[Home Page]

Důlně měřická dokumentace zpřístupněných jeskyní v ČR

<p class='tucna-kurziva-odstavec'>Proč mluvíme o důlně měřické dokumentaci i když jeskyně nejsou důlními díly? - Můžou za to zákony.</p> <p>Zpřístupňování jeskyní a jejich udržování v bezpečném stavu (což se těsně dotýká provozu zpřístupněné jeskyně) je považováno za činnost prováděnou hornickým způsobem. Tyto činnosti jsou pod dozorem státní báňské správy a vztahují se na ně báňské předpisy včetně vyhlášky ČBÚ č. 435/92 Sb. o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. Tolik na vysvětlení.</p> <p>V současné době je v naší republice 14 klasicky zpřístupněných jeskyní, jejichž provoz a s tím spojené činnosti včetně vedení důlně měřické dokumentace zajišťuje státní příspěvková organizace Správa jeskyní České republiky. </p> <p>Do doby před vydáním vyhlášky 435/92 Sb. neexistovala jednotná dokumentace jeskyní. Každá zpřístupněná jeskyně samozřejmě byla zaměřena a zdokumentována, ovšem kvalita, úplnost a grafické výstupy se diametrálně lišily. Mapy byly vyhotoveny většinou v místních souřadnicových systémech v měřítcích od 1 : 50 do 1 : 500. Některé, zejména ty, které byly zpracovány amatérskými speleology, měly vysokou úroveň z hlediska zachycení morfologie, charakteru jeskynních výplní, výzdoby i technického zařízení, na druhou stranu k nim často neexistovaly (většinou se ztratily) údaje o geodetických základech, seznamy souřadnic byly neúplné, body se nedaly identifikovat. V této situaci bylo třeba dokumentaci zcela přepracovat, zajistit připojení na systémy JTSK a Bpv, zkontrolovat či znovu vytvořit bodová pole jeskyní a vykreslit nové mapy na předepsaných mapových listech. Protože v této době (rok 1995) bylo možné využít výpočetní techniku a grafické systémy, začala se tato dokumentace zpracovávat digitálně. Vzhledem k potřebě zajistit jak geodetické výpočty, tak návazné kreslící práce a nakonec i vzhledem k cenové dostupnosti, byl ke zpracování zvolen interakční grafický systém KOKEŠ® firmy GEPRO, tehdy ve verzi 8 pro DOS (v současné době verze 7 pro Windows).</p> <p>Postupně byly veškeré papírové mapové podklady digitalizovány a vytvořeny tzv. digitální modely základních map jeskyní, které v sobě zahrnují jak původní rastrové podklady transformované do JTSK, tak nově v KOKEŠi vytvořené vektorové mapy a seznamy souřadnic. V další fázi zpracování byly k těmto základním datům doplňovány údaje o technických a bezpečnostních zařízeních jeskyní (např. elektrické a sdělovací rozvody, monitoring, odvodnění...), údaje o povrchu (vlastnické hranice, výškopis, ochranná pásma atd.) a další požadovaná data. Digitální model plní funkci originálu základní mapy jeskyně, zároveň je i základem malého GISu jeskyní. Předepsané tiskové výstupy, tzv. obraz základní mapy, mapy povrchu, případně dalších účelových map (mapa zdolávání havárií, provozní mapa, mapy zásahů ochranářského managementu...) jsou z takto připravených podkladů vyhotoveny jednoduše jako soutisk příslušných vrstev digitálního modelu. Takto zpracované podklady slouží nejenom jako právní dokumenty důlně měřické dokumentace, ale jsou využitelné jako podklad pro projekční práce (rekonstrukce návštěvních tras), pro plánování ochranářských opatření a v neposlední řadě i pro tvorbu propagačních materiálů správ jeskyní.</p> <p>Měřické práce ve zpřístupněných jeskyních jsou na hranici mezi klasickým důlním měřictvím a speleologickým mapováním. Měření polygonálních tahů totální stanicí s trojpodstavcovou soupravou, upravené trasy, elektrické osvětlení a většinou dostatečný prostor pro postavení stativu jsou jistou výhodou oproti měření v nezpřístupněných prostorách jeskyní i v některých důlních dílech. Na druhou stranu návštěvnický provoz měřické práce značně komplikuje a pokud se chceme vyhnout občasnému ukopnutí nohy stativu, musíme je omezit na zavírací dny nebo noční dobu. Zaměření technických děl v jeskyni (chodníků, osvětlení, zábradlí, lávek a mostů) je záležitostí poměrně jednoduchou, ovšem zachycení morfologie jeskynních prostor, odhad charakteru jejich výplní, případně zaměření řezů vyžaduje již trochu jiný, spíše intuitivní a kompromisní přístup. Tak, aby výsledné dílo bylo nejenom dostatečně přesné a výstižné, ale pokud možno i estetické a na první pohled srozumitelné.</p>

Vratislav Ouhrabka, Správa jeskyní České republiky

vyvěšeno: 01.06.2006
ID článku: 2140


Z časopisu Zeměměřič č. 06-06+07
[Server] Zajímavosti [Pošta]