÍ 591,4 MM.</p> <p>ZDE SI MOHLI KUPCI CEJCHOVAT</p> <p>(DŘÍVE CIMENTOVAT) SVÉ DŘEVĚNÉ LOKTE.</p> <p>BYL ZDE ZAZDĚN PROTO, ABY KAŽDÝ</p> <p>MAJE K TOMU PŘÍSTUP VOLNÝ, JISTOU</p> <p>MÍRU TOHO LOKTE PRAŽSKÉHO SOBĚ</p> <p>VZÍTI MOHL.</p> <h3>44 - František Palacký, (pomník) Palackého nám., Praha 2</h3> <p>Autorem pomníku je Stanislav Sucharda (1866 - 1916). Socha je jeho vrcholným dílem.</p> <h3>45 - Albert Einstein, Lesnická 7, Praha 5</h3> <p>Pobyt významného fyzika připomíná v Praze několik pamětních desek. Významný fyzik přijel do Prahy 15. dubna 1911 a ubytoval se na Smíchově v dnešní Lesnické ulici č. 7. Na budově se nachází pamětní deska s bystou a textem:</p> <p>ZDE ŽIL A PRACOVAL</p> <p>V LETECH 1911 - 1912</p> <p>ALBERT EINSTEIN</p> <h3>46 - Albert Einstein, Viničná 7, Praha 2</h3> <p>V LETECH 1911 - 1912</p> <p>PŮSOBIL V TÉTO BUDOVĚ</p> <p>JAKO UNIV. PROFESOR</p> <p>ALBERT EINSTEIN</p> <p>1879 1955</p> <h3>47 - Národní muzeum, Václavské nám. 68, Praha 1</h3> <p>Národní muzeum bylo založeno v roce 1818 a stalo se sídlem nejvýznamnější vědecké a kulturní instituce českého národního obrození a je dnes největším muzeem České republiky. Ve svých depozitářích má přes 13 milionů sbírkových předmětů. Budovu Národního muzea postavil architekt Josef Schultz v novorenesančním stylu v letech 1885 až 1890 a byla otevřena v roce 1891. Sochařskou a malířskou výzdobu provedli přední umělci. V muzeu i na jeho budově je řada připomínek na osoby mající vztah k zeměměřictví a astronomii.</p> <p>Socha u hlavního vchodu symbolizuje přírodní vědy. V nikách do Mezibranské ulice jsou sochy VII Astronomie a VIII Geografie od Bernarda Seelinga z roku 1881. V Panteonu jsou sochy Františka Palackého a Jana Amose Komenského a bysty (11) J. Ressla, (13) F. J. Gerstnera, (19) J. Mánesa, (28) V. Hollara. V Panteonu byly ještě sochy B. Bolzana a T. Hájka. U hlavního schodiště jsou medaile Rudolfa II. a Josefa II.</p> <p>Pamětní desky na obvodu muzeu nesou jména: směrem do Václavského náměstí: (9) Křišťan z Prachatic, (13) Rudolf II., (15) Jiří Agricola, (22) Tadeáš Hájek. Směrem do Mezibranské ulice: (24) Tycho Brahe (mylně napsáno Tycho de Brahe), (25) Bacháček, (27) Jessenius, (28) Kepler, (33) Komenský, (34) Marcus Marci. Směrem do Legerovy ulice: (40) Stepling, (42) Tesánek, (47) Heanke, (50) Gerstner, (51) M. David, (54) Bolzano, (58) Doppler. Směrem do Vinohradské ulice: (67) Palacký.</p> <p>Fyzik a astronom jezuita Jan Tesánek (1728 - 1788) zaváděl na universitě společně se Steplingem Newtonovo učení.</p> <p>Tadeáš Hájek z Hájku se seznámil s Brahem v roce 1575 v Řezně. Oba se zúčastnili korunovace pozdějšího Rudolfa II., na krále římského. Mezníkem rozvoje astronomie v Praze se stala nová hvězda (supernova) z roku 1572. Hájek ji sledoval v Praze a daleko odtud Brahe. Dále to byla kometa objevená v roce 1577. Na sloupech je vidět stopa po střelbě v srpnu 1968.</p> <p>Štuková výzdoba na zadní straně budovy zobrazuje: (9) glóbus, lebku antilopy a Kavkazana, (10) okřídlené sluneční hodiny, hlavu žirafy a Turka.</p>

(joh)

vyvěšeno: 09.05.2006
ID článku: 2087


Z časopisu Zeměměřič č. 06-05
[Server] HistorieZajímavosti [Pošta]