[Home Page]

George Biddell Airy a Viktoriánská hvězdárna

De Morgan jednou o svém příteli řekl žertem, že když Airy otře své pero do pijáku, vzápětí piják založí i s datem a podrobnostmi o jeho použití mezi své dokumenty.

Primárním zájmem hvězdárny vždy bylo sestavení přesných tabulek poloh hvězd pro plavce. George Biddell Airy, sedmý královský astronom v letech 1835 až 1881, trval na tom, že toto zůstane i jeho hlavní povinností, přestože cítil potřebu přispět svým dílem i současným studiím povahy vesmíru.

Airy předsedal svému personálu jako ředitel podniku. Zvýšil počet počítačů = úředníků, kteří prováděli astronomické kalkulace a vytvořil »píchačkový« systém pro kontrolu jejich pracovní doby. Zasadil se o mnohá vylepšení tím, že objednával nové pozorovací přístroje včetně »Airyho poledníkového kruhu«. Přístroje byly často podle jeho vlastních návrhů a většinou automatizované, aby se omezily lidské chyby a zvýšila efektivita. V roce 1852 Airy zautomatizoval časový balón, nainstalovaný jeho předchůdcem v roce 1833, použitím elektrického signálu z Shepherd Standard Clock na hvězdárně.

Reflex Zenith Tube

Tento teleskop Airy vymyslel v roce 1851 pro sledování poloh hvězd procházejících téměř v nadhlavníku. Použití bylo důležité při ověřování měření z dalších poledníkových přístrojů.

Airy byl na rozpacích z různorodosti výsledků. Teprve po jeho odchodu na konci 19. století se zjistilo, že vše vzniklo vzhledem k malým změnám zeměpisné šířky způsobeným pohybem zemské osy rotace.

Teploměry

Teploměry byly na hvězdárně používané vždy, protože viditelnost hvězd závisí na tom, jak teplota ovlivňuje atmosféru. Za Airyho éry byly teploměry používány v širším programu studia meteorologie. Na obrázku je vidět, jak astronomové na Greenwichi zaznamenávají denní změny místní teploty.

Heliograf

Astronomická pozorování jsou závislá na změnách atmosférického tlaku a teploty. James Bradley (druhý královský astronom v letech 1742-62) zahájil v roce 1750 pravidelná odečítání tlaku a teploty - měření se prováděla opakovaně až do roku 1956, čímž vytvořila nejdelší sérii odečtů ve Spojeném království.

George Airy po svém jmenování založil Magnetické a meteorologické oddělení pod vedením Jamese Glaishera. Denní měření doby slunečního svitu pomocí heliografu se stalo pravidelnou součástí Airyho meteorologické práce na hvězdárně.

Přístroj pracuje na základě soustředění slunečních paprsků přes skleněnou kouli na proužek umístěný uvnitř mísy. Jak slunce putuje po obloze, soustředěné paprsky spalují proužek opatřený protisměrným měřítkem času.

Dip circle

Během 19. století se hvězdárna stala důležitým centrem pro měření změn zemského magnetismu, protože to mělo přímý vliv na navigaci pomocí kompasu. Magnetické a meteorologické záznamy začaly na hvězdárně již za jeho předchůdce, ale Airy zavedl pravidelné denní odečty. Podle Airyho bylo studium zemského magnetismu důležité vzhledem k úkolu hvězdárny usnadnit navigaci, protože to pomohlo pochopení funkce kompasu.

»Dip circle« podle návrhu George Airyho měřil vertikální změny zemského magnetického pole neboli »dip«.

Magnetické přístroje jsou extrémně citlivé a ty v Greenwichi byly ovlivňovány elektrickou železnicí zavedenou zde po první světové válce. Poblíž Abingeru v Surrey bylo nalezeno nové místo zbavené těchto vlivů, ale s nástupem elektrifikace železnic po druhé světové válce se pracoviště opět muselo přesunout, tentokrát do Devonu.

-man-

vyvěšeno: 01.06.2006
poslední aktualizace: 20.08.2007
ID článku: 2138


Z časopisu Zeměměřič č. 06-06+07
[Server] HistorieZe zahraničí [Pošta]